Tři a půl hvězdy. Na jednu stranu hezká připomínka seriálu, který jsem před rokem viděla, prostě ty největší highlighty tu jsou, na druhou stranu cítím, že Trabantům trochu dochází dech, takže si říkám, že je dobře, že už to asi? končí. Klasické schéma, vtípky, byť v menším množství, nekonečné opravy... A i když ten film kolem mě jen tak nějak proplul, bylo mi v přítomnosti posádky ty dvě hodiny vlastně dobře...
Méně zdařilé pokračování. Kvalit jedničky nedosáhla už ani dvojka, trojce se to nepovedlo též. Vcelku jednoduchý příběh, ojedinělé vtipné scény. Líbil se mi až konec. Řemeslo ale oceňuji, proto dávám tři hvězdy.
Těšila jsem se dlouho a z kina jsem rozhodně neodcházela zklamaná, byť jsem možná čekala ještě trochu větší "řachandu". Ale Králíček Jojo je pod vší tou vtipností vlastně i docela k zamyšlení a zvrat ke konci filmu, no, nečekáte ho a zatrne vám. Moc se mi navíc líbila hudba a to, jak ji tvůrci napasovali na reálné záběry nacistů a davů zfanatizovaných lidí. A herci, v čele s malým Davisem, byli taktéž kouzelní.
Tři hvězdy a ani o kousek víc. Neřeším případné nelogičnosti, protože si stejně nepamatuju, co se stalo v díle minulém, nové Star Wars si chodívám užít jako samostatný blockbuster. Jasně nalajnovaný zápas dobra a zla, kdy víte, jak to s postavami balancujícími na hraně dopadne, no proč ne. Akce a vtip nechybí, ale děj nebyl natolik nosný, aby udržel laťku po více než dvě hodiny. Film má hluchá místa a zkrácení aspoň o půl hodiny by mu rozhodně neublížilo...
Trochu pomalejší rozjezd, na pět hvězd to není určitě, ale na poctivé čtyři ano. Pak totiž snímek nabere spád a baví a vlastně docela rychle uteče a i v motosportu nepolíbených lidech vyvolává vzrušení. Navíc herci byli skvělí a šlo vidět, jak si to všichni užívají.
Film, kterého si člověk asi jen tak nevšimne, ale nakonec docela příjemně překvapí. Melissa McCarthy byla výborná a její postava uvěřitelná a lidská se všemi svými nuancemi. A zhlédnutím snímku se ke mně navíc dostal příběh, o němž jsem dosud neměla ani tušení.
Od filmu Yesterday jsem si po přečtení anotace slibovala docela dost, postupně mé nadšení, s přibývajícími ne úplně pochvalnými recenzemi, opadávalo, až jsem se nakonec dívala už jen z povinnosti. A moje tušení bylo správné. Zajímavý nápad, leč zároveň se prostě nemůžete zbavit pocitu divnosti. Škoda, myslím, že z tohoto námětu šlo vytěžit daleko více... Ač na druhou stranu - písničky Beatles nestárnou a linka s Edem Sheeranem pobavila.
Lepší tři hvězdy. A proč? Protože mě ten s melancholií vyprávěný příběh bavil, asi jsem zrovna byla ve správném rozpoložení a navíc s čerstvou čtenářskou zkušeností s Velkými maličkostmi. A dost možná k tomu přispěla i sympatičnost hlavních hrdinů.
Už dlouho jsem žádnému filmu nedala čtyři hvězdičky, tady to udělám s klidným srdcem. Ten snímek baví, je to jedna velká, extravagantní, ale přesto sympatická jízda, která funguje a přináší s sebou trochu netradiční pojetí.
Příjemná oddechovka na nedělní podvečer. Sympatické postavy, klasický příběh, od kterého tak nějak víte, co čekat (což s sebou nese to dobré i špatné), skvělá hudba... Zkrátka a dobře vcelku povedený návrat do světa Transformers. Neříkám, že si za týden budu pamatovat, o čem přesně to bylo, ale zhlédnutí rozhodně nelituji.
Někde mezi třemi a čtyřmi hvězdami. Jasný must see letošního léta, možná i proto velká očekávání... A nevím, jestli je to nakonec úplně typická tarantinovka a jestli snímek má očekávání splnil. Konec byl skvělý, ale než se k němu film dobere, trvá to a nemyslím si, že taková stopáž je úplně nutná. Ne všechny scény totiž baví a příjemně plynou. Ale zase na druhou stranu chválím všechny ty odkazy na časy minulé, hrátky s velikostí obrazu apod. a hlavně hudbu. Plus samozřejmě Brada s Leonardem.
Kde začít. Myslím, že původní Mary Poppins je fajn a ve své době fungovala, její mladší verze ale jako by se do dnešního světa vůbec nehodila. Bylo to zvláštní, až divné, ujeté a moc rozjuchané, a přece nudné. Písně byly nezapamatovatelné a děj neposouvaly. Ono to vůbec mnohdy působilo jako sled volně seřazených, nesouvisejících scének... Nezachrání to pak bohužel ani skvělá Emily Blunt a plejáda vynikajících herců se svými epizodními roličkami.
Vcelku příjemná, možná bych řekla i originální komedie - dokonce jsem se několikrát nahlas zasmála, haleluja. To se mi totiž v poslední době u komedií moc nestává...
Takový klasicky natočený, ničím nevybočující dokument. Bohužel mě nudil, ač byla Whitney prvotřídní zpěvačkou a osobností, jejíž život nepostrádal vzlety, ale ani pády. Promarněná šance.
Není to Harry Potter, ale to se dalo čekat. Přemíra postav, milion příběhů, motivací, spousta slepých případně nejasných dějových uliček, skoro žádné napětí... Mé výtky směřují hlavně ke scénáři, ten se nepovedl. A ani nostalgie po dětských časech a atraktivní kouzelnické souboje to zkrátka nezachrání...
Předem jsem si o ději filmu nic moc nezjišťovala a asi jsem udělala dobře. Tiché místo totiž bylo hodně divné a já pořád tušila, že se něco asi stane, až mě ten zvrat a konec kupodivu vlastně docela mile překvapily.
Po vynikající jedničce jsem čekala něco podobného, leč nestalo se tak. Dvojka není moc dojemná ani vtipná, a že by mě bavila po celou dobu, se říct taky nedá. Ale na trojku se někdy později podívám ráda.
Asi jsem čekala něco víc, proto jen lepší tři hvězdy. Obě postavy, stejně jako celý film, byly sympatické, všechno to působilo tak nějak mile, jako by vás dávný přítel plácal po zádech, nekonfliktně a hřejivě, jsem ráda, že ze Zelené knihy netrčí ona korektnost, což myslím reálně hrozilo, a prostředí bylo více než atraktivní a některé scény vtipné... Ale. Prostě tomu něco chybí, tvůrci ten film zkrátka zapomněli "okořenit".
Takové jedno velké WTF. Larse von Triera principiálně neodmítám, spousta jeho filmů se mi líbila, ale s Jackem se mi do vkusu a nálady netrefil, byť uznávám, že některé příběhy a momenty byly až černohumorně vtipné.
Ach, taková promarněná šance - vzhledem k obsazení i námětu. Radku Třeštíkovou mám ráda a věřila jsem, že mě film bude bavit stejně jako její knihy, leč nestalo se. Mrzí mě to, ale já se zasmála asi tak jednou...
Klasický životopisný film, který ničím nevybočuje. Tím, že se zaměřil na Palachův život před upálením, kdy se zdánlivě nic neděje, navíc podle mě ztratil na případné atraktivitě. Pojetí, které jsme mohli vidět například v Hořícím keři, se mi líbilo mnohem více. Tam byly emoce...
Hodně slibný začátek, pak to pomalu uhasínalo, na konci se to tak jaksi rozplynulo, byť se nabízel i pořádný doják. Herci ale byli perfektní, spousta situací a scén taky, panoptikum postav úžasné, na české poměry mi ten film připadal takový svěží. Takže ve výsledku to vlastně bylo fajn.
Určitě jeden z nejlepších filmů, který v Česku loni vznikl. Tíživé téma, tíživá a zneklidňující atmosféra, syrovost, civilnost, výborný David Švehlík. Tohle se zkrátka povedlo.
Slabší tři hvězdy. Film Johnny English je tak akorát dlouhý, takže nudit příliš nestihne, ale že by byl nějak (třeskutě) vtipný, to se taky říct nedá...
Lepší tři hvězdy. Z filmu je cítit, že jej mají na svědomí Britové. Má to nápad, zajímavý děj a zápletku a vůbec celé zpracování. Konec je sice trošku chaotický, ale jako celek mě film příjemně překvapil.
Moje komentáře
Trabantem tam a zase zpátky (2019)
Tři a půl hvězdy. Na jednu stranu hezká připomínka seriálu, který jsem před rokem viděla, prostě ty největší highlighty tu jsou, na druhou stranu cítím, že Trabantům trochu dochází dech, takže si říkám, že je dobře, že už to asi? končí. Klasické schéma, vtípky, byť v menším množství, nekonečné opravy... A i když ten film kolem mě jen tak nějak proplul, bylo mi v přítomnosti posádky ty dvě hodiny vlastně dobře...
Jak vycvičit draka 3 (2019)
Méně zdařilé pokračování. Kvalit jedničky nedosáhla už ani dvojka, trojce se to nepovedlo též. Vcelku jednoduchý příběh, ojedinělé vtipné scény. Líbil se mi až konec. Řemeslo ale oceňuji, proto dávám tři hvězdy.
Králíček Jojo (2019)
Těšila jsem se dlouho a z kina jsem rozhodně neodcházela zklamaná, byť jsem možná čekala ještě trochu větší "řachandu". Ale Králíček Jojo je pod vší tou vtipností vlastně i docela k zamyšlení a zvrat ke konci filmu, no, nečekáte ho a zatrne vám. Moc se mi navíc líbila hudba a to, jak ji tvůrci napasovali na reálné záběry nacistů a davů zfanatizovaných lidí. A herci, v čele s malým Davisem, byli taktéž kouzelní.
Star Wars: Vzestup Skywalkera (2019)
Tři hvězdy a ani o kousek víc. Neřeším případné nelogičnosti, protože si stejně nepamatuju, co se stalo v díle minulém, nové Star Wars si chodívám užít jako samostatný blockbuster. Jasně nalajnovaný zápas dobra a zla, kdy víte, jak to s postavami balancujícími na hraně dopadne, no proč ne. Akce a vtip nechybí, ale děj nebyl natolik nosný, aby udržel laťku po více než dvě hodiny. Film má hluchá místa a zkrácení aspoň o půl hodiny by mu rozhodně neublížilo...
Le Mans '66 (2019)
Trochu pomalejší rozjezd, na pět hvězd to není určitě, ale na poctivé čtyři ano. Pak totiž snímek nabere spád a baví a vlastně docela rychle uteče a i v motosportu nepolíbených lidech vyvolává vzrušení. Navíc herci byli skvělí a šlo vidět, jak si to všichni užívají.
Můžete mi kdy odpustit? (2018)
Film, kterého si člověk asi jen tak nevšimne, ale nakonec docela příjemně překvapí. Melissa McCarthy byla výborná a její postava uvěřitelná a lidská se všemi svými nuancemi. A zhlédnutím snímku se ke mně navíc dostal příběh, o němž jsem dosud neměla ani tušení.
Yesterday (2019)
Od filmu Yesterday jsem si po přečtení anotace slibovala docela dost, postupně mé nadšení, s přibývajícími ne úplně pochvalnými recenzemi, opadávalo, až jsem se nakonec dívala už jen z povinnosti. A moje tušení bylo správné. Zajímavý nápad, leč zároveň se prostě nemůžete zbavit pocitu divnosti. Škoda, myslím, že z tohoto námětu šlo vytěžit daleko více... Ač na druhou stranu - písničky Beatles nestárnou a linka s Edem Sheeranem pobavila.
Kdyby ulice Beale mohla mluvit (2018)
Lepší tři hvězdy. A proč? Protože mě ten s melancholií vyprávěný příběh bavil, asi jsem zrovna byla ve správném rozpoložení a navíc s čerstvou čtenářskou zkušeností s Velkými maličkostmi. A dost možná k tomu přispěla i sympatičnost hlavních hrdinů.
Rocketman (2019)
Už dlouho jsem žádnému filmu nedala čtyři hvězdičky, tady to udělám s klidným srdcem. Ten snímek baví, je to jedna velká, extravagantní, ale přesto sympatická jízda, která funguje a přináší s sebou trochu netradiční pojetí.
Bumblebee (2018)
Příjemná oddechovka na nedělní podvečer. Sympatické postavy, klasický příběh, od kterého tak nějak víte, co čekat (což s sebou nese to dobré i špatné), skvělá hudba... Zkrátka a dobře vcelku povedený návrat do světa Transformers. Neříkám, že si za týden budu pamatovat, o čem přesně to bylo, ale zhlédnutí rozhodně nelituji.
Tenkrát v Hollywoodu (2019)
Někde mezi třemi a čtyřmi hvězdami. Jasný must see letošního léta, možná i proto velká očekávání... A nevím, jestli je to nakonec úplně typická tarantinovka a jestli snímek má očekávání splnil. Konec byl skvělý, ale než se k němu film dobere, trvá to a nemyslím si, že taková stopáž je úplně nutná. Ne všechny scény totiž baví a příjemně plynou. Ale zase na druhou stranu chválím všechny ty odkazy na časy minulé, hrátky s velikostí obrazu apod. a hlavně hudbu. Plus samozřejmě Brada s Leonardem.
Mary Poppins se vrací (2018)
Kde začít. Myslím, že původní Mary Poppins je fajn a ve své době fungovala, její mladší verze ale jako by se do dnešního světa vůbec nehodila. Bylo to zvláštní, až divné, ujeté a moc rozjuchané, a přece nudné. Písně byly nezapamatovatelné a děj neposouvaly. Ono to vůbec mnohdy působilo jako sled volně seřazených, nesouvisejících scének... Nezachrání to pak bohužel ani skvělá Emily Blunt a plejáda vynikajících herců se svými epizodními roličkami.
Co jsme komu udělali? (2014)
Vcelku příjemná, možná bych řekla i originální komedie - dokonce jsem se několikrát nahlas zasmála, haleluja. To se mi totiž v poslední době u komedií moc nestává...
Whitney (2018)
Takový klasicky natočený, ničím nevybočující dokument. Bohužel mě nudil, ač byla Whitney prvotřídní zpěvačkou a osobností, jejíž život nepostrádal vzlety, ale ani pády. Promarněná šance.
Fantastická zvířata: Grindelwaldovy zločiny (2018)
Není to Harry Potter, ale to se dalo čekat. Přemíra postav, milion příběhů, motivací, spousta slepých případně nejasných dějových uliček, skoro žádné napětí... Mé výtky směřují hlavně ke scénáři, ten se nepovedl. A ani nostalgie po dětských časech a atraktivní kouzelnické souboje to zkrátka nezachrání...
Captain Marvel (2019)
Skvělý byl Samuel L. Jackson a především kocour Goose, jinak se ale jedná o průměrnou marvelovku, na kterou se už asi nikdy znovu nepodívám.
Ticho před bouří (2019)
Předem jsem si o ději filmu nic moc nezjišťovala a asi jsem udělala dobře. Tiché místo totiž bylo hodně divné a já pořád tušila, že se něco asi stane, až mě ten zvrat a konec kupodivu vlastně docela mile překvapily.
LEGO® příběh 2 (2019)
První Lego příběh byl doslova zjevením, ale s přibývajícími díly to s Lego filmy šlo z kopce. Dvojka Příběhu je už tak notně vyčpělá...
Jak vycvičit draka 2 (2014)
Po vynikající jedničce jsem čekala něco podobného, leč nestalo se tak. Dvojka není moc dojemná ani vtipná, a že by mě bavila po celou dobu, se říct taky nedá. Ale na trojku se někdy později podívám ráda.
Aquaman (2018)
Aquaman je děsně sexy chlap a coby film to bylo stejně takové. A zábavné, vtipné a cool, takže hlouposti tomu snímku milerádi opustíte.
Zelená kniha (2018)
Asi jsem čekala něco víc, proto jen lepší tři hvězdy. Obě postavy, stejně jako celý film, byly sympatické, všechno to působilo tak nějak mile, jako by vás dávný přítel plácal po zádech, nekonfliktně a hřejivě, jsem ráda, že ze Zelené knihy netrčí ona korektnost, což myslím reálně hrozilo, a prostředí bylo více než atraktivní a některé scény vtipné... Ale. Prostě tomu něco chybí, tvůrci ten film zkrátka zapomněli "okořenit".
Jack staví dům (2018)
Takové jedno velké WTF. Larse von Triera principiálně neodmítám, spousta jeho filmů se mi líbila, ale s Jackem se mi do vkusu a nálady netrefil, byť uznávám, že některé příběhy a momenty byly až černohumorně vtipné.
Děsivé dědictví (2018)
Lepší tři hvězdy. Pomalejší rozjezd, pak slušná jízda, kterou pokazil podivný a překombinovaný konec. I tak to je ale hodně slušný horor.
Po čem muži touží (2018)
Ach, taková promarněná šance - vzhledem k obsazení i námětu. Radku Třeštíkovou mám ráda a věřila jsem, že mě film bude bavit stejně jako její knihy, leč nestalo se. Mrzí mě to, ale já se zasmála asi tak jednou...
Jan Palach (2018)
Klasický životopisný film, který ničím nevybočuje. Tím, že se zaměřil na Palachův život před upálením, kdy se zdánlivě nic neděje, navíc podle mě ztratil na případné atraktivitě. Pojetí, které jsme mohli vidět například v Hořícím keři, se mi líbilo mnohem více. Tam byly emoce...
Chata na prodej (2018)
Hodně slibný začátek, pak to pomalu uhasínalo, na konci se to tak jaksi rozplynulo, byť se nabízel i pořádný doják. Herci ale byli perfektní, spousta situací a scén taky, panoptikum postav úžasné, na české poměry mi ten film připadal takový svěží. Takže ve výsledku to vlastně bylo fajn.
Úsměvy smutných mužů (2018)
Určitě jeden z nejlepších filmů, který v Česku loni vznikl. Tíživé téma, tíživá a zneklidňující atmosféra, syrovost, civilnost, výborný David Švehlík. Tohle se zkrátka povedlo.
Johnny English znovu zasahuje (2018)
Slabší tři hvězdy. Film Johnny English je tak akorát dlouhý, takže nudit příliš nestihne, ale že by byl nějak (třeskutě) vtipný, to se taky říct nedá...
Ghost Stories (2017)
Lepší tři hvězdy. Z filmu je cítit, že jej mají na svědomí Britové. Má to nápad, zajímavý děj a zápletku a vůbec celé zpracování. Konec je sice trošku chaotický, ale jako celek mě film příjemně překvapil.
Čarodějovy hodiny (2018)
Dvě hvězdy, protože to byla nebetyčná nuda, kterou nezachránila ani moje oblíbená Cate Blanchett. A taky mi nesedl ten young adult žánr.