Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Horor
  • Drama
  • Akční
  • Dokumentární
  • Komedie

Recenze (277)

plakát

Starblack (1966) 

Příběh a nápad mi u tohoto skoro zapomenutého spaghetti westernu přišel na svůj žánr a dobu naprosto standardní, zpracování bohužel velká bída. Laciné béčko/céčko, u kterého není moc co vyzdvihnout. Naopak úvodní čtvrthodina byla něco příšerného. Nejvíc mě odrovnala ta úvodní hospodská rvačka, jak z nějaké přiblblé komedie. A vůbec veškerá akce je tady natočena nezajímavě, skoro až odbytě, takže ani nevadí, že se tu toho zase tolik neděje. Amatérské přepadení dostavníku, několik tupých přestřelek, pár kaskadérských pádů z koně a to je celé. Hudba je tu velmi slabá, titulní song otravný, výtvarně o ničem, vyblité barvy, studiová atmosféra, noční scény točené ve dne, scénář je děravý, plný nepravděpodobností, nesmyslů a obsazení mě taky nijak neokouzlilo. Woods a Ross se tu chovají jak párek latentních buzíků, kteří dají ve finále přednost společnému mečování před sendvičem s dychtivou blondýnou. Abych jen nehanil, tak musím říct, že vyloženě jsem se u toho nenudil, záporák v podání Franca Lantieriho se mi líbil a párkrát jsem se na úkor tvůrců i dobře zasmál, ale celkově hodnotím přinejlepším jako slabší průměr.

plakát

Párty Hárder: Summer Massacre (2022) 

Spolu s Jehovovou pomstou nejlepší Řezníkův film. Oproti prvnímu dílu profesionálnější, vtipnější a mnohem více zapamatovatelné. Padají tu názory, že je film umírněnější, něž ty předešlé, což si nemyslím, naopak ke všemu tomu humusu nově přibylo i trocha šťavnatého gore (skvělá práce od Zombí FX). I mé obavy z dlouhé stopáže byly zbytečné. Film je doslova nabitý dějem, gagy, hláškama, kozičkama, prdelkama, skvělou muzikou (Snoop Dogg, Ill Bill, Gutalax, Sodoma Gomora, Dope D.O.D, Redzed a spousta dalších) a zarytý (nejen) ZNK fanda zde může nalézt snad tunu známých tváří, easter eggů, odkazů, citací a podobně. Pokud patříte mezi cílovku, rozhodně se nudit nebudete. Já osobně mám moc rád dementní, brutální a fekální černý humor, rybí lidi, hardcore, grindcore i horrorcore, takže jsem se bavil výborně. A nasmál jsem se opravdu hodně, až jsem chvíli i brečel, to se mi v kině nikdy předtím nestalo :D. Díky Márty!

plakát

Modlit se, poslouchat, neodmlouvat (2022) (seriál) 

Uff... Docela síla. Přiznám se, že vůbec nechápu, že něco takového jako je FLDS může v dnešním světě legálně existovat. Lidi jsou strašní idioti, to jsem si musel při sledování tohoto dokumentárního seriálu neustále opakovat. A co se týče konkrétně Warrena, tak musím uznat, že se mi už dlouho nestalo, aby ve mě někdo vzbudil takovou nenávist a zhnusení. Vrcholem je čtvrtý díl, kdy je v paláci v Sionu odhalena Warrenova tajná místnost s audionahrávkou "posvátného" znásilnění dvanáctileté holčičky za účasti několika jeho nejloajálnějších manželek, které tento akt absolutního zla doprovázejí chvalozpěvy a modlitbami. I krátký kousek této hrubě odporné nahrávky, který tu zazní se mnou zamával. Moc tam toho není slyšet, ale právě o to je to horší, když vaše představivost pracuje naplno. Zvládnu toho hodně, ale sexuální násilí na dětech hluboce uráží mou lidskost a rve mi srdce na kusy. Warren sice z vězení už nevyleze, ale pořád má tisíce stoupenců, FLDS jede vesele dál a nikomu dalšímu z těch pedofilních polygamistů se vůbec nic nestalo. Jediný po kom úřad šerifa a FBI šli byl Warren Jeffs, který to celé vedl a vlastně pořád vede i z vězení. To jsem vůbec nepobral, čemu to jako pomohlo, že exemplárně potrestali jen jeho a tu zvrhlou komunitu nechali fungovat dál...

plakát

Motýl s křídly od krve (1971) 

Trochu netypické giallo, zaměřující se hlavně na forenzní vyšetřování a následné soudní přelíčení. Z dnešního pohledu může vyšetřování vraždy před padesáti lety vypadat trošku naivně, ale díky tomu, že s filmaři spolupracovala policie a odborně radil skutečný forenzní tým, vše působí velmi autenticky a film funguje i jako zajímavá sonda do historie kriminalistiky. Po audiovizuální a umělecké stránce nemám co vytknout, klasická hudba se tu střídá s avantgardní a vše je krásně nasnímáno osobitou kamerou Carla Carliniho. Moc se mi líbilo i prostředí. Město Bergamo dobře znám, jeden čas jsem tam pracoval, takže jsem si užíval poznávání známých míst a panoramat.  Bohužel, co filmu chybí, tak to je spád, akce a pořádné napětí, místy mě děj trošku nudil a připadalo mi to celé až moc ukecané. Natahovaný závěr mě pak už vyloženě nebavil a rozuzlení mi přišlo velice nepravděpodobné a spíš tak trochu na hlavu.

plakát

Il consigliori (1973) 

První půlka této stylové béčkové gangsterky mi přišla trošku moc ukecaná a natahovaná. Řeší se tu mafiánsko-rodinné vztahy, problémy a na to já moc nejsem. Akce se rozjede až v půlce druhé a naštěstí těch pár drsných přestřelek a automobilových honiček stojí za to. K tomu nádherná panoramata sedmdesátkového San Francisca, parádní Massaccesiho kamera a solidní Ciprianiho soundtrack. Ani Milian nezklamal, jediné co tu bylo trošku navíc, tak ty melodramatické scény s Dagmar Lassander. Takže hodnotím 3,5 a zaokrouhluju na 4*.

plakát

Sette scialli di seta gialla (1972) 

Ukázkové italské giallo, které sice nedosahuje legendárnosti "zvířecích" titulů od Argenta, Martina, nebo Fulciho, přitom kvalitou se s nimi může směle rovnat. Příběh je klasicky velmi zapletený, děj chytlavý a gradující. Sledovat vyšetřování, rozplétání záhady a hádat, kdo je vrahem mě s ubíhající stopáží bavilo víc a víc. Závěr pak byl velice překvapivý a uspokojivý. I intenzita scén vražd se tu postupně zvyšuje, dokud nevyvrcholí bestiálním zmasakrováním jedné z hlavních ženských postav ve sprše. Jak je u giallo filmů tradicí, i zde najdeme úžasný vizuál, hru světel a stínů. Konkrétně černá je tady opravdu černá a ve stínech vládne absolutní tma, až mi to připomínalo staré černobílé noir detektivky a gotické horory. Celkově jsem moc nedostatků nenašel a jako velký fanda gialla jsem se bavil naprosto skvěle. Jediná malá výtka možná směřuje k hudbě, která mi v rámci žánru přišla trošku slabší, v jednu chvíli skoro otravná, což ale na celkovém zážitku nijak významně neubralo. Hodnotím tedy 4,5 a zaokrouhluji na 5*.

plakát

Jimmy Savile: Britský horor (2022) (seriál) 

Konkrétních obětí je mi líto, ale nemůžu se zbavit dojmu, že Jimmy Savile nikoho neobelhával a pokud si britská společnost takto pochybnou osobnost sama vytvořila a rozhodla se ji bezmezně zbožňovat, tak si taky zasloužila všechny jeho činy. Ty dobré i ty zlé, před kterými zavírala oči. Jimmy byl sice hnusák a katolík, ze kterého perverze přímo vyzařovala, ale špatně od žaludku mi při sledování bylo víc ze všech okolo a z lidí jako takových, než ze samotného Savileho. Že by si od roku 1955 "nikdo ničeho nevšiml" je absurdní, prostě to jen všichni tolerovali.

plakát

Než přišla bouře (2018) 

Povedený survival/romanťák podle skutečného příběhu Tami Oldham, která přežila 41 dní v Pacifiku po té, co plavidlo na kterém cestovala s přítelem zasáhl v roce 1983 hurikán Raymond. Představa, že ztroskotám na širém oceánu je pro mě naprosto děsivá a skličující, proto to mají podobné filmy u mě velice jednoduché a snadno u mě vyvolají emoce, jelikož se velice snadno dokážu vžít do postav. Tamiin příběh je sám o sobě velice fascinující a zde slušně scénáristicky zvládnutý. Navíc ona i její přítel byli velcí sympaťáci, prakticky okamžitě jsem si je oblíbil, strachoval se o ně ve vypjatých scénách, fandil jim a soucítil s jejich útrapami a utrpením. Je pravda, že zpracování je celkově spíše průměrné a děj dosti předvídatelný, ale to mi vůbec nevadilo. Pár scén tu bylo podle mě hodně dobrých (např. převrácení lodi při bouři) a vyhovoval mi styl vyprávění, kdy děj přeskakoval z "před bouří" na "po bouři". Film si díky tomu držel plynulé tempo. Romantických chvilek je tu celkem dost, ale i když na tyhle věci nejsem, tak tady mě to nijak nerušilo a velkou zásluhu na tom má velmi příjemný ústřední herecký pár Claflin - Woodley. Hlavně teda Shailene Woodley, pro tu mám šílenou slabost :).

plakát

Ostrov rybích mužů (1979) 

Moc pěkná "pohádka" na mé milované téma rybích mutantů v režii žánrového kulináře Sergia Martina. Takový mix Ostrova dr. Moreaua od H.G. Wellse, Stínu nad Innsmouthem od H.P. Lovecrafta a Zombi 2 od Lucia Fulciho. V hlavních rolích sympaťák Claudio Cassinelli a krásná Barbara Bach. Před pár lety jsem viděl US verzi pod názvem "Screamers", která byla delší asi o deset minut, obsahovala několik vystřižených/přetočených záběrů, dotočených scén, celou úvodní sekvenci s hercem Melem Ferrerem a několik dalších pozměněných detailů jako je trošku jiný závěr, hudba v titulcích a podobně. Američané asi potřebovali film více zaškatulkovat do hororu, protože přidané scény jsou hlavně děsivé a gore. Což o to, natočeny jsou atmosféricky a samy o sobě fungují dobře (na svědomí je má režisér Miller Drake), ale do celkové nálady a Martinova pojetí vůbec nezapadají. Film mě bavil, ale pamatuji si, že jsem si tehdy při hodnocení nebyl těmi čtyřmi hvězdami, které jsem udělil, úplně jistý a film mi připadal lehce nedomrdlý. Ale teď, po shlédnutí italské verze, naopak zvyšuji na pět, jelikož jsem zjistil, že to nebyl film nedomrdlý, nýbrž zmrdaný. Italská/evropská verze drží mnohem lépe pohromadě a celkově mi připadá prostě lepší. V jádru je to samozřejmě ten samý film, ale tu romantickou Martinovu vizi odlehlého ostrova obývaného šíleným vědcem a roztomilými rybími humanoidy ten brutální zásah producentů Rogera Cormana, Joe Danteho a spol. prostě trošku pokazil. Takže hodnocení US verze 4*, italská verze 5*.

plakát

Vřískot (2022) 

Pozor, komentář obsahuje SPOILER! Dobrý "requel". Oproti dílům od Cravena mi tu ale chybělo více krve a nepříjemného bodání. Ne že by tu byly vraždy natočeny špatně, ale například v jedničce nebo ve čtyřce jsem ta zranění postav doslova cítil. Tady jsem s postavami nesoucítil ani náhodou. Dokonce ani smrt Deweyho se mnou emočně nijak nehnula a to jsem o něj měl ve všech předchozích dílech hrozný strach. Akce s Ghostfacem byly výborné, hra s divákem byla podle pravidel, ale osobně mi vadily časté dialogy, řešení rodinných vztahů, blablabla, narušovalo to tempo i když uznávám, že ve scénáři mělo vše své opodstatnění. Promyšlené to bylo fakt dobře, jen jsem se bohužel chvilkama nudil. Trochu směšné a na sílu mi pak připadaly silácké hlášky hlavních postav typu "I´m Sidney 'Fucking' Prescott" a jejich neustálé narážení na to, že je všechno vlastně rutina a jen další série nudných vražd ve Woodsboro. K tomu pocitu nepochybně přispíval i gumový ksicht Courteney Cox. Ale jinak dobrý, za mě třetí nejlepší díl.

Ovládací panel
9 bodů

Reklama

Reklama