Karlos80

Nádherné křivky mladičké Brooke Shields, opravdu nádherná a nedotčená příroda tichomořských ostrovů, kterou zde a svým uměním dodal kameraman Nestor Almendros kouzelnou, téměř idylickou atmosféru, romantiku nádherných obrazů podtrhuje i hudba Basila Poledourise, decentní erotičnost, smrt kuchaře Paddyho, ale také tak trochu alá Robinsonáda, a máte příběh jako hrom, i když ne originální (myšlenka však dobrá) ale přesto krásný, který si své příznivce vždy najde. Jako žena se mě však víc líbila exotičtější Brooke, ale to je věc názoru, samozřejmě potom v nahotě ji stoprocentně překonala začínající Mila Jovovich která zas byla zajímavější celkově. Z nostalgie za 2,5/5* (a to nejsem romantik) jako dítě jsem však měl nejeden a to nemalý erotický zážitek-:)). Jinak souhlas s Radyem.

Opravdu zajímavý dokument (který bych v tomto vysílacím čase rozhodně nečekal), o třetí říši resp. o jedné expedici SS do Tibetu která měla za úkol pátrat po důkazech nadřazenosti Árijců. Dokument plný výpovědí, vědy-nových poznatků, rasových experimentů, a opravdu i hodně unikátních filmových záběrů, které jsem ještě nikdy předtím neviděl, samozřejmě se též zaobíral i jednotlivými poválečnými osudy vybraných účastníků, které bohužel měli tu smůlu že spolupracovaly se zločinci ve jménu Třetí říše. Ale jinak jak říkám-hodnotné překvapení.

O trochu lepší byl dokument Sladké hořkosti Lídy Baarové, a pak snad ještě nějaké odvysílání v pořadu na Vlastní oči. Co se týče samotné Lídy Baarové herečky-filmové hvězdy, s velkým šarmem, a jistým kouzlem osobnosti, kterému tehdy podlehl nejeden muž, tak byla opravdu radost jí poslouchat, zavzpomínala na své rodiče, na své herecké začátky, a na herecké kolegy Haase, Högera, Štěpánka atd. Na režiséry Friče, Lamače, Cikána, Innemanna nebo třeba na Italského Felliniho (Darmošlapové), a především pak na Otakara Vávru, s nímž podle mého natočila své úplně nejlepší filmy své herecké kariéry. Viz. třeba originální Panenství, Ohnivé léto, nebo její poslední film Turbina. Dále tam také z jejích úst zaznělo, že za svou největší a osudovou chybu považuje nevyužití nabídky od Americké společnosti MGM z roku 1937 během natáčení filmu Panenství. Sám si myslím že kdyby tu nabídku tehdy využila, tak by sice přišla tady v Čechách o své nejlepší filmy ale na 100% by se v té době v Americe prosadila, samozřejmě dnes je to bez debat skoro nemožné. A pak zcela určitě, by jí úplně míjela válka, vztah s říšským ministrem propagandy a osvěty Josefem Goebbelsem, a nebo třeba pozdější obvinění s kolaborace a velezrady, za kterou by tady zcela jistě v komunistickém režimu tvrdě pykala. Něco nového jsem se sice dozvěděl, trochu jsem byl i překvapen z toho že zde tuším nezaznělo ani slovo o J. Goebbelsovi nebo třeba O Svatopluku Benešovi. Dokument se skládal i s jejích filmových rolích, a tady jsem byl skutečně velmi překvapen že ČT sáhla po takových filmech jako Šenkýřka u divoké krásy, nebo po Paličově dceři, vesměs po filmem dnes už skoro ztracených a filmech které jsem opravdu řadu let neviděl ani na jedné z našich tuzemských televizí. Jako celkem však hodnotím jen průměrně.

Zdálo se mě to až takové příliš moc přeslazené, herecké výkony nic moc, hlavní hrdina žádný. Snad jen ten vrchní požární velitel Sterling-který na sebe poutal veškerou pozornost. Vše se točilo v podstatě okolo tří až pěti herců mimo jiné především kolem Susan Lowell a Paul DeWitt dvojici úředníků kterým šlo právě vtom 37. patře o život. Napětí a akce bohužel jen průměrné, film jsem neviděl bohužel až do konce tak nemůžu říct jak to dopadlo, a jestli si jako správný katastrofický snímek vyžádal také tu nějakou oběť-nejen z hlavních hrdinů. Jinak tento film toho postrádal opravdu mnoho, už třeba jen nějaké to větší spektrum ohrožených herců a vůbec třeba jejich životní příběhy a jistá charakteristika jednotlivých postav tu nebyla také moc žádoucí. Jako víceméně (ať si mě to vymlouvá kdo chce), remake veleúspěšného Skleněného pekla tedy nic moc, i když to byl v uvozovkách jen TV film. Ale na druhou stranu ty ohnivé plameny, a vůbec celé to nasazení požárního sboru, mě tu připadalo o hodně víc věrohodnější, a akčnější než u americké klasiky ze sedmdesátých let-jinak samozřejmě dokonalé..

Výborný televizní film, a opravdu zdařilá pocta generálu Eliášovi, který to neměl opravdu lehké, stačí se jen zamyslet, co by každý z nás v tak vypjaté době dělal, a hlavně jak by uvažoval v onen dramatický moment kdy hrdina musí přesně rozpoznat morální hranici, kterou nesmí překročit ani pod třeba jistým nátlakem..Luděk Munzar jeho manželka Jana Hlaváčová nebo František Němec-výborní, a jejich role byly opravdu přesvědčivě sehrané. Opravdu velice bezradně se člověk cítí, když se jde čas od času podívat na Kobyliskou střelnici, k památníku obětem které tu byly za protektorátu zabity, a pak především obětem Heydrichiády, a tam vidí všechny ty jména mimo jiné i to Eliášovo-člověka v té době opravdu velice vlivného (ministerský předseda vlády PČAM), a člověka pracujícího pro vojenský protifašistický odboj ("Obrana národa"). Ještě do teď mi v uších zní Eliášova neuvěřitelně pravdivá věta "Nevezmu-li to, dostanou to lumpové, vezmu-li to, oprátka mě nemine..!

No zase takový odpad to nebyl, i kdy samozřejmě dnes se točí ledasco, hlavně že herci hrají-:)). Ale pořád jen vyloženě dobré tv-pohádky s dobrou produkcí se točit nemůžou, to je snad všem jasné.. Místy to sice zavánělo jistým amatérismem, naivitou a především téměř nepřirozeností u mladých herců a vedené dialogy tu byly opravdu místy nešťastné. Ale třeba kreslené ateliéry vystřižené jak z televizních Zpívánek nebo s filmu alá Hrátky s čertem špatné nebyli. Zkušení herci jako Zindulka, Pecha nebo na začátku ta stará jarmareční bába hrály v rámci svých možností a v duchu nízkorozpočtového televizního filmu se špatnou produkcí. Určitě se ale jedná o slabší počin ve Filipově filmografii i co se týče Kozákova né příliš scénáře. 1,5/5*.

Podle povídky od L. Andrejeva vrcholný snímek Martina Hollého, vrchol slovenské tvorby a vůbec skvělý emočně silný filmový zážitek za poslední dobu. Všude s filmu na vás dýchá taková temná a velice ponurá černobílá atmosféra, vynikající a výstižná Liškova hudba a po vizuální stránce je film také velice dobře zpracovaný. Dále velice dobrá Szomolányiho kamera ale také střih a velice přesvědčivé reálie, a tech pět spiklenců resp. sedm odsouzenců své role zahrály také skutečně velmi přesvědčivě. Film sám o sobě představuje hluboký ponor do vnitřních vztahů a jejich vazeb, pocity tužby a vzpomínky a vůbec odlišné postoje odsouzenců k otázkám života a smrti. Opravdu silný film, zvláště v závěrečné scéně popravy se však poznání o rovnosti a potřeba sounáležitosti lidí před smrtí stává o něco očividnější.

Ta jedna hvězda snad jen za tu neutuchající vytrvalost, všech těch tvůrců, který tento seriál živý, a nás jím vždy dvakrát do týdne vesele obhospodařujíc. Bohužel..? Stále stejné, rádoby na rychlo stvořený a na oko zajímavý příběh avšak naprosto plochý, na rychlo postavené interiéry a světe div se, nic nového natož světoborného, ale zas na české poměry lehčí podprůměr, netřeba víc představovat..To bylo je a ještě nejspíš hodně dlouho bude to naše-vaše české Letiště..Když slyším mluvit-nebo zde spíš koktat Zuzanu Norisovou, tak si tak říkám bože můj chudák holka, do čeho jen se to zas namočila.. A také se divím tomu že jí to ještě za tu dobu nezůstalo..-:)) Herci jako Švehlík nebo Dvorská-tak těch je mě zde opravdu moc líto, ale bez práce holt nejsou lowe-:)) Název Letiště je zde, snad jen díky té soukromé letecké společnosti, jinak je zajímavé že žádné to opravdové letadlo jsem zde zatím ještě neviděl-:))

Monumentální filmový epos, který odstartoval vůbec celou tu novodobou éru historického velkofilmu..Ze známějších Alexander Veliký, Desatero přikázání, Ben Hur, Spartakus nebo Kleopatra, z těch méně například Rucho, Bible, Demetrius a Gladiátoři, Romulus a Rémus, Král králů, Barabáš nebo Největší příběh všech dob a samozřejme i další jiné. Film byl natočen podle světoznámého románu H. Sienkiewicze. Novější evropskou resp. Polskou verzi jsem celou bohužel neviděl, takže nemohu srovnávat ale to málo co jsem viděl,mi připadalo celkem hodnověrné, hollywoodsky nezprzněné. Příběh lásky krásného patricie a mladé křesťanky je bohužel fikcí, která je však zasazena do hodnověrných kulis, dějů, reálií a charakteristik osob, které podle mně zdařile vykreslují dekadentní Neronův Řím. Výprava, kostýmy, kamera a hudba byly v tomto filmu asi tím nejlepším, stejně tak i jeho pestře syté barvy, rovněž velice zdařilé (vytvořené systémem Technicolor) a okázelé masivní scény. Exteriéry a interiéry antického Říma byly hodnověrné, avšak některé osoby, které tu vystupují v dějinách oné doby nejspíš vůbec neexistovali, některé jsou prostě jednoduše přidány, některé ubrány ale ono to je ostatně jedno. Trochu mě však mrzí, že sám velký filozof Seneca-vychovatel a učitel Neronův, je tu tak trochu v pozadí, nicméně tu dostává velikou příležitost jistý Petronius (dobrý řečník a zde rádce Neronův). Že by snad Seneca..? Jeho smrt ho tady k tomu tak trochu predurčuje, i když k ní v podstatě nedostal žádný příkaz tak, jak tomu skutečně bylo. Z dalších osob věrných historické předloze tu byli Acte-propustěnka a milenka Neronova, která se postarala i o konečnou Neronovu smrt v deziluzi. Což zde ale byla také velmi zkreslená a urychlená situace. Všichni dobře víme že Nero zemřel někde na útěku, tuším že tomu nebylo přímo v Římě, přestrojen, aby ho nikdo nepoznal, ještě společně s propuštěnci Faónem a Epafroditusem, kteří resp. ten druhý se zapříčinil o jeho zprvu váhavou smrt dýkou. Už předtím ale senát Nerona prohlásil za nepřítele státu a přikázal jeho stíhání a potrestání podle obyčeje předků...Tuším, že v nové verzi tomu tak bylo, ale to bych kecal...Vzpomínám si snad na jeden film, kde tomu skutečně tak bylo a kde před svou smrtí prohlásil historicky podloženou větu „Qualis artifex pereo“ (jaký umělec ve mně umírá). Dále tu byl Galba-příští nečekaný císař, vidět byl až ale na samém konci, zbabělý Tigellinus-prefekt pretoriánů, jehož smrt zde byla také zkreslena tuším že tomu bylo v cirku. A pak samozřejmě křesťané Petr a Pavel. Naopak jsem zde postrádal Pisona-vůdce prvního spiknutí na Nerona (což asi nebylo tak důležité, Senecova synovce Lucanuse a jeho (snad druhou?) ženu zapuzenou Octavii a nakonec i pretoriána Burra (předchůdce Tigellinuse) otráveného Neronem. Oproti knize trochu nevýrazného Petronia bohatě kompenzuje výborný P. Ustinov. Ten je tu jako Nero v podstatě-plačtivý šílenec, avšak – přerostlý a rozmazlený spratek s nebezpečnou a neomezenou mocí - je prostě jedním slovem úžasný. Je to v podstatě karikatura císařského majestátu, úzkostmi pronásledovaný vládce, který se skrývá ve stínu své hrdé a nelítostné manželky Poppey (Patricia Laffanová). V jistých okamžicích je ochoten přenechat jí i své vladařské povinnosti. Ne nadarmo a celkem i oprávněně byl v roce 1951 za ztvárnění této své role nominován na Oscara. Opravdu vedle ostatních méně přesvědčivých hereckých výkonů v tomto filmu září mladý Ustinov jako jediná velká stálice. Sám římský důstojník a velitel Marcus Vinicius-Robert Taylor nic moc, sice měl určitě dobré předpoklady, ale mě zde moc nezaujal. Nicméně mladá křesťanská dívka Lígya (Deborah Kerrová) mě skutečně ohromila, byla tak sladká a zároveň nevinná, přímo jí to vyzařovalo z očí. Kdo mě však velice zaujal a líbil se mi, tak to byl jistý opatrovatel Ligye "Ursus" obr-kolohnát a téměř ztělesnění antického Hercula, ten jeho zápas v aréně s býkem byl naprosto famózní. Téměř tříhodinový filmový epos rozhodně nenudil, a když se tam takové pasáže už našly, tak se navzájem kompenzovaly s těmi, kde se něco dělo jako tomu bylo například u velkolepého slavnostního pochodu Viniciových legií před majestátním císařským palácem, přítomnost obra Ursua v aréně, velkolepě ztvárněný požár Říma, zpívající a hrající Nero, pronásledování, mučení a zabíjení křesťanů v cirku, Neronův strach před rukou rozběsněného a spontánního povstání římského lidu, a v neposední řadě by byl skoro hřích nevzpomenout si na velkolepé Pavlovo představení, kdy kázal na nějaké hoře všem přítomným křesťanům a vzpomínal na setkání s Kristem. Ve své době se na dlouhou dobu tento film zařadil k nejdražším, jaké do té doby vůbec kdy vznikly, traduje se že snad na 8 milionů dolarů stála celá jeho produkce. Po čase zas jeden pěkný filmový zážitek, místy sice trochu zbytečně protahovaný a zaměřený jen na hlavní milenecký pár a jeho osudy za Neronovi vlády.

Pro každého správného tehdejšího Pionýra v sobotu dopoledne skoro nezbytná a povinná záležitost:-) Podobně jako třeba Studio Kamarád, Vega, Magion, Kámen-nůžky-papír, Televizní klub mladých TKM aj.