Recenze (1 009)
Inherent Vice (2014)
Paul Thomas Anderson. Nádherné postery. Nahá sexy Katherine Waterston (podávající vzrušující dialogy, při kterých bych se zachoval přesně jako Joaquin Phoenix, prostě si to zezadu po desíti minutovém dialogu o sexu zasloužila) všechno nahrává geniálnímu snímku, který mně opět odrovná, ale bohužel všechno vyšumělo do prázdna. Barevně podkreslené, dialogově plné, ale emocionálně tak chladné, že to Andersonovi nezbaštím, ale přesto se těším na Mastera, protože Anderson dokáže zklamat pouze jedenkrát za pět let.
Vzpomínky na lásku (2004)
Director's cut. Neuvěřitelně nádherná záležitost. Emocionálně zdrcující. Nádherně vyplněné romantické nebe, nad kterým se divák chytne za srdce. Neuvěřitelně podmanivý, čistý, s citem podaný příběh bez jediného kazu. Každá scéna má svou váhu, každý zdrcující okamžik cítíme společně, každý slovo, dotyk, pohled - pohlazení na duši.
Ash vs Evil Dead (2015) (seriál)
Raimi is back! Frajer s vlastním tvůrcovským dotykem, který ovládá atmosféru, gore, humor, zběsilou kameru a hororový prvek. Zážitkový potenciál, vyvražďovací scénář, násilí, nechutnosti, krev, lekačky - všechno zpracované delikátně a s láskou. Pilot seriálu strčí Alvarezův remake do kapsy.
Animatrix: Druhá renesance 1. část (2003)
Esteticky-smysluplné dílo. Svou audiovizuální složkou umocňuje prožitek v plném rozsahu.
SquAt (2014) (amatérský film)
Výborný experimentál s nádechem Christophera Girardeta a Tscherkasskyho (v menším hypnotickém pojetí). Formálně-audiovizuální hypnóza, která se bohužel opět dostala do špatných rukou viz. hodnocení lidí z mainstreamu.
Zběsilost v srdci (1990)
Wild at Heart je plnokrevný bratr True Romance. Slizký Willem Dafoe, sexy Laura Dern, perfektní intimní dialogy a Lynchovská atmosféra. Velká škoda finále.
Get Ready (1999)
Mírnější hypnotická facka, než Outer Space, přesto velmi povedený snímek z dílny pana Tscherkasskyho.
Tanec v temnotách (2000)
Démonický Lars von Trier perfektně zobrazuje temnotu v lidech. Diváka nešetří do poslední minuty. Trochu se mi zde nelíbí zpěv, který limituje dramatičnost závěru, ale až na tuhle maličkost, která mi prostě nesedí jsem emocionálně odrovnaný. Trier je ten nejlepší evropský tvůrce, který má mainstreamovce (včetně mně) tady.
Kód neznámý (2000)
Nejslabší Haneke, ale pozor, Code Unknown obsahuje opět démonickou scénu jak to máme u Hanekeho rádi, Juliette Binoche zavřená v místnosti - nedýchal jsem.