Epistemolog

Píseň byla uvedena do Grammy Hall of Fame v roce 1999. Rock and Roll Hall of Fame zařadila píseň na svůj seznam písní, které formovaly Rock and Roll.

V roce 1999 National Public Radio (NPR) zařadilo píseň na NPR 100, tedy seznam 100 nejdůležitějších amerických hudebních děl 20. století.

Píseň je hodnocena jako 186. největší píseň všech dob a pátá nejlepší píseň roku 1957 od kritiků z Acclaimed Music.

Píseň byla zařazena na 194. místo v seznamu 500 největších písní všech dob hudebním časopisem Rolling Stone roku 2004.

V roce 1957 se „Peggy Sue“ dostala na třetí místo žebříčku Billboard Top 100.

Zpočátku byli jako autoři písně uvedeni pouze Allison a Petty. Na naléhání Allisona byl Holly po jeho smrti připočítán jako spoluautor písně.

Bubeník Allison hrál významnou roli při výrobě písně, jelikož hrál na bicí po celou dobu písně stylem paradiddles. Zvuk rytmu bicích tedy mizel dovnitř a ven i za technické pomoci producenta Normana Pettyho.

Ve své monografii „Co se stalo s Peggy Sue?“ Peggy Sue Gerron uvedla, že když poprvé slyšela píseň na živém vystoupení v Sacramentu roku 1957, byla natolik v rozpacích, že myslela, že umře.

Píseň nesla původně název „Cindy Lou“, po Hollyho neteři, dceři jeho sestry Pat Holley Kaiter. Název byl později změněn na „Peggy Sue“ ve vztahu k Peggy Sue Gerron (1940–2018), tehdejší přítelkyni a budoucí manželce bubeníka The Crickets Jerryho Allisona. Píseň vznikla v době, kdy se zrovna pár rozešel.

Pozůstalost zpěváka Tupaca Shakura odmítla udělit WWF povolení k použití jeho skladby „California Love“, jako ústřední melodii pro tuto událost.

Píseň byla v roce 1998 uvedena do síně slávy Grammy a rovněž byla umístěna na seznam National Recording Registry, tedy seznam zvukových záznamů, které jsou kulturně, historicky nebo esteticky významné.

Nahrávka z roku 1957 byla v roce 1969 certifikována zlatem za více než milion prodaných nosičů v USA.

V úvodu, kdy Malcolm McLaren do okna vrhá cihlu s nápisem Magic's back, zazní zvuk rozbitého skla, ale v dalším záběru není vidět žádné rozbité sklo, které by dopadlo na podlahu. O několik sekund později, když Alison Limerick zvedne z podlahy cihlu, je všude rozbité sklo.

Hudební videoklip byl použit v televizním snímku The Ghosts of Oxford street (1991).

Natáčení probíhalo v tajném podzemí v zachovalém viktoriánském stylu pod ulicí Oxford Street 356-360.

10minutový zápas Hell in a Cell, kdy se utkali Undertaker vs The Big Boss Man, byl několikrát zvolen jako jeden z nejslabších zápasů Hell in Cell a také jako jeden z nejhorších zápasů WrestleMania.

Originální kresba DVD obsahovala osvětlovací soupravy v pozadí za stojícím Hartem. Fanouškům vadilo, že soupravy vypadají jako krokve, které jim připomínají, jak Hart zemřel. Umělecká díla byla revidována a osvětlovací soupravy byly odstraněny.

Vdova po Owenu Hartovi, Martha, veřejně prohlásila, že tento projekt nepodporuje.

Akční režii měl na starost Richard Harrison.

Akční režii měl na starost Jackie Ma.