OwlOfThebes

Když pominu působení se Zuzanou Bubílkovou, z dvojic Š+X mi Šimek vždycky přišel jako ten méně vtipný a ono to tak asi opravdu bylo. O to víc jsem ocenil, že se tenhle dokument věnuje víc jeho často nedoceněné roli manažera a impresária.

Bonusový datadisk k Arabele, devadesát minut je tak akorát. Osobně se mi líbil mnohem víc, než druhá série Arabely.

Seriál je prakticky doslovná adaptace Suvorovovy knihy Akvárium. Což mi koneckonců vyhovovalo, protože polštinou vládnu minimálně a díky znalosti knihy mi stačilo rozumět každému desátému slovu. Fandům špionských filmů a Vladimíra Rezuna alias Viktora Suvorova lze jen doporučit.

Cesta do hlubin redneckovy duše, která tentokrát nepotřebuje Coena za kamerou, ani Cohena před kamerou.

Musím producentům pochválit načasování, na zahnání deprese po Černobylu je to naprosto ideální. Chyběli mi jen ti druzí čtyři jezdci a vůbec celá scéna v motorestu, ale chápu, že se nemohlo vejít všechno. PS: Hoří vám auto.

Jsme v roce 1986, tři roky po první sérii. Hlavní hrdina byl uklizen do Angoly, cestou z kina zastřelili Olofa Palmeho a nad zeleninou z domácí zahrádky se nějak zbláznil dozimetr. Gorby má co dělat s perestrojkou, navic se baví jenom s Reaganem a nejen Milouš Jakeš se cítí jako kůl v plotě. Ale hlavně, ve státní kase není ani fenik a když jde o prachy, socialistické ideály se holt musí trochu přiohnout. Stejně jako v první sérii jsem si užil hlavně tu osmdesátkovou atmosféru (část se tentokrát odehrává i v Jižní Africe) a zábavné kontrasty mezi východem a západem. Příběh sám působí opět lehce klišovitě a naivně, ale dá se to překousnout. PS: znalost Rocky Horror Show je pro pochopení posledního dílu přinejmenším doporučená.

Začátek vypadal slibně, ale někde od páté epizody se z toho čím dál víc stává melodrama. Knižní předloha je skvělá, čekal jsem, že z ní seriál vytěží trochu víc.

Hvězdičky za kulisy. Amerika rozmisťuje Pershingy, HVA si buduje vlastní pobočku IBM, agenti Romeové balí sekretářky a bukvice začíná kosit AIDS. Hlavní zápletka seriálu je poněkud přitažená za vlasy, ale na druhou stranu, o dva roky později dorazí na východní hranici šéf spolkové kontrarozvědky ožralý na kaši a požádá o azyl v DDR. V osmdesátkách prostě bylo možné všechno.

Minimálně "eurounijnětunelový" díl Good Morning Calais stojí za shlédnutí i dneska.

Vizuálně bombastická Okna vesmíru dokořán pro diváky s poruchou pozornosti.