Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Horor

Recenze (291)

plakát

Skins (2007) (seriál) 

Kolísá, místy slabé, místy velice podařené, i samotné postavy se hodně mění, nejdříve se zdají být zábavné a oblíbíte si je, po pár dílech vás neskutečně iritují. Nyní jsem na sklonku druhé série, která je o úroveň lepší, než první, a samozřejmě se do dalších, po přečtení několika zdejších názorů a verbálních vyjádřeních mých přátel, nechystám. Nástup nové party kvalitu hodně snížil a seriál jako takový neskutečně potopil. Ještě že si to lidé uvědomují, a tudíž hodnotí jen kvality první party, jinak by se objevil v příšerných sračkách. Pro mě je největší favorit Tony, sice trochu šampon, někdy neuvěřitelný debil, ale jinak cool a s chladnou hlavou. Co mě hrozně zamrzelo, je fakt, že ani jedna z holek z úvodního tria není vzhledově hezká, protože jestli je Michelle prototyp krásy, tak to sežeru talíř hoven. Nicméně, vydařená práce ze všech stran, herecky, hudebně, i scénář je přijatelný, trochu víc přisprostlý a britsky originální a nápaditý. That's the guy's name? Mad Twatter?. 90%.

plakát

Noční můra v Elm Street (1984) 

Vidět tenhle slasher horor dnes nezanechá příliš dobré dojmy, čas je totiž nevyhnutelná překážka. Vše je nanejvýš klišé, tehdy se to vezlo na jedné vlně, nápady takřka identické, bylo to jednoduše v módě. Pro dnešní mládež, tedy i pro mne, nepředstavuje žádnou klasiku, nikdy se jí nemůže stát, protože naše filmové preference byly vytvořeny touto dobou, stejně jako nám už ani němé, a většinou i černobílé snímky nepřipadají atraktivní. Nebudu nic rozebírat, je patrné, že vinu nese změna technik, stylů a vlastně celé kultury. Proto se i domnívám, že všechna čtyř a pětihvězdičková hodnocení jsou z čistě kultovních důvodů, protože takovéto hromadné nadšení nemůže být ničím jiným způsobeno. 30%.

plakát

Jak nežít svůj život (2007) (seriál) 

Tři klasické šestidílné série, plus hodinový Vánoční speciál, vše zhlédnuto během dvou dnů. O čem to vypovídá? No, tohle mě fakt dostalo, první díl nás představil netradičnímu stylu, jakým je seriál vyprávěn, jeho absurdita kolikrát balancuje na okraji vtipnosti, ale zase je ohromně originální a později se z těchto, někdo by řekl černých radikálností, stane hlavní opora a také zdroj všech výbuchů smíchu a nehynoucího hladu po dalších a dalších dílech. Pokud do toho skočíte po hlavě, za chvíli jste s tím hotovi a opravdu vám bude líto, že je po tak malém počtu sérií definitivní konec, budete si přát pokračování, ale lepší odejít s úsměvem na tváři, než otrávení nad tím, jak to ti tvůrci takhle nehorázně mohli posrat. Úvodní sezóna je perfektní, druhá božská, třetí ''jen'' dobrá. Miluju Brity, v téhle branži nemají konkurenci a nedokáži vyjmenovat jediný jejich seriál, který by byl vyloženě špatný. Každopádně tenhle opravdu doporučuji, lahůdka pro žánrové fajnšmekry. 100%.

plakát

First Ascent (2006) 

Možnost pohledu na nejlepší lezce v akci a nejatraktivnější místa na zeměkouli, která by si každý z nás fanoušků jistojistě přál navštívit, je vždy dechberoucí. Trochu mne ale zklamalo čistě filmové zpracování, kde bylo nemožné nepostřehnout lehký nádech amatérismu, navíc se mnohem více tlachá, než leze a například městská část v Los Angeles nebyla zábavná ani poučná a místo téhle zbytečnosti už bych si vybral samotný parkour. Většina účinkujících byla sympatická a jednoznačně nám ukázali, proč patří do úplné elity. Stejně však mým hlavním favoritem navždy zůstane Chris Sharma. 70%.

plakát

50/50 (2011) 

Mnohem silnější, než jsem původně očekával, jelikož z názorů ostatních vyplývalo, že film je z velké části komedie a jen z nepatrné drama. Tak to není, pokud se mu podáte, určitě vás nenechá chladným. Řekl bych, že ty poměry jsou přímo 50/50 :), navíc velice dobře skloubené, párkrát se zasmějete, párkrát se necháte dojmout, ale úplně stoprocentně budete potěšeni. Úvodní duo hraje perfektně, působí věrohodně, možná Seth Rogen malinko vyčnívá a je to právě on, kdo po celou dobu dodává šmrnc. Bryce Dallas Howard je sympatický sexy doplněk, nádherná třešnička na dortu. Bohužel vztah s terapeutkou je až příliš přeslazený, přeci jenom kombinace tolika filmových odvětví se nemusí vždy zobrazit jen pozitivně. Jinak nemám co vytknout, za poslední měsíc to byl jeden z nejlepších zážitků. 90%.

plakát

Most u Remagenu (1969) 

Ve spoustě ohledech je tenhle komornější přístup k násilnickým scénám (žádné stopy po kulkách, po výbuchu jsou všichni v jednom kuse) lepší, poskytuje nám oddych od těch identických, válečných filmů, kterým by se, pokud by se neobjevil alespoň jeden záběr na utrhnutou nohu či americkou vlajku, pomalu ani tak nedalo říkat. Dostane se nám lehce průměrných výkonů, leda Robert Vaugh je na tom coby záporák o něco lépe. Pěkná hudba, která nikdy nesmí chybět, jinak si snímek koleduje o problém, spolu s povedenou kamerou a jednotlivými, detailními záběry na různé přestřelky a výbuchy granátů, z Mostu u Remagenu dělá výjimečné dílo. Rozhodně i dnes ohromí svou realističností. 80%.

plakát

Hugo a jeho velký objev (2011) 

Kouzelné a nesmírně inovativní, pro děti nepochybně skvělý zážitek, ačkoli film samozřejmě ještě nevnímají z tolika aspektů, jako my. Pro rodinu dobrý způsob jak pohromadě strávit sobotní večer, puberťáky nejspíš příliš neosloví, to už je čitelné z pouhého traileru, ale tuhle opěvovanou a tolik vychvalovanou novinku, tolikrát titulovanou jako film roku, jsem si nesměl nechat ujít. Trochu jsem očekával to, co přišlo, jen to bylo více drastičtější. Upřímnou charakteristiku by vystihlo jedno slovo, a tím je průměr. Lidi, od snímku s jedenácti nominacemi se nedá neočekávat nic jiného, než bezchybná bomba, o které člověk přemýšlí ještě měsíc po zhlédnutí. A to se nestalo. Aby se Asovi podařilo mě svým herectvím potěšit, je potřeba trochu větší snaha, a že se párkrát rozbrečí, mi srdce netrhá a z něj to zázrakem neudělá hollywoodskou hvězdu. Talent má, ale chybí mu jiskra. Ovšem, kdo mě nezklamal, je Sacha Baron Cohen, v pro mě poněkud netradiční roli, ale alespoň on dokázal Huga víceméně podržet. Hudba úžasná, kamera dechberoucí, nepěknou černou ovcí je chudý scénář, nevysvětlitelně mu patří jedna nominace. Jako celek film dopadl dobře, k dokonalosti má ale sakramentsky daleko. 40%.

plakát

Návrat do budoucnosti II (1989) 

Zaostává, ale minimálně, pořád je v porovnání velice důstojným soupeřem. Těm, co jedničku neviděli, ale nedoporučuji koukat na dvojku, protože obsahuje opravdu hodně spoilerů a všechny události je potřeba zpracovat chronologicky. Tím říkám, že jako nezávislý film neobstojí, po chvíli bude divák ztracený. Ovšem pokud víte, o co běží, tak neotálejte, protože se jedná o jeden z nejpovedenějších sequelů vůbec, kdy je v kvalitě jen nepatrný rozdíl a tuto skutečnost dokážeme ocenit. Nevím sice, jak je na tom trojka, podle všeho je z nich nejslabší, to mi ale nezabrání, abych se na ní ihned podíval, protože se z téhle série právě stala jedna z mých nejoblíbenějších komedií, z velké části díky opět výbornému výkonu Michaela J. Foxe a mistrovsky zvládnuté a inteligentní režii. Palec nahoru, pane Zemeckis. 90%.

plakát

Prostředníci (2009) 

Zábavný, možná i trochu podceňovaný snímek, který sice těží z více než jednoho ohlášenějšího a publikem celkově lépe přijatého titulu, ale to ho ještě nedělá podřadným. Možná vás to překvapí, nejvíce mi však připomíná Pařbu ve Vegas, možná díky jisté podobnosti mezi Giovannim Ribisem a Zachem Galifianakis. Také vedle Suits hlavní důvod, proč mám Gabriela Machta ve své Topce, tady mě jen usvědčil v názoru, že je vskutku jedinečný herec, v podstatě na začátku své slibné kariéry. I když už jsem prve zmínil jakýsi příznak napodobování, stále jsou Middle Men sakra originální a několik malých klišé, jako ve všech gangsterkách všudypřítomní ruští mafiáni, se dají lehce opomenout. Nemohu najít žádná jiná slova vyjadřující kritiku, opravdu jsem se dobře bavil. 90%.

plakát

Sin City - město hříchu (2005) 

Můžete se tetelit štěstím nad parádní, jaksepatří surovou vizualizací, do toho přihoďte pár bab v sexy oblečkách, drsných hlášek a taky trochu krve, ale nesmí se to přehánět, aby to náhodou někoho neurazilo. Ohromně jsem bohužel postrádal výraznější nadšení, projev jakýchkoli emocí. Nedělá mi problém prosedět u filmu dvě hodiny, zvláště když se jedná o jednu velkou nadupanou přehlídku naplněnou akcí, jemnou zvrhlostí a poutavými dialogy. Ale nedokázat se nad tím radovat a celkově si to užívat, to je jako pouštět hudbu němému. Ne vždycky zaručují otestované a profláknuté hvězdy úspěch. 65%.

Ovládací panel
14 bodů