Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Dokumentární
  • Animovaný
  • Akční

Recenze (3 271)

plakát

Don't Open the Door! (1975) 

Pouze pro grindhouse hard-core fanoušky levných-zrnitých a obskurních flicků. Film místy přijatelné psycho-klaustrofobní atmosféry, kde se našlo pár napjatých momentů a nějakých levných strašidelných vzrušení, vražd tu ale moc nebylo, nicméně celé se to odehrávalo jen na jednom místě (starý dům, kam se po 13 letech od brutální vraždy své matky, vrací mladá žena, tentokrát kvůli péči o svou nemocnou babičku, která jak se zdá to má bohužel už za pár...je to ale horor a ústředním motivem je barák hrůzy, takže první ne zrovna moc příjemné události na sebe nenechávají dlouho čekat) a takové filmy já osobně moc nemusím. Film má strašně pomalé tempo a celé to pak navýsost nudí, nudil jsem se hlavně při všech těch nekonečných rádoby-strašidelných obscénních telefonátech fanatického stalkera, který je ukryt někde v domě. To bych ale správně neměl ne? Ty by naopak měly patřit k tomu nejlepšímu tady! Ve filmu není žádné velké násilí, krev ani nahota a sex, hlavní hrdinka není moc hezká a jediné co umí je neustále fňukat, ale hraje to holka docela s přehledem to se musí nechat. Film na mne působil dost bezobsahově a bezúčelně, náhlý konec je poměrně zmatený a otevřený, je tedy jen na divákovi pro kterou verzi (variantu) se rozhodne nebo se přikloní. Trailer podle mne vypadá lépe než celý film! Režisér Brownrigg natočil za celou svojí kariéru pouze 5 filmů (včetně známé populární kultovní "Video Nasty" klasiky, "Don't Look in the Basement!", kterou jsem zatím neviděl), tento byl v pořadí 3, a neřekl bych ani že šlo o jeho nejlepší film (možná jen o nejvíce obskurní!), z toho co jsem od něho viděl, by to to zatím tipoval na povedené hixploitation "Scum of the Earth", které mě oslovilo asi nejvíc. Podobné filmy: "Black Christmas".

plakát

Svastica nel ventre, La (1977) 

Nemyslím si že je to nejlepší film z celého tohoto neuvěřitelně pokleslého subžánru, ale ani ten nejhorší. Podle mého názoru je to ale dobrý - dobře či důstojně natočený nazi/sexploitation, i když ne tak povrchní a divoký, plný nechutných excesů, jako někteří známější "nazisexploitery", tento film, který by se dal spíše označit jako psychologické drama (s prvky dramatu - melodramatu, ba dokonce parodie). Tento film se nad ostatními vymyká celkem dobrým příběhem (ano v tomto případě narozdíl od jiných se dá hovořit alespoň o nějakém smysluplném příběhu či snad dokonce nějakou historickou rekonstrukcí), diskrétní režií (dobrý řemeslník Caiano - zde pod pseudonymem William Hawkins) a docela ukázněným herectvím, kde v titulní rolí dominovala svůdná švédská herečka Sirpa Lane (ikona italského erotického filmu, která hrála po celé 70's v některých hodně bizarních erotických kouscích, viz "La Bête" nebo "La bestia nello spazio"!). Byla to role nebojácné židovské dívky Hanny, která spolu se svým milým (německý voják!) si užívala naprostou rodinou idylu někde v horách s krásným jezírkem, tu narušil až příchod nácků do jejich domoviny, kdy po smrti její matky, byl zbytek jej rodiny byl převezen do koncentračního tábora, ona sama byla napřed nucena pracovat v táboře lásky (byl to takový servis pro SS vojáky a ona tu dělala prostitutku spolu s ostatními dívkami), později na vyžádání jednoho vyššího důstojníka (kterého okouzlila, kdy se stali milenci, on to byl ukázkovej perverzní sadomasochista, svazování, bičování atd, mu nebyli vůbec cizí) začala pracovat v nacistickém bordelu pro nacistickou elitu, který mohla sama vést! Pocit po pomstě pak postupně prostupuje většinou filmu! Film velmi dobře líčí a ukazuje zlo nacistického režimu, ve filmu najdeme celou řadu typických nazi žánrových trademarků (selekce, lékařské prohlídky, mučení, sadismus, znásilnění, sprchy, lesby, sadističtí bachaři, viz jedna hnusná lesbická matrona), fyzického násilí, útlaku, krve (nezvykle krvavé tu jsou především rány po střelbě) a pár archivních dokumentárních záběrů z druhé světové války. Celé je to dosti ponuré, celý příběh i spiknutí je velmi dramatické, k tomu pak ty krátké hardcore sexuální scény (které tu byly jakoby navíc). Neustále nahé nebo spoře oděné holky, kdy některé z nich vypadají velmi dobře, to už je takový známý kolorit těchto filmů. Jedné té v úvodu znásilněné dívky, mi bylo docela líto, ta tam měla hrát dýl. P.S.: K těm hardcore záběrům, je to zvláštní, psal se teprve rok '77 a ve filmu který nebyl typickým XXX produktem, se objevily cca 3-4 takovéto hardcore záběry (hodně krátké nutno dodat!), podle mě šlo ale o střižené záběry z jiných filmů (porna - je to ostatně poznat, ale u některých jsem na vážkách, třeba u milování na těch lékařských stolcích (prostitutka-voják), kde na malý okamžik bylo vidět víc než je zdrávo, kdy kamera to snímala celé ze všech úhlu bez přerušení). Podobné záběry se např. objevily v o 3 roky starším "rape and revenge" exploitu "Thriller - en grym film", (jak psal Flipnic) a nejspíš i celé řadě jiných filmů z let (74-80), kdy na jejich názvy si teď nevzpomenu. Zajímalo by mě ale samotného, jaký film (ne-pornofilm!) byl skutečně tím prvním ve kterém se prvně objevily hardcore sekvence? (nemáte někdo tušení?). Regulérní čisté pornofilmy začaly vznikat už začátkem 70 let v USA (viz "Deep Throat" nebo "Behind the Green Door") oba rok '72. V Itálii to bylo zřejmě o pár let dýl, přesný datum nevím, ale řekl bych že to bylo tak mezi léty 75-76. Boom pak přišel až v 80 letech. Nejlepší scéna: Nahá Sirpa Lane krotící německého ovčáka! Podobné filmy; "Salon Kitty" nebo "Il portiere di notte".

plakát

Pigs (1972) 

ONA mladá, krásná, bohužel ale také vážně narušená dívka obviněná z vraždy svého otce (kterou otec sexuálně zneužíval), nyní na útěku z psychiatrické léčebny, ON povrchní farmář (chovatel prasat a majitel zchátralé kavárny) s vražednými sklony sobě vlastními, toto vyšinuté a nevyzpytatelné duo se dává dohromady a tvoří vražedný tým, k tomu stačí ještě udržovat a krmit věčně hladová a neustále frkající a svištící krvežíznivá prasátka, nepřetržitým přídělem lidského masa s vysokým obsahem bílkovin! No, nezní to vesele? Proč ne, i takoví blázni se dávají dohromady resp. se nějak vzájemně přitahují, kdy jeden bez druhého neudělá ani ránu a kdy se kryjí navzájem. Pro některá jména a kauzy nemusíme chodit moc daleko do minulosti, je tu ostatně velmi dlouhá řada skutečných událostí, podle kterých byla natočena celá řada podobných filmů o vyšinutých, masových či sériových vrazích, děj tohoto filmu nám pak trochu dává vzpomenout na 2 nechvalně proslulá jména a případy s nimi spojenými, viz Joseph Briggen (přelom 19 a 20 století) a Willie Pickton (posledních cca 30 resp. 12 let nazpět). Není to ten nejděsivější Eco-Terrror film jaký jsem viděl, herectví dvou hlavních protagonistů je překvapivě dobré (zajímavý je na tom ještě jeden fakt, ve skutečnosti, tedy v reálném životě šlo o otce a jeho dceru!), měřeno standardy exploatačních filmů, za zmínku stála ještě dobře koncipovaná slizko/špinavá/strašidelná atmosféra, která by se dala místy docela krájet, hororové sekvence byly docela pronikavé a krvavé, kde nechybělo i trochu gore. Celá ta myšlenka kolem pěkně vykrmených hospodářských mazlíčků nebyla vůbec špatná. Film je jinak i trochu melancholický (snový - noční můry kterými trpí hlavní představitelka), celé se to odehrává někde v hospodářské usedlosti v totálním zapadákově (pocit strachu a úzkosti z totálně izolovaného místa, křik prasat, to vše je tady velmi efektivní), je to velmi temné a tmavé - že občas vůbec nevidíte co se zde právě odehrává, špinavé a bizarní, na druhou stranu to trochu i nudí, obzvláště pak někdy v polovině hracího času, druhá polovina je jednoznačně lepší. Film prvně vyšel už v 80's (třeba prostřednictvím fa. Paragon VHS) v době VHSkového rozkvětu V roce 2005 film distribuovala společnost TROMA, šlo ale o značně zmasakrovanou (cenzurovanou) verzi, kde chybí několik klíčových scén (některé jsou lehce prosmyčovány) a třeba bonusy jsou dost neuspokojivé. Ústřední "funk/groovy" melodie (skoro jako Bealtes) byla skutečně lahůdková, stejně tak jako celý bluegrassový soundtrack, který vytváří pocit a zdání hysterie. Suma-sumárum: Pigs je celkem dobře udělaný nízko-rozpočtový psycho-horror-thriller, typický 70's pevný Drive-In exploitation s grindhouse feelingem. Není to nejlepší film ve svém žánru, ale také nijak zvlášt dobrý, je to podivné (pro svou dobu jistě silně znepokojující) ale i docela efektivní, a min. za jedno shlédnutí tato menší kultovní klasika určitě stojí. Podobné filmy: většina věcí od režiséra S.F.Brownrigga a dále třeba "Three on a Meathook" (72) nebo "Derenged" (74). Zdá se že právě tento a dva posledně jmenované filmy, mohly posloužit jako inspirační zdroj pro celou řadu skvělých filmů vyrobených v polovině 70 a 80 let, včetně Hooperova velikána "Texas Chainsaw Massacre" (74), který byl natočen až o celé 2 roky později! Zlaté to časy Drive-In kina!!!

plakát

Ivanna (1970) 

Ano, souhlasím s kolegy, film už dneska působí strašně zastaralým dojmem, kdy asi jen stěží ohromí a zaujme dnešními filmy zmlsaného a náročného diváka, zub času zde neúprosně zapracoval, a to rychleji (ke zklamání fanoušků Euro-hororu) než by člověk přeci jen očekával, možná že to bylo dokonce staré už ve své době. Možná v 60's by to byl úspěch, ale v 70's to vypadalo trochu opozděné, tzv jak se říká, přijít jako s křížkem po funuse. Není to nic originálního, je to předvídatelné (plné banálních situací a momentů), z celého filmu jsem zde našel snad jen dva atmosféričtější momenty, tak jen snad ta povinná nahota krásných hereček (Erny Schürer a velmi mladé Agostiny Belli, někdy z úplných počátků její herecké dráhy), to tady trochu málo okořenila. Za víc jak 3* to ale bohužel nebude."Il castello dalle porte di fuoco", je totiž čistě rutinní a žalostně průměrný film v rámci celého žánru, kdy tomu chybělo hodně z bohaté 60's atmosféry těch nejlepších gotických filmů na 70's to bylo jen více explicitní, pokud jde o nahotu, násilí a některé zvrácenosti. Mno, většinu času se při sledování tohoto kousku budete asi nudit, speciální efekty jsou nádherně kýčovité, stejně tak jako nedostatečné masky (make-up především). Film krom lepší atmosféry, postrádá i nějaké větší tajemství, není to ani moc napínavé ani zlověstně vzrušující nebo znepokojivé, tak jako jiné příběhy svého druhu. Únosných by by bylo tak 80-85 minut, ale to by se tady muselo hodně stříhat a krátit, škoda. Takhle tedy pouze a jen pro kompletisty. P.S.: Také vám ten hlavní znetvořený protagonista se svým zabijáckým drápem připomínal Freedieho Kruegera? Podobné a lepší filmy; "The Virgin of Nuremberg", "The Whip and the Body" nebo "The Horrible Secret of Dr Hichcock".

plakát

Mr. No Legs (1979) 

Trefa do černého, tedy ehm..., spíše do vkusu, jo tenhle-ten úžasně podivný a šílený film, mě skutečně bavil a nikdy nenudil. "AMAZING MR. NO LEGS" je málo známe (okrajové) brakové akční a zábavné béčko s grindhouse a filipino (70's exploiters) feelingem, kde hlavní roli vytvořil beznohý mrzák (vymahač pracující pro drogového magnáta) upoutaný na invalidním vozíčku, kdy ten jeho vozíček je takový malý nedobytný hrad, který je vyzbrojený dvěma brokovnicemi (ukrytými v loketní opěrce), čínskými dýkami a smrtícími hvězdicemi, ten človíček (tedy ehm, špatný chlapec) navíc oplývá úžasnými kung-fu dovednostmi, kdy není radno si s ním zahrávat, na vlastní kůži se o tom přesvědčí každý kdo se mu postaví do cesty, dokonce i jeho šéf (drogový dealer)! On nemá nohy (pro něj žádný problém), sám si totiž počíná tak jako kdyby je měl, navíc je to zatraceně nepříjemný tvrdý chlapík, který nemá vůbec co ztratit, jeho život který už dávno skončil, je jinak stejně úplně k posrání! To co tu vidíme nevypadá opravdu tak zle, s ohledem na kategorii low-budget filmů (téměř amatérské úrovně), třeba tahle ta scéna http://www.youtube.com/watch?v=eJyHfKNNaes patří k tomu nejlepšímu tady, ve finále je tu k vidění jedna velká a strašně moc dlouhá automobilová honička, která má snad 15 minut, kdy to vypadá na to, že snad nemá vůbec konec, jinak spousta akce a pěkných bojových scén (spolu s coll spomalovačkami a la "Thriller: En Grym Film"), násilí, přestřelek a vražd (docela krvavých) a hlavně zábavy. Parádní scéna (s rasistickým podtextem) se tu odehrává v jednom sleazy baru, co jsem takhle viděl, tak ji považuji vůbec za jednu z nejbizarnějších "bar" bojových scén vůbec. Podobných filmů kde jednu z hlavních rolí vytvořil mrzák, natočeno skutečně moc nebylo (viz namátkou "Crippled Masters" nebo fipilínské "For Y'ur Height Only" - což je taková liliputánská parafráze na Jamese Bonda), tenhle-ten patří pravděpodobně vůbec k jedněm z nejlepších tzv "wheelchair" martial arts filmů všech dob! Beznohý herec Ron Slinker co jsem se dočetl, přišel o své nohy v korejské válce když mu bylo 18 let, jinak to byl šampion v karate. 70's byly skutečně šílené a bizarní.."AMAZING MR. NO LEGS" je malý 70's kultovní film, kteří ocení především příznivci trashe, ale také sběratele do poněkud výstředních obskurních raritek z celého světa.

plakát

Zlomek strachu (1970) 

To by člověk nevěřil, kam až, do jakých sraček může spadnout ex-narkoman, nyní úspěšný autor (vynikající a uvěřitelný Hemmings v centrální roli která trochu připomíná jeho vystoupení v Blow Up), při vyšetřování vraždy své bohaté tety v Itálii (nádherné Pompeje), která jak se později ukázalo, vedla nějaký dvojí život, a to je jen začátek docela složitého spiknutí, nicméně s dostatkem napětí, chytře vytvářenou atmosféru strachu s odůvodněním na paranoiu, různých zvratů a tajemství, jen toho dialogu tady mohlo být méně. Tam jsou výhrůžky násilí, tajemné pokyny, smrticí telefon hovory, které rozbijí napadrť autorův doposud klidný život i jeho osobnost, policie i jeho přítelkyně (nádherná Gayle Hunnicutt) vzhledem k jeho temné narkomanské minulosti, jsou na pochybách, přesto že se jeho život ocitá v nebezpečí. "Fragment od Fear" je diskrétně natočený mystery/paranoiac/psychology thriller (trochu ve stylu Hitchocka s atmosférou Polanského filmů), který po dějové stránce trochu připomíná klasické giallo (hlavně ze začátku), nicméně postupem času, to směřuje někam spíše ke konspiračnímu thrilleru, je tu ale dostatek napětí, tajemno, hlavnímu herci člověk ty všecky problémy a naprostou beznaděj věří a spolu s ním pomalu propadá společně v šílenství. Celkově je to zajímavé, pěkně zasněné, nicméně také pěkně zmatené, má to skvělou kameru a docela divoký jazzový hudební doprovod (Johny Harris) s křičící flétnou, smyčci, bongem atd (podle některých názorů se sem ale vůbec nehodilo, bylo nevhodné takříkajíc, tak nevím no), finále je docela sporné, nicméně stále velmi znepokojivé vidět psychycky vyčerpaného Hemmingse na pokraji všech svých sil. Film si určitě zaslouží být nově objevený, co jsem se koukal na dvd to vyšlo teprve někdy v roce 2010, předtím nejspíš jen vhs nebo nějaký méně kvalitní tv-rip.

plakát

Hard Sensation (1980) 

Další D'amatovo docela vzácné XXX tropické dobrodružství, které prý bylo vyrobeno s nepoužitých záběrů s jiných filmů. Čtyři pohledné a bohaté mladé ženy (jednu z nich tu hraje krásná Dirce Funari, známá to herečka z převážně D'amatových filmů), spolu se dvěma vlastními bodygárdy, tráví letní dovolenou na soukromém ostrově v Karibiku, kde se ale schovávají i tři uprchlí odsouzenci. Jak tohle jen může skončit? Joe D'amato nenatočil nic nového a převratného, jako spíš čistě standardního, film je strašně jednoduchý, ale přesto to má děj (kdy scénář k filmu napsaném doslova na koleni, vytvořil George Eastman), ale i docela účinný (kdy bortí různé tabu) a hlavně zábavný a na pohodu jak by někdo řekl. Podobné filmy točil tento taliánský mistr "braku", už někdy od konce 70 let, kdy to vypadalo pomalu na nějaký samostatný subžánr ("exotic" hardcore), většinou šlo o dobrodružné či hororové snímky, které byly navíc doplněny o XXX sekvence (viz podobné filmy ze stejného roku "Erotic Nights of the Living Dead", "Sesso Nero" nebo "Paradiso Blu"), těžko říct co k tomu koho vedlo, ale bez nich by to byla asi ještě větší nuda, kdy snad jen kvalitnější scénář, více akce, vzrušení a napětí, by to mohlo napravit. Technicky vzato jen Mark Shannon tu dělá všechny "rape" scény, podobně jako v jiných jeho filmech společně s Georgem Eastmanem, ten se zde vysvlékl a souložil jen jednou (kdy k tomu byl donucen pod hrozbou smrti!), vše ale mimo obraz a nebo bylo vidět jen nahé tělo na pláži z profilu. Jinak samozřejmě že, tento legendární herec, ikona exploitation kina, tento film obohatil jen svojí obrazovou přítomností (která byla jedinečná), bez něho by to byla snad ještě větší nuda, a že to nuda jinak docela byla. On ač jeden z těch parchantů, tu hrál postavu kterou trápilo svědomí, kdy nebyl vyloženě krutý a drsný, člověk s ním docela soucítil a spíš ho litoval. Třetí z vězňů byl pak gay, takže jediný kdo si tu užíval byl skutečně jen ten Mark Shannon (scény znásilní jsou krotké a spíše z rozumu), což byl ve skutečnosti snad pornoherec. Jinak tenhle film by co se žánru týče částečně i takový "rape and revege" film. Nádherná příroda, spousta sexu (některé ze scén mají silný sexuální náboj), výborné a sluchu lahodící hudební skóre, a trocha násilí a krve nakonec, to je v kostce "Hard Sensation", jeden z vzácnějších D'amatových snímků.

plakát

Sonsuz gece (1978) 

Raritní exploitation trash z Turecka, který se zaměřuje především na sex a násilí, ale má to i nějaké malé prvky thrilleru. Děj je sám o sobě docela promyšlený (což tady bylo určitě překvapivé), samotný "rape and revenge" příběh, je jen předehrou k daleko rozsáhlejšímu spiknutí, které zahrnuje např. vydírání. Nebylo to sice nic originálního, film zcela jistě vycházel z jiných žánrovek, občas se mi to zdálo docela záhadné a nepochopitelné (viz, ukradené peníze na začátku, tajemný cizinec) atd. Nicméně i přesto že vše co tu sledujeme je z nejvyšší pravděpodobností opět ukradené (včetně hudby), tak je to stále dobře a zábavně natočená vykrádačka. Hlavní roli Leyli (Zerrin Egeliler) zde ztvárnila celkem pohledná a rozhodně zajímavá herečka (pro mě jedna velká neznámá), prý první dáma tureckého exploitation filmu, co jsem se někde dočetl, no vidíte, člověk stále objevuje a učí se novým věcem, v tomto případě novým zajímavým jménům v souvislosti s jedním oblíbeným (sub)-žánrem. Neuvěřitelně hnusný a ucouraný násilník v úvodu, byl tak dobře vybrán do té své role, odporný a slizký zjev..

plakát

Una libélula para cada muerto (1975) 

Čistě průměrné či lehce nadprůměrné non-italské 70's giallo, které je španělské koprodukce, ale natáčeno bylo v Itálii (Milán), jinak ale další pěkný a zábavný sběratelský kousek. Film odstartovává ve velkém stylu (začátek nastavil laťku skutečně hodně vysoko), vypadá to na pořádnou vyvaždovačku (mrtví se pomalu nepočítají) pod taktovkou maskovaného zabijáka, jehož vizitkou je vážka, kterou vrah zanechává na orgánech čerstvě poražených obětí (ve filmu "Sette orchidee macchiate di rosso", to byl zase náhrdelník ve tvaru půlměsíce). Všechny ty vraždy provedené více či méně náhodně - nesouvisle (bezdůvodně), vypadají na první pohled docela ošklivě-hrozivě (mají tu tendenci pěkně dráždit, ano, jsou znepokojivé), ale většina z nich je "mimo obraz" a grafické (krvavé) jsou jen trochu (krom té úvodní, kde krev cáká na stěnu!). Tempo se poté trochu zvolní a mi sledujeme spíše klasikou kriminálku s prvky poliziesco filmů - zaměřenou na vyšetřování policejního inspektora s pomocí intuice své manželky (ve skromné roli Erika Blanc). Režisér Klimovsky režíruje skromnou "žlutou", trochu ve stylu Argentovek, a jak už jsem napsal s lehkými dotyky poliziesco filmů, film však postrádá a tady souhlasím s giallem, nějakou výraznější stylizaci, zapamatování si hodnou scénu, a chybějící nápady, prostě originalitu sobě vlastní (přestože premisa filmu byla docela zajímavá, tak nakonec to všecko bylo docela předvídatelné a spíše zapomenutelné), film rovněž vytváří jen velmi málo vzrušení či mrazení, vše je až žalostně průměrné, šedé a spíše nudné. Dokonce (překvapivě) tu není ani tolik nahoty a smyslnosti všeobecně, tak jako v jiných kouscích z téže doby. A to tu italka Blanc vypadala tak pěkně:-) Vraha mohl nakonec hrát úplně někdo jiný. Souhlasím i s tím, že všechno tady vypadalo strašně papundeklově, člověk který má v v tomto žánru už něco nakoukáno (tudíž může srovnávat a porovnávat) si této věci všimne ihned (ano, jde právě o tu stylizaci, ve které byli mistři právě Italové, viz. Bava, Fulci nebo Argento), působí to totiž jak pěst na oko tady. Nejlepší moment: Vražda dvou spících žen sekyrou! Celkově ale spíše šedé, nudné a zastaralé (z dnešního pohledu určitě). V rámci žánru průměr, na Španěly lehčí nadprůměr, nicméně s těmi nejlepšími italskými fláky (nebo s žánrovými klenoty všeobecně) se film nemůže vůbec měřit. Za pokus to ale stálo (doporučeno hlavně Naschyho fanouškům a zkušenějším giallo nadšencům), a obávám se toho, že lepší giallo ze 70's už možná ani neuvidím. No, jsem moc zvědav ještě na "Blue Eyes of a Broken Doll", které je považováno vůbec za jeden z nejlepších pokusů v napodobení tehdejších oblíbených italských giallo filmů.

plakát

Microscopic Liquid Subway to Oblivion (1970) 

Téměř nestravitelný a nepochopitelný blábol, nic z toho co se tady děje nedává moc smyl, navíc to nudí téměř k smrti. Přesto že mám docela rád obskurní experimentální filmy, tak tomuhle super vzácnému temnému kousku (jednomu z nejtemnějších italských filmů všech dob!) a velmi prapodivným názvem, jsem vůbec nepřišel na chuť. Tam je nějaký vysokoškolský profesor a jeho manželka, jeden z jeho studentů je závislý na heroinu, kdy je pozván na víkend do jejich vily, tam je pěkný nádech psychedelie v určitých scénách (+ nějaké ty malé dozvuky doznívající éry hippies), pár pěkných surrealistických obrazů, nějaké špinavé situace a trocha nahoty, ale v celku, to co se tady děje to vám hlava vůbec nebere, o tom se ani nedá psát, to musíte vidět a hlavně slyšet abyste uvěřili! Trippy soundtrack ještě docela ušel, i když ale u ten byl pořádně divný a řada lidí ho bude nenávidět úplně stejně jako tento film! Trochu mi to připadalo jak když poslouchám Zappu, Dylana s trochou jazzu. 1* jen za Ewu Aulin, ta je tu také pěkně mimo, ale asi nejvíc sympatická, člověk docela zírá v čem se to tato původem švédská herečka vůbec objevila, navíc jen dva roky po své asi nejslavnější filmové roli ve filmu "CANDY" (kde byla herečka k sežrání), což byl čistý komerčák. Tento film lze nenávidět nebo milovat, nic mezitím. Další velký kandidát na jeden z nejvíce rozporuplných a nejpodivnějších drogových snímků světové kinematografie.