robbez

Vizuálně podmanivé a mrazivě chladné. K nevšední smrti je třeba mít odvahu.

Je to jeden z dalších filmů T. Gilliama, u něhož si nejsem tak úplně jistý, zda natočil originální film plný nespoutané imaginace nebo šílenou fantasmagorii.

Filmařsky je to kvalitní, dlouhé a vizuálně podmanivé záběry kamery, ale jinak je to spíše pro zájemce o mexickou kulturu a reálie.

Jsou tam opravdu hodně povedené bizarní scény s prvky absurdního humoru, ale jako celek je to v podstatě nesmyslná fantasmagorie.

Je to natočeno s citlivým porozuměním, ale zároveň to ukazuje všechny možné průvodní hrůzy alkoholové závislosti.

Film ukazuje trefně a vtipně myšlenkové, vztahové, generační i národnostní stereotypy a vzorce chování dnešní společnosti.

Poflakování podivných postaviček městem, jejichž osudy se setkají v laciném hotelu a zjevení Elvise. Celé mě to nějak minulo a přivedlo k pocitu, že je to poměrně zbytečný film o ničem.

Halucinogenní fantasmagorie

Na žánr romantického muzikálu mě to docela příjemně překvapilo.

Dekadentní pohádka s mnoha karibskými rekvizitami: rum, horko, pláže, milostný vztah, kontrast bídy a luxusu.