mchnk

mchnk

Tom .

okres Most
DJmechanik // nejen československý fajnšmekr // filozof samouk


67 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 13 26 38 50
    • 14.10.2017  21:27

    Další Kaurismäkiho "němý" film a další antihrdina z prachobyčejného světa stereotypu v zašedlém vězení s popraskanými zdmi, jenž při dobré vůli lze nazývat domovem. K životu pokorná, skromná, tichá, ale přesto neobyčejně vnímavá a napohled jemná duše jménem Iris, se po dlouhá léta dokázala s tímto světem spokojit, ovšem každá žena má své potřeby a touhy. Někdy je vše snadné, nicméně životní cesta našeho děvčete se sirkárny je trnitá i bolestivá - Vzpomínky jsou jak promoklý plášť, který tíží...jak si jen mohla? Excelentní směsice žánrů, stejně laděné herectví, jemuž bez diskuze vévodí Kati Outinen a vše završeno velmi silným závěrem. Režisérův osobitý styl mě i potřetí ohromě bavil, stejně tak i finský hudební folklór.

    • 12.10.2017  22:16

    Daleko zajímavější, než samotný krimi příběh na jedno použití, je skvělá hudba Martina Kratochvíla.

    • 11.10.2017  19:02
    Brazil (1985)
    ****

    Chvílemi milý "vánoční" film s Pythonovským absurdním humorem, plný vynikajících detailů, silně romantický, společně se Samem prožíváme jeho cestu za vysněnou životní láskou, o chvilku později ovšem nepříjemně zlý, skličující, zobrazující marnost lidského snažení, boje, snění...bytí. Poklidně se nechat spoutat byrokratickým terorismem i jeho představou reality a žít v blažené nevědomosti, netoužíme snad každý přesně po tomhle způsobu života? Ale vždyť tak žiješ! La la la la la la la laaaa.

    • 8.10.2017  20:14
    Řeka (1933)
    ****

    Silný příběh, nabádající k souznění s přírodou i k přirozené humanitě. To vše v krásné krajině a nádherně sehrané. Zvlášť Jarmila Beránková v roli malé Pepičky mne očarovala. Odvážná režie, využívající i snové reality a skvělé němé scény podpořené jen hudbou.

    • 8.10.2017  15:53
    Veľké šťastie (TV film) (1982)
    ****

    Tři ženy z různých společenských vrstev, s odlišnými pohledy na život, ovšem s jednou společnou touhou. Po muži. Naděje radost, smutek, ale i závist...snad i nenávist provází jejich každodenní životy, které v těchto dnech dostávají zásadní podobu. Všechny tři jsou rozhodnuté naplnit své touhy. Velmi slušné dialogy, práce s kamerou i celkově skvělé pojetí této krátké, ovšem kvalitní povídky potvrzuje nadprůměrnost slovenských TV filmů i v letech osmdesátých. Vše podpořeno krásnou hudbou a výborným herectvím, ve kterém vedle slovenských protagonistek exceluje i naše okouzlující Martička, jež sice nechala svůj hlas na Barrandově, nicméně neopomenula si s sebou vzít svůj přirozený, vždy silný šarm.

    • 30.9.2017  18:08

    Milé. Pionýrský tábor, Dvanácettrojka s nápisem MASO, červenomodrobílá loďka, kterou měl v raném mládí každý ve vaně a veselý příběh o opravdové dětské zábavě a legraci s originální nadpřirozenou figurkou, soudruhem Tau.

    • 28.9.2017  12:17

    Modré sešity, bílá tílka, červené trenýrky, dřevěné lavice a slušná lekce fyziky.

    • 26.9.2017  06:38
    Král Lear (divadelní záznam) (2003)
    *****

    "Blázníš, blázne? Já nejsem blázen!". Tříska, Tříska, hromada herců z umělohmotných seriálů, kteří dokazují, že to v nich skutečně je, ale v televizi potlačováno, zase Tříska, Langmajer, Jastraban, Tříska, Suchařípa, chvílemi i Kačer a ještě Tříska. Vše do dokonalosti dolaďuje fantastická scéna. "Což člověk není víc než jen tohle?? Bourci nedlužíš hedvábí, dobytku kůži, kočce pižmo...my tři jsme nepůvodní, ty jsi však člověk ve své podstatě, ubohé, holé, dvounohé zvíře...dolů se vším, co je vypůjčené!"

    • 24.9.2017  00:14
    Klip (2012)
    *

    Dej nadrženým buranům mobil s videem a očekávej porno klip se srbským folklórním popem. Pro mě nepochopitelně promarněný potenciál silného dramatu s dobrými herci z drsně reálného prostředí, zobrazující sociální úpadek současného Srbska, ale i přirozenou lidskost, kterou lze také v těchto místech nalézt. Místo toho nás má prý víc jak nadpoloviční většinu času zajímat velikost Djoleova penisu, zlepšování techniky orálního sexu a rozjařená debutantka za kamerou, tedy vlastně mobilem, nezapomíná diváka pravidelně oblažovat i dávkou spermatu. Všechny zmíněné a mnou očekávané možnosti filmu, společně s jakýmkoli vyzněním, se zřejmě na natáčení nedostavily.

    • 17.9.2017  15:29
    Lily Lane (2015)
    ****

    Dcera, matka, stále ještě manželka...Zlatíčko. Stojí na konci cesty, je nucena se obrátit a jít zpět. Není sama. Rozzářený dětský svět současnosti je konfrontován s něčím temnějším, jež se odehrálo v jiné dětské duši a je stále přítomno v síti času. Nelze tomu uniknout jinak, než se postavit čelem. Po filmu Tejút jsem si náramně vychutnal další Fliegaufův vizuální i hudební zážitek, i když tentokrát mi k úplné filmové sytosti přece jen něco scházelo, jak mám raději krátké a výstižné snímky, tomuto bych pár desítek minut klidně přidal, jsem si jist, že by mi k dokonalému zážitku dopomohly.

    • 17.9.2017  15:00

    Vlastně již klasický Kurosawův obraz humanismu, různorodosti lidských povah i nelítostného světa. Silné drama i humor pro mě nakonec vyznívá spíše rutinně, to ovšem nic nemění na nadprůměrnosti snímku, jenž nám představuje velkou mozaiku nádherných lidských figurek, některé velice originální, jako je např. doživotní strojvůdce či lidový filosof a léčitel duší pan Tamba. Film nám též připomíná existenci našich paralelní světů, které bezpochyby žijeme a nosíme si je uvnitř, záleží jen na nás, jestli s nimi seznámíme někoho dalšího...realita je totiž, jak známo, ten nejrelativnější pojem ze všech.

    • 12.9.2017  22:13

    Toníkova očistná cesta, jež nemůže začít jinak než smrtí. Bezprostředně poté je náš zoufalý hrdina konfrontován se světem, ve kterém jsou zbořeny veškeré hranice. Lidé kolem něj odhazují zábrany, zapomínají na svou důstojnost i vrozené pokrytectví a jednoduše (ne)konají. Toník se snaží zapojit, navázat na starý zaběhlý systém pohodlného života v nestoudném materiálním přebytku, nicméně nic nefunguje, snad jen ta jeho luxusní kára, ale ten svět kolem? Jeden strádá, aby se druhý zvrhle přežíral a jako vrchol všeho znesvětil nebohou dcerušku právě propuštěné starého dělníka, jehož lopotná práce ho držela při životě. Toník pozoruje a začíná chápat, jeho cesta do temné hlubiny lidských duší, na jejímž dně sotva čeká laskavé bílé světýlko, je lemována bezcitností i brutalitou, nakonec je pouze kus masa, čekající na rozporcování tímto zvráceným světem, jemuž vládnou sadističtí řezníci s motorovkou. Je vůbec naděje? Co takhle láska, životní pokora či skutečné duševní souznění? Velmi naivní, Toníku, jdi se raději zahrabat jak kus přejetýho psa! Po všech stránkách neskutečná, pro mě zcela bezchybná, žánrově velmi bohatá jízda, která prý donutí polovinu diváků odejít po několika minutách z kina, aby taky ne, tato zvlněná společenská zrcadla jsou dokonce i nesnášena.

    • 10.9.2017  12:30
    Raněný lučištník (TV film) (1975)
    *****

    O vztahu muže a ženy, napříč dvěma generacemi. Životem zkušený a zkoušený šofér, jenž má celý život vepsán ve tváři a bývalá šoférská holka, která už dávno žádnou holkou není, tedy nechce být, se náhodou sešli, aby se již nerozešli, i když cesta k jejich štěstí je velmi trnitá. To, co tu předvádí paní Hlaváčová s panem Vinklářem, mě ničí tím nejsympatičtějším způsobem, jaký si lze představit. Neskutečné a přitom pro znalce československého filmového kumštu již zcela přirozené. I přesto mě další xtá neznámá, desítky let stará inscenace, opět profackovala a posadila na pozadí.

    • 3.9.2017  13:32

    Chvílemi docela zábavné, humor dokonce legrační, po stránce herecké napoprvé docela slušné, nicméně celkově film vyvolává otázku, k čemu to všechno vlastně? K ničemu. S nádechem zámořských Teen Movies z konce devadesátých let, do kterého zní ještě drsný High School Rock, se zde odehrává jakýsi, od počátku naivně předvídatelný, přerod záměrně přepipinkované pipinky ve vesničanku, nicméně stále na úrovni bývalého světa. S nevyčerpatelným finančním kontem, virtuální slávou, pusinkou plnou prázdných keců např. i o humánním zabíjení zvířat (rozhodně nejnaivnější pasáž) a jedním přijatelným vesnickým modýlkem, jenž má na hlavě tu správnou vlnu a na fotkách přesně natrénovanej cool a zároveň sexy cute face, sdílí Ví dál svůj život. Co v tom, při troše dobré vůle, tedy hledat? Možná jakousi snahu zobrazit českým teenagerům něco málo o realitě skutečného světa přírody, a zároveň i popichování rozdělené české společnosti. Kdo ví, každopádně, dle mého, tento rodinný kočkopes nepřinese ani jedné straně zhola nic, neb největší prostor zde dostává právě vyumělkovaný svět Ví, což bude, žel přírodo, pro většinu z cílové divácké skupiny ve filmu zřejmě to nejinspirativnější.

    • 1.9.2017  17:43
    Zatmění všech sluncí (TV film) (1987)
    ****

    Paní Galatíková svým herectvím zastínila vše, včetně docela jednoduchého scénáře i režie.

    • 1.9.2017  15:57

    O společenském podobenství inscenace je toho zde napsáno již dost, na mne rozhodně nejvíce zapůsobil Petr Haničinec a postava Evy (Slávka Budínová), která hrdě a s nadhledem hájí svou pravdu, aby druhý den zcela zlomená a zraněná zpívala s davem oslavnou píseň života. Nicméně, měl-li snímek premiéru až v roce 1990 a po sedmadvaceti letech má zde něco málo přes tři sta hodnocení, můžeme si tyto úvahy o dobrovolném pokrytectví i falši v kruhu těch nejbližších a také o zlu v podobě vlády člověka nad člověkem, ať už pomocí násilí či vydírání, nechat na dlouhé zimní večery. V každém případě inscenace zaručuje velmi nadprůměrnou podívanou, skvěle kombinující humor i psychologické drámo, jenž nadchne nejen milovníky československé kinematografie.

    • 31.8.2017  16:08
    V tieni vlkov (TV seriál) (1971)
    *****

    Vynikajícím způsobem zpracované válečné kriminální drama z prostředí československého odboje pracujícího přímo v terénu. Vše ve stylu filmu Smrt si říká Engelchen, dokonale podbarveno přesně sedící hudbou Luboše Fišera, jež povznáší každou, už tak zdařilou, akci do rozměrů světového špionážního filmu, přičemž obraz hrdiny, jako je např. noblesní milord nula nula sedm či kdejaký heroický superman, přelétávající oceán, zde těžce zaostává za syrovou autenticitou a reálnou dramatičností snímku, jenž chvílemi používá i reálné dokumentární záběry. Díky zmíněnému přesnému zpracování ovšem celý děj do dobových záběrů skvěle zapadá, takže krom okatého předabování českých i slovenských herců, tu není jediný rušivý element, natož jakákoli bolševická propaganda, jež by v roce výroba nebyla překvapením. Zde je jen zvrat za zvratem, akce a v podstatě bezejmenní hrdinové, které nikdo slepě neoslavuje, naopak, dnešní lidé zapomínají, dokonce i na činy a dobu, ve které se tento výjimečný seriál odehrává.

    • 28.8.2017  15:40
    Rudovous (1965)
    *****

    Neuvěřitelně lidské, kruté i neskonale dojemné. Na kolenou a s tváří skloněnou k zemi, jsem stále ohromen tím, co ve mně film vyvolal. S hlubokou pokorou budu od dnešního dne snít, a možná i trochu doufat, že ve věci morálky a charakteru se dostanu ve svém životě alespoň na polovinu toho, co jsem měl čest zde zhlédnout, nejen v postavě Dr. Kyojio Niide, který zůstane v mém srdci i duši již navždy velkým vzorem. Režie, scénář i herectví je zde pro mě zcela bezchybné, navíc některé scény dosahují v mých očích statusu tvůrčí geniality...

    • 28.8.2017  12:09
    Ostrov (TV film) (1981)
    ****

    "Ľudia vonku umierajú a my tu pijeme kávu so smotanou". Excelentní konverzační drama, řešící jen těžko představitelné dilema slovenských vojáků, do koho vlastně v těchto dnech střílet. Nad vodou vše drží slovenská herecká elita, jinak prostředí není tentokrát moc precizní. Čemu se ovšem preciznost nevyhýbá, jsou dialogy a celkový obraz rozkladu morálky i individuální řešení nastalé situace - borovička, cynismus, kšeftování, myšlenky na dezerci či přehazování pravomocí i rozhodování o osudu svém i svých podřízených. Trochu škoda i nedotaženého závěru.

    • 24.8.2017  12:51
    Jáma (2014)
    *****

    I když obsah je pouze zajímavý, nic extra dalšího v tom nevidím, možná snad neutuchající úsměv na tváři matky, chovatelky, rolnice a bojovnice Nataši či svérázného kazatele, kterému ovšem jeho víru věřím více než pozlaceným kněžím schovávajícím se v monstrózních chrámech, po stránce režijní je to pro mě zcela bezchybné, asi takhle nějak má vypadat nezaujatý dokument, který jen objektivně pozoruje dění. Že by to tedy zvládl každý? Jde hlavně o finální střih, který je zde excelentní, prostě řádnej Rock 'n' Roll! (A ukrajinské děvočky jsou vskutku krásné i inteligentní:)

    • 24.8.2017  12:04
    Avé (2011)
    ****

    Trochu opatrný, nicméně povedený, zbytečně nenatahovaný a výborně odvyprávěný debut z reálného prostředí novodobého Bulharska. Ačkoli by Avé mohla vše prožít sama, což by i daleko více odkrylo její osobnost a film to, dle mého, dostalo do daleko sugestivnější roviny (spoiler: sebevrah mohl být kamarád přímo Avé a ta mohla prožívat několikanásobné, intenzivnější drama i se svými lži a na tu vášnivou romanci by také mohlo dojít s někým jiným), nicméně v rámci rozboru dalších postav na to nezbyl čas. I tak se ale režisérovi povedlo skvěle zobrazit různorodost životního tápání i několik způsobů rodinného odcizení. Navíc si zde pohrává s myšlenkou tvoření vlastní reality, lži hravé i milosrdné tvoří náš každodenní den, ve většině případech je ani nevnímáme, máme své informace a skládáme si je dle toho, jak se nám to hodí. Bratr nezemřel, žije v Holywoodu a dokončil svůj první film. Má velkorysost a obliba debutů v mém hodnocení rozhodně sehrála roli.

    • 23.8.2017  12:19
    Ministr (2011)
    ****

    Stále otevřená, bolestivá rána, jež se na chvíli zahojí, aby se opět otevřela aneb Hlava neustále mezi čelistmi aligátora. To je politika jednadvacátého století, naprogramovaný výrobní pás přesně dle potřeb zákazníka, v tomto případě voliče. Zde je vše, propagační pokrytectví, neustále napjaté a hektické situace, i na plnění manželských povinností má chudák Saint-Jean jen pár minut, setkání s voliči u sklenky kořalky a dokonce i pomoc dlouhodobě nezaměstnaným. Nicméně otevřená rána se někdy nemusí zahojit a aligátor může kdykoli čelisti sevřít. Výborně zrežírovaný film o prohnilé politice ve vysoké politice, ale i nevinných obětech z řad nýmandů, jejichž osudy se občas vrchnosti hodí do krámu a kteří rychle mizí s prvními bilboardy a jsou zastíněni blesky fotoaparátů.

    • 22.8.2017  21:10
    Mortem (2010)
    ***

    Emotivní dialogy, bilancování nad dosavadním životem, sex, šarvátka a karetní hra o život. To vše provádí Jeny se svou vlastní duší. Výborný námět i snímání kamery se naneštěstí ztrácí v celkové prázdnotě snímku, jenž chvílemi dostává obraz zámořského, třicet let starého, béčkový hororu.

    • 22.8.2017  20:54

    Nefalšovaný rehabilitační dokument. Ledová sprcha pro společnost, které se otevřela rudě krvavá opona padesátých let. Spousta názorů, plánů i nadějí. Opona ovšem nebyla odkryta zcela, odkryly se politické zločiny v Československu či Maďarsku, (silné výpovědi trýzněných vězňů) ale zůstaly za ní jiné krutosti z minulosti odehrávající se na východě včetně např. spolupráce Stalina s nacisty při napadení Polska. Celkovou rudou faleš a pokrytectví zde ztělesňuje rozohněný Husák. Skvěle sestříhaný dokument o charakteru národa i jedince.

    • 21.8.2017  12:48

    Jeden z posledních excelentních majstrštyků Oldřicha Daňka aneb Shakespeare se obrací v hrobě? Možná by se z toho tak trochu posadil na pozadí. Něco podobného by mohli udělat i ztracení mnichovští tvůrci. Tohle je pro mě konspirace par excellence, navíc korunována vyzrálým tvůrčím projevem, jak na straně herecké, tak režijně scenáristické. Opět zcela neznámá inscenace, nyní z poloviny devadesátých let, strká do kapsy nejen filmy své doby, ale i ty dnešní. Představa potemnělého promrzlého hradu kdesi v Norsku a této trojice je námět na nezapomenutelný velkofilm, nicméně, další představa, tedy dnešní ztvárnění, je pro mě chvílemi až děsivá, i když je velmi sympatické, že jakási reprezentantka dnešní filmografie zde nezůstala v základním táboře, když už režisér mladou Kateřinu Brožovou pozval na hereckou osmitisícovku, bez diskuze je toto její herecké maximum. Buďme nakonec rádi, že to Oldřich Daněk celé stihl, protože pro milovníka československé kinematografie je toto rozhodně velmi příjemný zážitek a pro milovníky Hamleta už lze nepochybně hovořit o rozkoši.

    • 15.8.2017  23:30
    Křižáček (2017)
    ****

    Co tomu našemu malému kontroverznímu Křižáčkovi škodí nejvíce? Hlavní festivalová cena, produkce české televize a dialogy. Mně osobně k dokonalosti chyběl pouze černobílý obraz a celých devadesát minut beze slov. Když už diváka trápit, tak pořádně, některé scény byly skutečně velmi povedené a věřím, že by tvůrci dokázali změnit zdejší dialogové scény na prosté němé vyobrazení a současně nevyřčené vyprávění, což po divákovi nakonec stejně chtějí. V hodnocení mě rozhodně utvrzuje velice slušné pohrávání si s dějovou linií a kamerou i naprosto přesné, basové tóny, tak nějak napovídající, o co tu vlastně jde. Prý o to, že Roden jede na koni, má sebou kresbu svého syna (myšleno vyšívanou podobiznu) hledá, najde a strašně dlouho mu padá a zvedá se brána u tvrze. Film, který je potřeba rozbalit z tohoto nasazeného obalu...film, který měl oběhnout pár filmových klubů, v sále pro dvě stě lidí jsem seděl zcela sám, nádherný film. [Kino Citadela - Litvínov].

    • 12.8.2017  13:09
    Čtyřikrát (2010)
    ****

    Homo sapiens, fauna, flora a nakonec základní stavební kámen všeho živého - uhlík. Zcela přírodní recyklační program v prostředí totálně zapadlé italské vesničky. Všední život i obraz místních tradic a zvyklostí, vše pod nádherně nasnímanými scenériemi tohoto kraje. Filmu by bez diskuze slušel i žánr komedie, vedle silné empatie lze cítit i přirozený, lidský humor.

    • 5.8.2017  09:30

    Absolutní nádhera. Díky celkovému pojetí se TRŮN, na mém pomyslném stupni vítězů s nápisem Kurosawa, postavil hned vedle Sedmi samurajů. Každý z filmů je zcela jiný, i když mají hodně společného. Zde se odehrává fantasticky nasnímaná stínohra s dokonale podchycenou atmosférou doby, doprovázená syrovou, psychedelickou hudbou. Příběh s excelentními hororovými prvky o marnosti lidského počínání a snažení, neb každý z nás na svých bedrech nese věštbu a osud svůj, marně se točíme dokola, jak pes za svým ocasem, abychom se dozvěděli, co že nás to vlastně čeká. Zatím svému osudu samy a s ochotou pomáháme, vědomě či naopak. A je to vždy žena, ten nejsilnější a nejkrásnější nástroj ďáblův, jenž hýbe šachovými figurkami v našich životech, dnes i za pradávný časů, kdy krutosti války byly součástí životů po dlouhé generace. Snad právě proto se lidé v tomto prostředí rádi chopí zbraní jako je třeba zákeřná zrada. Kurosawa opět nabízí divákovi vše, co ke kvalitnímu a zbytečně nenatahovanému filmovému zážitku potřebuje.

    • 4.8.2017  21:22

    Nefalšovaný boj, jak po stránce tématické, tak režijní. Martin Souček bojuje se svědomím svým i občanů zdecimované jezeďácké vesnice a Helge nebojácně protlačuje svou skvostnou psychologii všemi možnými škvírami a trhlinami v budovatelsky laděném, nicméně díky němu stále výjimečnému snímku.

    • 2.8.2017  21:53
    Girl Power (2016)
    ***

    Jako malá rekapitulace vývoje a seznámení se se skutečnými writerkami napříč celým světem výborné, i když se jaksi zapomnělo na Prahu, kde celá hip-hopová scéna, v níž je graffiti jen jeden ze 4 elementů, měla také velice slušný vývoj a silné kořeny, na poli breakdance, graffiti, djingu i rapu. Rozhodně respekt za všechny panely, které v Práglu i jinde zbombila ženská ruka, nicméně přehnaná familiérní zpověď a stěžování si na všechno kolem, zašlapává vše osvobozující a svobodné, co undergroundové graffiti přináší, někam na úroveň TV Nova, v horším případě až Barrandova. Graffiti scéna je zde krkolomně a za těžký prachy představována široké veřejnosti. Tohle není punk natož underground, Sany, ale ten vlak s nádherným pozadím pobřeží byl fakt námrd ;)

<< předchozí 1 2 3 4 13 26 38 50
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace