cihlenka

Postava Charlieho (Brendan Fraser) je volně inspirovaná životem spisovatele a scenáristy snímku Samuela D. Huntera. Ten se otevřeně hlásil ke gay komunitě, působil jako učitel psaní na univerzitě Rutgers a sám bojoval se záchvatovým přejídáním.

Postava, ke které v poslední scéně Arvin (Tom Holland) nastoupí do auta, se nápadně podobá Charlesi Mansonovi. O Mansonovi se ví, že vlastnil stejný typ obytného vozu a že zastavoval potulným stopařům. Tato scéna má diváka, který byl svědkem toho, co všechno Arvin prožil během svého života, zanechat zdrceného s myšlenkou, co dalšího se mu může ještě stát. Konec filmu tak naznačuje, že bez ohledu na to, kolik dobrých skutků Arvin vykoná k ochraně svých milovaných, je na cestě k vlastní zkáze.

Robert Pattinson (Rev. Preston Teagardin) jako jediný z herců pracoval na svém jižanském akcentu bez pomoci dialektového trenéra. Všichni ostatní herci museli režisérovi poslat své hlasové nahrávky, avšak hlas reverenda byl pro všechny – včetně režiséra Antonia Campose – utajen až do prvního dne natáčení. Režisér Campos Pattisonův výkon okomentoval slovy, že je to „šílený génius, který je schopný všeho“.

Donald Ray Pollock (autor knižní předlohy) vyrůstal ve městě Knockemstiff ve státě Ohio, kde se část děje odehrává. Donald Ray Pollock je zároveň vypravěčem filmu.

Jako inspiraci pro ztvárnění své postavy Robert Pattinson (Rev. Preston Teagardin) sledoval videa amerických televangelistů (křesťanský ministr, šířící víru skrze televizní vysílání).

Harry Melling (Roy) si během scény v kostele vysypal na hlavu skutečné křižáky.

Když Gestapo přichází do Jojova (Roman Griffin Davis) domu, "Heil Hitler" zazní za jednu minutu 31x. Režisér Taika Waititi chtěl tímto momentem humorně ukázat, jak směšné a zbytečné byly nacistické protokoly.

Na závěr filmu hraje píseň "Heroes" od Davida Bowieho, která je o dvou milencích rozdělených Berlínskou zdí.

Elsa (Thomasin McKenzie) mluví o Hitlerovi jako o „ubohém mužíkovi, který si nenechá narůst ani pořádný knír“. Pravdou ale je, že Hitler měl plný knír až do první světové války. Protože se mu ale nevešel do masky, musel ho zkrátit, a tak vznikl jeho ikonický drobný knírek pod nosem.

Natáčení probíhalo v Estonsku, Itálii, Norsku, Anglii, Indii, Dánsku a USA. Točilo se od 19. března do 12. listopadu roku 2019.

Název filmu Tenet lze číst v libovolném směru (zprava doleva nebo zleva doprava) a má vždy stejný význam. Jedná se o tzv. palindrom.

První film Quentina Tarantina, ve kterém herec Michael Madsen (šerif Hackett v seriálu "Bounty Law") nezemře. Madsen si po natočení filmu Osm hrozných (2015) režisérovi postěžoval, že ho ve všech svých filmech nechá vždy zemřít.

Ve filmu si zahrála dcera Bruce Willise Rumer Willis (Joanna Pettet) a dcera Umy Thurman Maya Hawke (Flowerchild). Jak Bruce Willis, tak Uma Thurman mají za sebou spolupráci s Quentinem Tarantinem.

Margot Robbie (Sharon Tate) musela v průběhu natáčení nosit hnědé čočky.

Quentin Tarantino o filmu prohlásil, že se jedná o nejosobnější příběh, jaký zatím natočil.

Jeden ze zmíněných italských filmů, ve kterých Rick Dalton (Leonardo DiCaprio) během svého působení v Itálii hrál, natočil režisér Antonio Margheriti. Přezdívku Antonio Margheriti použil seržant Donnie Donowitz (Eli Roth) v Tarantinově snímku Hanební Pancharti (2009).

Když Sharon Tate (Margot Robbie) a její přátelé navštíví mexickou restauraci El Coyote, Sharon se zeptá na erotické kino v ulici, kde se zjevně odehrává premiéra nového filmu. Tato budova se kdysi jmenovala Eros a skutečně sloužila k promítání filmů pro dospělé. Dnes však funguje jako kino The New Beverly, jehož majitelem je režisér snímku Quentin Tarantino.

Cadillac, ve kterém jezdí Cliff Booth (Brad Pitt), patří ve skutečnosti herci Michaelu Madsenovi (šerif Hackett v seriálu "Bounty Law") a objevil se už v dřívějším Tarantinově filmu Gauneři (1992).

Místo v Pákistánu se natáčelo v Indii.

Příběh je inspirován skutečnými událostmi režisérky Iram Haq, kterou její otec nachytal s chlapcem v jejím pokoji a odvezl ji proti její vůli do Pákistánu.