Dlubal David

Jestliže jsem v komentáři k filmu Najednou jsme rodina psal: "Tohle je už druhý film s Rose BYRNE, na který jsem se díval hlavně kvůli ní, protože jsem si říkal, že když tam hraje ona, tak prostě nemám co ztratit. Bohužel...", tak zde musím napsat, že Juliet, Naked je ten první, co mě zklamal... ■ Hrubý nástin děje mě zaujal a já se na to prostě chtěl podívat. Říkal jsem si, že když tam hraje RB a EH, tak se mám na co těšit... ■ Velmi mě potěšilo, že část děje byla zasazena na Britské ostrovy, co mě už však nepotěšilo, tak byla lesbická sestra Ros, která byla pravým opakem Annie a nepotěšil mě ani ožralec Tucker, ze kterého přímo čišela sebelítost... ■ Z filmu jsem měl smíšené pocity. Na jednu stranu vtipný suchar Duncan, který má Annie jen jako součást vybavení domu. Je fascinován svým idolem, je jím opojen, platonicky do něj zamilován, poblouzněn, infikován do morku kostí. Na druhou stranu: Tucker je totální troska, ale má charisma. ■ Začínalo se to rýsovat ohromně. Tak trochu Láska přes internet, ale posléze se to stočí k Průšvihářům, aby to přeběhlo přes Krajinu dešťových stromů a skončilo u Najednou jsme rodina. ■ Ve filmu se střídají humorné chvíle a chvíle dramatické. [SPOILER] Například: Když Annie jede do Londýna, aby se zde setkala s Tuckerem. On pořád nikde. Zpoždění jako hrom, a pak jí volá, že nemohl přijít. Ona oprávněně nasraná a on jí říká, že měl tak trochu infarkt. Ona se hned bezmyšlenkovitě vydává do špitálu a zde jsme svědky nebývalé taškařice, kdy se spolu v jednom nemocničním pokoji střetávají Tuckerovo bývalky, jeho synové, jeho těhotná dcera - ano, Tucker bude co nevidět dědou, partner jeho dcery, partner jeho bývalé, nejmladší syn Jackson, který je toho všeho tak trochu v hajzlu a do toho tam naše britská bezdětná Annie, která by už ráda sama nosila potomka pod srdcem a první setkání s Tuckerem si rozhodně představovala úplně jinak. [/SPOILER] ■ Jsou zde chvíle, které jsou přímo groteskní, ale jsou tu i ty, které nudí a nic neříkají... ■ To tajemství, které se rozprostírá kolem Tuckera je fascinující, když pak zjistíme, že vše bylo jinak, tak je to zároveň zajímavé a smutné, hodně smutné, dalo by se říci dojímavé, ale se zamyšlením. A když nám pak dojde, jak to všechno vlastně bylo a nebylo a že u zrodu vší té mystérie stálo nedorozumění, tak v ten moment jsem si vybavil Fisshu sutôrî. ■ Ta dějová linie kolem Annie kontra Tucker mi vnukla myšlenku na Tumbledown. ■ Co se týče samotného Tuckera, tak s ním jsem měl dost problém. Bohužel jsem neměl dost empatie, abych s ním plně soucítil a spíše jsem ho kopal do zadku, aby se už konečně probral. ■ Co mě na celém filmu nejvíce zaujmulo, byla hudba a zpěv, z toho mi tak trochu padla brada. Super. ◢ ■ ◣ (R) [66/100] ■ (K) [77/100] ■ (V) [51/100] ■ (♫) [95/100] ■ (Č) 1 ■ (P) [Duben 2019] [1080p] ϿϾ [PZ-cz] [66/100] ■ (CSFD) terunka003 ■ (C) [66/100]

Když jsem Zrození šampióna viděl prvně, tak jsem byl nadšený. Blonďatá Sandra, znovuobjevení amerického snu, do jisté míry jinakost. O rok později, ve filmovém maratonu a s českým dabingem, se nadšení rozplynulo a zaujetí se vytratilo rychleji jak zlodějka ze supermarketu. ■ Bohužel pachuť patosu ve mně přetrvala. Kája MAŘÍK v bílých šortkách byl až moc americky americký. Celé to zpracování na mě působilo chvílemi spíš až odpudivě. Asi jsem až moc velký cynik. ■ Aby nedošlo k mýlce. Neříkám, že ten film je špatný, to bych mu nedal celkové hodnocení 3 hvězdy - což je dobrý, ale zkrátka to druhé zhlédnutí strašně zastínilo to prvé, které bylo až moc idealistické. O nějakých zvláštních hereckých dovednostech se v tomto filmu nedá ani hovořit. Film jde přímo na komoru a snaží se působit skrze emoce, city, pocity, což se mu docela obstojně daří, protože i cynik jako já musí uznat, že jsou tu chvíle, které de facto vezmou za srdce, například scéna s postelí, ta mě osobně přišla jako jedna z nejlepších z celého filmu. ■ Když jsem si o mnoho měsíců později četl, co opravdový šampión napsal o tomto filmovém zpracování, tak jsem si jen suše mohl zamumlat pod vousy: "No jo no, filmová licence..." ◢ ■ ◣ (R) [63/100] ■ (K) [75/100] ■ (V) [62/100] ■ (♫) [70/100] ■ (E) Instant Family (2018) ● Mother and Child (2009) ■ (DAB) [60/100] ■ (Č) 2 ■ (P) [2009] [SD] ϿϾ [PZ-cz] [90/100] ■ (N) [2010] [1080p] ϿϾ [CZ] [30/100] ■ (CSFD) Jossie ● HareS ● Kangaxx ■ (C) [60/100]

Chtěl jsem si pustit ňákou nenáročnou americkou komedii, abych si odpočinul. Film to je opravdu nenáročný a pro nenáročné. Jen s tou komedií to je trochu na štíru. Má to být jakési komediální drama. Humor? Ale kdeže! V celém filmu jsem našel 3 (slovy: tři) humorné chvilky, které trvaly dohromady zhruba 16 sekund. Komedie? Ňák mi to moc humorné nepřišlo. První třetinu filmu jsem silně zvažoval, že to stopnu a vykašlu se na celé Najednou jsme rodina. ■ Prvních dvacet minut jsem jen nevěřícně zíral a s výrazem WTF se divil, že tomuhle se mám jako smát. Bloody Hell. Tolik politické korektnosti a hypertrapnosti jsem už dlouho v jednom filmu nezažil. Nesmí chybět dva buzeranti, běloška, co má za manžela černocha, zženštilí uplakánci a mamánkové, latentní lesba a chudáčkové hyspánští. Boha jeho. Už tam chyběly jen transgenger smažky. ■ Nuda, kterou jsem pociťoval při sledování tohoto neslaného nemastného počinu se rovnala hodině výuky mechaniky na strojní průmyslovce při přednášení učiva inženýrkou, která svým přednesem vůbec neumí zaujmout, natož nadchnout. ■ Tohle je už druhý film s Rose BYRNE, na který jsem se díval hlavně kvůli ní, protože jsem si říkal, že když tam hraje ona, tak prostě nemám co ztratit. Bohužel. Není tomu tak, ani tato zajímavá herečka nedokázala vytáhnout z bahna to zbla, které tam oba dva scénáristé umístili. ■ Film si v mých očích zaslouží pouze jednu hvězdičku, ale tu druhou jsem přidal za to, že potom, co se v příběhu objeví biological Mother, tak děj dostává alespoň náznak dramatu a alespoň trochu to tam jakože graduje... ■ Na film už se samozřejmě znovu nepodívám. Tenhle komentář jsem psal hlavně proto, aby to pro mě v budoucnu bylo varování, neboť v té změti tisíců viděných filmů a seriálů už se pomalu přestávám orientovat. Spousta z nich mi splývá. A u spousty už nevím, proč jsem je hodnotil tak, jak jsem je hodnotil... ■ Isabela MONER sice hezky zpívá a má hezoučkou tvářičku, ale to k dobrému filmu nestačí... ◢ ■ ◣ (R) [38/100] ■ (K) [44/100] ■ (V) [41/100] ■ (♫) [43/100] ■ (E) The Blind Side (2009) ● Digging for Fire (2015) ● Yours, Mine and Ours (2005) ■ (Č) 1 ■ (P) [Květen 2019] [1080p] ϿϾ [PZ-cz] [38/100] ■ (E) Derek ■ (C) [38/100]

To si takhle v únoru prohlížím ČSFD a metodou link to link dojdu až k filmu Muž, který spadl na Zemi, když tu náhle můj zrak zpozorní. Přečtu si komentář od zelvopyra a ten mne navnadí natolik, že ihned následující den mám film doma a jelikož toho večera mám volno, tak se rozhodnu se na něj podívat. ■ Nevěřícně a s pohledem právě zlobotomizovaného pacienta sleduji to nádherné dobrodružství. Úžas a nadšení jsou střídány chvílemi rozhořčení a studu, následuje pocit vyprázdněnosti a nastupuje opět úžas a nadšení střídán divností a pocitem neurčitosti, aby v zápětí byl zase nastolen pocit úžasu. ■ Celkem třikrát jsem si říkal, že to, co vidím, je docela dost možné, ale vždycky jsem pak zavřel chlebárnu a šel dál. ■ Několikrát, nepočítal jsem kolikrát, ale bylo to fakt hodněkrát, jsem prožíval tu beznaděj a zoufalství hlavního hrdiny a padal na mě smutek nebývalých rozměrů. Smutek z nás lidí. ■ Ta bezvýchodnost utápěná v alkoholu na diváka civí, jak němá výčitka propleskávající tvář. ■ Říkal jsem si, že ten film je tak krásný, tak strašně krásný a neskutečně smutný, depresivní. Tak depresivní, že ještě několik minut po závěrečných titulcích jsem smutně hleděl do tmy. ■ Čtyřikrát jsem se přistihl, jak si pohrávám s myšlenkou "Co kdyby?". Pak byla vždy nemilosrdně zapuzena. Ovšem po poslední scéně na mě padlo úmorné ticho a v hlavě se mi rozprostírala věta "Ty vole, vždyť přesně takhle by to bylo...". Smutek v nejryzejší formě... ◢ ■ ◣ (R) [95/100] ■ (K) [95/100] ■ (V) [86/100] ■ (♫) [88/100] ■ (E) Starman (1984) ● Nevesta hôľ (1971) ● The Hidden (1987) ● The First (2018) ● Arrival (2016) ● The Day the Earth Stood Still (1951) ● Planet of the Apes (1968) ● K-PAX (2001) ● The Man from Earth (2007) ● Sphere (1998) ● Contact (1997) ■ (Č) 1 ■ (P) [Únor 2019] [1080p] ϿϾ [PZ-cz] [81/100] ■ (CSFD) zelvopyr ● dezorz ● kitano ● vypravěč ■ (C) [81/100]

Bohužel oproti Pohotovosti je prostě Nemocnice Chicago Hope o celý řád níž a děj je zbytečně rozvleklý. Výrazné osobnosti jsou pouze tři a to mi přijde na utažení celého seriálu málo. Občas je to až nepěkně roztahané a ani nohy hlavního hrdiny na koberci v kanceláři to nezachrání... ◢ ■ ◣ (R) [68/100] ■ (K) [71/100] ■ (V) [69/100] ■ (♫) [58/100] ■ (DAB) [75/100] ■ (Č) 1 ■ (P) [1995] [SD] [CZ] [60/100] ■ (CSFD) Faidra ■ (C) [60/100]

Klasika, která nestárne. CAMERONOVI se dvě věci geniálně povedly: 1) Terminátor a 2) Vetřelci. Jsem přesvědčen o tom, že sám sebe již nikdy žádným filmem nepřekoná, stejně tak jako SCHWARZENEGGER už nikdy nebude drsnější a brutálnější než v T1. ■ Ta odporná syntetická hudba se tak samoběžně zarývá do morku kostí, je znepokojivá a chladná, chvílemi z ní jde mráz po zádech, je tak vlezlá a naléhavá, že mi stačí slyšet pouhých 5 sekund a mám celý film hned v hlavě a ihned si vybavím o jakou scénu jde a kde se právě v příběhu nacházíme... ◢ ■ ◣ (R) [95/100] ■ (K) [95/100] ■ (V) [95/100] ■ (♫) [95/100] ■ (DAB) [95/100] ■ (Č) 20+ ■ (P) [SD] [CZ] [95/100] ■ (N) [2016] [1080p] ϿϾ [PZ-cz] [95/100] ■ (CSFD) Flipnic ● Jossie ● blackrain ● Niktorius ■ (C) [95/100]

Jestliže jsem u Nemocnice na kraji města psal, že "Z těch starých, respektive těch ze sedmdesátých a osmdesátých let, je NnKM v mém osobním žebříčků absolutně na špici.", tak pro ER toto platí pro léta devadesátá. Boha jeho, jak já to žral. ■ Vždycky, když si vzpomenu na ER, tak se mi hned vybaví moje babička, protože ta ten seriál hltala ještě víc než já a vždycky, když jsem přišel na návštěvu, tak se mě ptala na věci, kterým nerozuměla a já si připadal strašně důležitej, že jí můžu odpovědět na její všetečné otázky... ◢ ■ ◣ (R) [95/100] ■ (K) [95/100] ■ (V) [90/100] ■ (♫) [90/100] ■ (DAB) [88/100] ■ (Č) 1 ■ (P) [1995] [SD] [CZ] [95/100] ■ (CSFD) MickeyStuma ■ (C) [95/100]

K tomuto seriálu mám velký citový vztah. I v roce 2019 jej považuji za jeden z nejlepších seriálů z nemocničního/doktorského prostředí a že těch je. ■ Z těch starých, respektive těch ze sedmdesátých a osmdesátých let, je NnKM v mém osobním žebříčků absolutně na špici. Skvělí herci, výborný scénář, skvělá režie, výtečná kamera, suprový soundtrack. Uvěřitelné osudy a příběhy hlavních hrdinů a ještě jednou zopakuji: skvělí herci. ◢ ■ ◣ (R) [95/100] ■ (K) [95/100] ■ (V) [90/100] ■ (♫) [95/100] ■ (Č) 5+ ■ (N) [2018] [SD] ϿϾ [PZ] [/100] ■ (CSFD) blackrain ■ (C) [95/100]

Film, který ničím nepřekvaví, nedojme ani neurazí. Takový neslaný nemastný. Oddechový film na nedělní odpoledne, u kterého si člověk odpočine a může část mozkovny nechat vypnutou... ◢ ■ ◣ (R) [51/100] ■ (K) [59/100] ■ (V) [48/100] ■ (♫) [55/100] ■ (E) Baby Boom (1987) ● Kokowääh (2011) ● Usagi doroppu (2011) ■ (DAB) [55/100] ■ (Č) 1 ■ (P) [Duben 2019] [SD] ϿϾ [CZ] [58/100] ■ (CSFD) SimonQa14 ■ (C) [58/100]

Začíná to jako tuctová a předpokládaně nudná teenage vykopávka, kdy se parta amerických všeználků, kteří se ničeho nebojí a klidně vlezou do neznámé černé díry, vypraví hledat ztraceného profesora... Ale to, co se zprvu tváří jako další omýlačka na téma: ztraceni v čase, tak se posléze ukáže jako docela dost dobře promyšlená a propletená záležitost, u které jsem byl 3krát mile překvapen vývojem situace a gradací děje. ■ Před zhlédnutím jsem si nečetl žádnou anotaci k tomuto filmu a udělal jsem jedině dobře. Děj mě doslova vtáhnul a chvílemi i pohltil. To napětí, kdy nevíte, jak to vlastně dopadne a jestli ty náznaky během celého filmu, byly tím, čím si člověk myslel, že byly, tak to byla prostě a zkrátka paráda a já jsem ten nářez hltal, jak smyslů zbavený... ■ V prvních minutách jsem se mírně řečeno obával, že tu budeme mít další z vyčpělých variací na téma: Cesta do středu Země. Naštěstí se tak nestalo. Dostal jsem vrchovatou porci zábavy a dobrodružství... ■ Bylo tam několik scén, které mi připomněly jiné filmy, například dvě scény, u kterých se mi ihned vybavil Interstellar. [SPOILER] Když Cara vyšplhala na povrch a tam nebyla žádná zeleň, nic živého, všude jenom skály, písek a prach a pak se vrátila zpět do jeskyně a ta přibližně půlhoďka, co se přidušovala v nedýchatelné atmosféře na povrchu připomínající měsíční krajinu, tak pro její kámoše dole trvala cirka pět sekund. [/SPOILER] ■ A že jsou ve filmu mouchy? No a co? Malé nelogičnosti? Těch máte v žánru sci-fi bambilion. Tady jich taky pár je, ale já jsem se náramně bavil a ani na okamžik se nenudil. ■ Mám rád akční sci-fi béčka, céčka a déčka a leckdy mě nadchnou víc, než kdejaké áčkové záležitosti s rozpočtem 150 miliónů dolarů. Tohle je přesně ten případ. ■ Jestliže se potkají: správná konstelace nebeských těles, mírná erupce na Slunci, ta správná nálada, nízký stupeň únavy, chuť po fantaskním dobrodružství, krásný překlad do češtiny, zajímavá zápletka, vychlacená voda s citrónem, nová sluchátka téže značky, téhož druhu a té stejné řady, kterou člověk k maximální spokojenosti používá již dva roky, optimální nastavení obrazu a zvuku, nikým a ničím nerušená projekce, kvalitní médium, žádná bolest očí, nehlad, volný den, tak to ani jinak, než plným hodnocením nemůže skončit... ◢ ■ ◣ (R) [90/100] ■ (K) [90/100] ■ (V) [70/100] ■ (♫) [77/100] ■ (E) IO (2019) ● 400 Days (2015) ● Interstellar (2014) ● Journey to the Center of the Earth 3D (2008) ● Red Planet (2000) ● The Lost World (1999 - 2002) ● Moon (2009) ● The Cave (2005) ● Approaching the Unknown (2016) ■ (Č) 1 ■ (P) [Leden 2019] [1080p] ϿϾ [PZ-cz] [95/100] ■ (CSFD) MickeyStuma ■ (C) [95/100]