Recenze (442)

Hvězdná brána (1997) (seriál)
Jako zavilý trekie jsem se k tomuto seriálu dostal až 25 let po vzniku první řady. A jsem trochu v šoku, jak dobré nápady se na relativně onezený základ daly naroubovat. A jak je jejich realizace zdařilá a kompaktní. Proti STNG (pro mne jakýsi standard v oboru scifi ság) je to časově omezenější, resp. čas hraje významnou roli, na rozdíl od ST je zde málo "nadčasových" epizod, které by se daly vysílat nezávisle na pořadí vůči jiným. Já miluji, když jsou epizody vzájemně provázány. A zdá se mi, jako bych musel přehlížet či omlouvat méně nelogičností a zkratek ve scénářích než u ST (libovolné řady, ale to si musím osvěžit). Zato množství epizod, ve kterých hrdinná čtveřice přežila neskutečnou náhodou nebo rovnou zázrakem, je jasně vyšší než u ST. Ale což, zázraky do pohádek patří, víc mi vadí malý počet postav, tedy i menší rozmanitost charakterů. Naopak mne nadchl John de Lancie, který jako představitel velmi zapamatovatelných postav spojuje oba světy (ST + SG).

3:10 Vlak do Yumy (2007)
V rámci žánru není, co vytknout. Je jasné, že westernový film natočený v 21.století musí nabídnout něco navíc proti starým westernům z doby Johna Wayna. Tady to bylo velké množství mrtvých, ale nikdo nebyl zavražděn jen tak, vždy to mělo logiku (a přece několikrát mne konec některé z postav překvapil, to vlastně lze přičíst k dobru). A samozřejmě chybí happy-end, to se v tomto století už asi nesluší,

Charro! (1969)
Elvis hereckým výkonem neurazí, ale ani neoslní. Fanouškové pozor, zpívá tu jen během úvodních titulků a taky žádný superhit. Zápletka je dobrá, relativně originální, za to je ta moje třetí hvězda. Ale děj se rozjíždí pomalu, v druhé půlce už to sice celkem jede, ale konec je tak odfláklý, že to hodně zkazí celkový dojem, Jakoby náhle došly filmařům peníze. POZOR, následují drobné spoilery. Nejde jen o to zázračně rozjeté dělo (jak píše cheyene https://www.csfd.cz/uzivatel/46115-cheyene/ ), ale jak se z hlavního záporáka (tvrďáka, který pro dementního bratra neváhá zabít celkem zbytečně tucet vojáků, zmenšit svou bandu z 5 lidí na 4 nebo rozbombardovat celé město) stane beránek za 5 vteřin po té, co mu dojdou náboje v koltu, to se hned tak nevidí. Naštěstí. A happy-end domaluje Elvisovo volání na bordel-mamá "Nevrátím se, ale pošlu pro Tebe!" .

Vyrovnávání účtů (1971)
LiVentura mé pocity vyjádřil asi nejpřesněji. A upřímně, udělat dobrý film určený pro dospělé publikum se scénářem, kde hlavní ženská postava má necelých 7 let, je docela kumšt v jakémkoliv žánru. Že děj není příliš komplikovaný, není vada, ale vlastnost westernů. Takže proto hvězda navíc.

Hvězdná brána: Třetí říše (2018) (seriál)
Viděl jsem jen film (celkem zdařile slepený), a ani ten by mne ke sledování seriálu nezlákal. Jako ilustraci k hlavnímu seriálu ve stylu "co bylo předtím" to trochu tolerantní fanoušek unese, ale nadšený z toho nebude. Snad kdyby to bylo kratší.

Dvojče (2014)
Je to pěkný film, s celkem dobře napsaným scénářem. Ale hudební složka je to, co přidává čtvrtou hvězdu. Mám dojem, že se tu hraje o dost víc než třeba v kterémkoliv z životopisných filmů o Elvisovi, které tato (fiktivní) biografie připomíná, a to nejen hudbou a dobou, ale i základní myšlenkou - Elvisův bratr-dvojče se narodil mrtvý. Možná jsem dost imunní, ale i když pasáží jakoby náboženských bylo dost, nepřekážely mi - taková byla doba a přece jen šlo o rodinu reverenda.

Mimořádná událost (2022)
Nechci srovnávat režisérské kvality ani styl, ale u obou Hlavenkových filmů jsem měl podobný pocit jako u tvorby Jima Jarmusche. Začíná to obyčejně, posléze přímo nudně, ale už tušíte napětí pod povrchem. Pak zíráte nad konáním a vyjadřováním archetypálních postav, načež začnete vidět jejich vnitřní logiku. A na závěr už jenom lapu po dechu a odcházím s pocitem, že zase někdo dobře zmapoval lidskou povahu. Za mne geniální.

Muž, který miloval Kočičí tanec (1973)
Dobře postavený příběh, napětí tak akorát a bez výkyvů, stejně tak tempo. Vlastně to nemá chybu, ale zase nejde o veledílo překračující hranice žánru., ačkoli trochu snad ano, je to syrovější, lidé (i koně) umírají možná zbytečně, ale ne hloupě a hlavně ne rychle. A ta scéna se synem, který vyrostl bez něj, je vlastně nadčasová. Tu čtvrtou hvězdu ale dávám hlavně za dostatečně propracovaný závěr, který není happy end, ale ani depresivním zmarem.

Vlastníci (2019)
Tohle ocení jen ten, kdo s SVJ přišel do intimního styku. A tato zkušenost je téměř nesdělitelná.

Staříci (2019)
Celkem nosný nápad, ale výsledek je takový nijaký. Možná, že v jiném, kratším formátu a v rukou např. Igora Chauna by z toho mohl být nějaký filmový výkřik, agitka, glosa, prostě "Velmi uvěřitelný příběh". Co chtěli autoři světu sdělit? Že osobní msta těžko přinese něco dobrého, ale rozhodně nepřinese úlevu mstiteli? Nebo že když gauner čeká na trest příliš dlouho, tak že je to špatně? Nebo že společnost, která nedokáže zločiny minulosti ani pojmenovat, natož se s nimi vyrovnat, je nemocná? To přece každý ví, nebo alespoň tuší. Za mně je toto zbytečný film, třetí hvězda je za herecké výkony.