Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Horor
  • Drama
  • Akční
  • Dokumentární
  • Komedie

Recenze (366)

plakát

Seminář (2023) 

Uf... Tak to byla hodně náročná "oddychovka". Jako komedie mě to úplně minulo, asi dvakrát jsem se lehce pousmál. Extrémně otravné a nesympatické postavy vedou nudné buranské dialogy, fakt zábava 😕. No a jako slasher je to průměrný kousek bez napětí s docela drsnými kills. Celkově slabé.

plakát

Sestra II (2023) 

Ďábelský kozel to zachránil. Jeho nahánění školaček ve staré kapli mě nakonec přesvědčilo o slabších 3 hvězdičkách, jinak je to bohužel těžký průměr. První díl mě bavil gotickou stylizací, slušným gore a hezkými odkazy na horory Lucia Fulciho (např. ve scéně  záchrany zaživa pohřbené postavy na hřbitově). Tady toto už je ale ryzí mainstream bez napětí, bez atmosféry, bez skutečných lekaček a strachu. Technicky sice zvládnuté, bohužel divácky zaměřené na to nejméně náročné publikum. Krom zajímavého prostředí internátní školy v bývalém klášteře, sympatické (i když tady lehce pohublé) Farmigy a již zmiňovaného kozlíka, nemá Nun 2 zkušenějším hororovým fanouškům moc co dalšího nabídnout.

plakát

Sestra Smrt (2023) 

Zklamání. A to jsem od toho ani moc nečekal. Paco Plaza není špatný režisér, ale tady vyšel totálně naprázdno. Zvlášť s přihlédnutím k tomu, že Netflix dává i přes všechny ty otravné kvóty svým vazalům velkou tvůrčí svobodu. Námět není špatný, na papíře to asi vypadalo dobře, ale zpracování velmi rozvláčné a po všech stránkách nevýrazné. Opravdu jsem se extrémně nudil. Začátek je ještě ok, ale postupně můj zájem upadal, až jsem měl nakonec velký problém dokoukat. Nic vyloženě iritujícího (když nepočítám pro mě nesnesitelnou Španělštinu), žádné řemeslné chyby, nic takového, jednoduše dějově i vizuálně nezáživné a jedním slovem nudné.

plakát

The Last of Us - Když se ztratíš v temnotě (2023) (epizoda) 

A jo, tohle mě bude bavit. Původní hra je moje srdcovka, znám ji nazpaměť, takže jsem se docela obával, ale je to ok. Bella sice, oproti sympaticky drzé Ellie ve hře, působí spíš jako sprostý fracek, ale věřím, že si to nakonec sedne a zvyknu si, protože několik dobrých momentů tu měla. Tess v pohodě a Pedro Pascal prostě JE Joel. Atmosféru, napětí i adrenalinovou akci to má, emoce fungují. Akorát poetika je blíž spíše druhému hernímu dílu, zaměřená na širší publikum. Nevadí, dvojku mám taky rád, takže zatím palec nahoře a hurá na další epizodu :).

plakát

The Last of Us - Long Long Time (2023) (epizoda) 

Méně povedená epizoda. Nápad ukázat blíže vztah Billa a Franka, který byl ve hře jen naznačen, by nebyl špatný, kdyby se držel předlohy. Frank ve skutečnosti zemřel dosti surovějším způsobem, ne takto idealizovaně s nudnou, přihřátou romantickou omáčkou okolo. Ani emoce tu tentokrát příliš nefungují a ke všemu jsme byli úplně ochuzeni o setkání Billa s Joelem a Ellie. Škoda, takhle mi to přijde, že bylo příliš času věnováno postavám, které nejsou pro seriál vůbec důležité.

plakát

The Last of Us - Season 1 (2023) (série) 

Tak nakonec velká spokojenost. Jediné co bych jako skalní fanoušek předlohy vytknul, bylo málo akce, soubojů a brutálního násilí. Tempu samotného seriálu sice jejich malé množství nijak neubližuje, ale sakra, je to snad Last of Us, ne? Runneři, clickeři..., lovci, tuláci a spol. tu nepředstavují skoro žádnou hrozbu. Oproti někdy až děsivé a extrémně brutální hře mi to přišlo jako škoda a velký ústupek, i když na druhou stranu chápu, že televizní divák není ani zdaleka tak otrlý jako hráč hororových survivalů a několika momentů vražedného šílenství se tu nakonec přece jen dočkáme. Takže nad tím přimhouřím oko a užívám si notoricky známý, mistrovský příběh plný emocí, skvělých postav a napínavého děje. I vzhledem k tomu, že sérii spoluvytvářel i Neil Druckmann, byly veškeré mé obavy ohledně věrnosti originálu zbytečné a casting se podle mě taky povedl. Takže všem fanouškům vřele doporučuji.

plakát

The Last Voyage of the Demeter (2023) 

Gotický horor, odehrávající se v dosti klaustrofobickém prostředí nákladní lodi obklopené širým mořem. Dokonalé to zdaleka není, chápu i nízká hodnocení, ale mě se film jednoduše trefil do vkusu právě tím prostředím. Plavba po mořích v 19. století by byla moje noční můra. Nikdy bych na takovou loď nevlezl, ale zároveň mě ta tématika fascinuje, takže to měl u mě tento nadpřirozený horor docela jednoduché a po celou téměř dvouhodinovou stopáž na mě fungoval. I když uznávám, že z toho šlo asi vytřískat víc. Vizuál je tu občas tak trochu sterilní, jelikož dnešní tvůrci jsou natolik líní, že nedokážou k navození atmosféry vytvořit ani skutečnou mlhu. Všechno včetně okřídlené příšery (jakože Drákuly), prýštící krve, bouřících vln a spalujícího ohně je prachsprosté CGI. Konkrétně ta mlha mi vadila nejvíc, no animovaný upír taky žádná sláva. Naštěstí několik drsnějších gore výjevů je tu zpracováno pěkně prakticky, s rozmlácenými silikonovými hlavami a rozdrásanými latexovými hrdly, jen ta kreslená krev do toho prostě nevypadá hezky. Ale nakonec převažuje spokojenost, bavil jsem se dobře.

plakát

Hádej, kdo je vrah (2022) 

Úvodní asi půlhodina, kde se seznamujeme s vrcholně nesympatickými postavami za doprovodu naprosto otřesné hudby, byla až nesnesitelná. Naštěstí po první mrtvole atmosféra zhoustne, děj se stane příjemně napínavým a mezi osazenstvem začne relativně uspokojivá vybíjená. "Humorné" hlášky jsem sice moc nepobíral, ale závěrečná pointa byla docela vtipná, takže jsem se nakonec i zasmál a jsem rád, že jsem ten strašný úvod vydržel. Tři hvězdičky akorát.

plakát

Hellraiser (2022) 

Mírné zklamání. Ani ne tak z toho, že nám Pinhead propadl trendům, prošel tranzicí a vykopl ze svého BDSM týmu všechny bíle heterosexuální muže, ale spíš co se celkové zábavy týče. Jako horor je to natočeno hezky a technicky bezchybně, atmosféru to má slušnou, ale osud postav a tedy i děj mě vůbec nezajímal. Začněte zase prosím někdo točit horory s postavama, se kterýma se může většinový divák ztotožnit, protože toto přestává být vtipné. Jak mám kurva fandit zfetované "jakože strašně cool" zlodějce a párečku až směšně idealizovaných homosexuálů. Nevadí mi queer tématika (u Hellraisera to i očekávám), ale začíná mě unavovat ta bezbřehá idealizace. Zase jsem si připadal, jako by mě někdo poučoval, protože dnešní mladí diváci jsou zřejmě tak tupí, že žádné vkusné náznaky či metafory nepochopí. Takže musíme v dnešních hororech koukat na charakterově bezchybné, atletické hošany ve slipech, zatímco děvčata jsou chlupatá, zahalená až ke krku a smrdí. Další věc, která mě zamrzela byla nízká úroveň fyzického ubližování lidem. Masochismus u cenobitů je sice zpracován zajímavě, masky a efekty jsou skvělé, ale člověk se při jeho sledování necítí nepříjemně. Mnohem silnější dopad na diváka měl vždy jejich sadismus a toho je tu na 2 hodinovou stopáž žalostně málo. S původním Hellraiserem z roku 1987 se to v tomhle směru nedá moc srovnat.

plakát

Jimmy Savile: Britský horor (2022) (seriál) 

Konkrétních obětí je mi líto, ale nemůžu se zbavit dojmu, že Jimmy Savile nikoho neobelhával a pokud si britská společnost takto pochybnou osobnost sama vytvořila a rozhodla se ji bezmezně zbožňovat, tak si taky zasloužila všechny jeho činy. Ty dobré i ty zlé, před kterými zavírala oči. Jimmy byl sice hnusák a katolík, ze kterého perverze přímo vyzařovala, ale špatně od žaludku mi při sledování bylo víc ze všech okolo a z lidí jako takových, než ze samotného Savileho. Že by si od roku 1955 "nikdo ničeho nevšiml" je absurdní, prostě to jen všichni tolerovali.