akisha

Typická 4* záležitost s profláklým námětem a příběhem á la "sbližovací road movie" otce s dcerou. Stojí to ale za to vidět, protože Stellan Skarsgard hraje fantasticky a Lena Headey se svým roztomilým sladkým přízvukem je taky výborná (a hodně jí to sluší). Navíc Ian Hart vypadal bez turbanu celkem sympaticky. Mile mě taky překvapilo pár ne tak očekávaných zvratů i příjemně hořko-sladký konec. Navíc je to všechno pojato tak umírněně, že se tomu i dá uvěřit, žádný velký výlevy a srdceryvnej pláč, objímání, omlouvání nebo vyznávání lásky, ale jednoduchá lidská gesta, která jsou o to silnější. K tomu se váže i pár dalších scén "jako ze života", například zvracení v autě, pád do kytek a podobně. Fajn film se snesitelnou stopáží. 80%

Tyhle filmy miluju. Žádný okoukaný dramata, kde člověka nemůže nic překvapit a pět minut po začátku ví, jak všechno skončí. Tady se příběh prakticky nedá odhadnout, divák prostě jen kroutí hlavou. Zároveň je zápletka chytrá a nešetří se symbolismem, hlavně biblickej Jobův příběh hraje důležitou roli. Je tu parta zajímavejch charakterů, který jsou všechny trochu praštěný, ale ve zdravý míře a nejvíc vyniká nemluvnej hlavní hrdina Adam (výbornej Ulrich Thomsen) a samozřejmě farář Ivan Madse Mikkelsena, co si žije ve svým světě a Adam se neustále snaží mu otevřít oči. Pak je tu obézní zloděj co se furt cpe a muslim, co vykrádal benzínky. Nejpozoruhodnější je ale to zkloubení nejenom žánrů, hlavně komedie a trochu psychologickýho dramatu, ale i nálad, že člověk se směje a vzápětí se rozesmutní a nakonec ho uzemní trochu mystična.Skvělej film, co bych doporučila asi všem a jeden z mých nejpříjemnějších filmových zážitků v tomhle roce.

Při sledování tohohle dílu mi nikdy není dvakrát příjemně. Můžou za to ty znepokojující smyčce, které vytvářejí dost chladnou atmosféru, pak taky způsob podání příběhu patří mezi ty mrazivější a vážnější. Z herců mě zaujal Elliot Cowan, který si později zahrál i v jednom díle Marplové, a jehož herecký projev rovněž přispíval k tomu, že mi není při sledování dvakrát příjemně. (Ovšem nemyslím to ve zlém.)

Tyhle egyptské díly mám ráda a tady je to navíc šmrcnuté nějakým tím prokletím hrobky, zjevují se egyptští bohové a Poirot si neúnavně vysypává písek z oblečení. Méně známý díl s mnoha vtipnými místy.

Já nevim, někdy je i pro mě to rozzulení celkem dost náročný na mozek, a to se považuju za inteligenta. Nebo aspoň za čátečně nadprůměrně inteligentního tvora. Minimálně za někoho, kdo od Agathy viděl a četl snad skoro všechno. Nad tímhle ale budu muset asi ještě zapřemejšlet. Nicméně, miluju tuhle anglickou slunečnou atmosféru zahradních party (stejně jako miluju anglickou atmosféru mlhy a tajemna) a mám ráda Seana Pertwee. Nejlepší výkon (po Suchetoj, sámo), ovšem předvedla Sinéad Cusack alias paní Jeremy Ironsová. Pěknej civilní výkon. Ani Stephanie Leonidas v roli prostoduchý krásky nebyla špatná. Klasickej 85% Poirot. Docela se těším na dabing, výjimečně.

Nechápu, proč přimontovali ten "homo-konec", s knížkou nemá nic společnýho a ani příběh nijak neposouvá. Jinak ale výborná adaptace mojí oblíbené, tentokrát ještě víc konverzační detektivky.

Oběť opravdu musela pít krev většině lidí, co s ní byli ve styku a ani se nedivím, že jí odpravili. Příběh patří k těm trochu šmrcnutým politikou a tajnými agenty, i přes to si ale udržuje ten komorní ráz uzavřené skupiny lidí, tentokrát v dívčí škole.

Poiroti se Suchetem se dají zřetelně oddělit na starý do roku 2000 a nový od roku 2000, který mají úplně odlišnou atmosféru. Tenhle spadá do kategorie starý, což znamená víc vtipu + Hastings, Japp a Lemonnová. Příběh na Agathu klasickej, kvalita průměrná (rozuměj cyklus HP se Suchetem má průměr kolem 80%). Nejlepší jsou ovšem ty dvě trhlé baby senzibilky, co fanscinovaně sledují, jak oběť umírá a její duše uniká "do éteru".

Pro mě osobně asi nejlepší zfilmovaný Poirot, v jehož příběhu tentokrát tkví velká síla díky způsobu, jak je vyprávěn a taky díky hercům, co na Poirotovský průměr hrajou jako v prvotřídním dramatu. Sešli se tu Rachael Stirling, Toby Stephens, Marc Warren, Gemma Jones a vycházející hvězdička Talulah Riley, Elsu Greerovou si pak zahrála relativně známá britská herečka Julie Cox, která kdo ví proč není ani uvedená v titulcích. Nostalgickou atmosféru ještě umocňují zlatavé filtry, skutečně nádherné lokace domu a vodní zahrady a to všechno podbarveno přenádhernou Gnossiennou od Erika Satie (zde k poslechu: http://www.youtube.com/watch?v=PLFVGwGQcB0).

Nadprůměrné zpracování Agathy, v čele s bez debat nejlepším Herculem Poirotem. Už jen kvůli němu vás baví na film koukat. Výprava je věrohodná, zápletka neotřelá a i hudba výborně doplňuje příběh. Na páteční večer ideální volba.