xaver

Naprosto "zmršena" jedna z podstat románového příběhu. Kouzlo věci spočívá v tom, že obě sestry byly zakopány a zazděny ve sklepě domu, kde žily. Proč proboha ten bohapustý výmysl, že byly nalezeny zakopány v lese poblíž místa, kde jako hajný působil jejich bratr. To je neodpustitelný lapsus. Divák přišel i o kouzlo a podstatu, jak byly "babky" resp. jejich těla vůbec objeveny. Proto dávám jednoznačně pouze jednu *!!!

Začínat seriál o kapitánovi Exnerovi snímkem natočeným podle 8. detektivního románu, Osamělý mrtvý muž, o kpt. Exnerovi v řadě 12 detektivek je neúcta nejen k autorovi, ale i k divákovi. I když se jedná o samostatné příběhy, tak časově i některými postavami na sebe navazují. Např. se zubařkou MUDr. Gabrielou Steinovou se kpt. Exner seznámil v druhém příběhu Znamení lyry. Románový kpt. Exner jezdil v historické Mercedesce a ne v Jaguáru. Režisér asi nesehnal historickou Mercedesku, tak ji jednoduše nahradil Jaguárem, vždyť podle něho zřejmě o nic nejde. Auto jako auto. Románový kpt. Exner bydlel v garsonce a ne v luxusním bejváku, do kterého přímo zajížděl autem. Takhle bych mohl pokračovat ještě dlouho. Každopádně by se autor Václav Erben hodně divil, kdyby viděl, co udělali z jeho řady oblíbených detektivek. Dalším zfilmovaným románem je 11. v řadě, Pád mistra Materny a pak následuje 10. detektivka v řadě Denár v dívčí dlani. Pak jako 4. film přijde na řadu 10. detektivka v řadě Znamení lyry. Pak jako 5. film je 6. detektivka v řadě a to Na dosah ruky. A poslední film Bláznova smrt, byl natočen podle 3. detektivním románu v řadě. Přitom první román v řadě Poklad byzantského kupce nebyl v rámci této „akce“ vůbec zfilmován, a to je velká škoda. To je pěkný „hokej“, že. Nechápu, co režisér a producent sledovali tímto chaosem. To je stejné, jakoby např. dokumentární seriál o II. světové válce začínali Bitvou u Kurska, pak by následovalo vylodění v Normandii, poté obsazení Řecka a nakonec napadení Polska. Prostě paskvil nad paskvil. „Som z toho voľáko zmetený“. Dvě * jsou až moc. Myslel jsem, že toto příkré hodnocení, přehodnotím po zhlédnutí celé série, ale není k tomu důvod. Navíc detektivky jsou psané celkem vtipně, ale scénárista a režisér nejvtipnější pasáže vynechali a místo nich si vymysleli stupidní scénky a pasáže, které v románové předloze vůbec nejsou.

Po nádherných francouzských snímcích Nedotknutelní a Co jsme komu udělali, jsem očekával další pecku, ale přišlo zklamání v podobě ovoce s prázdnou peckou. Dějově slabý odvar, kde pár gagu nemůže naplnit diváka spokojeností po zhlédnutí filmu. Zejména, když byl snímek anoncován jako komedie. Občas jsem se zasmál pouze nad totální stupiditou některých postav. Pokud to byl záměr režiséra tak budiž, ale tento záměr se mu nepovedl, protože děj filmu je naprosto nevyvážený a divák nakonec marně přemýšlí o tom, co tím chtěl autor říct. Prostě nepovedená, plytká komedie, kterou nezachránili ani herecké hvězdy francouzského filmu jako David Auteuil nebo Gérard Jugnot. Režisérovi kvality radši nehodnotím. Víc než dvě * dát nemohu.

Zajímavý snímek, který do jisté míry navazuje na kvalitní detektivní příběhy natočené v 60-tých létech, byť nedosahuje jejich kvalit. Námět dle výborné povídky Ladislava Mňačka byl zpracován již ne tak dobře a Juraj Kukura se na roli otce moc nehodil. Jeho čeština byla nepříjemná a daleko by vypadal líp, kdyby mluvil slovensky, jako Ivana Christová, která jako herečka příjemně překvapila. Marek Vašut pak byl sice víc uvěřitelný než Kukura, ale taky nic moc. Jaroslav Tomsa jako šéf Vašuta pak byl naprostý propadák, i když se objevil jenom sporadicky. Nevím, co vedlo režiséra Cieslara k obsazení špičkového kaskadéra do takového „štěku“. No a akce zásahovky na letišti v závěru filmu byla tak trochu fraška. Celkově pak hodnotím snímek jako průměrný s přihmouřením jednoho oka za tři *. Režisér si však zaslouží maximálně 2 *.

Na rozdíl od Seattelmana jsem vstoupil do světa Hunger Games varovaný. Alespoň jsem si to myslel. Dnes již vím, že jsem se mýlil. Po shlédnutí toho naprosto primitivního snímku, který by rádoby varoval před uchvácením moci skupinou "šílenců", to snad režisér ani nemohl myslet vážně. Hodnocení Seattelmana odpad, je ještě milostivé. Já tyto hry ponechávám bez hodnocení, protože horší než odpad již nemohu dát. A tak jenom pro statistiku se připojuji s hodnocením k Seattelmanovi. Dík za inspiraci.

Tak jsem protrpěl i třetí díl nejnovější verze slavného příběhu. Kdyby to režisér natočil jako samostatný, samonosný příběh ze života indiánů, nebylo by to až tak špatné a dalo by se to skousnout, ale že to natočil jako „svébytnou“ verzi klasického románu Karla Maye, tak to už skousnout nejde. Proč proboha si režisér vymyslel takové ptákoviny. Z Old Shatterhanda udělal ňoumu, ze Sama Hawkense téměř pitomce, ústřední postava úvodního dílu Klekí Petra, bílý otec Apačů tam chybí vůbec a tak by se dalo pokračovat. Vrchol všeho byla scéna s kulometem, vlastně ne, vrcholem dehonestace klasického příběhu bylo soužití Old Shatterhanda s Nšo-Či v nějaké boudě uprostřed prérie, včetně „nezbytné“? postelové scény. Z mnoha tisícového kmene Apačů udělá miniaturní kmen, který žije asi v patnácti vigvamech a čítá tak kolem stovky neschopných indiánů, kdy se celý kmen nechá zajmout hrstkou mexických pobudů. Až když jsem to takhle sepsal, tak mi došlo, jaký je ten snímek nesmyslný, pokud se honosí názvem Winnetou. Toto příkré hodnocení vychází jenom z toho, že si tvůrci této minisérie vzali do „huby“ naprosto neoprávněně název Winnetou. O primitivním příběhu a postavě Old Shatterhanda nemluvě. Z nejslavnějšího zálesáka tak udělali nemehlo, skrývající se za sukni Nšo-Či, ze které udělali šamanku (v podstatě v indiánském kmeni téměř nemožné). A ten zatykač na Old Shatterhanda. Ze Santera udělal jednoho z nejbohatších lidí v USA no a ta scéna, kdy Santer chce udělat ze svého syna, vraha a opilce prezidenta USA, tak to snad ani nepotřebuje komentář. To režisér nikdy nečetl Karla Maye? Ptám se, proboha proč? Vždyť za ty peníze se to dalo natočit daleko zajímavěji. Chtěl jsem dát jedinou * za postavu Winnetoua, tedy za herce. Ale nakonec tento paskvil posílám tam, kam patří, a to na smetiště filmových dějin.

Kdepak asi „soudruzi“ z České televize udělali chybu. Tady se skutečně něco nepovedlo, tedy něco, skoro všechno. Naprosto nelogické a chaotické. Na začátku se král zcela nepochopitelně baví s pirátem a s vidinou syna mu přislíbí jednu z dcer. Náčelník pirátů se pak zcela nepochopitelně a opět bez jakýchkoli souvislostí objeví po dlouhých létech jako oběť vzpoury pirátů. Vemou mu všechno, včetně osobních věcí, z nichž jedna se opět zcela nepochopitelně a bez jakýchkoli souvislostí objeví v jednom obchůdku jako svědectví, že vůdce pirátů je mrtev. Režisér nám pak jakoby mimochodem naservíruje, jak Slíbená princezna při koupání ztratí prsten a při lezení perlový náhrdelník. Ejhle, konečně vysvětlení, které nám Božena Němcová zůstala dlužna. Snad jediný originální počin režiséra. Pak se objeví hlavní hrdina, kdy režisér opět jen tak mimochodem objasňuje, jakým způsobem si zavázal zvířecí říši k pomoci, a jeho kumpáni se tomu vůbec nediví. Po zjištění, že vůdce pirátů žije, král na smrt onemocní, aby se pak náhle bez vysvětlení vyléčil. Hromada dcer přijede navštívit otce s dětmi, ale jak se na ostrov dostali a proč manželé těchto dcer nepomohli bránit království před hrstkou pirátů. Podle počtu dcer by jich muselo být tak kolem patnácti. Pirátovi se pak postaví jenom nedospělý syn krále jako jediný dědic a svádí nerovný souboj s vůdcem pirátů a všichni kolem jenom nečinně přihlížejí. Takovému blábolu se dá těžko uvěřit, nebo ne? No a kulomet jsem ještě v pohádce neviděl, asi si musím zvykat na nové věci. Dlouho jsem hledal nějaké přiléhavé slovo, kterým by se tato snad pohádka dala přiléhavě charakterizovat. Napadlo mě nakonec slovo „příšernost“. Ale ani to není to pravé. Prostě ta slátanina se nedá jedním slovem dobře vystihnout. Režisér se vůbec nenamáhal alespoň náznakem vysvětlovat zcela nepochopitelné zvraty a objevy v jeho „pohádce“. No a jeho vyjádření, že chtěl přijít s něčím novým, kecy omlouvající průměrnost až podprůměrnost a neschopnost udržet dějovou linii, která vlastně téměř žádná ani nebyla. A tím jsem již řekl vše. Z milosti dávám jednu *.

Čekal jsem daleko víc, ale jinak celkem zajímavý snímek, bůhví proč anoncovaný jako komedie. Střet dvou kultur na poli gastronomie, poněkud neuspořádaný, tu okořeněný trochou lásky, tu trochou rasizmu. Nechybí klasické klišé - protivná, postarší vypočítavá mrcha, jeden z mála světlých momentů v podání matadorky Helen Mirren, která se zázrakem během jedné noci zásadně změní, no a na závěr lehce předvídatelný happy end. Hlavní hrdina, většinou s kamennou tváří bez emocí, bohem nadaný kuchař, který neuvěřitelným způsobem zasáhne do francouzské gastronomie, se nakonec vrací ke svým láskám. K mladé kuchařce a restauraci v zapadlé francouzské vísce. A mezi tím zřejmě obrovský, ale nijak dál nepostižený úspěch v Paříži s letmou zmínkou a molekulární kuchyni. Jak říkám, slátanina, místy milá, pohodová, ale jinak nic moc. Jak to asi mohlo dopadnout, když to točil švédský režisér za americké prachy. Takže ta všudypřítomná angličtina v typicky francouzské vesnici asi byla úlitba bohům. Toto pojetí Francouze zřejmě nepotěšilo. Ani se jim nedivím. To celkové hodnocení sráží na slušný, ale přece jenom průměr za 3*.

Po technické stránce solidní, ale často zbytečně přehnané, takže ta jedna * je za tu technickou stránku filmu. Jinak nestál vůbec za nic. Sprosté, bezduché, bezcitné a ničím (kromě psychopatických úletů jednoho z hlavních "hrdinů") neodůvodněné vraždění. Ani ne béčkový, ale "céčkový" a horší námět tolikrát již opakovaný v různých obměnách, navíc, i když jde o sci-fi či fantasy velice těžko uvěřitelný. Sci-fi, to je myšlenka, nápad, provedení do jisté míry uvěřitelné. Tato ptákovina se však vymyká i žánru fantasy, kde si režisér oproti sci-fi může dovolit víc, ale tady je to neuvěřitelná a nestravitelná slátanina bez jakékoli umělecké hodnoty.

Celkem vzato ten snímek je skutečně jenom na odpad. Zajímalo by mne, kdo to financoval a proč. Protože jsem se občas zasmál (většinou nad naivitou scénáře a režie) dávám z milosti jednu *.