franzkfk

Až na některé vtípky a CGI plachtění ve vzduchu, je to stará dobrá filmařina. Stejně jako Jump Street je to spíš "samotář", který nedělá předloze ostudu, jen ji parafrázuje. Škoda, že to nešlo do kin.

Zelda dojíždí na neschopnost Diablo Cody napsat alespoň částečně funkční scénář. Je to docela škoda, protože Lisa Frankenstein je jinak fajn morbidní stylovka. Pokud mi někdo napíše, co chtěla Diablo Cody tímhle příběhem říct, tak má u mě pivo.

Úžasný "whodunit", který je kvalitativně - formálně, nikoliv narativně - na stejné úrovni jako první série Columba. Jeden z těch excelentních filmů, který je nepochopitelně přehlížen dějinami kinematografie.

Mám podezření, že to není obyčejný thriller, ale psychologická sonda do psyché vraha, jako Lynchova Lost Highway. V tomto případě mladší hrdina představuje alter ego a vnitřní souboj, narozdíl od Lynchova “zacyklení”.

Geniální? Ano. Je to ale potřeba vidět několikrát za sebou a pročíst si teorie ostatních na internetu. Shane Carruth není ani tak filmař jako spíš filozof.

Rozhodně se to nijak výrazně neliší od ostatních komiksovek pro náctileté - Disney. Narozdíl od ostatních je to jen televizní pilot s průměrnou produkcí a nižším rozpočtem. Řekl bych, že ta výrazná negace vůči Madam Web je takový budíček pro všechny, kteří tyhle lunaparky slepě podporovali a teď se jich zajedli. Co se ale musí Madam Web nechat, je repetetivní asociace s porno filmy každou druhou scénu. Je to až geniální. P.S.: Bez nadsázky - výbornej soundtrack.

O první lásce.

Zármutek.

Narativně intimní a kompozičně zajímavý produkt, který má svá slabá místa a který jsem dokázal ocenit až napotřetí. Škoda, že marketing nedokázal prodat, že jde o noir detektivku. Vzhledem k vyhozeným scénám bych řekl, že problém vznikl ve střižně a v rozpočtu. Film totiž balancuje mezi žánry a na tvrdou noirovku se Johnova expozice sjíždí jen po povrchu - na dobrodružný komiks zase chybí dynamičtější akce, která by ale zase zatěžovala rozpočet.

Pokud pominu kvality výborného slasheru s originálním příběhem, který nemá vyloženě přiblblý scénář, musím se Silent Night zastat i v rovině námětu. Ačkoliv je to béčko, tak se musím přiznat, že málokterý film je schopný - stále nerealisticky, avšak explicitně - vyjádřit psychosociální vlivy, které formují potenciální antisociální poruchu osobnosti.