Poslední recenze (407)
Zóna zájmu (2023)
Nadšení z prvotních pozitivních ohlasů u mě dost ochablo, když jsem zjistil, že to točí Jonathan Glazer. Bohužel i přes nepříliš vysoká očekávání mě ani tady nepřesvědčil, stejně jako žádným ze svých předchozích filmů. Koncepčně je to zajímavý, ale provedení je silnej lartpourlartismus. Jediný silnější momenty filmu se pro mě odehrály úplně na začátku, kdy architekt popisuje, jak budou fungovat krematoria, případně jak si Frau Höss s děvčaty rozebírají kořist, ale celá ta myšlenka holokaustu skrytého na pozadí se rychle vyčerpá a film se pak jen a jen vleče. Vidím, co se Glazer snaží říct, ale nic to se mnou nedělá. Celé to působí strašně na sílu, vlastně až lacině, kdy se pro dodržení formální čistoty nápadu nemyslí na to, jestli ten film funguje jako drama. A ty scény točený termokamerou (?), ten půlminutovej záběr na červený plátno, a celej závěr mi pak přišly už vyloženě pozérský.
Zuckerbaby (1985)
Život stalkerky v absurdní poetice Aki Kaurismäkiho a barvách Kar-Wai Wonga. I když v závěru to trochu drhne, celkově je to nevšedně natočený a hlavně milý film. Na Bagdad Café ale nemá.
Návrat královny (2022) (seriál)
Oceňuju snahu, jako osvěta do bigotního zapadákova (nejen v Polsku) to možná udělá víc užitku než škody (i když vzhledem k tomu množství stereotypů je to diskutabilní), ale bohužel je to tak strašně banální, naivní a plný trapných vtipů a klišé, že to místy až bolelo.