radekgfx

Svět Středozemě provází celý můj život a v podstatě u mě vzbudil hlubší zájem o svět filmu. Společenstvo Prstenu jsem viděl před deseti lety v jednom menším kině v Čechách a stále si vybavuji ten pocit, který jsem měl po závěrečných titulcích. Návrat Krále je nejepičtější, Dvě věže mají nejlepší hudbu a Společenstvo Prstenu má nejlepší atmosféru. Rozšířená verze je pro maximální požitek ze sledování nutnost.

Skvostné herecké výkony, skvělé interiéry, famózní hudba, atmosférické svícení a uvěřitelné reálie. Příběhu je nejspíše možno vytknout omezenou výpravu a přílišnou hermetičnost, nicméně jsem toho názoru, že Neúplatní sází spíše na údernost okamžiku. Úvodní scéna výbuchu bomby, nábor agenta Stonea, scéna umírání Jima Maloneho, reakce zbývající přeživší dvojice, scéna na vlakovém nádraží, soud ... V okamžiku, kdy máte k dispozici takové výborné herce, scény samotné vydají za stovky stran scénáře a omezovat je na úkor výpravy by byl nesmysl. Neúplatné hodnotím znovu (stejně) poté, co jsem měl možnost vidět ve zlínském Velkém kině původní analogovou 70mm kopii. Digitální formát mám rád. Výborně se s ním pracuje a je dostupnější. Nicméně se připojují k lidem, kteří tvrdí, že nástupem digitálních formátů na pole, které dříve obývala média fyzická/analogová (knihy, film, fotografie), ztratila tyto dříve nedigitální média část svého kouzla. Přišla o svou "živost" či schopnost promluvit k divákovi/uživateli i skrze svou formu. Mně osobě tento nedostatek vadí. Stejně je to i u filmu. "Nedokonalost" analogu mi zejména u historických filmů přidává další rozměr u jejich sledování. Trochu mě mrzí, že u zmiňované 70mm projekce bylo v kině, které má kapacitu 1000 míst, všehovšudy 12 lidí.

Tuctový příběh vyprávěný způsobem naprosto mimořádným. Úchvatná kamera, spousta technicky precizních scén nerušených častými střihy a příběh, který vás uvede do děje, provede spletitými zákoutími dějové linie, aby nakonec skončil přesně tam, kde začal. Pulp fiction není ani tak kult, jako spíše klasika. Tam, kde by jste si jinak kousaly nehty (či jinou část těla) nudou, rozehrávají Historky z podsvětí mistrně napsanou hru dialogů, která u vás vzbudí spoustu pocitů, jenom ne nudu. Film který neomrzí. Film, který lze vidět v jakékoliv náladě.

Hodnocení tohoto filmu se hodně odvíjí od toho, v jakém rozpoložení se na něj člověk podívá. Mě naprosto uchvátil již první trailer (hlavně hudební podklad – Travis, The Postal Service, který je mimoděk v celém filmu hodně silnou složkou) a bohatá očekávání byla bezezbytku splněna. Silně návykový svět a příběh, ve kterém se nejspíše alespoň na okamžik každý pozná.

Surový svět, obrazy krve a přímočarého násilí působí jako zjev ve vší té záplavě při zemi se držících animovaných filmů. Zážitek. Výsek z bohatého světa stejnojmenné mangy.

Vizuální orgie, skvělá hudba, ponurá atmosféra. Jinotajná filmová báseň.

Překvapení. Prvotní nedůvěra způsobená zejména letmým pohledem na herecké obsazení a podivnou (v podstatě zavazující) směs žánrového mixu, byla po závěrečných titulcích odsunuta v dál a s povděkem přeměněna na hodnocení odpovídající zatím jednomu z nejlepších mnou viděných filmů tohoto roku. Pokud pominu hudbu, která je opravdu fantastická a má neoddiskutovatelnou zásluhu na tom, že film působí tak jak působí, je nejsilnější stránkou filmu právě schopnost zaujmout minimem akčních prvků, které jsou zde vystavěny pevnou rukou a párátkem chlápka, který dokáže během 5 minut výrazně zvýšit hodnotu vašich akcií. Charakter, postava a způsob prezentace emocí hlavního hrdiny v podání Ryana Goslinga zaujal neméně tak. Přestože je film, co se hlavní zápletky týče, poněkud lehce předvídatelný, výslednému efektu to neuškodí a v podstatě o něj ani nejde. S často zde psanými předponami art- a hypno- naprosto souhlasím.

Komorní příběh v minimalistické formě, přesto neuvěřitelně atmosférický a poutavý. Silně existenciální filmový zážitek.

„Nesnaž se tu lžíci ohnout, nejde to. Zkus si jen uvědomit pravdu… že žádná lžíce tu není.“ Mezi kultovními sci-fi jedno z nejkultovnějších. Na první pohled za vlasy přitažený příběh a myšlenka mají hlubší podstatu, kterou rozvíjel kdysi dávno i Platón. Vizuální sci-fi s existenciální a filozofickou podstatou v moderním hávu.