Reiniš

Krásný i ošklivý.Zábavný i nudný.Veselý i smutný...Takový je tento film,obrazy Fridy Kahlo i její život.Salma Hayek ve své životní roli!

Spousta originálních nápadů, hlášek a situacích, které neomrzí ani po několikátém shlédnutí. Seriál má skvělé tempo, žádné zbytečné okecávání a hned se jde na věc (a co všechno stihnou tvůrci odvyprávět před úvodními titulky pilota je opravdu neuvěřitelné). Oproti Simpsonovým má Futurama zábavnější a rozmanitější postavy, v každém díle se to hemží roboty a všelijakou vesmírnou havětí. Žlutou rodinku mám rád, ale ňouma Philip Fry, kyklopka Leela a robot Bender mi k srdci přirostli přeci jen o něco víc. A tak si jdu radši pustit další díl a vám bych (pokud máte možnost) radil to samé.

Už chápu, kde vzali Wachowski Brothers tolik inspirace pro Matrix. Úchvatná manga, která položila základ cyberpunku, je možná citově rezervovaná, rozhodně ale nepostrádá nápaditý děj a povedené akční scény. Matrix o čtyři roky později dotáhl intelektuální myšlenky skloubené s akcí do dokonalosti, Ghost in the Shell mu ale prvně ukázal cestu.

Zbytečný a hloupý film, který mě připravil o dvě hodiny života. Říkám si, jestli je sledování podobných snímků vůbec ještě zábava. Cage je loser a tvůrci v Hollywoodu by už mohli konečně začít používat hlavu a ne jenom vyhazovat peníze za takovýhle kraviny. Filmy podle komiksu mám rád a třeba i mnohými zatracovaný Daredevil se mi líbil, ale tohle je silný kafe (břečka) i na mě.

Na první pohled může ona originální animace působit malinko divně, ale když se do toho člověk pořádně zakouká musí před Bartou smeknout. Myslím, že vidět něco podobného na velkém plátně a natažené do dvou hodin by byl určitě fascinující umělecký zážitek. Golem asi navždy zůstane jen v podobě tohoto skvělého sedmiminutového kraťasu, protože sehnat v naší malé zemičce sto dvacet mega, kolik by měl celovečerní snímek stát je úkol téměř utopický. Bude to nicméně škoda.

Teskná a nostalgicky vyhlížející komedie vás provede nejdůležitějšími okamžiky Německa od roku 1989. Good bye, Lenin představuje dvě hodiny brilantní filmařiny a citlivý příběh o kráse lidských vztahů na pozadí šílené doby. K tomuto filmu jsem si dlouho hledal cestu, nakonec mě ale velmi mile překvapil. Jeden z nejlepších (a nejvýraznějších) počinů německé filmografie posledních let.

Film se skládá ze spousty emotivně silných scén, ale příběh celkově nedrží moc pohromadě. Poměrně nevyrovnaně se Forman věnuje i postavám. Samotný Goya, ve slušném podaní Stellana Skarsgarda hraje až druhé housle. Hlavní postavou (alespoň podle mě) je inkvizitor Lorenzo, kterého přesně ztvárnil Javier Bardem. Nejpůsobivější výkon podala Natalie Portman ve své trojroli (naivka, troska, šlapka), její úloha v příběhu bohužel místy vyznívá poněkud naprázdno. Zamrzí i docela chudá výprava, hlavně bitevní scény jsou hodně odfláknuté. Goyovy přízraky nejsou vyloženě zklamáním, protože na Evropské poměry je to pořád silný nadprůměr, ale od někoho jako je Miloš Forman bych prostě čekal víc.

Tarantino natočil oslavu snad na všechno, co má rád. Rychlá auta, dobré jídlo a alkohol, sex, nadupaná hudba od takřka neznámých interpretů, béčkové filmy ze šrotiště dějin(Vanishing Point) a hlavně nádherné ženy (mé osobní favoritky- Vanessa Ferlito, Sydney Poitier a Zoe Bell)...To vše mistr miluje a pokud jste na tom stejně (jako já), je pro vás Death Proof tou pravou volbou.

Bohyně Rose McGowan bez nohy, Fergie sežrána přímo na silnici, Tarantino a jeho rozpadající penis, hnisající Willis, bisexuální doktorka Marley Shelton, missing reel a takhle bych mohl pokračovat do nekonečna. Planetu teror obývají samé dobré a zábavné postavy, kterým bohužel chybí to nejdůležitější-příběh. A tak tu pobíhá banda skvělých herců, střílí na všechny strany a tváří se cool, někdy to stačí někdy ne. Rodriguezův guláš plyne v ubíjejícím tempu, což třeba u mého milovaného Sin City nevadilo, ale tady si člověk občas trochu zívne. Tarantinův Death proof mě potěšil a byl jsem nadšen, planeta teror se mi ve výsledku líbila méně, ale i tak představuje docela dobrou nadprůměrnou zábavu s několika skutečně výtečnými nápady.

Po filmařské stránce se nedá téměř nic vytknout. Jenom rozehrání některých dějových zvratů a objasnit motivace vedlejších postav by neškodilo. Výkony německých herců a Rodena jsou velmi profesionální. Oproti tomu český kompars podává výkon, jako v prvním ročníku dramatické výchovy na Zuš. Juraj Herz mi po delším tápání opět připomněl, proč si ho vážím. Dokázal, že oproti některým svým vrstevníkům rozhodně ještě nepatří do šrotu. Profesionální řemeslo.