Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Horor
  • Akční

Recenze (106)

plakát

Letní bouře (2004) 

Ouha, zase jsem trochu jinde. Tohle, že je skutečně červený? Hlava mi to nějak nebere. Já jako buzík jsem si dal předsevzetí, že zkouknu alespoň několik přihrátých filmů, abych měl tucha o čem moji známí pořád mluví. Možná jsem udělal chybu, že tenhle jsem nechal až skoro naposled a porovnávám s těmi, co mi připadaj kvalitnější. První věc, která mě hned trkla byla, pro mě, absolutně nesympatický výběr herců v hlavních rolích. Především Robert alias Tobi. Něchtělo se mi na něj ani koukat, natož aby mě zajímalo, jak se jeho postava bude vyvíjet, což teda bylo jasný od první minuty. Rozhovory vibrovaly mezi absolutním kýčem a trapasem. Absolutně si nedokážu představit třeba situaci ze stanu, kdy Achim sděluje tak sofistikovaným způsobemTobimu, že nemá dobrej pocit z homosexuálů, že by se za to nemusel stydět snad ani Platon. Takhle to opravdu nechodí. Proto jsem filmu nevěřil ani titulky. Jediná linka, která mě zajímala byla s postavou "Žoržího", kterou ale vůbec nedořešili, takže zase nic. Kladně hodnotím jenom hudbu a toho týpka, co si zaseknul pinďase do kalhot. Škoda, škoda.

plakát

Noroi (2005) 

Pocit spokojenosti, který mě zaplavil při úvodní půlhodině, bohužel nevydržel do konce. Tolik chválený závěr, který měl být zlatým hřebem byl pro mě jednoduše zklamání. Dokumentární styl není blbej, ale bohužel mi to vždycky evokuje filmy se zombíkama, který jsou mi jediný z žánru hororů proti srsti. Ale tady se s ním pracuje dobře. Mozaikové scény fungují jak fotky v albu, které zapadnou před koncem, jako by si divák k albu přiřadil ty neznámé lidi ke svým přátelům. Za koho hvězda dolu byl ten magor v alobalu. Dlouho mě takhle nikdo ve filmu nesral. Zasloužil si, co dostal! Každopádně lesní scéna byla brilantní. Embrya mi trochu připomněla Kinga a jeho Nespavost, kde setníci převáželi potraty v ocelových sudech. Příjemná strašidelárna pro ospalej večer.

plakát

Grotesque (2009) 

Samoúčelná brutálnost, při který si potrpí nejeden chlap. Jak já jsem si vzpomněl na tu bolest v guličkách, když se gymnasticky procházelo po železných zábradlích a ono to uklouzlo a nohy se rozjely, jak děvce před vejplatou. A to nešlo o šádný hřebíky. Zvláštní vložkou byla prostřední část, kdy si zubožený pár čvachtá blahem v teplých postýlkách a s plnými žaludky. Asi to nejzajímavější, co snímek nabídne. Zbytek je jenom krev, zvratky a tekutiny potřebné pro rozmnožení a hudba, jak vystřižená z dokumentu o dospívajících zajíčcích. Nenudil jsem se, ale že bych si to pustil znovu...o tom bych pochyboval. Závěr úsměvný. Trochu zabije. :)

plakát

Tahle země není pro gaye (2011) 

Pořekadlo "Vždycky může být hůř," nabralo úplně nový směr. Homolidi to tam opravdu lehký nemají, snad se nátlakem ostatních civilizovaných států něco časem změní. Dokument není špatný, jen mi zde chyběl větší prostor pro druhou stranu, ačkoliv mezi teplomety spadám i já. Zvláštní bylo prohlášení posledního zpovídaného politika, že o schovávačkách gayů neví a pokud jsou, tak to dělají záměrně, aby vzbudili pocit utlačování. Samozřejmě, že tomu nevěřím, ale kdyby se tomu snímek věnoval do hloubky, mohla by to být zajímavá sonda, vyvolávající konfrontaci divákova názoru. Každopádně, jak jsem si myslel, že největším peklem pro dospívající buznu je vesnice na severu Čech s pětistovkou obyvatel, tak to jsem asi přestřelil. Je fakt, že do vězení mě kvůli tomu nehodili, i když vyklánějící se babky z oken, chytající údivem a zhnusením protézy, když přijedu za rodičema by byly taky zajímavým námětem. Tak třeba příště =)

plakát

Kowai onna (2006) 

I.ČÁST: Tak tu jsem si musel dát dvakrát. Zmatečně jsem nechápal, kdo na koho spadnul, kdo koho honil (bez dvojsmyslu...i trojsmyslu) a kdo byl v nemocnici. Řekněme si to upřímně: kdyby byly v Japonsku blondýnky a zrzky, bylo by to pro tenhle snímek snazší. Každopádně atmosféricky na tom byl ze všech třech částí nejlíp. Našlápnutá honička si držela hezky tempo od začátku až do finiše a najít zde hluchý místo je nemožný. /Tomu napomáhá i fakt, že jde o jednohubkovou 30-minutovku. Oni až to předělaj amíci na celovečerák, tak tomu už nebude./ Dokonce mi zde ani nevadily masky, jako některým nade mnou. Jistě, ve Face off by s tím asi nevyhráli, ale obludné to bylo. Za *****! II.ČÁST: Odlehčení po zneklidňujícím začátku. Tady si režisér hodně pohrává s divákovou fantazií a neutuchající zvědavostí, která po celou dobu vysílá signály do hlavy ve znění: "Co to tam ta kurva, kurva, má!" A i když se sebevíc snažíte to přejít a vychutnat si zábavný chvilky pobíhajícího pytle po cestě, či mírumilovné potrestání za neposlušnost v podobě třískání železnou palicí po hlavě (?), ne a ne to z myšlenek vypudit. Takže tím pádem jde o povedenou práci, kterou ale lze směle popsat, jako humorně-magorskou grotesku. (Tady by byla blondýnka i zrzka zbytečná...) Za ***! III.ČÁST: Tady jsem na začátku trochu usínal...a nebylo to nudností snímku, ale opravdu pozdní/brzní (?) hodinou. A hle, rozkoukal jsem se. Pryč je hoňka z části první i srandičky z druhý, tady už jdeme na vážno a hned přes kletbu a nadpřirozeno. Fajn, tohle já můžu. Bohůžel, v čem délka snímku prvnímu filmečku pomohla, tady ublížila. Takhle "silná pointa" si zaslouží delší průběh, jinak vyzní levně a zbytečně. Ale vem to čert, já se bavil (respektive husil

plakát

Noc drůbežích mrtvol (2006) 

Tenhle subžánr filmů jsem si díky čsfd oblíbil. Říkám schválně čsfd, protože do tý doby. než jsem zde proklikával a hledal, čím si zkrátit nudu, neznal jsem ho. Neznal jsem tenhle typ úchyláren, bořící všechny konvence a racionální úsudek. Dokonce už jsem si zapamatoval i jméno p.Kaufmana a shlídnul víc jeho "sebemrskačskejch" hitů, pro úzkou skupinu diváků. Vždy jsem byl spokojenej. Až do teď. Chybělo tomu všechno, co dělá tromafilmy osobitými a bylo zde všechno, co bylo trapný a navíc. Nepochopil jsem, proč se to vlastně natočilo. Možná snaha o překonání nějaký tvůrčí krize. Jenže asi i tenhle typ debžoťáren musí mít něco do sebe. Chápu asi pokus o prezentaci názoru na fastfůd, ale vyšumělo to do prázdna. Já osobně jsem teda čuměl hodinu a půl na skeče, který by nezabavili ani puberťáka masturbujícím nad výlohou KFC. Trapas.

plakát

Apateu (2006) 

Tohle můžu. Film šlape od začátku do konce, má to hlavu a patu a velmi příjemnou hlavní hrdinku. Prostředí mi chvíli připomínalo okolí mého nynějšího domova, takže vcelku nepříjemnej pocit při večerním odchodu z bytu. I když u nás by asi neměla na svědomí vraždy nadpřirozeno, ale sousedka pod náma, která má Kainovo znamení snad větší než samotnej Kain. Lekačky fungují dobře, nejednou jsem měl pocit úniku moči. Možná, kdyby nám korejci v závěru trochu šlápli do plynu, byl bych nejspokojenější divák večera. A vrzající dveře snad ještě nikdy nebyly strašidelnější, než zde. >>>LAST THING: Rubikovo kostku jsem nedal nikdy a považuju to za jednu z nejostudnějších věcí vůbec, tudíž doufám, že se k nám nedostane Rubikovo-korejská kostka, asi by se totiž jednalo o můj duševní konec.<<<

plakát

American Mary (2012) 

Nepochopeno...Nevím jestli jsem byl nějak psychicky unavenej, ale nechápal jsem proč se to tam všechno děje a občas jsem se pozastavil i na dialogama, který měly výpovědní hodnotu jako složení jahodovýho pribináčku. Na můj vkus bylo využito zbytečně moc motivů a "těžkejch" scén, takže to a mě působilo překombinovaně a ploše zároveň. Prostředí zaflusanýho stripbaru s vymydlenejma děvkama už by stačilo samo o sobě, ale přidat k tomu nedostudovanou chiruržku (co to je za slovo?), živoucí barbíny se zašitejma pipinama, hadí jazyky a k tomu přihodit třeba znásilnění na večírku...Nevim, nevim. Pro mě zbytečnej film, kterej nezaujal v ničem. Ale svý diváky si evidentně našel, takže jsem byl asi jenom fakt unavenej nebo jsem na to moc blbej...A to že mam tyhle "úchylárny" rád.

plakát

Vzpomínky na lásku (2004) 

Tenhle film mi zkazil celej můj život, jelikož už nikdy nemůžu prohlásit, že řvu jenom u filmů, kde umře zvíře. Tady nebyl ani jeden kus ( alespoň z těch viditelnejch) a řval jsem. Ne zas tolik, jak jsem čekal po přečtení komentářů, ale pár slznatejch hrachů jsem sbíral z peřiny. Malinká výtka k výběru hudby, která mi teda nesedla a občas jsem si připadal při zavření očí, že mi zákonitě po monitoru musí hledat cestu domů slepá a zelená žena, který zbláznila před deseti rokama půlku Čech. Ye-jin je výborná a !dokonce! se dalo koukat i na hereckého kolegu, takže casting musel trvat pěkně dlouho, než se k němu dopracovali. Znovu už bych to asi nedal, ale za to, že mě emocionálně znásilnili musím dát plnej. Korejci vydíraví!

plakát

Amputace (2012) 

Bavil jsem se dobře. Styl humoru mi byl blízkej, takže jsem se od srdce zasmál bodavým komentářům hlavní ošklivky několikrát. Finále mohlo být přeci jenom vygradováno víc a halucinační pasáže líp zasazený do kontextu, protože občas zaváněly laciností, ačkoliv nebyly provedeny vůbec špatně. Příjemný bonus byl i v podobě zahleněný sestry Ariel, kterou jsem si oblíbil už v Modern family a schytala to dobře. Takže spokojenost velká a ponechávám na svém disku.