Ainy

Krásná hudba sama o sobě kvalitní film neudělá. Nudný děj, absolutně šílené kostýmy a ty paruky! ... ajajaj

Miluji Willa Ferrella a jeho bestiální nadání pro takový ztřeštěný humor a nadsázku. Ty jejich hlášky mě dostávaly do mých artrotických kolen a kdybych tuhle komedii neviděla po několikáté, tak bych řvala smíchy. Vidět ho totiž v upnutém dresu krasobruslaře, když si s vážnou tváří a doslova s nepopsatelně drsným výrazem vyrve svůj suspenzor, aby se včas dostal ke svému parťákovi na led, znamená pouze křeč dolní čelisti.

Ženiální komediální seriál s velkou plejádou naší tehdejší herecké elity, kterou ani v současnosti nemá šanci nikdo a nic překonat! Je o krásném přátelství mezi Evženem a Bohušem, které jim závidí celá vesnice. Jeden druhého má rád a i když Evža občas vyletí, tak díky Bohušovi nemá šanci zůstat dlouho vážný. Každičká postava má svůj unikátní charakter, vše je o pohodě, humoru a ani přílišnou agitku, snad kromě "soudruhování", jsem nezaznamenala. Škoda, že se takové perly naší kinematografie pomalu dostávají do pozice filmů pro pamětníky a nic podobně hodnotného se netočí.

Vzhledem k pointě je logické, že se Tomovi stále vrací čas, který prožil do jednoho konkrétního dne a hodiny, ale mě to hrozně moc nudilooo. Toho opakování a vracení se bylo na můj vkus fakt příliš. Sci-fi složka fajn, ale přebila to všechno nuda z té jeho neustále se opakující časové smyčky dokud se neposunul v ději dál a dál až na samý konec. Přece jenom ale na mě ten zbytek toho zajímavého a akčního zapůsobil natolik, že budu v hodnocení velkorysá. 3,5*

Neskutečný nářez! DiCaprio je jednoznačnou zárukou pro úspěšný film, nemůže být nic jasnějšího (kromě slunce teda). Před samotnou projekcí mě dostalo úvodní slovo otce a zakladatele této databáze na filmovém ČSFD víkendu, kdy nám doporučoval klidně sexovat a oddávat se orgasmu, protože shodou náhod byl tento den Den ženského orgasmu. To jsem ovšem ještě netušila, jak inspirující film nám k této činnosti připravili. Byl mi odkryt šílený svět mezi burzovními makléři, kteří obchodují s fakem a vydělávají tak neskutečné prachy, za které se dennodenně oddávají svému bohatství, drogám a děvkám. Když si odmyslím smutný fakt, že tohle se skutečně děje, že bych v reálu lidi, kteří vědomě a arogantně sedají za volant pod vlivem návykových látek, nechala skonat pomalou a bolestivou smrtí, tak díky Wolfímu, scénáři a způsobu jakým stylem byl ten film natočen, jsem se celou dobu velmi dobře bavila.

Zajímavé drama, pozvolna se rozjíždějící mě hned od začátku nechytlo. Nepochopila jsem, že se nájemnými zabijáky mohou stát takoví nekňubové. Ovšem, když se do příběhu prolnuly vzpomínky na nepodařenou akci v kostele v Londonu, přehodnotila jsem svůj závěr. Odprásknout někoho není jen tak, na to musí mít člověk žaludek, horší pak je, když vás dožene svědomí a vy se snažíte od něj utéct s nabitou zbraní u spánku. Celé to zní jako šílená dráma, ale při pohledu na ty dva jak se jeden z nich (Alastor Moody) nemůže nádhery starobylého belgického města dostatečně nakochat a druhý tímto nuceným pobytem zde neskutečně trpí, je fakt vtipný. Celé to vkusně doplňují "Fleur Delacour či Ten jehož jméno se neříká".

Jako bláznivá komedie splnila svůj účel na sto procent! Zprvu jsem byla skeptická, netušila jsem co očekávat, spíše jsem se přikláněla k názoru, že to bude příjemných 112 minut odpočinku, kdy krátkým spánkem posilněná vytáhnu ze sebe poslední zbytek, špetičku! svých fyzických a psychických sil na závěrečný film s Tomem Cruisem na filmovém ČSFD víkendu 2014. Tento skvělý "bránicobol" mě nenechal ani minutu relaxovat. Z každé scény na nás vysypali hromadu hlášek, nemůžu si pomoct, ten film je pecka! Neskutečná! Konkrétně mě, při společné večeři Jonaha s Amber, kdy ho chtěla představit svým rodičům jako svého přítele, chytla křeč do dolní čelisti a utrpěla jsem apnoickou pauzu s vyčerpáním zásob svých slzných kanálků. Chcete se dobře bavit? Běžte do 22 Jump Street ;-)

Nejsem příznivcem ani Daniela Landy ani takové Lucky Vondráčočkové coby zpěvačky, neb dle mého skromného názoru zpívat opravdu neumí na to, aby porážela v anketách jiné, skutečné hvězdy našeho hudebního nebe. Proto jsem byla více než překvapená, že si tahle komedie udržela mou pozornost. Bylo to natočeno nezvyklou formou, poklidně, zajímavě, musím však dodat ono pověstné ALE ... ale nesplnila některá má očekávání. Přiznávám, že jsem se přistihla jak se divím, že když chlapovi vyfoukne hlavní roli někdo, koho by nečekal a zároveň toho někoho přistihl při techtlích mechtlích s jistou dámou, na kterou by se nemělo ani očkem pohlédnout a přesto nemá ve scénáři napráskat ho a jsou dál kámoši ... hmm. Ovšem reakce podváděného byla ještě víc překvapující. Být na jeho místě, tak ... tak neznám sestru! Co bylo ovšem moc fajn byla melodie, která se prolínala celým filmem a nemyslím tím zrovna "zázrak kámo, zázrak" A taky co se povedlo, kdo se mi tam moc líbil byl Jirka Korn a jeho role takového muzikálového dunchuána, ale jinak nesmírného pohodáře.

Ani nevím proč jsem se na to včera dívala, když je pro mě skupina Pražský výběr něco nevztřebatelného. Jako já ke každému z jejích členů cítím muzikantský respekt, ale takový Vilém Čok je pro mě synonymem uječenosti, prostě ho nemusím a nikdy bych ho jako "zpěváka" nevyhledávala, nemůžu si pomoct. Mě nikdy neoslovila jejich ... hudba (?), říká se tomu tak? Na druhou stranu mě pobavily záběry tenkrát ještě mladých hvězd českého hudebního nebe jako je Lucka Bílá, David Koller s Lucií, Bára Basiková a ad. Jak jsme všichni zestárli ... P.S. Snad se skalní fanoušci neurazí.

Vždycky jsem obdivovala toho německého greenhorna jak umí střílet svou henryovkou takhle pěkně od pasu a pokaždé se trefí. Cítím ale, jakoby tento film malinko pokulhával za svými staršími brášky, je takový vleklý. A taky ... nelíbilo se mi jak dopadl malý přeživší Holanďánek, takový osud mu napsán být nemusel. Takový Rik Battaglia je prostě úžasný, který si zahrál snad v každé vinetouovce, v každé si zahrál záporáka a v každé ho spravedlivě odrovnali. Zřejmě ne důkladně.