Badseeds

Všimla jsem si, že Kristen Stewart si od proslulé Ságy začala vybírat zajímavé projekty (např. Sils Maria, 2014), od CAMP X-RAY jsem si toho ale tolik neslibovala. Jsem ráda, že jsem se (jako obvykle) mýlila. Film mě zasáhl přímo do srdce a už před polovinou bylo jasné, že to bude láska jako trám. Poutavá, zároveň ošemetná problematika se nerozplizla, hlavně díky perfektní atmosféře a příkladu přístupu jednotlivce, za což Americe hezky tleskám. P.S. : Někdo, kdo čte Harryho Pottera, přeci nemůže být Bad Guy...

My body. My pad. My ride. My family. My church. My boys. My girls. My porn!

Divadlení nálada 12 mi připomněla Karamazovi a je podobně strhující. Soudci čečenského chlapce na pozadí vyšetřování vraždy odkrývají skutečnou povahu případu, tak i viny své vlastní. Sergej Makoveckij nebo Sergej Garmaš herecky připravili půdu pro dojemné i velmi temné drama. Pět hvězd dávám za řemeslnou preciznost filmu, hudbu a za to, že vše tentokrát nejelo tou "stejnou rourou." Michalkov připaravil šmakuládu s tématy jako vina, milosrdenství a zcizení, po které se v sobě jen marně snažíte učesat množství dříve netušených emocí.

Dostal mě neumělej scénář, koncept i výborná hudba. Dobře, že ve společnosti filmových nerdů jsou Hodiny milovány a podporovány jako Virginie Woolfová svým manželem. Ne „obtížný“ na pochopení - ale na přijetí – je podle mě tenhle film, podobně jako kniha filmového Richarda v podání Eda Harrise. Neuvěřitelný výkon Nicole Kidman, při kterém ji téměř odpouštím, že hraje v něčem jako Moje krásná čarodějka.

Napadlo vás někdy jakou cestu má za sebou krabička od sirek? Proč si v kavárně někdo dává dvě kávy do dvou šálků, místo jedné? Nebo, že život nemá valnou cenu? Jarmusche tohle všechno napadlo přede mnou a postaral se mi tak o dokonalý filmový zážitek.

Skvělá kamera, výprava, plus atmosféra Paříže ½ dvacátého století si svoje fandy vždycky najde. Ne že by šlo o ten typ snímku „Nacpem tam 10 romantických záběrů na Eiffelovku a publikum bude naše“, ale pro mě má v sobě tenhle film „ovoněný“ Francií svých přesahů přeci jen málo. Chlapci s křišťálově modrýma očima, neustále zalitými slzami jsem to taky moc nevěřila. Stejně jako předčasně sexy holčičce nebo nádražnímu četníkovi, který vlastně nebyl tak úplně zlý, když chtěl zavírat děti do sirotčince (a do klece). Jde o příjemnou žánrovku, vizuální podívanou, která ale nejspíš některé Scorsesovo fanoušky zklame. Přiznám se, že ani pro mě zřejmě nebyla objevem tak velkým jako pro Huga.

Smekám. Tomu říkám film o smyslu a víře. Hned má člověk o něco víc životní síly a odvahy.

Možná se u toho od srdce zasmějete jako já. Před koncem ale doporučuju zdrhnout, než chytnete epileptickej záchvat. (MFFKV 2012)

Film se zdánlivou zn. "obvyklý" je skutečně neuvěřitelnou jízdou, prošpikovanou špičkovými hereckými výkony ve všech věkových kategoriích, onanistickou kamerou, Sigur Ros, zralým scénářem, Elbow, Clivem trpícím v obilí, Clivem, jehož birthday parties a šikana je snem všech dětí; britskými sportovními bonmoty a témeř hmatatelnou tragikou. A to nízké hodnocení tady? Screw you CSFD - just say YES!

Za takový příběh a styl vyprávění by se nemusel stydět ani Hemingway.