blowup

Zhlédnutá čtvrtá série mě vyprovovkovala ke komentování. Nejdřív, u první, mě to nebavilo a postupně jsem si panství oblíbila. Není to sice tak ironické jako Austenová, ale má to náznaky vtipu. Je fakt, že někdy se do seriálu člověk "zažere" a čeká na každý další díl. Někteří herci sice lezou na nervy, ale celkově se mi to dost líbí. Proti "ptákovinám" z interiérů, kterými nás zásobuje televize, to je skvost.

Dlouho jsem vzdorovala a nechtěla to vidět. Žádná klasika, žádná čepice, žádná blata, žádná vyzáblá tvář v letech. Tak se na to podívej, když se to líbí dětem, říkám si. A jsem naprosto uchvácená - už mě dlouho něco tak nechytlo - hlavně úplně první díl, fakt to nadšení nezapomenu. Spojení základu Doylových příběhů s perfektním scénářem, skvělé. Freeman bezvadný. Jsem nadšená a sjíždím epizody po třech.

Tohle mne donutilo sedět do noci a koukat na jeden díl za druhým. Někdo mne na to upozornil - tak se na to podívám, když to vychvalují a stal se ze mne homelanďák se vším všudy - hltáním dílů, po dokoukání třetí série prohlížení diskuzí a přemítání, jak to bude dál. Že by se mi dokonce stýskalo, když skončil poslední díl? To je tedy pěkné zblbnutí, v takovém věku...

Výběr záběrů, barev, stylizace, vtip. Postavy s vrstvami charakterů. Po prvním díle se to srovnalo do (pro mne) vybroušeného stylu. Těšila jsem se na BC, grimasy posléze trochu povolily a to bylo dobře. Scény na frontě, s generálem, návštěvou manželky, taková směsice hrůzy s dokonce směšnými situacemi, spleť pomluv a přirozenosti - to není lehké napsat a natočit. Z prvního dílu mi dost utkvěla cesta mlhou a vynořující se obličej Valentine. Krásné. Ale hlavně vtipné. Asi si to pustím znovu.

Ani se nechce říkat skvělé. úžasné, působivé. Velmi dojímavé, 6. díl. A je to důležité vědět. Jsem ráda, že to bylo natočeno a že jsem měla tu čest to vidět.

Střízlivý pravý britský seriál, neokázalý hlavní hrdina. Jak ten čas letí - šedesátá léta jsou už historie, což připomínají kostýmy. Vzpomněla jsem si na další můj oblíbený - Foylova válka. A taky na Klub přátel krásné literatury a bramborových koláčů, který se na plátno zatím nedostal...Těším se na další díly.

Už dlouho jsem nebyla při sledování tak napjatá. Význam, vtip, barvy, střih a skvělí herci. Tím myslím i v roli otce, B.C. je bez debaty totéž. Mluví se o obrazu smetánky, ale téma je platné kdekoli a kdykoli, moc a zastrašování, manipulace, strach a bezmoc.Zhuštěné a velmi dobré.