Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Rodinný
  • Romantický
  • Dobrodružný

Recenze (9)

plakát

Kozí příběh - Pověsti staré Prahy (2008) 

Nehodnotila bych jako "odpad!" jen kvůli tomu, že je příběh vážně slabej - který animovaný film má v tomhle ohledu silný zázemí? Aspoň většina ne. No co, ať už je tam žárlivá koza, která se se svým pánem klíďo zlinkuje a vyřídilkou nápadně připomíná oslíka ze Shreka, nebo chundelatý cosi poskakující po noční Praze (tohle nepochopil snad nikdo, koho znám), je to českej animovanej film a tomu respekt. Grafika dobrá. Film sice nenadchne, ale ani neurazí... 40%.

plakát

Tři oříšky pro Popelku (1973) 

Zlatá a asi v perwollu stále praná pohádková klasika, protože tohle ten svůj jasnej lesk jen tak neztratí. Když pomyslím, že mí rodiče na to šli na první rande... (Ale bylo vyprodáno, takže museli na Sto pušek). I tak na to koukám :-).

plakát

Road Trip (2000) 

Tři hvězdy hlavně za milé překvapení a za docela dobrou zábavu... Očekávání trapností nejvyššího stupně se nenaplnilo a dokonce povolila i strnulost před nějakou takovou ranou. Dalo se koukat a užít. Prostě nečekané :-).

plakát

Díky za každé nové ráno (1994) 

Film zaslouží červenou už jen pro ty nesmrtelný hlášky. Třeba "Ty jsi byla vždycky zvláštní, tak teď budeš ještě zvláštnější..." zapadlo aspoň u nás do běžné řeči. Halinovský vyprávění baví, Chýlková jako puberťačka zkrátka vtipná a Franciszek Pieczka nenahraditelnej... 80%.

plakát

Akta X (1993) (seriál) 

Je to trochu paradoxní - Akta X jsem odmala nesnášela, protože jsem se hrozně bála, zkrátka slabá povaha. Dneska vidím, jak by to bylo strašný, kdybych se vůbec nebála a uznávám, že Akta jsou Akta. Ať tenhle žánr máte rádi nebo ne. Zkrátka legenda, kult a podobný slova, to je úplně na místě..

plakát

Ženy v pokušení (2010) 

Pohodová, nerušivě lechtivá komedie, nejlépe na víkendový večer pro mamky s dcerami :-). Že je zde tematizováno ženské používání zbraní, to ale ještě neznamená, že snímek nerozesměje i druhé pohlaví (a že se smějete nahlas). Situační komika, herecké obsazení i úroveň provedení (především Eliška Balzerová a Lenka Vlasáková) pravděpodobně potěší diváka bez rozdílu. Z mého pohledu vytýkám dvě věci: 1) snímek je možná až zbytečně dlouhý a 2) za velký nedostatek u filmů tohoto typu pokládám to, že ještě před půlkou filmu dokonale odhadnete, jak to všechno dopadne. A nakonec – třeba by ad 2) nevadilo, kdyby byl snímek kratší a naopak. Celkové hodnocení z atmosféry celého filmu ale zůstává na zasloužených 70 %.

plakát

Princ a já: Královské líbánky (2008) odpad!

Název filmu navozuje zdání, že by mělo jít o pohádku pro dospělé, cílovou skupinou tohoto filmu snad ale nemůže být divák starší deseti let. I když se přejde tento nesoulad – po prvních třech, čtyřech minutách filmu jste rozlícení víc než u nějakého hororu. Trapné a idiotsky bezúčelné dialogy, herecké přehrávání, klišé střídá klišé... Kdybych nechtěla dát filmu šanci na jiné hodnocení, než to nejhorší, nevydržela bych ani další minutu. Bohužel, i tak to bylo zbytečné. Ony světlé momenty zde opravdu nebyly. Zůstává výsledné rozladění z naprostého minutí účinkem.

plakát

Před soumrakem (2004) 

Fascinujícím způsobem plynoucí dialog, gradace ve vkusně zvolené stopáži, atmosféra Paříže, jedna Francouzka, jeden Američan a kdysi jeden náhodný den ve Vídni. Celkem jednoduché, ale herecký duo-výkon - a snad právě proto - odzbrojující. Film má podle mého ale ještě jednu zvláštnost – kdyby jej nebylo, nikdy bych tak vysoce nehodnotila jeho „první díl“, Před úsvitem, který by pro mne zůstal milým, ale nijak zvláštním filmem. Jeden film bez druhého by utrpěly, kdyby nebyly, musí se vidět oba dva. Jako perlička působí reálnost proměny herců – setkávají se po deseti letech a skoro tentýž časový odstup je i mezi oběma filmy. Parádní, nevídané, skvělé. 100 %.

plakát

Svůdná krása (1996) 

Krásné necelé dvě hodiny poetického rozjímání, pozorování, poznávání očima senzibilní devatenáctileté dívky. Film nenabízí expozici peripetií, kolizí či krizí, přesto není dějově chudý. Obrazy (pro mě především ty večerní) z usedlosti na italském venkově uprostřed olivových hájů doslova zahřeje. Perfektní a důvěryhodný výběr herců, nerušivé dialogy, mistrně klidně vedené opratě koně, který by mohl klidně cválat. Zůstává však v kroku a je tomu dobře. Jediná výtka: někdy mi ve filmu chybělo jako kontrapunkt něco normálního, z nadměrné umělecké levitace šla místy hlava kolem, a tak se divák sám musí držet při zemi. Proto 80 %.