Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Dokumentární
  • Horor

Poslední recenze (44)

plakát

Predestination (2014) 

Libová pecka. #ChristopherNolan #LarsVonTrier

plakát

Ex Machina (2014) 

Psychologickej Terminátor. Hezký. Akorát zase ten nevyužitej potenciál. Má to tendence sklouzávat do krásných prasárniček, ale děje se to málo. Bejt to víc psychopatologický a explicitní, můj subjektivní názor by se dal vyjádřit pěti hvězdičkami. Jenže já bych asi chtěl, aby to natáčel Michal Haneke a to asi nelze. Takže v klidu do kina.

plakát

Oddělen (2011) 

No a co, tak je to patetickej hnus, ale tak moc, až je to super. 4 hvězdy + 1 protože mám rád Brodyho. Hroznej film.

Poslední hodnocení (338)

Predestination (2014)

21.06.2015

Ex Machina (2014)

21.06.2015

Frank (2014)

11.12.2014

Strážci Galaxie (2014)

11.12.2014

Interstellar (2014)

11.12.2014

Oškliví Američané (2010) (seriál)

03.06.2012

Neuvěřitelný Hulk (2008)

19.05.2012

Iron Man 2 (2010)

19.05.2012

Šestiraňák (2004)

19.05.2012

Reklama

Poslední deníček (1)

Jak jsem se dostal k filmu...

Bylo deštivé podzimní odpoledne, velice deštivé. Tak deštivé, že jedna z nebe spadlá kapka dokázala naplnit celé jezero, ba možná i móře. 

Byl jsem toho dne schovaný doma ve své jeskyni v hlubokém pralese. Je to už dávno a kdo ví, jestli ta jeskyně ještě existuje a pokud ano, kd ví kdo ji obývá, mohl by to být mědvěd, duchové, obří strašilka, možná myška tulačka, stále masturbující sexuálně frustrovaný seřizovač strojů na výrobu másla, kdokoliv...

Jeskyně to nebyla ledajaká, byla celá z diamantu. Nebyl to ledajaký diamant, byl to vesmírný diamant, takových se už dneska moc nevidí. Tenhle diamant měl totiž vlastní vědomí, takže i když jsem byl ve své jeskyni toho času stále sám, nebyl jsem vlastně nikdy sám, byl jsem se svojí inteligentní interaktivní, velice atraktivní jeskyní, zažili jsme spolu spousty krásných (intimních) chvilek.

Toho deštivého dne jsme zrovna ani já, ani moje jeskyně nebyli v dobré náladě. Ani jeden jsem moc nemluvili, jen jsme tak tiše jeden na druhého koukali. Asi po dvou dnech koukání mě napadl nápad. Řekl jsem si, že půjdu prozkoumat svojí jeskyni tak, jak jsem ji ještě nikdy neprozkoumal. Moje jeskyně totiž byla nejen inteligentní a diamantová, ale také velice rozsáhla, a mě nikdy nenapadlo ji probádat, až do toho deštivého dne.

Vzal jsem si na cestu uzlíček hub Psilocybe, které rostla kolem spousta a vyrazil jsem.

 

...................................................................................................................................................................................................................

Po asi čtyřech dnech cesty (čas nevím přesně, neměl jsem s sebou hodiny a houby mi velice pokřivily vnímání časoprostoru) jsem narazil na zvláštní útvar kvádrovitého tvaru, celý černý a vydávající podivný zvuk na hranici slyšitelnosti. Když jsem ho obešel, zjistil jsem že na druhé straně stojí Stanley Kubrick a upřeně zírá na vrchol onoho záhadného masivu. Nechal jsem ho být, protože vím že je tenhle člověk velice náladový, znám ho už celkem dlouho, občas se u mě v jeskyni objeví jenom v županu, posbírá pár hub a s křikem odběhne pryč. Mám z něho trochu strach abych pravdu řekl. Pokračoval jsem dál.............................................................................................................................................

Po nějaké době jsem narazil opět na záhadu. Z ničeho nic moji cestu totiž přerušila obrovská jáma z níž se valil temný dým. Zprvu jsem se bál přiblížit, ale pak jsem sebral odvahu. Po malých krůčcích jsem se přiblížil až na okraj a zkusil nahlédnout dolů. Strčil jsem hlavu přímo do dýmu, ale k mému velkému údivu jsem nic necítil, jakoby tam ten dým vůbec nebyl. Koukal jsem nějakou dobu upřeně do jámy a zkoušel dohlédnout na dno. Najednou jsem zahlédl na dně postavu a bylo mi hned všechno jasné. Byl to David Lynch kouřící cigarety. Ha, Lynch a jeho triky. Prošel jsem tedy dýmem a najednou jsem se ocitl úplně mimo svojí jeskyni. Předmnou se rozprostíralo jakési obrovské plátno na němž s mihotali úplně ploché postavy. Byl jsem v šoku a v údivu. Nic podobného jsem nikdy dřív neviděl. Okamžitě jsem běžel zpátky směrem k temnému dýmu. Když jsem prošel zpět do jeskyně, ulevilo se mi. Musel jsem se hned jít zeptat kouřícího Lynche, jestli o tom něco neví, moje jeskýně totiž říkávala, že tahle postava má kontakty i na lidi z jiných vesmírů. Lynch mi samozřejmě všechno vysvětlil a tak teď už vím co je to film, po pravdě, on mi to vysvětlil tak působivě, že jsem se prakticky okamžitě přestěhoval do nejbližšího města s kinem a nemůžu se od filmu odtrhnout.

 

FuckArt

 

soundtrack...

Ovládací panel

Reklama

Reklama