mchnk

mchnk

Tom .

okres Most
DJmechanik // nejen československý fajnšmekr // filozof samouk


66 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 13 26 38 50
    • 6.12.2017  08:20
    Interstellar (2014)
    **

    V rámci specifického žánru, na který jsou za mořem opravdoví specialisté, tedy nedělení family drama, tentokráte s astrofyzikální šablonou, postavené na teorii relativity, kterou si bratři Nolanové evidentně vypočítali doma znovu a po svém, docela slušné. V případě, že je zde vše myšleno vážně, otřesné. Až odpuzující samolibost lidské rasy tady a teď. Možná ten nejhorší živočišný druh ve vesmíru má pocit, že životem překypující planeta Země je mu už malá a je nutné osídlit další. Kde? To je jedno, kdekoli, Červí díra sem, Černá díra tam, při nejhorším do toho zapojíme tajuplné mimozemské bytosti, aby nikdo nerejpal. Důležité je, že si lidi popláčou u rozhovoru osmdesátileté dcery s o čtyřicet let mladším otcem (což byl, dle mého, prvotní námět filmu) a nenápadně popudíme hrdost na lidskou rasu z jedné malé planety v prachobyčejné galaxii. Rasu, jež si bez diskuze zaslouží ve vesmíru přežít za každou cenu, minimálně ti heroičtí Amíci určitě. Filosofický přesah filmu pro mě končí na nejbližší holywoodské pláži, nicméně za super mega mořskou vlnu a černovlasou kočičku, která v závěru sama bloudí vesmírem a zkoumá planety, přidávám jednu navíc, jinak se v mých očích jedná jen o další nestoudně předražený škvár s klasickou zámořskou emoční a vizuální šalbou.

    • 3.12.2017  12:00
    Marťan (2015)
    **

    Nutno uznat, že úroveň a důstojnost amerických sci-fi survival films se za ta léta poněkud zvýšila. Už nepouštějí na Ameriku, tedy, pardon, na planetu Zemi asteroidy či komety jak na běžícímu pásu, nebortí Sochu Svobody a nezaplavují Central Island. Nicméně své povrchní emoce a směšné moralizování přenášejí na jiné planety, s humorem mluví o kolonizaci a jediné, co dnes celý svět zajímá, je heroická záchrana jediného člověka. Ve světě, ve kterém trpí a umírají muži, ženy i děti společně s faunou i florou. Národy spolu nadšeně a chrabře spolupracují na záchraně meziplanetárního cool youtubera s pilně vytrénovanými obličejovými gesty a v případě úspěšné záchrany i velmi solventním potenciálem do budoucna. Rozhodně lepší než např. Gravitace, nicméně pro mě jen další nestoudný holywoodský kýč za milióny dolarů.

    • 2.12.2017  10:36

    Můj první Fellini (v původním znění uvedla slovenská Dvojka). Sám bych se k Fellinimu asi nedokopal, ani nevím proč, nicméně teď si leduji tvář po velké facce, kterou jsem sám sobě uštědřil za toto filmové rouhání. Usadilo mě to na pozadí. Celkově nadčasové, geniálně odvyprávěné a zakončené, fantastická směsice žánrů, emocí a neuvěřitelných hereckých poloh Giulietty Masiny. Noci, ve kterých se střetává rozmařilý materiální nadbytek s životní bídou, přetvářka se zcela otevřeným srdcem a upřímná láska s životní zradou. To vše před očima jedné drobné osůbky s krásným jménem Maria...

    • 28.11.2017  23:46

    Velmi citlivé, excelentně sehrané a zrežírované, i když dějové zbytečně opatrné, nechávající diváka na pochybách, v lepším případě ho film nabádá k práci s fantazií či k jakémusi vlastnímu dokončení. Mezi kalužemi krve, jež jsou pro tyto lidi součástí zaměstnání, se odehrávají vcelku klasické kolegiální vztahy obyčejných lidí, se stejně laděnými starostmi. Kadeřnice, nákup, zhodnocení ženských postav, buranské vtípky, sem tam souboj s vlastním charakterem. Do tohoto krvavého koloběhu obyčejnosti a smrti vstupuje jedna drobná, na první pohled chladná, bytost. Striktně dodržuje předpisy i společenskou morálku, včetně nekompromisní upřímnosti, je to zakřiknutá Sněhurka postávající ve tmě...uvězněná, jako zvíře pár metrů od ní. Zakouká se do ní jeden tělesně postižený starý mládenec, který už vlastně ženy pověsil tzv. na hřebík. Mám tedy prostředí, muže a ženu, romance o nádherném, snovém souznění duší může v pohodě začít. [Filmový klub Citadela - Litvínov]

    • 28.11.2017  10:49

    O lidech, jejich touhách a snech. Lehce bizarní mozaika mezilidských vztahů v panelákovém marasmu, kde se jakákoli naděje zdánlivě ztrácí v nedohlednu pouličního osvětlení. Přesto se jí obyvatelé sídliště nevzdávají, vždyť, jak je známo, tahle mrška umírá poslední, do té doby lze stále plánovat či dokonce jednat, ulevit sobě i druhým...umlátit pěstmi režiséra vztahových komedií. Absurdní výjevy, vynikající kamera i režie, silné lidské drama odhalující duševní prázdnotu jedince...styl, který Veiko Õunpuu dotáhl do dokonalosti ve svém dalším filmu Püha Tõnu kiusamine.

    • 26.11.2017  11:33
    Zatmění (1962)
    ****

    Ta poslední čtvrthodina, to bylo něco úžasného, kdyby tvůrci pojali celý film přesně v tomto duchu, bylo by mé dilema o hodnocení zcela opačné. Nakonec jsem ovšem našel řešení a není v tom jen povedený závěr. Celkově skvěle nasnímaný obraz vnitřního světa ženy, jež náhle začala naslouchat pouze svému srdci v bizarním, nelítostném prostředí světa finančního a materiálního, byl pro mě nadprůměrně dobrý, i když začátek lehce vázne a scény z burzy byly, dle mého, zbytečně zdlouhavé, chvílemi dokonce nezáživné. Nicméně Vittoria a její vnímání okolí má v sobě krásný nádech svobody, navzdory citové odcizenosti rodinné i milenecké, což ovšem může být ten pravý impuls se zastavit a pokusit se na potemnělém nebi zahlédnout záblesk slunečního svitu.

    • 25.11.2017  09:29
    Únos (2017)
    **

    Marně tápu, jaký byl záměr tvůrců, zřejmě v každém záběru zobrazit někoho s cigárem v hubě, což se jim dařilo, naopak na nějaký silnější a smysluplnější obraz mafiánských praktik v nejvyšší politice či na atmosféru česko-slovenského divokého západu devadesátých let, se nějak nedostalo. Ve finále mi vše vyznělo jako hraná, rychle sestříhána investigativní reportáž či dokument. Za posledních dvacet minut filmu a Hanákovu slovenčinu přidávám jednu hvězdičku navíc, jinak pro mě velmi slabé.

    • 23.11.2017  12:13
    Assassin (2015)
    *****

    Fascinující. Úchvatné ve všech směrech. Poetický, akční revenge film s dokonalou atmosférou pradávné Číny.

    • 21.11.2017  23:49

    V první řadě vynikající sociální drama, velmi slušně odvyprávěné, plné silných kontrastů. Do velkého světa Daniela Mantovania, spisovatele, jenž s úsměvem odmítá pozvání od Japonska přes Evropu až do USA, znenadání zasáhne blesk nostalgie. Dobrovolně a snad i s trochou naděje se vrací, ale spíše jen znovu seznamuje s nekompromisním světem buranským...s postavami svých románů. Na nostalgii, natož na seznamování, již ale není čas, je třeba znovu utíkat, nejlépe stejnou cestou, jako před čtyřiceti lety. Daniel má konečně námět na novou knihu. [Filmový klub Citadela - Litvínov]

    • 20.11.2017  12:35

    Velmi nadějná, krásná fotografka se sklony ke gerontofilii, balička belgických pralinek, ale hlavně vnitřně velice osamělá osoba, jež marně hledá odpověď, jak dále žít. Ke konci se mi snímek pokoušel namluvit, že si zaslouží ještě jednu hvězdičku navíc, nicméně nakonec zůstalo jen u té poloviční, kterou zde nelze udělit. Pro mě určitě dobře sehrané i zrežírované drama, nicméně bez většího přesahu či silnějšího vyznění, přísnější divák by mohl Marieku dokonce považovat i za trochu rozmazlenou a rozmařilou holčičku.

    • 20.11.2017  08:27
    Řád (1994)
    ***

    Skvěle podchycenou dobovou atmosféru a docela slušné herectví, až na výjimky (Saša Rašilov nejml. si zřejmě jen odskočil z nějaké pohádky), v mých očích ubijí přílišná jednoduchost děje, jenž by celý mohl sloužit jen jako půlhodinová epizoda v daleko výpravnějším snímku, zobrazující střet těchto autoritativních mocností své doby, které člověka i jeho život zahalují do hábitu či uniformy a rozhodují o jeho osudu.

    • 18.11.2017  17:44
    Svadba (TV film) (1970)
    *****

    To je úroveň toto.... Ta nejvyšší, nejkvalitnější. Fantastické herectví všech zúčastněných vyhrává Martin Huba, který skutečně vypadl Čechovovi rovnou z pera. Nádherná podívaná s velice povedenou hudbou.

    • 13.11.2017  12:21
    Učitelka (2016)
    ***

    Režie skvělá, herecky vynikající, Zuzana Mauréry super, nicméně Jarchovského hledání spravedlnosti a zobrazování dobra a zla je opět příliš okaté, prázdné, až naivně jednoduché. Pro mě osobně by bylo vše daleko věrohodnější, kdyby se film odehrával v padesátých letech či na počátku normalizace.

    • 11.11.2017  19:22
    Pirko (2016)
    ***

    Velice drsný exemplární případ tragického osudu naivního dítěte, které má být, dle zákona, již dospělé a samostatné. Velmi slušná režie, nicméně s neskutečně odfláknutým, až absurdním závěrem. Přitom prostředí, jak feťácké, tak odporný pasácký byt, ve kterém se krásný andílek mění v bezmocnou figurku, sloužící k ukojení potřeb úchylných jedinců, je povedeně autentické, stejně tak herectví. Opravdu škoda, že děj filmu nakonec vše nadprůměrné pohřbí.

    • 7.11.2017  22:53

    Za násilí v této zemi necítí zodpovědnost nikdo...kdo zabil jednou, zabije i podruhé.... Vynikajícím způsobem odvyprávěný a nádhernou hudbou doprovázený melancholický příběh dvou žen, jež (ne)dobrovolně opustily své dosavadní životy a jsou nuceny hledat další cestu. Času ale moc není, stejně jako možností, přišla chvíle, kdy jsou na tom obě stejně a dostávají se do životně nebezpečné smyčky, jež se velmi rychle stahuje. Přesto všechno dokáží samy sobě otevřít svá srdce i odkrýt skryté jizvy na těle a duši...berou své životy pevně do rukou, osvobozují jedna druhou a pokračují dál, i když se to ještě včera zdálo nemožné. Silný, otevřený závěr plný životní energie, dotahuje toto, pro mě již několikáté, výborně zahrané balkánské drama do dokonalosti. A i v tomto případě si rád připomenu svou velkou oblibu debutů. [Filmový klub Citadela - Litvínov]

    • 1.11.2017  21:29
    Kmen (2014)
    ****

    Syrová surovost. Nekompromisní, stále se stupňující, završená způsobem, jenž přímo vyzývá k použití všem dobře známé zkratky složené ze tří písmen a otazníku. Ano, závěr neuvěřitelný, nebo spíše stejný, jako celý film a přesto realita současné Ukrajiny, kdo tohle všechno může popřít? Zřejmě nikdo, v těchto končinách a u jistých skupin, naprostý standart žití. Přežívat a současně se snažit od všeho utéct, ať máš hendikep či nikoliv. Zpracování je jedinečné, režisér staví diváka do role toho, kdo neslyší ve světě hluchoněmých. Nerozumí, musí pouze dedukovat, snažit se chápat po svém, výsledek? Diváci se nudí, naštěstí ne všichni. Nicméně když porovnám české či slovenské snahy o drsná novodobá sociální dramata, podrbu se jen směšně na hlavě a půjdu raději přemýšlet za roh. Tohle drama můj krevní tlak chvílemi snižovalo opravdu velmi nepříjemně (děkuji darkrobyk za osvěžení pojmu andělíčkářka...neskutečné drsné...přitom nenucené). Přese všechno mi, dle mého zbytečná, délka filmu vadila a bránila tak v dokonalém prožitku.

    • 28.10.2017  10:18

    Nadprůměrně milý film, velmi pozitivní, plný krásných úsměvů, velmi sympatických osob a dokonale podbarven nádhernou hudbou. Excelentně zrežírovaný, otevírající spoustu témat. Rodinných, sociálních i společenských. Vše v jedinečném japonském stylu. Japonské obřady, stolování, úcta, morálka i spravedlivá zášť. Z dálného východu k nám přichází další silně inspirativní "návod na život".

    • 21.10.2017  13:17

    WoW, další holywoodský nářez. Bum, střih, bum, střih, prásk, střih, prásk, střih, prásk, prásk, bum. Jo, taky nestoudně primitivní příběh, zkopírovaný přes tisíckrát omílanou zámořskou šablonu a klasicky směšné umělé emoce natlačené v posledních možných chvílích, aby se neřeklo a nakonec ještě super prásk a...super bum! Prostě 163. nejoblíbenější film na českém filmovém webu.

    • 19.10.2017  17:46
    Hudba Zdeněk Liška (TV film) (2017)
    ****

    Také jsem čekal víc, možná ani nedokážu popsat, co jsem se vlastně chtěl dozvědět, nicméně velké očekávání něčeho zásadního, tedy prvního, českého dokumentu o geniálním hudebním dramaturgovi, zcela naplněno nebylo. Prostá rekapitulace a rozhovory plné informací, které již zazněly jinde, píši tedy jen o česko-slovenských vodách, info o silném obdivu v zahraničí byla pro mne novinka, rozdíl je jen ve stáří a tedy i vizáži mistrů Herze a Švankmajera. Nicméně jak my, nadšenci a doživotní otroci Liškotónů, říkáme, nemusí pršet, jen když kape. Rozhodně žádný průšvih, lze v tom cítit i důstojnost a ty desky u těch zápaďáků? Nádhera a těžká závist.

    • 14.10.2017  21:27

    Další Kaurismäkiho "němý" film a další antihrdina z prachobyčejného světa stereotypu v zašedlém vězení s popraskanými zdmi, které při dobré vůli lze nazývat domovem. K životu pokorná, skromná, tichá, ale přesto neobyčejně vnímavá a napohled jemná duše jménem Iris, se po dlouhá léta dokázala s tímto světem spokojit, ovšem každá žena má své potřeby a touhy. Někdy je vše snadné, nicméně životní cesta našeho děvčete ze sirkárny je trnitá i bolestivá - Vzpomínky jsou jak promoklý plášť, který tíží...jak si jen mohla? Excelentní směsice žánrů, stejně laděné herectví, jemuž bez diskuze vévodí Kati Outinen a vše završeno velmi silným závěrem. Režisérův osobitý styl mě i potřetí ohromě bavil, stejně tak i finský hudební folklór.

    • 12.10.2017  22:16

    Daleko zajímavější, než samotný krimi příběh na jedno použití, je skvělá hudba Martina Kratochvíla.

    • 11.10.2017  19:02
    Brazil (1985)
    ****

    Chvílemi milý "vánoční" film s Pythonovským absurdním humorem, plný vynikajících detailů, silně romantický, společně se Samem prožíváme jeho cestu za vysněnou životní láskou, o chvilku později ovšem nepříjemně zlý, skličující, zobrazující marnost lidského snažení, boje, snění...bytí. Poklidně se nechat spoutat byrokratickým terorismem i jeho představou reality a žít v blažené nevědomosti, netoužíme snad každý přesně po tomhle způsobu života? Ale vždyť tak žiješ! La la la la la la la laaaa.

    • 8.10.2017  20:14
    Řeka (1933)
    ****

    Silný příběh, nabádající k souznění s přírodou i k přirozené humanitě. To vše v krásné krajině a nádherně sehrané. Zvlášť Jarmila Beránková v roli malé Pepičky mne očarovala. Odvážná režie, využívající i snové reality a skvělé němé scény podpořené jen hudbou.

    • 8.10.2017  15:53
    Veľké šťastie (TV film) (1982)
    ****

    Tři ženy z různých společenských vrstev, s odlišnými pohledy na život, ovšem s jednou společnou touhou. Po muži. Naděje radost, smutek, ale i závist...snad i nenávist provází jejich každodenní životy, které v těchto dnech dostávají zásadní podobu. Všechny tři jsou rozhodnuté naplnit své touhy. Velmi slušné dialogy, práce s kamerou i celkově skvělé pojetí této krátké, ovšem kvalitní povídky potvrzuje nadprůměrnost slovenských TV filmů i v letech osmdesátých. Vše podpořeno krásnou hudbou a výborným herectvím, ve kterém vedle slovenských protagonistek exceluje i naše okouzlující Martička, jež sice nechala svůj hlas na Barrandově, nicméně neopomenula si s sebou vzít svůj přirozený, vždy silný šarm.

    • 30.9.2017  18:08

    Milé. Pionýrský tábor, Dvanácettrojka s nápisem MASO, červenomodrobílá loďka, kterou měl v raném mládí každý ve vaně a veselý příběh o opravdové dětské zábavě a legraci s originální nadpřirozenou figurkou, soudruhem Tau.

    • 28.9.2017  12:17

    Modré sešity, bílá tílka, červené trenýrky, dřevěné lavice a slušná lekce fyziky.

    • 26.9.2017  06:38
    Král Lear (divadelní záznam) (2003)
    *****

    "Blázníš, blázne? Já nejsem blázen!". Tříska, Tříska, hromada herců z umělohmotných seriálů, kteří dokazují, že to v nich skutečně je, ale v televizi potlačováno, zase Tříska, Langmajer, Jastraban, Tříska, Suchařípa, chvílemi i Kačer a ještě Tříska. Vše do dokonalosti dolaďuje fantastická scéna. "Což člověk není víc než jen tohle?? Bourci nedlužíš hedvábí, dobytku kůži, kočce pižmo...my tři jsme nepůvodní, ty jsi však člověk ve své podstatě, ubohé, holé, dvounohé zvíře...dolů se vším, co je vypůjčené!"

    • 24.9.2017  00:14
    Klip (2012)
    *

    Dej nadrženým buranům mobil s videem a očekávej porno klip se srbským folklórním popem. Pro mě nepochopitelně promarněný potenciál silného dramatu s dobrými herci z drsně reálného prostředí, zobrazující sociální úpadek současného Srbska, ale i přirozenou lidskost, kterou lze také v těchto místech nalézt. Místo toho nás má prý víc jak nadpoloviční většinu času zajímat velikost Djoleova penisu, zlepšování techniky orálního sexu a rozjařená debutantka za kamerou, tedy vlastně mobilem, nezapomíná diváka pravidelně oblažovat i dávkou spermatu. Všechny zmíněné a mnou očekávané možnosti filmu, společně s jakýmkoli vyzněním, se zřejmě na natáčení nedostavily.

    • 17.9.2017  15:29
    Lily Lane (2015)
    ****

    Dcera, matka, stále ještě manželka...Zlatíčko. Stojí na konci cesty, je nucena se obrátit a jít zpět. Není sama. Rozzářený dětský svět současnosti je konfrontován s něčím temnějším, jež se odehrálo v jiné dětské duši a je stále přítomno v síti času. Nelze tomu uniknout jinak, než se postavit čelem. Po filmu Tejút jsem si náramně vychutnal další Fliegaufův vizuální i hudební zážitek, i když tentokrát mi k úplné filmové sytosti přece jen něco scházelo, jak mám raději krátké a výstižné snímky, tomuto bych pár desítek minut klidně přidal, jsem si jist, že by mi k dokonalému zážitku dopomohly.

    • 17.9.2017  15:00

    Vlastně již klasický Kurosawův obraz humanismu, různorodosti lidských povah i nelítostného světa. Silné drama i humor pro mě nakonec vyznívá spíše rutinně, to ovšem nic nemění na nadprůměrnosti snímku, jenž nám představuje velkou mozaiku nádherných lidských figurek, některé velice originální, jako je např. doživotní strojvůdce či lidový filosof a léčitel duší pan Tamba. Film nám též připomíná existenci našich paralelní světů, které bezpochyby žijeme a nosíme si je uvnitř, záleží jen na nás, jestli s nimi seznámíme někoho dalšího...realita je totiž, jak známo, ten nejrelativnější pojem ze všech.

<< předchozí 1 2 3 4 13 26 38 50
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace