Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Dokumentární
  • Krimi
  • Krátkometrážní

Recenze (294)

plakát

Dům (2011) 

Zuzana Liová je prostě dobrá. Po Tichu se mi moc líbil i Dům. Jsou to neokázalé filmy, kde se toho jakoby moc neděje, jakoby obyčejné. Akorát že - život se tam děje! Takový, jaký opravdu je.. Kromě Judit Bárdos, která se musí líbit snad každému (chlapovi), byl perfektní i Miroslav Krobot. Projevování otcovské lásky dcerám je vyloženě jeho parketa :-)

plakát

Hra o trůny (2011) (seriál) 

Přesně takhle má vypadat zfilmovaná fantasy. Tedy alespoň ta, která se neopírá o magii a inspiruje se spíše historií (analogie s válkami růží mezi Yorky/Starky a Lancastery/Lannistery je zřejmá)... Pokud bych měl vyzdvihnout nějakou postavu, jistě nebudu originální - "malý velký muž" Peter Dinklage alias Tyrion Lannister. Že sbírá za svou roli filmové ceny je zcela po zásluze. A vlastně, když tak o tom přemýšlím, ona vlastně celá Lannisterovic rodinka je k sežrání.

plakát

Inga Lindström - Divocí koně (2011) (epizoda) 

No já ty německý romantický nedělní odpolední dramátka prostě miluju... V tom Švédsku - kupodivu že? - je to fakt boží, všechny ty krásný venkovský červený dřevěný domky stojej přímo na břehu, všichni tam jezděj těma veteránama volvama z 50. let - kupodivu že?, blondýnka se šedomodrejma očima je prostě německej sen - anebo švédskej?, ten brunet je vždy sympatičtější než ten blonďák - kupodivu že?, padouch je trochu padoušskej ale ne zas tak moc, prostě jen tak akorát, je to drama dramatický jen tak trošičku a hádejte jak to všechno nakonec dopadne? A to přesto, že ona občas pláče, ale jen tak maličko... Já z toho vždycky úplně slintám a chtěl bych bejt hned z fleku ve Švédsku, anebo aspoň někde jinde na břehu... Ach...

plakát

Khatia Buniatishvili: Klavírní recitál (2011) (koncert) 

Káťa mne vždy přiková k obrazovce. Protože jest to pastva nejen pro uši, ale zvláště pro oči. Přijít o výraz její tváře - a nejen tváře - při takové Stravinského Petrušce by byla vážně škoda. Prstová technika mne, člověka ovládajícího klávesnici dvěma, maximálně třemi prsty, samozřejmě fascinuje. Ale úžasná je i její vlasová technika, včetně faktu, že ona vlastně po většinu koncertu nic nevidí.

plakát

Micimutr (2011) 

Marika Šoposká je hezká a sympatická princezna. Jinak pěkná pohádka, která vybočuje z řady divných, rádoby moderních, českých pohádek tím, že je normální. Příjemně normální.

plakát

Moje krásná učitelka (2011) 

Jojo, vyndat si košili z kalhot je velká životní změna :-) Jen kdyby potom tak proklatě netáhlo na ledviny...

plakát

Píseň o Rolandovi (2011) (TV film) 

Zajímavé téma, ale podané tak neuvěřitelně suše, že jsem za prvé bojoval se spánkem a za druhé - to konečné poselství jsem si musel z dokumentu sám dost pracně vydolovat.

plakát

Queen: These Are Days Of Our Live (2011) (TV film) 

Vždycky jsem měl rád I Want To Break Free, ale nikdy jsem neviděl videoklip - až teď. Docela mazec :-)) Viděl jsem tedy jen druhý díl dokumentu, ale moc se mi líbil, dozvěděl jsem se o mých oblíbených Queenech (moje babička říkávala: "Zas posloucháš ty Kmíny?") i dost nového a zajímavého.

plakát

Raději vidličky než nože (2011) 

Ano. Vyhni se všemu, co běhá, skáče, plazí se či plave. Všemu, co má očička a taky maminku a tatínka. Velkým obloukem se vyhni tomu, aby ti takové nadělení přistálo na talíři. A nepij mléko - není zdravé... Abych pravdu řekl, docela tomu věřím. I přes to, co nám vtloukali do hlavy v době mého mládí: Pij mléko - je zdravé ... / ... Červen 2015, Česká republika: ministr zemědělství, ministr zdravotnictví a premiér se shodli na programu pro masivní podporu živočišné výroby...

plakát

Santiniho jazyk (2011) (TV film) 

Mnozí v tom budou vidět jen kopii Šifry Mistra Leonarda, ale já jsem navýsost spokojen. Šifry pro mně totiž nejsou vůbec důležité, stejně se v nich po čase ztrácím... Co mne nadchlo, je fantasticky podaná architektura Jana Blažeje Santiniho Aichla, jejíž krása je nevýslovná. Vynikající kamera (to světlo!), vše podpořeno přímo nebeskou hudbou... Zelená Hora, Plasy, Kladruby, Sedlec, Křtiny, kdyby to byl dokumentární film, dal bych pět bez mrknutí oka. A nemůže mi to zkazit ani ten příběh, aspoň to nebyla ta dokumentární strnulost... Poklona, pane režisére Strachu.