Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Krimi
  • Akční
  • Komedie
  • Horor

Recenze (897)

plakát

Její případ (2005) 

Charlize Theron je neskutečně talentovaná a krásná herečka a kdo ví, kde by tenhle film byl bez ní. Jako většina podobných filmů, kde se prolínají roviny z minulosti a ze soudní síně, to i tady spěje k očekávanému konci. Sice mě to nijak emociálně nesejmulo, ale musela jsem obdivovat houževnatost Charlize a navíc byly některé scény opravdu hodně, hodně silné. Hlavně ta s tím záchodem teda. Škoda jen zřejmé šablonovitosti vývoje příběhu. Myslím ale, že co se snažila režisérka svým filmem říct, se jí povedlo beze zbytku.

plakát

Ledová smrt II (2008) 

Nejradši bych dala 3,5*, je to takových 65%. Je to sequel, takže samozřejmě očekávejme následující: víc vražd, víc krve, víc nelogičností, záchranu dítěte, ožívání hlavního vraždiče atd. Bavilo mě to víc, než první díl, to říkám hned z kraje. Oblíbila jsem si Jannicke (v jedničce mi byla ukradená) a držela jí palce. Její přerod v mlátičku někdy trochu připomínal cestu Ripleyové ve druhém Vetřelci. Ale ta jedna scéna, kdy postřelený krumpáčový vrah leží bez hnutí a ona nad ním stojí s pistolí a jen do něj kopne (asi se tím zjišťují známky života) a pak od něj odejde (!!!) místo aby mu prohnala kulku hlavou, tak takhle scéna mi vyvolávala silný pocit vzteku nad takovou příšernou hovadinou. Nebo ta blbost nemocničního personálu, když nejdřív dělají co můžou, aby toho psychopata oživili, pak ho připoutají jen za jednu ruku k posteli a nechají tam s ním troubu policajta samotnýho, no to snad ne! Film se dá bez problémů odhadnout od začátku do konce, ale co taky čekat... Hudba skvělá, jako obvykle, kupodivu prostředí nemocnice atmosféře neubralo, opuštěné nemocnice jsou vždycky stísňující. Bavila jsem se.

plakát

Bytost (1982) 

Myslela jsem, že to bude o něčem jiném. Už jen to, že hned v prvních pár minutách se duch projeví tak brutálně, je chyba, aspoň co se týče budování napětí. Spíš než horor jsem to viděla jako mysteriózní film o tom, jak onu bytost zneškodnit s přispěním vědy, což strašidelnosti ubírá ještě víc. Největším pozitivem je pro mě výkon hlavní hrdinky, které mi bylo líto, sem tam dobrá atmosféra a hudba. Doktor mi vadil. Že to je podle skutečné události se mnou moc nehnulo. A chvílemi jsem se strašně nudila.

plakát

Pták Ohnivák (1997) 

Když jsem byla v první třídě, slíbili nám ve škole návštěvu malého místního kina a dokument o zvířatech Aljašky. Štěstím jsem nemohla dospat. Zvířata Aljašky ovšem nedorazila, takže došlo na plán B. Pták Ohnivák. Už od chvíle, kdy se zjevil Roden s vizáží upíra a satanisty, mi začlo bušit srdce hrůzou. To se nezlepšilo, když začal věznit princeznu na svém hrůzném tmavém hradě střeženém krvežíznivými dobrmany. No a když mu na konci probodli srdce a jemu se vyvalila krev z očí a nosu a pak ho vlastní psi rozsápali, zoufale jsem snila o zvířatech Aljašky a dalších pár let jsem odcházela ze školní družiny, když se tam hromadně odhlasovalo sledování tohoto snímku. Teď, s odstupem času a překonáním traumatu, přidávám jednu hvězdu, ale malým dětem nedoporučuji!

plakát

Paranormal Activity (2007) 

Další horor, jehož relativně pozitivní přijetí moc nechápu. Celou dobu se skoro nic neděje, logika příběhu je podřízená použití ruční kamery, postavy mě bohužel vůbec nezaujaly - ne jako například v REC, kde jsem s hlavní hrdinkou sympatizovala. Ona "opravdovost" na mě dýchla tak možná jednou. Od hororu mimo jiné očekávám hlavně to, že se budu bát, což se zde nedostavilo.Takže tu 1* dávám celkem brutálnímu konci, který mě ale už z nudy vytrhnout stejně nedokázal.

plakát

Šepot (2007) 

Zdařilý film s únosci, kteří si měli radši dvakrát rozmyslet, koho unáší. V poslední době je to snad čtvrtý horor, co jsem viděla, který měl ve středu dění opuštěnou chatku v lesích a Whisper se řadí k těm povedeným a chytlavým. Napětí se buduje pomalu, únosci zvolna odkrývají, že David nebude tak sladký a roztomilý klouček, jako se jevil a ten je taky brzo začne kosit. Výborné jsou zejména scény s divokými psy a pak "malůvky" na zdi. Dětský představitel Davida u mě kolísal mezi věrohodností a prkenností, ale příznivý dojem z něj převažuje, potkat bych ho rozhodně nechtěla. Skvělá je také hudba. Nevím, jestli se mi zrovna líbilo několik twistů v závěru, ale dojem mi nekazí. Dobrý "vánoční" horor.

plakát

Den som frykter ulven (2004) 

K pěti * mi nechybělo moc, ale vadilo mi tu pár věcí. Tak za prvé, psycholožka vypadala jako méně atraktivní sestra Geislerové a byla mi krajně nesympatická. Klišé v podobě rodinných problémů detektiva mohlo být taky naservírováno trochu obratněji, což platí i o předvídatelnějším a slabším zakončení. A je pravda, že scény nezabírající dva uprchlíky v lese, čas od času mírně zaváněly nudou. Na druhou stranu všechny scény s těmi uprchlíky jsou výborné a napínavé. Tady bych vyzdvihla výkony jejich představitelů Kristoffera Jonera a Stig Henrika Hoffa, kteří navzdoru pošukům, které hrají, velmi rychle získají sympatie diváka. Temná detektivka s psychologickým vývojem postav co udrží pozornost od začátku do konce, ve vedlejší roli opět norské lesy, tajemná chata a opuštěný rybník. Přesně podle mého gusta.

plakát

Ledová smrt (2006) 

Čekala jsem víc. Nakonec jsem dostala jen klasickou vyvražďovačku z hor s vrahounem s krumpáčem. Taky se mi líbí, jak je vždycky někde ve strašidelném domě pokoj se spoustou novinových výstřižků, aby se hrdinové mohli pěkně pohodlně dozvědět, o co jde. A začínám si všímat, že otupělost hlavních postav vůči zjevnému nebezpečí je snad nějaký zvyk těhle norských či jiných severských napínáků. Takže po tom, co objeví sklep plný věcí zabitých turistů a podezřelé výstřižky z novin, se tomu akorát zasmějou. Nikdo z herců mě výrazně nezaujal, leč ani nevadil. Pár scén ale dobrých a vrah se krumpáčem oháněl s chutí, navíc atmosféra (tradičně) velmi dobře zvládnutá. Celkově slabší nadprůměr.

plakát

Za hranicí strachu (2007) 

Koho by sakra neděsila parta nemytých mexikánců s vizáží Dannyho Treja, co pořádá krvavé rituály s nebohými turisty? Zde se mi opět potvrdilo, že nezáleží na míře "brutálnosti" spíš než na tom, jak je ta brutálnost podaná. A tady to bylo nadmíru nepříjemné, dokonce mě z ní i přešla chuť na oběd. Prostředí mexického zapadákova využito na jedničku z hvězdičkou. Mezi herci ovšem nic výjimečného, titulková konečná píseň byla hezká. Ale kam se poděl Samvěd Křepelka?!

plakát

Závrať (2009) 

Už nikdy se nebudu na chorvatskou krajinu dívat s klidným srdcem. Opět zde není nic nového, parta kamarádů uvízne ve skalách a brzy zjistí že překvapivě "nejsou sami" a hory, jak to bývá zvykem, obývá kdosi silně zdegenerovaný. Anton mi přišel spíš jako agresivní verze Oty Rákosníka, asi to bude znít divně, ale podle mě by i ten zdeformovaný psychouš měl mít trochu charizma (například jako někteří dělníci z Ajových Hor), což Anton postrádal. Ne jednou se mi vybavil Pach krve, na to byl ale Anton málo strašidelný/zmutovaný. Ale ty herci - hrůza. Sympatická postava jedna (plešoun), nechápu, co tam sakra dělalo to nedomrle, co vypadalo tak na 14 let, furt všechno kazil a klepal se strachy. Jak s ním mohla chodit tak hezká holka nechápu. Ovšem štvala mě taky, ještě nikdy mi tak moc nevadilo, že někdo v jednom kuse brečí. Druhej pár nehodnej zapamatování. Jako obyčejně se ty postavy chovají nejdementnějším možným způsobem. Kdo má nakoukáno, bude po prvních pěti minutách přesně vědět, kdo přežije a kdo umře (což mě osobně zklamalo ještě víc). Cení se ovšem jedna věc - nenudila jsem se.