Sandiego

Vávra jako by se po vrcholném vezpětí, jež pro něj znamenala Romance opět vracel zpět - Kladivo je filmem klasickým a stylisticky neinovativním, občas až statickým kvůli snaze o výtvarné odkazy pro jeho historickou tvrobu příznačné. Tak jako vždy staví na vykreslení odbové atmosféry a spolehlivých hercích, kteří zde skutečně excelují. Novinkou je u něj potlačení dějové zápletky předlohy, aby ukázal v nejčistčší podobě samotný zničující proces zmanipulování nejn obviněných, ale i lidí, již se procesy týkají jen okrajově. Sice jsou v tomhle již vidět kořeny následujících suchých historických "rekonstrukcí", ale toto téma prostě nemůže pozbýt působivosti a Vávra svým sklonem k naturalismu jej jen podpořil, aniž by však efektnost přebíjela velmi silnou výpověď založenou na skutečných spisech i zapojenou hru svědomí a lhostejnosti, která může být klidně přenesena na obdobné procesy za stalinismu. Přesto je angažovanost díla spíše povrchová, než aby Vávra podřizoval prvky svého díla k jejímu dosažení. Myslím si, že to rozhodně není ke škodě díla, spíš naopak, jelikož by jen docházelo k dalšímu komolení minulosti, o jejíž čistotu jde v tomto podání především.

Vůbec nepřeháním, když řeknu, že Obchod na korze se svým zničujícícím závěrem řadí mezi nejsilnější snímky světové kinematografie po celou její historii. Zprvu nenápadný snímek se sympatickou tragikomickou poetikou získává neuvěřitelným tempem na působivosti a bezvýchodnosti a připoutá diváka takovým způsobem, že se při úderném vyvrcholení nezmůže ani na slzy dojetí. Pro ty je pak dostatek prostoru při nádherné promenádní scéně, která hledá konečné východisko v kontrastně ideálním světě. A člověk má opravdu nutkavou chuť zapomenout na několik předchozích minut...