Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Krimi
  • Dobrodružný

Recenze (1 812)

plakát

Expendables: Postradatelní (2010) 

Mám pocit, že jakmile někde hraje Jasoň Statham, tak by se v žánru mělo uvádět "frikulínský". Když vynechám Stathamovy začátky ve filmech Guye Ritchieho, tak ten člověk hraje ve strašnejch hovadinách. Nutno dodat, že to přináší i jakousi lacinou zábavu. Tohle na mě dělalo dojem, jak kdyby člověk někde nakoupil ty nejlepší suroviny a pak to odnesl Láďovi Hruškovi, ať z toho uvaří eintopf v mikrovlnce. Asi to přežije, asi mu to i zažene hlad, ale moc si na tom nepochutná. Akční scény se mi celkem líbily, líbil se mi taky po dlouhý době záporák Dolph Lundgren. Podruhý bych se na to ale asi nedíval. 50%

plakát

Zlé pondělí (1960) 

Asi každej udělal v dětství nějakej průser, o kterym se potom bál říct rodičům. V tomto filmu to jeden kluk chce vyřešit tak, že uteče, druhej neřekne pravdu a třetí se k tomu postaví tak nějak čelem. Akorát je problém, že ho nikdo moc neposlouchá. Dětský filmy sice moc nemusim, ale tohle mě docela bavilo. V závěru film trochu ztrácí dech. Z herců bych vyzdvihnul Ladislava Peška v roli despotickýho fotra.

plakát

Des gens sans importance (1956) 

Co jsem zatim viděl filmy od Verneuila, tak to bylo všechno dobrodružný nebo akční, případně natočený hodně nevážně s nějakou nadsázkou. Dost mě překvapilo, že je tenhle film naopak takovej opravdu ze života. Práce nic moc, doma nic moc, šedivý životy bez nějaký naděje na zlepšení... Románek hlavní postavy s mladou servírkou z motorestu zažehne snad nějakou jiskřičku naděje, ale ve finále to všechno ještě zhorší. Závěr trochu připomíná Clouzotovu o 3 roky starší Mzdu strachu. Možná se Verneuil nechal inspirovat. Jinak on Verneuil evidentně rád točil filmy s autama, takže pro mě byl zajímavej i pohled do kabin náklaďáků dnes už naprosto zapomenutých značek jako Willème nebo Bernard. Hlavně jsem čuměl, že v roce 1956 se ve Francii už používaly tachografy. Pro mě osobně je to možná nejlepší Verneuiův film, co jsem zatim viděl.

plakát

Nikdo se nebude smát (1965) 

Předlohou pro film byla kratičká Kunderova povídka. Já jsem tu povídku někdy před pár lety čet a pokud si dobře vzpomínám, tak to mělo asi 20 stránek. Možná ani to ne. Osobně si myslim, že na celovečerní film je v předloze prostě málo materiálu, takže je tu opravdu hodně takový tý "umělecký" vaty, aby se nějak natáhla stopáž. Povídku jsem přečetl jednim dechem za pár minut, u filmu jsem se nudil. Mám pocit, že ta tzv. nová vlna je strašně přeceňovaná. Slabý 3 hvězdy.

plakát

Šťastný nový rok (1973) 

Jako první jsem viděl americkej remake s Peterem Falkem z roku 1987, kterej se mi líbil opravdu hodně. Čekal jsem, že originál s Linem Venturou bude určitě ještě lepší, ale moc mě to nenadchlo. Kdybych viděl tenhle originál jako první, třeba by se mi to líbilo víc. Pokud bych si měl vybrat, tak já teda sáhnu po mnohem svižnější a odlehčenější verzi s Peterem Falkem.

plakát

Blok 99 (2017) 

Tak tohle vypadá jako dílo nějakýho milovníka Béčkovejch braků z 80. let. Kdyby tohle někdo natočil o 30 let dřív a v hlavní roli hrál třeba Sylvester Stallone nebo Jean-Claude Van Damme, tak se na to budou ve videopůjčovnách stát fronty. Na rok 2017 to působí dost zvláštně. Jako kdyby takovej film snad do dnešní doby ani nepatřil. Ale to beru jako plus, že taky pro změnu někdo natočil film plnej brutality a násilí. Trochu zvláštně na mě působil taky Vince Vaughn v roli největšího drsňáka a zabijáka. Já jsem mu tu roli prostě nevěřil a nepomohlo mu v tom ani to, že si namaloval na oholenou hlavu fixou křížek. On mi pasuje spíš do komedií. Člověk tak čeká, jestli třeba dozorce ve vězení nebude hrát Ben Stiller. Jinak docela dlouho trvá, než se to rozjede. Začátek je dost o ničem, celá ta zápletka je taková opravdu hodně Béčková a celej film působí často opravdu až hloupě. Ale s vypnutym mozkem je to zhruba od půlky docela zábavný dílo, který přináší něco, co už se ve filmech dneska nevidí. 60%

plakát

Šťastný Nový rok (1987) 

Poručík Columbo odložil svůj baloňák a dal se na dráhu zločinu. A jak Columbo pečlivě vyšetřuje případy vražd, tak tady stejně pečlivě plánuje vyloupení klenotnictví. Ty jeho finty a zejména převleky byly fenomenální a já se u filmu skvěle bavil. A i když si na romantický filmy opravdu moc nepotrpim, tak tady mi ta romantická část ani nevadila. Závěr mi teda přišel trochu odfláknutej, ale 4 hvězdy dám.

plakát

Henryho deník (2017) 

Začátek vypadá spíš jako nějaká rodinná komedie. Musel jsem se ubezpečit, jestli se vůbec koukám na správnej film, protože tohle fakt nevypadalo na thriller nebo drama ani omylem. Pak se tam teda odehrajou nějaký tragický události a začne to vypadat, že by snad z toho mohlo vylézt něco zajímavýho. Jenže celá ta naplánovaná cesta matky za likvidací padoucha podle návodu mrtvýho syna je akorát naprosto neuvěřitelná báchorka.

plakát

Čas beznaděje (2014) 

Richard Gere v roli bezďáka mi ze začátku přišel trochu jako úlet, ale postupně jsem si na něj zvyknul a musim uznat, že to zahrál celkem slušně a tu roli jsem mu věřil. Celej film je ovšem akorát takový plácání od ničeho k ničemu, kdy hlavní postava různě posedává někde na lavičkách, shání nějaký drobný, pak si koupí nějakej chlast, pak jde spát do nějakýho útulku pro bezdomovce, atd... Ale tak oni tohle bezdomovci asi obvykle dělaj, takže těžko se dá čekat od filmu o bezdomovcích něco jinýho. Film teda asi celkem reálně popisuje život bezďáka v ulicích New Yorku, ale je to dost nuda. Moc nevim, jak to ohodnotit. Nakonec dám neutrální 3 hvězdy.

plakát

Všechno nebo nic (2002) 

Označení komedie moc nechápu. Já jsem tady žádný komediální prvky jaksi nenašel. Teda vlastně mě pobavilo, že v UK členové rodiny spolu doma komunikujou tak, že po sobě akorát vyřvávaj dokola "fuck you, fuck off, shut up" a podobně. Jako drama to funguje mnohem líp. Životní problémy všech postav jsou uvěřitelný, herci vypadaj jako nejhorší asociálové z pořadu Výměna manželek, ale jako celek je to dost o ničem a nekončí to vlastně nijak. Ten film kolem mě jenom tak proplul a nic ve mně nezanechal. Zajímavý pro mě bylo snad akorát zjištění, že Sally Hawkins, na kterou mám alergii, byla před dvaceti lety docela roztomilá.

Reklama

Reklama