mchnk

mchnk

Tom .

okres Most
DJmechanik // nejen československý fajnšmekr // filozof samouk


67 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 14 27 39 52
    • 11.6.2018  11:12
    Komisařka (1967)
    ****

    "Porodit dítě, není tak lehké, jako válčit...". Velitelka, s neměnným výrazem obličeje a jasnou představou o povinnostech vojáka, se (ne)dobrovolně dostává do situace, kdy musí své hodnoty radikálně pozměnit, alespoň na chvíli je konfrontována se světem, za který se hrdě bije. Střetává se s obyčejností lidského štěstí v nekonečném koloběhu neštěstí, v chudinském marasmu obřezaných cigánů. Její život je ze dne na den postaven před největší životní volbu. "Maria...to jsou dnes lidi...". Vynikající experimentální režie, podobající se kapánek našemu mistru Kachyňovi. Askoldov ve svém jediné filmu, ve kterém i přes zdánlivě nepřekonatelnou konkurenci geniálních sovětských režisérů své doby, dokázal najít cestu k originalitě, využívá snové i fantazijní reality a nejsilnější kontrasty doby nechává na dětech a jejich trochu děsivých hrách. Silný příběh s dokonalou dobovou atmosférou.

    • 10.6.2018  22:23

    Film odsuzující text distributora, zakončený tentokrát i vykřičníkem, přesně popisuje děj docela zajímavého dramatického kousku s velmi pestrým a kvalitním hereckým obsazením. Přechod z šedesátkové herecké i scenáristické uvolněnosti (kterou zde, trochu toporně, reprezentuje i odbojář Neckář s kytárou) do šedé povrchnosti normalizace zde není tak propastný a film stále nabízí např. velmi povedené dialogy, na jedné straně cynický přístup rozmařilé buržoazie, i když mladičká Jana Preissová je výjimka a na té druhé dělnická odbojová skupina, v čele se skvělým Kryzánkem. I prostředí protektorátu je povedené a nabízí třeba velmi zajímavou roli pro Josefa Chvalinu.

    • 7.6.2018  07:35
    Národní očista (TV film) (2018)
    ****

    Krátké zmapování faktů a plno čísel, za kterými jsou opět schováni lidé. Český národ se dere z háchovské ulity, kde pevnou rukou vládla politika pasivního přežívání v okupaci, a chce se mstít, na poli právním, ale žel i na ulici a vesnicích. Tvrdě, nejlépe stejně, jako jeho okupant a trýznitel. Zde nejde o Čechoslováky, kteří nebyli v Evropě jediní mstitelé a samozvaní zastánci spravedlnosti, tady jde o člověka samotného, kterého kupředu žene, místo radosti a naděje po novém začátku, převážně zloba a nenávist, jak je vidět i v dnešních dnech, kdy se tento jinak poučný dokument o různorodosti lidských povah a nebezpečnosti davového jednání, mění v kontroverzní záležitost. A je skutečně i v roce 2018 nutné připomínat, jaké zrůdnosti páchal nacistický režim v Evropě? Zřejmě ano.

    • 5.6.2018  23:30

    Kornél Mundruczó se tímto filmem snaží diváka nepochybně povznést. V mých očích a naštěstí i mysli se to nakonec zdařilo, i když to trvalo další hodinku, jsem za to moc rád. Ty nádherné, podmanivé chvíle, kdy se vše to svinstvo světa děje jen pod Tebou, jsou překrásné, vskutku povznášející. Žel, není kam utéct a proto závěr, toho fantasticky zrežírovaného a námětově nadčasového dílka, nemohl být jiný...člověče nešťastný, vždyť Tebe a Tvé počínání zastaví snad už jen zázrak, svůj život sis zmarnil a teď sníš o objevení života pod několikakilometrovým nánosem ledu na nějakém vzdáleném měsíci. Bože, co Ty na to? Dopadne vše nakonec stejně? Dosáhne nový život opět jen pomíjívosti věcí a marnosti všeho snažení? Zřejmě ano, ale přesto se lze povznést, ne tělo, ale svou duši, najít v sobě ty krásné, podmanivé chvíle, kdy se vše zastaví a Ty si s pokorou a vděčností konečně uvědomíš ten největší zázrak na planetě Zemi, zázrak života. [Filmový klub Citadela - Litvínov].

    • 3.6.2018  21:37
    Dukla 61 (TV film) (2018)
    ****

    Velmi povedené, Ondříček je do budoucna nepochybně jedna z nadějí českého filmu, jeho prvotní režisérské počiny se mi hodně líbí a pokračuje stále ve velkém stylu, bezchybná atmosféra i vynikající drama. Také mne potěšilo, že jsem Marthu opět viděl hrát a dost dobře. Chtělo by to celovečerák se stejně kvalitní režií a precizním scénářem, pane režisére.

    • 29.5.2018  23:33
    Gauguin (2017)
    ***

    Slibný námět i počáteční vtažení do děje a částečně i mysli posmrtně velebeného umělce velmi rychle ztratí tempo a vůči divákovi se nekompromisně mění v zoufale natahovanou, monotónní, milostně dramatickou epizodku z jeho života. Společně s barvami a štětci si Gauguin do brašny z Francie přibírá také existenční marnost a životní lopocení, což v tehdejší francouzské kolonii, kde padají veškeré jazykové bariéry, dostává jen jiný, tentokrát exotický nádech. Očekávaný obraz umělcovi svobodomyslnosti, rozhodnosti nechat vše na přírodě a okamžiku, který právě prožívám, vyčistit svou mysl, načerpat inspiraci, energii a pochopit, proč má vlastně zítra cenu opět vstát a žít, se nekoná. Ano, předloha, v tomto případě sám život, je jasná, ale proč věnovat celý film tomu krátkému životnímu období, přičemž velmi povedený začátek byl odbyt v několika málo minutách a zbytek jeho života ledabyle zařadit do titulkového dovětku? Velmi dobrá hudba a režie, jinak pro mě dost slabé. [Filmový klub Citadela - Litvínov].

    • 27.5.2018  00:20

    American Pie na britský způsob s dospělými protagonisty, nicméně podobně stupidním humorem i legračním drámem. Jakási reklama na tabákové produkty plus směšně předpověditelný a tisíckrát omílaný děj o hledání životní lásky v nestoudně rozmařilém, uhoněném světě, kde lidé nad třicet již mluví o posledních šancích na všechno možné, přičemž by jejich intelekt a morální i duševní vývoj měl teprve začít pořádně rozkvétat. Klasika novodobé, i když dnes sedmnáct let staré, západoevropské kinematografie, jež musí vydělávat a ve které důstojnost zůstává zamčená v herecké šatně.

    • 24.5.2018  11:07
    Zvětšenina (1966)
    ***

    Velmi podivný snímek, který vyložené ztrácí čas i potenciál některými zbytečnými scénami, jež filmu nejen že nikterak nepomáhají, ale dělají z něj těžkou nudu (prvotní zdlouhavé focení či dívčí souboj v ateliéru). Základ příběhu se dostává do popředí jakoby náhodou a když to člověka začne i bavit, tak je náhle po všem. Jediné, co jsem schopen do mého hodnocení vtěsnat, je velice dobrá režie a skvělá dobová atmosféra či povedené absurdní, částečně snad i metaforické výjevy, jako byl zcela nehybný koncert a následně boj o kus rozbité kytary. Osobně jsem čekal něco jiného...daleko silnějšího, zvlášť, když se tu distributor ohání větami jako - Filozofická esej o nemožnosti uchopit objektivní pravdu.

    • 22.5.2018  22:53

    Teď tu byli, dva bratři z Francie!. Kdo ví, jakým způsobem by Jára Cimrman nakonec pojal a světu představil tento vynález, který lze považovat za jeden z milníků technického i společenského vývoje či dokonce jiného vnímání reality, což časem doslova zakořenilo ve frázi To je jak ve filmu!. Bratři Lumiérovi nám i tehdejším užaslým divákům a hercům zároveň ukazují každodenní všední realitu, kterou se snaží od prvopočátku měnit...režírovat dle svých představ, stejně jako bezpočet jejich následovníků. Velká pocta filmu, noblesní a zároveň velmi zábavné, z hlediska dokumentárního k nezaplacení, krásný dokument. [Filmový klub - Citadela]

    • 19.5.2018  21:15

    Ve filmu V Tichu režisérův osobitý, pro mě velmi povedený, artový styl vyprávění fungoval až neuvěřitelně silně, i když film sám nemá u širšího publika vetší odezvu. Zde tento styl naráží dost tvrdě. Mě osobně se opět líbil, skvělé prolínání scén i jakýsi obraz vnitřní psychologie postav, kterému se např. Vávra, krom samotného Husa, zcela vyhýbal. Současní herci mě také bavili, toto rozhodně považuji za herectví vyšší úrovně, nicméně počáteční skvělé tempo se po chvilce nějak vytratilo a přece jen televizní film, který nemá ani osmdesát minut, svižnost nutně potřebuje. Celovečerní zpracování a minimálně pět set komparzistů by, dle mého, zajistilo velkolepou podívanou, jež naznačuje např. závěrečná, velice povedená poprava, i tak ale budu režisérovu tvorbu nadále sledovat.

    • 15.5.2018  23:09

    Ukázkový způsob, jak se s grácií a humorem vypořádat s temnou minulostí. Precizní režie, skvělá atmosféra, scénář i herectví, ale hlavně úžasně ukočírovaná směsice žánrů. I když je zde uveden jen jeden, film má výbornou dramatickou část a dokonce i nenucenou formou zvládá ukázat bolševickou krutost a bezcharakternost (kontrast dvojího týmu fízlů od Stasi, jeden rozesměje, druhý docela zchladí či samotný čínský způsob potlačování demonstrace). Snímku nechybí ani žánr romantický, který je také nedílnou součástí této trochu ulítlé, ale i tak inteligentní a velmi povedené komedie. [Filmový klub Citadela - Litvínov]

    • 8.5.2018  09:47
    Hejkal (TV film) (1978)
    ****

    Velmi milé, humorné, dokonce legrační, herecky příjemně uvolněné. V příběhu o polidštění jednoho vyjukaného hejkala, jenž už nechce promlouvat s lesem, nechybí ani klasicky pohádková, morální kapka. "Umím čistit komíny, štípat dříví, posekat trávu a taky podojit stračenu" "No...to umí každý hejhula!" "Každý ne, pane kníže, vy jste se k takové práci ještě nedostal a tady váš panáček na ní už dávno zapomněl..."

    • 6.5.2018  10:41
    Hastrman (2018)
    ****

    Kráska a zvíře z českých rybníků a potůčků aneb Zase ta žena. Stvoření, které nedá spát nesmrtelnému, ani služebníku božímu. Žel, na tomto romantickém souboji se sebou samým a svými tělesnými touhami, stojí celý příběh, jakási hlubší podstata či detaily života naší oblíbené, zelené pohádkové bytosti, jež má v Čechách určitě své postavení, zůstává divákovi skryta. Film je lehce monotónní, střídání přeletů nad vodou a polopohanských tradic s pěknými písněmi, krásným způsobem oslavující život i vztah k přírodě, vše prokládané silnou touhou, jak vlastně na tu rychtářovu dceru. Podivný černý humor mne také trochu zaskočil. V závěru se vše z přehnané poetiky probudí, nabízí to, co mohlo ve filmu přijít mnohem dříve a pokračovat na podobné vlně, takto mi v příběhu zůstalo dokonce i několik zcela zbytečných postav. Nicméně v rámci současné tuzemské tvorby se jedná o velmi povedený historický film, drsně navazující na současnost, což si vychutnají zejména občané Mostecka a s docela silným nádechem české venkovské kultury a nejen rybníkářských tradic. Je velmi lehké tento povedený debut shodit, ale osobně k tomu nevidím žádný důvod, jsem skromně spokojen a rád, že se něco takového u nás točí. [Kino Citadela - Litvínov]

    • 29.4.2018  21:38

    Jeden z nejlepších živáků vůbec. Po deseti minutách čistého rapu vezmou do rukou kytary a jedou hopsavej punk-rock, prostě Beastie Boys, jedna z nejuniverzálnějších a hudebně nejrozmanitějších kapel všech dob, kdo zná skutečně celou jejich diskografii, ta ví. Koncík z devadesátých let, na kterém lidi tupě netočí, ale užívaj super hudbu...skáčou. Nádherná nostalgie z let, kdy mtv byl hudební kanál a hudba znamenala o mnohem víc.

    • 24.4.2018  17:09
    Závislosť sa ťa dotýka (TV film) (2017)
    ****

    Až na abstinující jedince, tedy učebnicové příběhy někoho, kdo s drogama nikdy neměl začít, se jedná o docela zdařilý projekt, který na věc pohlíží s velkým nadhledem. Za prvé, toulenu a východní Slovensko, za druhé, mariša a pervitin po celém Slovensku. První část není třeba moc rozebírat, osady plné skotačících, polonahých bratranců a sestřenic je jistě závažný sociální problém, který je doprovázen i touto drogou pro chudé, jak je zde nazývána. Druhá část je zaměřena výhradně na marihuanu s dovětky o vstupní bráně ústící až do fáze pervitin. Nicméně hlavní část je věnována nejrozšířenější ilegální droze, jak je zde marihuana nazývána. Sympatické je, že zúčastnění odborníci a lidé z terénu mají na celou věc velmi zajímavé názory, které v televizi asi moc často neslyšíš. "Já si nepamatuju, že bych někdy za službu měl výjezd kvůli někomu, kdo je pod vlivem marihuany, ale skoro každou službu mám výjezdy k alkoholikům, kde vidím na adresách dobité, týrané manželky a zdeptané děti v rodinách alkoholika...jestliže užívání alkoholu není trestné, tak trestat užívání marihuany je nelogický nesmysl, kdybych mohl, postavil bych mimo zákon alkohol a dekriminizoval marihuanu...netvrdím, že je úplně neškodná, ale užívání cigaret a alkoholu po dobu pěti let, zanechává již trvalé, nevratné následky...". doc. Mudr. Viliam Dobiáš, Phd - lékař záchranář

    • 20.4.2018  19:14
    Mercadet (TV film) (1988)
    ****

    Martin Huba, se svým fantastickým francouzsko-slovenským projevem, je nádherným ztělesním celé této obchodně laděné povídky spisovatelského velikána, který nám ukazuje, jakým způsobem dostat z rozhořčeného věřitele další peníze a také dokazuje, že finanční transakce a zároveň nezlomný charakter či pevné zásady, dohromady skutečně nejdou, bez ohledu na století. Jako vždy výborně sehraný, komediálně dramatický příběh s excelentními dialogy, plný intrik, falešných milionářů a balamucení skoro celého okolí. Je vůbec něco, co může toto bahno překonat? Ano, láska.

    • 18.4.2018  08:21

    I když se humor v tomto sitcomovém příběhu s nádechem rodinného dramatu vyhýbá stupiditě, nelze to poznamenat o scénáři a celém příběhu, za zmínku tak stojí snad jen britský dialekt. Daleko preciznější, humornější a hlavně dramatičtější provedení podobného námětu natočili na Balkáně - Dnevnik masinovodje

    • 12.4.2018  08:30
    Nerodič (2017)
    ***

    Vlastně jen průměrné home video, ve kterém se autorka ještě rozhodla hrát a jehož obsah lze bez problémů vidět všude kolem sebe, krom lesbického páru, což mezi přáteli asi jen tak nikdo nemá. Ostatní varianty rodičovství jsou v podstatě i v české společnosti již zaběhlé a lidé tento stav, jak dokument také připomněl, přímo hledají. Chtějí tvořit rodinu, prý základ státu, něco, co formuje stávající i budoucí občany a občanky a hlavně jejich morální hodnoty a charakter. Počít dítě je z jistého pohledu sobectví, na druhou stranu dopřát dítěti šťastné, usměvavé dětství (bez nutnosti zavalit potomky materiálními zbytečnostmi a tím ho učit rozmařilosti a pěstovat v něm myšlenku věčného luxusu), je pro člověka vlastně povinnost a radost, když už si užil několik minut rozkoše, vidět co nejčastěji ta šťastná dětská očka, to je ta odměna. Tak hluboko tento dokument, žel, v žádném případě nejde, i když šťastné dítě je nepochybně tím nejlepším základem pro lepší budoucnost nás všech. Jaký by byl asi zítřek, kdyby žádné dítě na této planetě již netrpělo hlady a mohlo si jen hrát...zřejmě krásný.

    • 5.4.2018  08:51

    Příběh o sňatku bez lásky, o přetěžkém čekání na lepší budoucnost v drsné krajině, ale také o pevnosti charakteru a čistotě vlastního svědomí. Dost drsné drámo, jenž ovšem chvílemi sklouzává do lehké naivity, nicméně vše vyvažuje skvělé herectví všech zúčastněných, velice slušná režie a vynikající záběry Josefa Střechy. Horalský folklór v krásných exteriérech slovenské přírody se siláckým mlynářem Schránilem, který si se slovenštinou poradil bravurně.

    • 4.4.2018  09:30
    Nikdys nebyl (2017)
    ****

    Ztělesněné trauma, ranař i citlivý malý chlapec, který si rád zazpívá s matkou, ale hlavně samozvaný anděl spravedlnosti přicházející pro hříšníky rovnou od bran pekelných. Život ho již nemůže překvapit, vše vstřebává až děsivě chladně. Pár hodin jeho života je nám zde nabízeno ve velmi vymazlené režii, (akce skrze bezpečnostní kamery či pohřeb v jezeře excelentní...) s povedeným hudebním doprovodem, nicméně velmi okrajově, jaksi nekonkrétně, film toho o nikom ze zúčastněných moc neprozradí, jedná se o nekompromisní a drsný pohled to křičících myslí...zachránce i obětí. [Filmový klub Citadela - Litvínov]

    • 31.3.2018  12:16
    Ťapákovci (TV film) (1977)
    ****

    Možná lehce úsměvný obraz těžké rodinné letargie, jež postihuje všechny, kdož jsou uzavřeni v izbe prý až pro dvacet lidi. Mají zde vytvořený vlastní svět, kde nevládne žádný čas a není zde nic, co by nesneslo odkladu. Základem je ovšem silný dramatický příběh plný zášti, zloby a závisti. Plný vnitřní bolesti, jež vyplouvá napovrch v různých podobách. Na druhé straně je zde také touha po lepší a hlavně smysluplnější budoucnosti a to i za cenu nejvyšší. Jako vždy skvělé herectví všech zúčastněných, kterému, v mých očích, vévodila Viera Richterová v roli zmrzačené a k ženské samotě odsouzené Anči.

    • 28.3.2018  08:14

    Samozřejmě...Kdo nepláče, není Čech!. Ke konci to ani jináč nejde, nicméně počáteční výlet do komunistické zoo s cedulí Československo plus story about Pítr Svobouda, který je zde prezentován jakoby emigroval s hokejovou výzbrojí na zádech již v padesátých letech a to jen pomocí lopatky a tunelu pod ostnatými dráty, mě docela vyděsil, když si k tomu člověk ještě přidá aktivity americké vlády a armády od konce čtyřicátých let dodnes, musí bojovat s těžkým pokrytectvím. Neznámý režisér Hudeček to celé pojal pěkně "poamericku", show must go on, řekl si nejspíš, ona ta nostalgie a slzy přijdou samy. Každopádně kouzlo celého dokumentu tkví v různorodém přístupu samotných hokejistů. Zámořské superstar, u kterých doma při vyhlašování nominace národního týmu náhodou sondují novináři s kamerami a foťáky a proti nim hokejový talent, jenž se zrodil v okleštěné zemi v obnošené hokejové výstroji v kabině hokejového klubu v zapadlých městech kdesi na východě Evropy. Nyní jsou na stejné úrovni. Smysl celého dokumentu? Američan si udělá pořádek v tom, že Československo a SSSR jsou dvě rozdílné země, Kanaďan bude do konce života orodovat proti nájezdům a nesnášet tehdejšího kouče nároďáku, Fin a Švéd dokument pozorují jen zpovzdálí a Rus je vděčný, že se na jeho vyjádření vůbec dostalo...jen Čech pláče, hrdý na své zlaté hochy...zase jednou i na svou zemi vzpomíná na staré dobré časy, které byly, dle tvůrců, plné frustrace z rychle nabyté svobody a ještě rychlejšího nástupu slabého odvaru kapitalismu, který byl v zámoří již v úpadku a měl za sebou již několik krizí. Obyčejní kluci, kteří si s sebou do Nagana přibalili i své srdce a maximální odhodlání k vítězství, jež dosahuje vrcholu při Hašanových zákrocích, jeho euforii a hlavně při prohlášení. "Já jsem se náhodou dozvěděl o svém draftu, ale já jsem tady měl rodinu, kamarády, svojí babetu, já zůstal doma. Americký dokument u kterého Čech roní slzy, lehce paradoxní, podobně jako vítězný gól emigranta jménem Svoboda, který po patnácti letech a naposledy oblékl dres své rodné země.

    • 24.3.2018  19:39
    Oblomov (1979)
    *****

    Nádherné rozjímání...oslava života v klasicky precizní režii mistra stínoher a ohromujících scenérií Michalkova. Příjemně komediální, zasněné i krásně filosofující, excelentně sehrané, dvojice Tabakov - Bogatyrjov mistrovská, nicméně noblesní přirozená krása s dokonalým hereckým projevem Jeleny Solověj mne opět uchvátila více. Příběh z vyšší společnosti, přesto plný nádherně prostých lidských figurek (Ivan Alexejevič či Zachar) a jednom malém kudrnatém chlapci, šlechtici rodem, dnes již chlapovi, který si, dle rodinných tradic, rád poleží a neustále plní a zase vylévá sklenici se svou živou vodou. Chce strašně žít, aby vzápětí bezmocně ulehl, neschopen opětovat lásku, chce hrozně milovat, je postižen oblomovštinou. I s dabingem z roku 1988 (mimořádně povedeným) krásný filmový zážitek.

    • 22.3.2018  21:45

    Celková naivita předem jasné love story byla pro mne vyvážena noblesním projevem Zity Kabátové, který neztrácí ani na loži v horečkách, chvílemi velmi povedenou dobovou atmosférou, slušnou režií, když opomenu technické nedostatky, slušným drámem a pestrým obsazením. Výstupy Kovaříka či Neumanna jsou povedeným zpestřením. Hudba v hodnocení nepřidá, spíše naopak.

    • 21.3.2018  07:18
    Hmyz (2018)
    *****

    Před čtyřiapadesáti lety odstartoval mistr svůj světově originální štyl...navzdory všemu. Dříve pokrytečtí soudruzi, dnes usměvaví sponzoři, kteří z filmu udělají prezentaci svého podnikatelského záměru a vše vidí jen jako investici. Švankmajerův geniální tvůrčí talent diktuje i v roce 2018. V letech, kdy v zámoří ještě stále hledají dno, kam lze po tvůrčí stránce klesnout, kdy se současná česko-slovenská tvorba mění v záměrně přelouhovaný čajíček s kapkou trochu jiného příběhu, v těchto dobách si mistr stále hraje, jede si své a po svém. Excelentní předmluva, prastaré rekvizity, super prostředí, triky vyráběné na koleně (zvětšení kuličky za pomocí několika dalších, různě velikých) a hlavně skvostný, dokonale sehraný, absurdní humor. Jarda Dulava, profesionální herec vedlejších rolí, se konečně dočkal, Lábus úžasnej, Lichý skvěle nechutnej, Magálová do všeho přinesla odkaz starých dobrých dob, Budař jel dobrýho Budaře a Ivana Uhlířová mě naprosto okouzlila, nejen překrásným křikem. A kazit si takovou nádheru pitvání předlohy či porovnáváním s jinými mistrovými filmy? Každý jeho počin je poctivý, precizní originál, kterého většina tvůrců nedosáhne za celý život. [Filmový klub Citadela - Litvínov]

    • 17.3.2018  11:22

    Pro mě velmi povedené komediální rodinné drama z prostředí freečkařů. Scéna mě blízká, i když tento rave festival byl pro mě silně diskotéková záležitost, osobně mám raději radikálnější a ještě alternativnější pojetí freečkařské kultury, atmosféra je tu skvělá. Stejně tak vývoj a zakončení celého příběhu, který zobrazuje střet dvou totálně protikladných světů, jež nakonec naleznou společnou cestu, z pohledu diváka mi vše absolutně vyhovovalo. Mario už absolvoval hodně výletů, ale tento trip jeho vnímání uzavřeného světa i zorničky řádně rozšíří. Film možná také odkazuje na jakousi rodičovskou nezodpovědnost zúčastněných dredařů, pro které je nespoutaná zábava, navíc určitě plná všemožných drog, přednější než vlastní potomci (ústřední partnerská dvojice či postava Cindy). V očích široké veřejnosti se tento obraz poskládá snadno, nicméně i mezi těmito lidmi, s alternativním pojetím žití, existuje silné rodinné zázemí, možná ještě silnější než v konzumně materiálním světě, kde se štěstí a radost zhmotňuje do všemožných, stále nových výrobků, které se vlastně už při koupi mění v odpad. Lidé jsou pevně spojeni s přesně nastavenou mašinérií systému, jenž si nás pěstuje ve školách, fabrikách, na úřadech i kdekoli jinde a který nakonec poháníme tím, že si plníme prázdné a nahodilé touhy, jež nás nijak duševně neobohatí a většinou ještě zkazí již tak rozmařilý a nalomený charakter člověka, způsobený vysokým životním standardem, jehož se nikdo nechce vzdát. Tento film tak hluboko nejde, vlastně je v tomto směru dost povrchní, maminka dokonce synáčka "obohacuje" botami nike a krmí happy drogami od Coca-Coly a McDonalda, ale myšlenku v tomto směru určitě nabízí.

    • 17.3.2018  10:41

    Dokud tu bude sex, ten základní instinkt přežití, doprovázený a pojištěný blaženým, rozkošným pocitem, z něhož se stal již před několika tisíci lety nejvýnosnější světový business a který může zmizet rychleji než se dostavil, bude v rodinách, napříč generacemi, vše v pořádku. Alespoň v jednom polském baráku, kde se tato celkem povedená komédia odehrává. Obávám se, že v rukou českých filmařů by podobný námět dopadl tragicky, neboli troškovsky...stupidní sexismus se tomuto vyhýbá, i když při gerontologické švédské trojce důstojnost snímku trochu pokulhává, celkově je vše na v pohodě vstřebatelné humorné úrovni a dokonce s filozoficky laděným závěrem.

    • 12.3.2018  08:47
    Bába z ledu (2017)
    ***

    Žel, pro mě nejslabší režisérův snímek. Od uvolněných Divokých včel, kde byl Sláma spojením komedie a dramatu úžasně nad věcí, přes drsnou psychologii Štěstí, až po další jeho lidské příběhy, se dostal do současné tuzemské dějové prázdnoty, kde jeho osobitý štyl jen nedočkavě přešlapuje za kamerou a žánrové póly se těžce odpuzují. Nepomáhá ani jeho klasický herecký tým plus pár "nováčků", kteří společně vytvořili přemíru postav bez možnosti pořádného hereckého projevu. Kontrast mezi životními styly je sice pěkný, nicméně postavy obou synů a jejich rodin mi ve finále přišly neskutečně zbytečné (jak mám Petru Špalkovou rád, tak Lva za vedlejší roli vážně nechápu...). Daleko více mne zaujala Alena Mihulová a její příběh, na kterém bych, po totálním vymazání Haniny rodiny, jejichž příběhy se mohly klidně odehrát v desetiminutové retrospektivě, která by divákovi i silněji přiblížila životní odtažitost hlavní hrdinky, celý film postavil. V žádném případě si nedovoluji kázat či poukazovat, jak to měl vítěz letošního Českého lva točit, nicméně z nabídnutého materiálu jsem k tomuto závěru došel.

    • 10.3.2018  11:35

    Tao...Cesta, smíření, život. Tisíc let je zde jako před týdnem aneb Příroda nám veškeré odpovědi strká přímo před hubu, nicméně naše těla a hlavně duše jsou stále plná hmotných i nehmotných odpadků. Velmi inspirující...a přesto i v okolí kolébky Taoismu se tato filosofie střetává s onou známou pábitelskou myšlenkou___"Lid se raději přežírá a dává si zahrát humoresku...". Inspiruj tedy hlavně sám sebe, člověče (ne)šťastný!

    • 4.3.2018  09:33
    Armageddon (1998)
    odpad!

    "Příšerné chování!"

<< předchozí 1 2 3 4 14 27 39 52
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace