Poslední recenze (4 060)
Rebel Moon: Druhá část – Jizvonoška (2024)
Oproti ploché, avšak rozmáchlé jedničce jde o propad dolů; to opravdu Snyder neviděl, jak absurdně celá zápletka vypadá?! Během tragicky nemotorně vyprávěné první hodiny má šestice rebelů pět dní na to, aby ručně sklidila obilí (z těch pár políček, co galaktické říši nevystačí na dva chody?), vycvičila farmáře k boji proti armádě a opevnila vesnici, kterou již nazývá domovem, pro nějž stojí za to zemřít. Samozřejmě si najdou čas na oslavy i jalové vyzpovídání z minulosti, jakože backstory. Dobře, tak oproti nule posledně jsou už půlrozměrní; BTW, od prvního klučičího zvídavého pohledu přesně víte, kdo z nich zařve. Pak začne fádní válečná akce, kvůli zpomalovačkám totálně bez rytmu a omezeně lokální (dvě stodoly, dva plácky u mostu). Nudil jsem se, protáčel oči v sloup a zvažoval, zda si kvalitní CGI (velkolepé výbuchy) či slušný závěrečný souboj v padajícím křižníku nezaslouží aspoň slabou druhou hvězdičku.
Expres foto (2002)
Nenápadný pracovník fotolabu (v brilantním minimalistickém podání Robina Williamse) namísto vlastního šedého života "stalkuje" zdánlivě ideální rodinu své zákaznice. Málomluvné psychoanalytické drama pozoruje jeho prázdnou existenci a spíše než na rozvitý děj se zaměřuje na znepokojivou atmosféru podpořenou chladnou elektronickou hudbou. Nebylo mi z něho úplně příjemně. Lepší 3 *
Hra doopravdy (2024)
Obehraná zápletka nepřekvapí, na druhou stranu se v přetvářkách tajného života zbytečně nerýpe a hezky přiznává barvu, rychle a napřímo. Možná i proto mi přišlo chování protagonistů celkem přirozené (neafektované, samozřejmě v rámci odlehčené, trošku akční pohodovky). Slibný úvod s Billem Nighym sice již nepřekonává, ale ani závěrečné vyřízení účtů (kdy silná žena – vražedkyně chrání vyjeveného manžílka) nepodává úplně marně.