Tominecek

Kdo by to byl býval řekl, že lepivá rýže v maltě udrží Velkou čínskou zeď a vydrží po staletí...?

Může pokrok lidstva vyvážit smrt jediného člověka? A smrt milónů (z toho půl milonu Američanů)? Autoři dokumentu se domnívají, že ano, a pokouší se o glorifikaci LBJ jako největšího prezidenta 20. století a druhého největšího v historii USA (po Abrahamu Lincolnovi). LBJ uspěl tam, kde prý JFK selhal (vnitřní politika, občanská práva). Ale už nenabízí motivaci tohoto jednání u člověka, který celou dobu stál po boku JFK a který si nechal doma posluhovat černochy. Naopak se snaží o omlouvání "zatažení" LBJ do konfliktu ve Vietnamu, který občany USA polarizoval a stigmatizoval. LBJ však selhal tam, kde JFK uspěl. JFK se nenechal zatáhnout do konfliktu na Kubě, zabránil jaderné válce a krátce před smrtí rozhodl o ukončení účasti USA ve vietnamském konfliktu. Jeho nástupce LBJ jako první zrušil právě toto rozhodnutí. Jacqueline Kennedyová byla přesvědčená, že se LBJ podílel na atentátu na JFK. Madeleine Brownová, milenka Lyndona Johnsona: "Setkali jsme se na Silvestra 1963. Řekla jsem mu: „Lyndone, v Dallasu se povídá, že jsi měl prsty v atentátu.“ (na JFK) Neuvěřitelně se rozzuřil. Přitom z něj vypadlo, že to udělali moji známí těžaři spolu se CIA. Pak mu došlo, že mi řekl příliš mnoho a bouchnul za sebou dveřmi. Celá jsem se rozklepala. Nemohla jsem tomu uvěřit." Viz dokument JFK: V zákulisí .

Dokument zůstal na půli cesty. Nastínil řadu otázek, ale na málo z nich přinesl odpověď.

Hlavní hridna Leo Pfeffer byl vyšetřujícím soudcem v Sarajevském procesu. Roku 1938 Vydal knihu "Vyšetřování atentátu v Sarajevu", ve které sám jako přímý svědek odhalil manipulace rakousko-uherských orgánů. Ty měly za cíl bez důkazů obvinit Srbsko z rozpoutání světové války. Především vysvětluje, že "mladobosenci" nebyli "velkosrbové", ale idealisté, kteří se prohlašovali za Jugoslávce nebo Srbochorvaty a byli inspirováni panslovanskými a levicovými myšlenkami. Leo Pfeffer byl rakousko-uherským činovníkem penzionovaným v roce 1919 právě z důvodu své účasti v Sarajevském procesu. "To vyšetřování bylo nejtěžší a nejvíce vyčerpávající prací v mém životě. Ale nejen to, byla to i práce nevděčná, která zpečetila můj osud. Ale co jsem já proti milionům lidí, kteří zahynuli ve válce? Byl jsem si ihned vědom, jak je toto šetření důležité, ale i toho, že se o tom dříve či později povedou velké debaty, zvláště když jsem se dozvěděl, že se předpokládá, že vyšetřování bude konstruováno tak, aby posloužilo jako záminka k válce proti Srbsku“, vypověděl Pfeffer v roce 1938. "I v době vyšetřování jsem byl přesvědčen, a dnes také, že některé kruhy Rakousko-Uherska musely atentát usnadnit a pak jej využily pro válku proti Srbsku", prohlásil Leo Pfeffer. Poukázal na podivnou roli maršálka Potiorka, který po prvním pokusu o atentát na Františka Ferdinanda nevysvětlitelně zastavil kolonu a vrátil ji přímo před atentátníka Principa. "I když mne světová válka zastihla v průběhu vyšetřování, byl jsem přesvědčen, tehdy stejně jako dnes, že sarajevský atentát nezpůsobil válku, ale že to byla pochodeň, která zapálila již naskládanou hranici propletených zájmů", napsal Pfeffer. Vyšetřující soudce Leo Pfeffer nepovažoval Principa za šíleného vraha, kterého Srbsko vyslalo zavraždit Františka Ferdinanda. "Při výsleších Principa jsem měl spoustu příležitostí poznat jemnosti jeho charakteru. Na první pohled byl skromný a uzavřený muž, ale byl hrdý a odhodlaný fanatik ze svého politické přesvědčení a svých politických ideálů. Takového Principa by nikdo nemohl přesvědčit nebo najmout k provedení atentátu", vypověděl Pfeffer.

Žádné výčitky, že stáli na špatné straně, ale hrdost, že mohli bránit vlast. Dokument do 4.7.2017 k přehrání v archivu ARD Mediathek Geschichte im Ersten: Die Flakhelfer – Zwischen Luftkampf und Lateinklausur.

Robert MacNeil, novinář a očitý svědek: "Po všech těch odhalených spiknutích to (film JFK) může zavrhovat jen blázen. To jsme jen před atentátem na Kennedyho žili ve sladkém nevědomí." "Pak jsem si všiml, že policisté běží k travnatému pahorku. Vyběhl jsem na pahorek a dorazil k plotu. Jsem vidět na řadě záběrů. Proč by profesionální policisté běželi špatným směrem? Jsou přece uvyklí zvuku výstřelů, a vědí, jak se odrážejí od stěn budov. Proč by se dopustili takové chyby?" Jean Hillová, svědkyně: "Pan prezidente, podívejte se sem, chceme si Vás vyfotit!" A dodává: "Dostal zásah do hlavy přímo přede mnou." A pak mluví o druhém střelci na travnatém pahorku: "Bylo to támhle vedle toho velkého stromu. Ten výstřel přišel odtamtud. Warrenova komise tvrdí, že výstřel přišel z támhletoho okna na rohu knižního velkoskladu. Ale o tom já nic nevím. Dosvědčit mohu pouze to, co jsem viděla na vlastní oči. Střílel muž z pahorku." Ed Hoffman popisuje, jak otec na vlastní oči viděl druhého střelce na travnatém pahorku: "Viděl, že Kennedy byl postřelen, a zhroutil se na sedadle. Z hlavy mu tekla krev. Hrozně ho to vystrašilo a chtěl rychle najít policistu. Objevil se obláček dýmu. Z místa kde stál, to nejdřív vypadalo, že tam někdo kouří. Ale pak se ten muž otočil a otec zřetelně viděl, že držel pušku. Muž s puškou měl na sobě oblek. Kráčel tímto směrem. Hodil pušku železničáři. Ten ji chytil, šel s ní k bedně s nářadím. Rozebral ji, schoval dovnitř a odešel ke kolejím. Když viděl, jak Kennedyho postřelili, odjel na policejní stanici, ale tam mu řekli, že s ním o tom nebudou mluvit. Myslel si, že se s ním nechtějí zdržovat, protože je hluchoněmý. Pořád na to myslel, a nedávalo mu to spát. V noci se budil propocený a pořád si to v hlavě přehrával." Mark Lane, spisovatel a zastánce teorie o spiknutí CIA: "Zaměstnanci CIA Marita Lorenzová a Frank Sturgis odjeli do Dallasu, kde se setkali s Howerdem Huntem, rovněž ze CIA, který operaci financoval. Marita to dosvědčila." Frank Sturgis ji později řekl: "Kennedyho jsme zabili my, operativci CIA." Madeleine Brownová, milenka Lyndona Johnsona: "Setkali jsme se na Silvestra 1963. Řekla jsem mu: „Lyndone, v Dallasu se povídá, že jsi měl prsty v atentátu.“ Neuvěřitelně se rozzuřil. Přitom z něj vypadlo, že to udělali moji známí těžaři spolu se CIA. Pak mu došlo, že mi řekl příliš mnoho a bouchnul za sebou dveřmi. Celá jsem se rozklepala. Nemohla jsem tomu uvěřit."

Globalizace nezačala ve 20. století, globalizace je zde odjakživa. Německá hanza 14. a 15. století je toho důkazem. I císař Karel IV. oslovil škokované radní v Luebecku slovy: "Ihr Herren." Dokument k dispozici také v archivu ZDF Mediathek Terra X: Die Deutsche Hanse 1. Teil a Terra X: Die Deutsche Hanse 2. Teil.

70 let po Hirošimě se dokument pokouší vypátrat, nakolik byly podložené obavy, že by Hitler býval mohl jako první disponovat atomovou bombou. Dokument k dispozici také v archivu ZDF Mediathek ZDFzeit: Die Suche nach Hitlers Atombombe.

Historie jedné dramatické odysey krátce před koncem války v roce 1945. Jako "rukojmí SS" podstupují prominentní zajatci z politiky a hnutí odporu svou cestu do neznáma. Dokument o této události k přehrání k dispozici také v archivu ZDF Mediathek ZDFzeit: Wir geiseln der SS.

Další z řady dokumentů, ktery nenápadně hájí oficiální verzi o jediném střelci. Ale pozorný divák si všiml dvou detailů, které tuto verzi naprosto vyvraci: 1) Rodiče, kteří zalehli sve děti hned vedle auta, ve kterem byl před jejich očima třetí ranou zastřelen prezident Kennedy, vypověděli: "Výstřely přišly zpoza za námi." (chápej: z travnatého pahorku, nikoliv ze skladu učebnic). 2) Ihned po úprku auta se zastřeleným prezidentem z místa činu se lidé dali hromadně do úprku na travnatý pahorek, protože tam chtěli vidět vraha. Neběželi ke skladu učebnic...