Reiniš

Reiniš

Jan Bodnár

okres Brno

117 bodů

Moje oblíbené filmy

  • poster

    Pán prstenů: Návrat krále (2003)

  • poster

    Pán prstenů: Společenstvo Prstenu (2001)

  • poster

    Hodiny (2002)

    I když se nejedná o zrovna jednoduchý film stojí za to ho vidět. Kvůli skvělým výkonům, režii, hudbě Philipa Glasse a myšlence o životě, kterou v něm lze najít. Než si film pustíte doporučil bych seznámit se s knihami mé oblíbené spisovatelky Virginie Woolf.

  • poster

    Velká nádhera (2013)

  • poster

    Dej mi své jméno (2017)

    Pro mě osobně jedna z největších filmových událostí na letošním Berlinale. Milostný příběh sedmnáctiletého chlapce a hosta jeho rodičů odehrávající se v létě 80. let na Italské riviéře, vychází z na západě populární knižní předlohy André Acimana. Stylově je to něco mezi Xavierem Dolanem, Bernardem Bertoluccim a queer heritage (na scénáři spolupracoval James Ivory). Film dokonale evokuje atmosféru osudového léta a nové lásky. Celý film táhne ústřední pár Timothée Chalamet a Armie Hammer, mezi nimiž funguje neuvěřitelná chemie. Postavy jsou i v rámci queer cinema poměrně ojedinělé; v aktivní roli se zde ocitá mladší postava. Zajímavý je prvek bezkonfliktnosti, primárně jde ve vyprávění o city a budovaný vztah mezi postavami, homofobie či dobové restrikce zde nemají místo.Film skvěle pracuje s plynutím času a postupnou gradací. Je do značné míry zosobněním milostného snu, utopií, kterou si jistě většina diváků přeje prožít. I přes značnou smyslnost celého příběhu je ústřední téma velmi univerzální. Atraktivnosti příběhu dodává i módní stylizace 80. let a trefný soundtrack. Film má potenciál stát se novou queer klasikou a zosobňuje, alespoň pro mě, novátorský přístup k žánru queer filmu, umě kombinující postupy hned několika kinematografických vlivů.

  • poster

    Fontána (2006)

    Fontána absolutně naplnila má očekávání. Aronofsky vytvořil fascinují podívanou o životě a smrti a vše zabalil do užasné vizuální symfonie. Avšak jak tvrdí jeden ze sloganů filmu ,,Hloupým lidem vstup zakázán", tak je tomu skutečně tak. Na Fontánu nemůže člověk ,,jen" koukat, ale musí jí i procítit. A pokud, tak udělá čeká ho poutavá cesta za osudovou láskou, která ke konci nenechá jedno oko suché. V druhém případě ho čeká jen divné ,,cosi", které místy hraničí s kýčem a nedává smysl...Já si vybral první možnost. To ale neznamená že jsem to celé pochopil. Na to si musím pustit Fontánu ještě jednou..a potom znova..a potom..

  • poster

    Sin City - město hříchu (2005)

    Jeden z mých nejoblíbenějších filmů, i s vědomím všech rozporů. Sin City má ubíjející tempo, místy vyznívá poněkud prkenně a obsahuje spoustu brutálních scén. Pro většinu diváků nestravitelná podívaná. Já byl ale před pár lety v kině upřímně pohlcen amorálně zkaženým městem, kde zabít člověka, je stejná samozřejmost jako si namazat chleba k snídani. Šílené a rozporuplné postavy si mě získaly. Miluju postavu klaďase Johna Hartigana a zároveň fandím i smrdutému žlutému parchantovi. Proč? Protože je to jedna velká nadsázka, nahlédnutí do nerealisticky zvráceného světa, při jehož sledování se vaše temnější já usmívá blahem. Navíc ta dokonale propracovaná vizuální stránka, hvězdné obsazení a hudba. Sin city, už teď se těším na další návštěvu.

  • poster

    Tygr a drak (2000)

  • poster

    Matrix (1999)

    Ve všech ohledech dokonalý sci-fi film. Nikdy nezapomenu na tu chvíli, kdy mi asi po třetím zhlédnutí docvaklo, o čem že to vlastně je. Většina amerických akčních filmů má ten problém, že samotnou akci využívá jako samoúčelnou vizuální atrakci, na úkor přiběhu. U Matrixu jsou ale všechny ty digitální triky (bullet-time) a perfektní akční scény proto, aby podpořili příběh. Bratři Wachowští se nesmazatelně zapsali do dějin kinematografie a do mé top10. Protože co když všechno okolo je jen iluze?

  • poster

    Moulin Rouge (2001)

    Takhle nějak si představuji prvotřídní Hollywodský muzikál. Díky tomuhle filmu jsem se (asi nejen já) zamiloval do Nicole Kidman. Spolu s Ewanem McGrogorem předvádí neuvěřitelný herecký, ale také pěvecký koncert. A Luhrmann režíruje, jak nejlépe umí. A i když na muzikály moc nejsem, hity jako "One Day I Fly Away" nebo "Come What May" mi z hlavy asi nikdy nezmizí.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace