Fakipics

Příběh osobnosti, která usiluje nevědomě o svůj společenský rozklad. Film o drogově závyslých. Film o lži a nekonečné paranoi. Přidáme-li chmurnou vizi budoucnosti, kde všichni sledují všechny, kde si lidi nedokážou podívat do očí, aniž by se vzájemně nepodezírali. Hlavní postava Bob Arctor (Keanu Reeves), je účelně zbaven svévolného myšlení, na úkor dopadení distribuce látky S. “Látka S… S znamená slabost a strach. Strach vašich přátel od vás a vaše od vašich přátel. Každý od každého. Izolace, samota, nenávist a vzájemná podezíravost. S je nakonec smrt.“ Bob má za úkol sledovat sám sebe a donášet vedení, zprávy o jeho vztazích s lidmi, kteří sebou opovrhují a vlastní paranoia se ukáže jako vzájemná důvěřivost. Tajná policie sleduje společníky Boba Arctra, především za účelem, dostat je za katr. Chtějí Jima Berrise (Robert Downey Jr.). Jeho postava, nekompromisně táhne film od teoreticky komických spekulací, až po proradného žvanílka, který se nakonec nechá pohltit svojí zakomplexovaností, ke svým kumpánům a nedokáže se zbavit paranoického strachu. To ho snadno zavede na rozcestí, které vede všemi směry do kriminálu. Kolektiv třech lidí, obývá starý opuštěný dům Boba Arctra, kde se snaží, díky konzumaci návykových látek, vytvořit rozumný přístup k světu. “Co je to tam dole za chlápky? V jednom kuse kecaj a balej jointy.“ Agentura, pro kterou Bob Arctor pracuje, pod vedením Donny Hotornové (Bobovy přítelkyně), zajistí, aby Bob dobrovolně začal konzumovat substanci S. Usiluje o získání informací o Nové cestě, kde se člověk dokáže dostat pouze v naprosté dezorientaci či mozkové disfunkci, nepamatovat si nic z předešlého života narkomana. Obětují Arctra za účelem zjištění, že zafunguje nějaká mozková buňka a obstará plnohodnotný důkaz, že Nová cesta pěstuje,vyrábí a distribuuje látku S. “Věřím, že boží úkol je měnit zlo v dobro. A jestli je tady přítomen, tak to dělá teď. I když to naše oči nevidí. Celý proces je skrytý pod povrchem naší reality a bude odhalen později. A i pak, lidé z budoucnosti, děti našich dětí, nikdy skutečně nepoznají hroznou dobu, kterou jsme prožili a ztráty, které jsme utrpěli. Možná nějaká poznámka v učebnici dějepisu. Stručná zmínka bez seznamu padlých.“ Režisér Richard Linklater, který se podílel, také na filmu Waking life, natočil dílo, s velice shodující podkreslenou animací a tak trochu pragmatickým příběhem, který má sklony k poznání ohledně smyslu života. Tato filmová adaptace, tvoří neodmyslitelnou, byť někdy rozporuplnou součást dějin kinematografie, monument čtenářského díla vs. film je obstojný. Chybí rozáhlost knihy, samozřejmě, ale příběh zachycený do přímočarých 100 minut zahrnuje cit knižních dialogů a filozofického vyprávění z původní předlohy. “Ta bolest, tak nečekaná a nezasloužená, mi z nějakého důvodu udělala jasno. Uvědomil jsem si, že nemám nenávist vůči skříňce. Nenáviděl jsem svůj život, dům, rodinu,zahradu, sekačku. Nikdy by se nic nezměnilo. Nedalo se čekat nic nového. Muselo to skončit a taky skončilo. Nyní přebývám v temném světě, kde se na mě neustále valí ošklivé věci, překvapivé věci a děsivé… občas trochu zvláštní. S ničím nemůžu počítat.“ Film je brán s odstupem, kdežto kniha je daleko víc temná, depresivní na čímž závěr utkvěl v nekonečné smyčce předsudků nezávislého konce.(Který, já osobně beru jako nesmrtelný triumf, co se týče filmové kinematografie). Takový příběh, lze uskutečnit v případě člověka, který si v životě ledacos zažil, znovu se nadechnul a napsal knihu, která je věnována, všem přátelům padlých, osudově nepřejícným lidem, kteří si vybrali svou vlastní volbu, svojí nekonečnou cestu osudu, na kterou člověk není schopný najít odpověď. Filmová adaptace podle knížní předlohy Philipa K. Dicka, který si uvědomuje, že život není jednoduchý a chtěl k lidem promluvit hlubším tématem. Společensky upadajícím, nesoucí ortel budoucnosti. Musíte si to zkrátka zažít na vlastní kůži. “Víte proč mi tyhle kecy nelezou do hlavy? Protože přesně z toho začnou lidi brát. Všechno je tak nechutné, že se člověk stane narkomanem.“

Po shlédnutí toho to Nolan filmu sem se vrátil do dětství a opět se stal Batman mým vzorem,hrdinou,ohodlaním, že nic není nemožné a že když něco chceme, musíme jít prostě tvrdě za tím. Parádě promakaný příběh o tom jak Bruce Wayne poznává zločin,kriminalitu i z té druhé stránky. Christian Bale je pro mě herecký bůh. Jde vidět, že kvůli roli udělá cokoliv. Prochází postupně výcvik pod vedením Liama Neesona, který po herecké stránce byl věčně na můj vkus moc pohodový a já si ho prostě oblíbil. Nevím, jak to Christopher dělá, ale já mu ty záporňáky pokaždé žeru. Nastává pro mě apokalyptický zážitek, kdy se Bruce stává Batmanem. Michael Caine, Katie Holmes, Gary Oldman a Morgan Freeman byla trefa do černého. Vynikající scénař, režie, kamera. Možná zbytečně moc komplikovaných sestřihů, kdy člověk ztrácí přehled o tom co se vlastně na plátně děje, ale to je otázka vkusu. Můj vkus: 20/10

Nejvíc intenzivní jsou dialogy mezi Julesem a Vincentem. Amen

Musím zde vyzvednout chaotického skladatele, bez kterého by to nebylo možná až tak záživné. Na poprvé super, ale nechápu. Na podruhé možná ještě lepší, ale nechápu. Nevím na které shlédnutí jsem film zcela pochopil(doufám), ale určitě to bylo v euforii uvědomění, že je to pro mne absolutně nepřekonatelné psychologické sci-fi, které do dnes nemá konkurenci. Přes všechny magory ve filmu, byl největší magor David Morse, který se dal vytypovat už ze začátku(kecám, nedá). Bruce Willis a Madeleine Stowe byli nekompromisně dechberoucí šílenci. Výborný scénář, který splznil umělecky Terry Gilliam bude v sci-fi hlavách strašit ještě dlouho a za to mu moc děkuji.

Christopher Nolan je vizionář dramatických spádů. Má v sobě nevídanou potřebu naplňovat člověka znepokojením. A já mu to kurva žeru.

Vytvoří u vás psychické pouto, které vás nenechá klidně dýchat. Přes duševní chvění se dusíte ve zvratkách neúprosné pokory, která mi nedává na vybranou a musím si film okamžitě zamilovat. Přes strohé vyprávění po epicko-tragické vyvrcholení se můj úd dotýká nebeského blaha. Při tomhle snímku člověk přichází zlomený, odchází znovuzrozený. Vydechnete poslední doušek své zlomyslné duše a vdechnete novou, čistou duši, která vás naplní neuvěřitelným uspokojením, tolerancí, ochotou, láskou a klidem k druhým a vůči sobě především. Páni, byl to opravdu jenom film?

Film, který vám vyrazí dech svou nezávislostí. Stejně jako u Pravidla moštárny, tak spolu díky režii, tvoří můj nejkrásnější filmový zážitek.

Sháněl jsem soundtrack. Nesehnal jsem, tak jsem si ho sehnal jako film,omylem v polštině. Nádhera(sedmička bílého a nějaký ten panák). Hudbu jsem cítil až na koulích. Od zítřka jsem chtěl v jednom kuse jezdit na koni a sekat umělým figurínám hlavy. Nechat si dlouhé vlasy a barbarsky znásilňovat nevinné duše. Ráno jsem se probudil bez kalhot a dřevěným mečem v posteli, sehnal si film v originále a víte co... můj názor se nezměnil.