BlackVelvet

Adaptace z knihy se dle mne vubec nepovedla. Eat Pray Love of Elizabeth Gilbert neni pro kazdeho, ale mne osobne se kniha moc libla, Gilbert je docela talentovana a co knihu udelalo celkem obohacujici je skoro cestopisna kvalita. Kniha sice zacina docela sebestrednym popisovanim toho, co Gilbert prozivala pred rozvodem a po nem a s Davidem, nicmene jak Elizabeth zacla cestovat, tak kniha zacla byt docela dost zajimava. Skvele popisuje lasku Italu k jidlu a nauci nas spoustu zajimavych Italskych slov, a celkove je kniha plna postrehu o zivote v Italii, v Rime atd. Ve filmu vidime jen skupinku lidi co porad "zere" a tim, jak Julia do sebe hazi spagety mame tedy pochopit jak je jidlo skvele. V Indii Elizabeth popisuje meditacni techniky a boje zapadaku kdyz prechazeji na klid mysli neuveritelne dobre, je to dle mne nejpodarenejsi kapitola, v Indii kniha je az do metafyzicna a konceptu mimo beznou realitu. Zaroven ale celkem srozumitelne, coz je podle mne skvele, protoze takove literatury jako by pohledal. Ve filmu Julia tak nejak proleti ashramem a o hluboke krizi viry a narocnosti celeho pobytu se nedovime zhola nic. Na Bali Elizabeth skvele popisuje realie zivota na teto celkem exoticke zemi, pise o tom, co se stalo, kdyz sehnala penize na barak a proc to bylo tak silene frustrujici. Elisabeth pise o Bali mystickem, zahalenem do havu nazoru, predstav, presvedceni a predsudku ktere zapadak nejen nezna, ale i velmi tezko chape. Proste cist knihu je radost, a pribeh se netoci jen kolem Elisabeth a jejich pribehu s chlapama a nebo bez nich :) Koneckoncu i jeji brazilska laska je popsana v daleko sirsim kontextu a chapeme tak, proc se do nej tak hodne zamilovala a jak namlouvani probihalo a proc na pozadi Bali a tamni kultury. Ve filmu opet vidime velmi velmi povrchni pribeh, kde scenariste zapomneli na hodne zajimaveho z knihy, ale nezapomneli na nahataho chlapa v jezirku, ktery se snazi Julii svest atd. Film je povrchni, postavy ploche, pribeh se vseho jen dotkne a cely film tedy neni jen povrchni, ale neni moc dobry ani jako cestopis. A kdo proboha delal casting, Julia tu roli hraje fakt hodne mizerne, a jeji "electricity" s filmovyma partnerama je na nule. James Franco jako jogin, my ass !

Nikdy sem nevidela ten slavny serial, takze mohu hodnotit jen tento film. Nicmene zda se, ze je to jeden z tech podhodnocenych filmu. Vubec to neni tak spatne, jak by se mohlo zdat zde zdejsiho hodnoceni. Ma to skvely nadhled a ironii, rozhodne vetsi, nez James Bond. Val Kilmer tady hraje podle mne skvele, ty prevleky jsou docela realne a nenucene. Milostna zapletka rozhodne neni trapna, je to zase zajimave odlehcene a s nadhledem. Skvele score a soundtrack, dle mne jeden z nej filmu na hudbu (no ja celkove miluju hudbu k filmum). Zapletka s Ruskem je sice trochu klise, ale vzhledem k tomu, ze film se nebere vazne a ma to byt hlavne zabava a nadsazka, tak mne to nevadi. Podle mne to vzdy pobavi, da se na to rozhodne koukat tak jednou za 2 roky urcite a nezklame.

Film jsem videla kdysi, v roce 1995, a dneska znova. Chtela jsem vedet, jaky budu mit na film nahled po takove dobre. Pamatuji si, ze v roce 95 nam to cele rodine prislo jako silene zamotane, slozite, prelomove a ze kazdy pel na tento film ody. Bohuzel, po dnesnim zhlednuti musim rict, ze tempo filmu mne prislo hrozne pomale a pribeh predpovidatelny. A to prisaham, ze jsem si ten film nepamatovala moc dobre, az na to, ze jsou tam nejake casove smycky. Diky tempu mne ale casove smicky neprijdou nijak extra zamotane, i kdyz nerikam, ze napad to neni dobry a ze film nekonci celkem zajimave. Nicmene fakt mne to pripada jak spis nejaka odpoledni dekektivka, ne daleka C.S.I. New York a nebo Criminal Minds. Nejde o to, ze u dnesnich filmu je rychlejsi tempo, lepsi efekty atd. I nektere stare filmy dost obstoji. Mne proste prijde ze scenar/pribeh je desne natahnuty, aby pasoval na film, ale ze by se byvale klidne veslo do nejake epizody serialu. Krome toho mne prijde, ze Brad Pitt silene prehrava a cela ta postyakopalypitcka vize neni dost dobre zvladnuta, proste exteriery mne neoslovuji. Jedina fakt desiva scena mne prisla, kdyz Willis spolkne pavouka, protoze mam tezkou anachrofobii.

Dokument, ktery prezentuje zajiste zname veci (pokud tedy clovek neni absolutni ignorant), nicmene je stavi do souvislosti a kontextu. Aneb je nacase si priznat, ze civilizace doted byla jen experiment, ktery selhal a bylo vubec vyvojove moudre davat opicim inteligenci. Prirovnani moderniho cloveka k dobe ledove a lovci v nas sedi, je hodne lidi, ktere vubec nezajima priroda, to co ji delame a ani nedomysli, co nakonec vlastne delame samotni sobe. Kratkozrakost mysleni krasne ukazuje situace ohledne tezeni dreva v Amazonii a nazory mistnich, ze jinak pomrou hlady. Bohuzel si myslim, ze jednotlivci a spolecnost jako takove bez vedeni a mozku tezko neco zmeni, a z tohoto hlediska souhlasim s premisou dokumentu, ze vetsina lidi se vlastne stara jen sama o sebe a po nas potopa na zaklade sve zakladni povahy. (Neodvazuji se hadat jake procento lidi to je, ale muze to byt vetsina). Dava tedy smysl, jak v dokumentu zazni, ze lidi potrebuji rozvinout sebereflexi, vzhled atd. a ze tuto situaci musi resit skupine jako takove velky mozek lidstva. Myslim ze podobne dokumenty a nejen je by bylo treba naservirovat expertum, kteri tvrdi, ze planeta je modra a ne zelena. Bohuzel zda se, ze vetsina lidstva zije nekde v praveku myslenkovem, ci porad slepe veri mytu pokroku, vyvoje a vedy (viz perojativni nazvy napriklad u nas tzv. slunickovych lidi, ekologickych teroristu atd.). Take doporuciji knihu the Sixth Extinction, ktera jeste dale rozebira tema nastolene v tomto dokumentu (kniha je dokumentu naprosto nezavisla).

Tohle je totalni bomba pro kazdeho kdo zbonuzje filmy. Hodne dobre je tady videt, jak se delaji kostymy, masky, jak probiha tvurci prace. A nektere masky jsou fakt super, klidne si je dovedu predstavit ve filmu z fleku. Krasna kombinace formatu relaity show a neceho uzitecneho, tj. nahledu do jednoho z tvurcnich procesu filmoveho prumyslu.

Spatne, spatne, spatne. O mistech se dovime minimum, "pruvodkyne" pusobi jak nekdo, kdo poprve nekam vyjel, cele to pusobi jak domaci video nekoho na cestach. Zacinam si myslet, ze se jedna o korupci, a nekdo si jen na naklady televize dela vylety do zahranici. Kdyz vezmu hodnoceni tady, tak mne fakt ani nic jineho nenapada. Proc by televize pokracovala s necim tak spatne hodnocenym ?

Pro mne doted stejne nejlepsi film z franchise Opic. Pribeh ma fakt silu, konec je hodne prakvapivy, a na rozdil od soucasnych filmu z tohoto franchise to neni plne jakcnich strilecek. Zajimave je, ze doted triky nepusobi zastarele, film je tak nejak nadcasovy. Konec je fakt strasidelny, jako decka jsme u telky sedeli prikovani.

Jak rada bych dala vic, jenze to proste nejde. Pribeh neprinasi do celeho franchise vubec nic noveho ci objevneho. Specialni efekty jsou sice super a opice naanimovane dobre, jenze proste je z toho klasicka priblbla strilecka jakych je mraky v soucasne dobe v Hollywoodu. Bohuzel Tinsel Town ted trpi tim, ze ze vseho musi byt silenej akcnak, a vsechno musi bouchat a vsichni musi silene strilet jak za casu Ramba a nebo Terminatora apod. Ach jo. Zapletka je dost citelna, proste jsou tam hodne a zle opice, a hodni a zli lide. Jenze jak sem psala, pro mne nic co by celou sagu nejak obohatilo, soklo nejakou zapletkou atd. Z celeho franchise to rozhodne radim k tomu slabsimu. Nevim, treba az nekdy uvidim podruhe tak zmenim nazor, to se mne nekdy u fimu stava :)

Film o pro mne zatim nezname strance pocatku AIDS. O krizovem stabu gayu v NYC sem nemela potuchy, takze z tohdle hlediska je to rozhodne zajimave. Docela se mne i libi i civilnost a normalnost snimku, myslim tim ve smyslu realisticnosti. Libi se mne, ze Ned bojoval az do umoru, koneckoncu vetsina nejvetsich prusvihu v dejinach lidstva vzesla z ignorance a strachu mluvit. Myslim, ze je jedno ze film je o gay komunite, dovedu si predstavit laxni a liknavou vladu i v jinych pripadech. Prakticky to, ze clovek je jiny a prehlizeny se muze stat komukoliv. Sceny kdy umirajici gaye nikdo nechce ani pohrbit nebo vzit do nemocnice jsou fakt silene, kde je lidstvi a nebo povinnost lekaru lecit a pomahat. Hodne mne tento pribeh primonina the Summer of Sam, kdy vina take byla hozena na nekoho jineho v te dobe (punkery). Osobne si myslim ze hony na carodejnice maji mnoho podob a ze je vzdy zajimave filmy s touto tematikou videt a dozvedet se neco o chovani davu a panice atd. Pro mne tenhle film neni ani tak o gay komunite, jako o tom, jak se dokazou lide chovat v dobe ohrozeni, paniky atd. Takova sonda do charakteru a kritika spolecnosti, ale nemyslim si na rodil od nekterych tady, ze film by nejak karal nebo se moralne povysoval. Spis je to proste fakticke a realne.

Jedno slovo - infomercial. Nic vic rikat nemusim. Kam at to Wilson dopracoval, ach jo.