blitzer

Mohlo to být sice o pár minutek kratší, ale i tak je Drive Angry eRkově nekompromisní, zábavný béčko. A William Fichtner je bůh... teda vlastně ďábel.

Po včerejší projekci Švankmajerova Přežít svůj život jsem si myslel, že mě nemůže nic překvapit, ale tohle byla taky pěkná bizardnost (v dobrém slova smyslu). Příjemná vesnická atmosféra, perfektně zahrané postavy a nenásilně plynoucí děj s celkem originálním námětem jsou hlavními devizami Mužů v říji. Kromě toho musím ještě vypíchnout tři momenty, které mě nadmíru pobavily: 1) polský trubadůr Mirek Karas, 2) hláška "To bude Saigon", 3) "evropská hymna".

K tomuto filmu jsem se dostal po zhlédnutí tématicky velice podobného, ale o deset let mladšího Útěku ze Sibiře. Weirův snímek se mi líbil o něco víc, ale tenhle jeho předchůdce je taky pěkná podívaná. Jediný moment, kde filmu dochází dech je až samotný závěr - zde tolikrát zmiňovaná scéna na mostě mi vůbec nesedla. Celý film se od svého začátku snaží o maximální realističnost a pak takovejhle kiks... ale předchozích 150 minut jsem se parádně bavil a hlavnímu hrdinovi (i přestože byl poručík SA) jsem v jeho boji proti sovětským soudruhům i proti přírodě fandil, takže dávám plnej počet.

Úžasný film! Docela jsem se na něj těšil a musím říct, že mě nezklamal ani v nejmenším. Líbily se mi obě části - jak ta, řekněme historická, v gulagu, tak ta dobrodružná, na pochodu. Filmů s podobnou tématikou je jako šafránu (vlastně si nevzpomínám, že bych kdy nějaký film z prostředí gulagu viděl), takže jsem moc rád za tenhle Weirův majstrštyk. A kromě toho, v kterým jiným filmu uslyšíte Colina Farrella zpívat ruskou lidovku :-)

Film je jasně rozdělen na dvě dost odlišné části. Ta první mě bohužel moc nebavila a řekl bych, že v původním filmu byla zapamatováníhodnější (nechce se mi použít "lepší", to by bylo asi zvrhlý). Druhá půlka, která by mohla být pokračováním Saw (kolikátým už?), byla o poznání zábavnější než část první, ale i než revenge finále v již zmíněné předloze z roku 1978.

Při výběru filmu na dnešní večer jsem měl dva požadavky: slasher a příroda. Po chvilce padla volba na Wrong Turn, jehož dva předchozí díly se mi dost líbily. A navzdory zdejšímu ne příliš lichotivému hodnocení, mě nezklamala ani trojka. Už prvních 5 minut mi dalo tušit, že WT3 je přesně ten film, co jsem dnes hledal. Celou hodinu a půl jsem se parádně bavil a to jak hororově (některý scény byly fakt nechutný a strašidelný), tak komediálně (první místo v šampionátu o počet spin-offů). Samozřejmě, že se jedná o béčko, u kterýho je zakázáno přemýšlet, ale přesně to jsem dnes potřeboval.

Po zhlédnutí tohoto skvělého dokumentárního cyklu mám pocit, že když vyjdu z baráku, tak kamkoliv šlápnu, bude se pode mnou nacházet nějaká štola, jeskyně, tunel, katakomba nebo jiná podzemní prostora. Je až neuvěřitelné, jak je naše země provrtávana skrz na skrz různými důlními, dopravními či jinými technickými díly. Dozvěděl jsem se tu spoustu zajímavých informací, které navíc pan Cílek podává jeho nezaměnitelným, mnohdy až poetickým, způsobem.

Smysl tohoto počinu jsem moc nepochopil. Sice mě to nijak neuráželo, ale nevím proč točit "dokumenty" o tom, co si o globálních klimatických změnách myslí kuchař, prodavač aut nebo parta důchodkyň. Jestli to režisérku zajímalo, tak si mohla skočit do první hospody a tam se osazenstva zeptat. Zajímavější už byly příspěvky lidí, kteří k tomu mají co říct, ať už to byl zoolog hledající na horách klíšťata, geolog Václav Cílek nebo ekonom (nicméně, i když si Petra Macha vážím, tak fundovanější náhled na danou problematiku by určitě přinesl nějaký ekonom zabývající se ekonomií životního prostředí). Zkrátka si myslím, že s tímto tématem šlo naložit daleko zajímavějším a přínosnějším způsobem.

Zajímavý dokument, který přináší různé pohledy na plasty: plasty jako odpad (problém), recyklace plastů (částečné řešení problému dnes), ekologické substituty dnešních ropných plastů (příležitosti do budoucna). Líbilo se mi, že nešlo jenom o brečení nad tím, jak si zasviňujeme planetu (tak jak tady ukázkově předevedl Hapretor), ale byly zde představeny i mnohé inovativní projekty, které se snaží daný problém řešit, ať už ve stádiu vědy a výzkumu nebo přímo ve výrobním procesu soukromých firem (např. výroba plastových pražců, výroba substrátu pro zemědělské účely, výroba bioplastů, které jsou v přírodě rozložitelné a další).

Zajímavý dokument o skládkování odpadu v USA (konkrétně skládka Puente Hills pro L.A.). Dokument (naštěstí bez nějakého zeleného alarmismu) popisuje proces svozu, třídění a zpracování odpadu a hlavně jeho ukládání na skládku od drcení, zavážení zeminou až po rekultivaci skládky. Nejzajímavější mi přišla informace, že po 36 letech byly noviny vytažené z hloubi skládky krásně čitelné (kvůli hutnění odpadu, zde chybí kyslík a tak se odpad nerozkládá, jak by se dalo předpokládat) a poučná byla i část o využívání metanu pro výrobu elektřiny a CNG.