akisha

Bomba překvapení, nevěděla jsem o tom filmu vůbec nic a vyklubala se z toho super zábavná ujetá řežba. Styling Londýna ve chmurný budoucnosti mi připomínal Blade Runnera, samá tma a neony a nápisy, Hauer hraje totálního pošuka, ale v kombinaci s Alastairem Duncanem alias jeho slušňáckým novým poskokem tvoří neuvěřitelně vtipnou dvojku. Je to teda hlavně zásluha Duncana, má komediální talent, třeba jak v pitevně vybafne na borce, míří mu pistolí na kebuli a vyhrkne: "Ani hnout. Co to jíš?" načeš borcoj vypadne z huby sendvič, to jsem se řezala smíchy. Nebo když Harleymu rozstřílí kuchyň kvůli kryse, paráda. Navíc jejich protivník je umě pod rouškou tajemna, ukážou z něj téměř prd až do konce a mordy jsou řádně krvavý. Je úplně fuk, že je to celkem dost přeprsklý, právě proto je to taková zábava.

Paul Hogan je takovej frajer, že si budete přát ho znát osobně nebo ho aspoň zahlídnout v davu. Na jeho přístupu k...no, ke všemu, je založenej celej film, ať už vraždí ne až zas tak špatnou maketu krokodýla nebo v New Yorku balí děvky, aniž by to tušil. No a mě vážně bavilo ho sledovat, ať dělal cokoliv. Pohodová komedie co netlačí na pilu a obsahuje pár moc dobrejch vtípků. Sedlo mi to.

Za málo peněz dostaneš prd ve tmě, tlustýho Seagala a hromadu po domácku vyrobenejch střev a žaludků - zřejmě z igelitovejch pytlíků, trochy písku a červený barvy na vejce OVO. "Herci" co tam hrajou, jsou ekvivalentem svědivé bradavice a Seagalovy hrátky s mečem jsou tak důmyslně sestříhaný, že člověk mimo záběr slyší spoustu svistů a řinčení, pak prolínačka hvězdou na Seagala, jak dělá jeden jedinej pohyb rukou s mečem nad již vyřízeným mrtvým zombíkem. To bych uměla taky takhle válet bojový umění, a to nejen kung-fu, ale i karate a breakdance. Přiznávám, že nevím, o co tam šlo, do pokoje zrovna vlítla moucha a mě bavilo čučet jak poletuje a bzučí, takže o konec jsem bohužel přišla.

Johnnyho Cashe mám ráda, přesto, že jsem viděla tuto jeho autobiografii. Podle ní to totiž nejvíc vypadá, že Johnny dlouhou dobu trápil svojí ženu neustálýma pletkama s fanynkama a June, po rozvodu trápil zase June, do toho pil a drogoval a byl věčně v rauši. Proč tam nebylo aspoň pár záběrů, jak si hraje s kotětem, staví sirotčinec nebo aspoň hází centík beznohému? Jasně, že vidět jeho odvrácenou stranu je podstatný v takovým filmu, tady ho ale podle mě zbytečně vykreslujou v příliš negativním světle. Nicméně Joaquin Phoenix působí jak převtělenej pravej Johnny Cash, ačkoliv postrádá tu slavnou, nádhernou barvu Johnnyho hlasu, tak zpívá dobře a Reese Whiterspoon, kterou vůbec nemusím, tady taky herecky válí. Je to určitě dobrej film, se skvělou hudbou a herci, jen by to chtělo víc světlejch momentů. 75%

Teď jde o to, jestli si člověk řekne, že tohle vlastně už třikrát viděl, nebo bude milosrdnější. Mě se na jednu stranu líbilo, jak byl děj provázanej s Bournem originálem a dělo se to souběžně, líbila se mi i část z divočiny, film poskytuje mnohem detailnější pohled do systému i programu, takže se dozvíme, jak že se ty super-agenti vyráběli. Jeremy Renner do svojí role sednul, i Norton si toho hajzlíka vystřihl s chutí, jen Rachel Weisz - a že jí mám moc ráda - mi tu přišla jako přešlap, moc hysterie a řevu. A od chvíle, co se Aaron a Marta daj dohromady už se to celý veze na profláklý vlně až do konce. Je to bezesporu dobře natočenej film z Bourneova universa, ale ničím zvláštním mě nezaujal ani nestrhnul tak, jako se to povedlo tomu Damonovýmu.

Den nezávislosti je jeden z nejpovedenějších Emmerichovejch filmů, co jsem zatím viděla. Samozřejmě - nikdo si nepotrpí na opulentní proslovy správňáckejch americkejch prezidentů, ale tady není tenhle neduh ještě tak převažující. Emmerich měl štígro na herce jako Goldblum, Smith, Mary McDonnell, no i ten Pullman to dobře odehrál. Fajn je, že se na nic dlouho nečeká, emzáci se objeví hned zkraje a pak to v rychlým sledu následuje, akce je dost, výbuchů ještě víc, většina hlášek se povedla, spousta věcí i domů byla zničena, pes samozřejmě přežil. Je uklidňující vědět, že člověk se bez tréninku naučí během minuty ovládat zcela cizí mimozemský plavidlo, tím naše naděje na přežití rapidně stoupá. Nerealistickej, ale jinak zábavnej akční katastrofickej film s mimozemšťanama jak má bejt.

Tohle mě hodně překvapilo, myslela jsem, že to bude blbost, ale on je to napínavej, relativně inteligentní film a s mimořádně hnusným psychoušem Michaelem Eklundem, kterej mi silně připomínal Seana Harrise, což je podle mě jeden z nejděsivěji vypadajících herců součastnosti, ten nemůže hrát normální roli, páč by v ní stejně byl za úchyla. No ale k Eklundovi ještě, skvěle si podal jednu z nejodpornějších postav, co jsem v poslední době ve filmu viděla. Halle Berry hraje dobře a její Jordan je sympatická, stejně tak ta unešená holka. Mile mě překvapil tak trochu nevšední konec, no holky měly mou podporu. Příjemnej film, co zabaví a nenudí. Palec hore!

I kdyby tam najednou vlítl McBain a začal střílet, nepřestal by u toho člověk zívat. Někdo má dar točit poutavě i jak voda teče do dřezu, jinej má zas dar natočit zcela sterilně, neinvenčně a strašlivě nudně erotickej film bez erotiky, a to má k ruce minimálně tři schopný herce + Halle Berry je sexy kočka, o tom žádná. Pointa mi přišla debilní a stejně to v tu chvíli už nikoho nezajímalo, nikde žádnej sex a nahota, dokonce ani ty kalhotky co o nich furt mluvili nakonec na nikom neukážou. Bruce Willis hrál to svoje, nasmíval se o sto šest, ale k žádný akci se nedokopal. Jediný, co mi přišlo aspoň trochu zajímavý, byl posedlej voyerskej úchyláček Giovanni Ribisi. Měla jsem o filmu jinou představu, že se poveze víc na vlně Základního instinktu, zatímco zábavnější by bylo čumět v kotelně na kotle.

Ale jo, viděla jsem mnohem horší počiny, Vinnie Jones si slušně zařádil, zbytek osazenstva je vskutku dost matná sebranka, hlavního vazouna jsem viděla ve filmu poprvý, podle jména bych ho tipovala spíš na komika. Nejlepší zápich je na začátku se shazováním šašků z helikoptéry, pak už je to taková variace na arénu smrti s tím rozdílem, že tady jsou jen magoři, kterejm se nedá fandit. Ale čučet se na to dá, aspoň to nenudilo.

Jsou prázdný výplachy co pobaví a jsou výplachy, co akorát naserou, jako třeba tohle, od začátku mě strašně vadil ten trapák na telefonu a jeho strašný hlášky jako :"Tohle nestíháš" nebo "Přidej" nebo "To sis myslel, že už jsme skončili?" a podobný hovadiny. Dabing Voightovi taky dvakrát nepomohl teda, nejvíc mi přišlo, že je to jen nějakej dement, co nutí Hawka lítat po městě zbůhdarma jen pro vlastní potěchu a aby měl důvod tunit to fáro, páč tak to nejvíc vypadá. A kdo to totálně zabil je neuvěřitelně otřesná Selena Gomez, hned jak poprvý promluví se člověku srst naježí a je mu jasný, že tam bude smrdět až dokonce a neumře, no to bylo pro mě nejhorší zjištění, vlastně ani nechápu, jak jsem to mohla dokoukat až do konce. Ech...