Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Horor
  • Drama
  • Akční
  • Dokumentární
  • Komedie

Recenze (366)

plakát

Oppenheimer (2023) 

Tak jsem tento tříhodinový dialogový uragán přežil bez úhony. Naopak jsem si ho skvěle užil. Skoro jsem uvažoval i o pěti hvězdách, jelikož mě film zaujal nejen skvělými hereckými výkony, nahatou Florence Pugh a dokonalou řemeslností, ale i silným tématem. Bohužel, nakonec se pár slabších chvilek objevilo. Konkrétně mě osobně přišlo, že po "vyvrcholení" v podobě úspěchu Trinity filmu na chvíli došel dech a nějakou dobu mu trvalo, než se zase nadechnul. U mě to bylo asi 10 minut, než jsem se do příběhu dokázal znovu ponořit. Pak ještě musím zmínit tu přepálenou hudbu. Přistup, kdy veškeré emoce a napětí v divákovi vzbuzuje pouze symfonický orchestr, který místy působí jak utržený z řetězu mi úplně nevyhovoval. Ale jinak pecka a pošušňáníčko...

plakát

Switchblade Sisters (1975) 

Nářezová grindhouse gangsterka s kultovním statutem. Jack Hill tyhle filmy fakt uměl. Úplně chápu, proč je z něj Tarantino tolik hotový. Čekal jsem možná více exploatačních prvků, o kterých tu všichni tolik mluví, kdežto film je spíše odlehčený s absencí nahoty i většího množství krve. Zábavnost, akce, super muzika a stylové trashové zpracování mu ale v žádném případě nechybí. Dočkáme si i nějakých těch přestřelek a bitek, no celé mi to připadalo šíleně přitažené za vlasy hlavně tím, že se to odehrává mezi děckama na střední škole. Kolikrát jsem nestačil kroutit hlavou. Ale v dobrém, film se mi samozřejmě líbil a všem zájemcům ho rozhodně doporučuji :).

plakát

L'altro inferno (1981) 

S tvorbou Bruna Matteiho (zde jako Stefan Oblowsky) a jeho věrného parťáka Claudia Fragassa je to jako na houpačce. Od odpadu až po skvěle fungující žánrovky. The Other Hell je naštěstí ten druhý případ. Výborný nadpřirozený nunsploitation trash horor s povedenou atmosférou a několika opravdu děsivými scénami (palec nahoru hlavně za sekvenci s roztrhanou kočkou a zardoušeným zahradníkem). Líbilo se mi ponuré prostředí klášteru, temné studené chodby, kobky plné lidských kostí, hrůzná nekro-laboratoř... Děj občas až surreálný, jako to známe například od Fulciho, včetně několika nechutných, krvavých a gore efektů, k tomu naprosto skvělá doprovodná hudba od legendárních Goblin a žánrový fanoušek má o zábavu postaráno.

plakát

Barbie (2023) 

Učebnice feminismu pro mladé ženy a dospívající dívky. Originální forma, výtvarně a vizuálně zajímavé, hravá režie, fajn herci (btw... Robbie i Gosling jsou super, ale nejsou na ty role trošku staří?), pár povedených gagů a výborná choreografie naproti děravému scénáři, totálně nudnému ději a extrémně kýčovitému vyústění příběhu. I když jsem jako divák evidentně úplně mimo cílovou skupinu a růžová mi nejde příliš do vkusu, úspěch filmu celkem chápu a přeju mu ho. V dnešní době totiž takto původní blockbusterové filmy skoro nevznikají. Všechno je jen sequel, prequel, restart, requel, remake, spin fuck-off atd... Takže za řemeslnost a tvůrčí originalitu palec nahoru, ale co se týče zábavy, tak na víc než dvě hvězdičky to u mě není.

plakát

At the Earth's Core (1976) 

Solidní dobrodružné fantasy béčko/céčko s unikátní psychedelickou atmosférou, akcí nabitým dějem, divadelními maskami, loutkami, papundeklovými kulisami a sádrovými modely, které bohužel strašně kazí přítomnost Petera Cushinga. Nejen ta rádoby komická postava neurotického doktora, kterého tu hraje, ale i sám Cushing mi byl až otravně nesympatický. Navíc je snad v každé scéně, takže divák si od něj skoro neodpočine. Škoda, jinak bych určitě hodnotil výše, protože ač jde o film velmi levný a krkolomně zrežírovaný se zastaralými efekty, kouzlo a zábavnost mu rozhodně nechybí a skalní fanoušky brakových sci-fi by neměl zklamat.

plakát

Temná moc slunečního boha (1983) 

Funkční osmdesátkový dobrodružný snímek ve stylu Indiana Jonese nebo Uncharted. Osobně jsem čekal trošku větší nářez, víc akce a šílených scén, jak bývám u Margheritiho zvyklý. Pořád jsem čekal, kdy se to rozjede a rozjelo se to až cca v poslední třetině stopáže. A i tak mi to přišlo na italské béčko málo odvážné a když nebudu počítat ty doslova úžasné automobilové honičky točené s miniaturama, tak i bez nějakého opravdu neotřelého nápadu. Na druhou stranu, i vzhledem k rozpočtu to nepovedený film určitě není, jako fanda těchto levných žánrových filmů jsem se nenudil, užil si známé tváře, pohodovou atmosféru a občas se i zasmál nějakému povedenému gagu. Takže celkově fajn odpočinková záležitost.

plakát

Chapadla (1977) 

Ucházející přímořské dobrodružství s obří zabijáckou chobotnicí v hlavní roli. Že by se jednalo vyloženě o povedený film bych neřekl, ale úplný propadák to taky nebyl. Slušná hororová atmosféra a zajímavé scény se tu pravidelně střídají s těmi nepovedenými a z dnešního pohledu zastaralými efekty, Ciprianiho hudba sice baví, ale je to pouze jeden z jeho recyklátů už snad miliónkrát slyšeného. Celkově tedy asi průměr, ale mě osobně byl film sympatický sedmdesátkovým feelingem, pěknými prosluněnými lokacemi a lehce melancholickým happy endem, takže se nakonec přikloním ke třem hvězdičkám.

plakát

Immagini di un convento (1979) 

Wow, tak tohle se Massaccesimu moc povedlo! Film je stylovým a velice zábavným pohledem na to, kam až může vést potlačovaní sebeúkojných potřeb a tělesných rozkoší v izolované skupině duševně a sexuálně nevyrovnaných žen. Lačnost a chlípnost tu v sobě nosí každá postava stejně jako strach z autorit a potrestání. Děj je velmi řídký a většinu času zabírají erotické a pornografické scény. Divák se tu tak dočká pohledů na lesbické praktiky jako je olizování zevního genitálu, samostatná, vzájemná i hromadná masturbace, penetrace dřevěným dildem a podobně. Najdou se tu i tvrdší a vzrušivé obrazy násilí jako je bičování hříšnice či znásilnění jeptišky dvěma surovci v lesním porostu, včetně detailních záběrů nedobrovolné felace. Temných a ponurých elementů je zde taktéž dostatek, nejzajímavější z nich bude určitě socha pohanského boha v zahradě, jenž pro sestry představuje domnělou příčinu veškeré perverze, která jejich klášterem prostupuje, spouštěč halucinací a sexuální psychózy, zosobnění všech svodů a možná i samotného ďábla. To vše ve slušivém trash/sleazy zpracování a typické D´Amatovské rychlorežii, podpořeno výbornou klasickou i synth hudbou a necudnými herečkami v čele s Paolou Senatore, které sex appelle rozhodně nechybí. Takže za mě určitě palec nahoru a spokojenost, 4,5*.

plakát

Delirio di sangue (1988) 

Zvláštní a hodně bizarní horor. Bizarní nejen obsahem, ale i zpracováním a po jeho shlédnutí mám spíše rozporuplné pocity. Máme tu až gotické prostředí hradu zasazeného v krásné krajině, slušně zahranou zvrácenou dvojici vraždící mladé dívky, výbornou hudbu a správně dekadentní atmosféru, perverzní a gore výjevy znásilnění a nekrofilie, obstojnou dávku nahoty a typický pozdně-osmdesátkový nadčasový feeling, který uměli vytvořit snad jen Italové. Bohužel mi ale strašně dlouho trvalo se do filmu pořádně dostat, děj mi ze začátku přišel trochu krkolomný a kromě levných efektů a masek mi vadila hlavně podivná paranormální dějová zápletka. Tu paralelní bytost z budoucnosti jsem příliš nepobíral. Škoda, kdyby to bylo jen o narušeném malíři, jeho deviantním poskokovi a jejich honbou za barvou života, líbilo by se mi to víc.

plakát

Phantom of the Mall: Eric's Revenge (1989) 

Spíše druhořadý, ale sympatický osmdesátkový slasher. Nápad zasadit klasický romantický příběh Fantoma opery do moderních kulis obchodního domu není špatný a film ve své době určitě splnil svůj účel. I dnes se u něj totiž žánrový fanoušek dobře pobaví. Mě sedlo prostředí, líbila se mi chytlavá muzika, cute hlavní hrdinka, krvavé efekty, solidní "dark" atmosféra a celkem akční děj. Maska fantoma taky nebyla špatná, trošku umělá, ale správně bizarní a nechutná. Čisté čtyři hvězdičky ale nakonec nedám, protože jsem už přece jenom v daném subžánru viděl lepší a děsivější horory, vůči kterým by takové hodnocení nebylo fér.