Přemek

Film na motivy divadelní hry Pavla Kohouta "Marie zápasí s anděly", inspirované životními osudy herečky Vlasty Chramostové.

Televizní přepis rozhlasové hry Ivana Klímy. Scénář a režie Tom Toelle. Produkce Hessischer Rundfunk (HR) v roce 1970. Premiéra 3. 10. 1970.
Pan Kliment (Günther Mack), jakýsi novodobý jedermann totalitního věku, je předvolán k úřednímu jednání. Když je po osmi hodinách čekání v nevytopené čekárně konečně vpuštěn do kanceláře, přivítá jej nenápadný, až žoviální úředník (Gert Westphal). Už od prvních minut rozhovoru však vychází najevo, že jejich rozhovor nebude dialogem dvou rovnoprávných lidí: úředník Klimentovi do očí lže, ba dokonce pro své lži přivolává další svědky (Veselý - Gernot Duda, Mádr - Hannes Kaetner), ). Když se konečně dostanou k jádru věci, vypadá to chvíli, že jde o špatný žert: Kliment si má vzít za manželku jistou Marcelu Lukasovou (Kornelia Boje). Tu ale Kliment sotva zná, teprve po chvíli si uvědomí, že jde o sousedku, které jednou pomohl s taškou. Má vlastní snoubenku, to však úředníka nezajímá, ten jej demagogicky obviňuje z nezodpovědnosti a nelidskosti...

Televizní výběr hudebních povídek z knihy Ilji Hurníka Trubači z Jericha.

V parku je k vidění malý, smutný, snad i na smrt nemocný kos. Když však začnete poslouchat jeho srdceryvný příběh, může se vám ledacos přihodit.. Snímek získal v roce svého uvedení čestné uznání na mezinárodním filmovém festivalu ve Zlíně.

Pařížský Montmartre sužuje již několik měsíců vrah žen. Vždy po sobě zanechá mrtvolu neznásilněnou, s roztrhanými šaty. Komisař Maigret chce zbavit pařížské ženy strachu, a tak na vraha nachystá léčku. Ve smyčce důkazů a indicií se zachytí mladý dekoratér...

Dva taxikáři se ujmou malého pouličního zpěváčka, který by rád jel se svojí sestrou do Paříže. Rádi by mladému páru pomohli vydělat si peníze na cestu. Sestra Bessie se díky protekci od (jakéhosi) policisty stane tanečnicí v nočním lokálu. Mircha se snaží všemi možnými triky přilákat svému mecenáši zákazníky. Přítelův taxík nazve "Auto s radiem", skryje se v něm pod sedadlo a imituje svým hlasem všechny evropské vysílače. Podvod je ale odhalen. Jeden ze zákazníků ztratí ve voze peněženku a Mircha, který je podezřelý z krádeže, je předveden na policii. Chlapec tam předvede (policistům) svoje (imitační) představení, aby dokázal svoje vlohy. Získá tak svoje první skutečné angažmá, které přijme pouze za podmínky, že se bude moci stále zdržovat v blízkosti obou taxikářů.

Nezapomenutelných sedm dní (Seven Days to Remember) je unikátní filmový dokument, který byl natočen v průběhu okupačního týdne od 20. do 27. srpna 1968 kameramany tehdejšího Krátkého filmu Praha. Po vynucených "moskevských dohodách" bylo už nemožné dokončit film v tehdejším Československu. Natočený materiál byl proto tajně dopraven do Kanady a tam zpracován za pomoci přátel z National Film Board. Původní anglický komentář četl Jiří Voskovec.

Režisér Šikl ukazuje na osudech tří lidí pokřivenost období tzv. kultu osobnosti. V hledáčku jeho kamery je válečný letec anglické armády Josef Hubáček, režimní a netalentovaný malíř Čumpelík a interbrigadista Leopold Hoffman. Všechny komunistický režim nějakým způsobem poznamenal - některé zašlapal, zavřel či vynesl k výšinám. Jaké pocity zažívají dnes, v době oblevy režimu? Film byl do kin uveden až v roce 1968.

Děj se odehrává v červnu 1968 v jedné jihomoravské vesnici. Základní spor je zprvu nicotný, jde o obecní studny. Nejvýhodnější je parcela 60, le tu chce od dědiců právě zemřelého majitele koupit občan Luža, jak se ukáže, vedoucí pravice ve vsi. Hlad po majetku a msta za združstevněnou půdu ho staví do opozice proti socialistickému zřízení, které ve hře reprezentují poctiví komunisté - předseda MNV, řídící učitel a velitel místní jednotky Pohraniční stráže. Spor o parcelu se stane sporem o charakter našeho zřízení. Luža dává dohromady opozici s vědomím, že se formuje v celém státě. V té době přicházejí na hranice dva narušitelé a jejich příběh se tragicky protne ve chvíli, kdy u Luži ve sklípku podepisuje místní opozice rezoluci a řídící učitel jim jde vysvětlit situaci. Konečně se vesničanům otevírají oči. Hra je plnokrevné politické drama.

Animovaný film podle pohádky Aloise Mikulky - o chlapci, kterého chce ježibaba využít na pokusy.

Po porážce Napoleona u Waterloo se sejdou k noční večeři šéf policie Joseph Fouché a bývalý ministr zahraničí Talleyrand, aby se dohovořili na společném postupu při přijetí u Ludvíka XVIII. Bourbonského, nového vládce Francie. Ironický, vtipný, duchaplný a útočný dialog, který se rozvíjí v průběhu stejně rafinovaně připravené večeře, odkrývá charaktery obou protagonistů a jejich minulá tajemství.

Televizní hra podle dokumentární knihy "Holokaust v Anglii"; uznávaný lékař (Karel Höger), britský občan polského původu, se chce u soudu domoci finanční satisfakce za "pomluvu" v knize Lea Urise "Exodus", kde byl obviněn z lékařských pokusů na ženách-vězeňkyních. Hájí se tím, že musel jen plnit rozkazy, na morální hledisko upozorňují jeho přeživší pacientky i kolegyně (Dana Medřická).

Protektorát. V jedné vězeňské cele se potkávají odbojář Karel (Jan Tříska) a Evžen (Vladimír Menšík), nasazený na něj jako konfident. Evženovo konfidentství se prozradí a Karel stojí před nutností jej odstranit. Přitom dostal do vězení sebe i kamarády právě tím, že nedokázal zavčas odstranit odhaleného kolaboranta v odbojové skupině...

Dokumentární film hledá souvislosti mezi některými aspekty politického a veřejného života dnes a v době normalizace.

Dvě nevlastní sestry - jedna po těžké autohavárii zápasí o zrak, druhá je u ní na zdvořilostní návštěvě na nemocničním pokoji. Kdo u koho vlastně bude hledat jistotu?

Film o morální odpovědnosti vědců, kteří umožnili sestrojit atomovou bombu.

Dvě k nerozeznání si podobné sestry, dva naprosto odlišné osudy. Zatímco jedna sklízí úspěchy u mužů a snadno získává jejich náklonnost, druhá žije v jejím stínu. Proč vlastně? Co se stane, když při vyjížďce po rozbouřeném moři zemře úspěšnější z nich? Zkusí druhá uloupit její život?
Film podle románové předlohy Karla J. Beneše "Uloupený život".

Filmové zpracování balady Karla Jaromíra Erbena. Z filmu se dochovalo jen několik málo minut (scéna v márnici, krátký zlomek scény v pokoji milé o délce 110, 8 metru), přesto však působí na dobu svého vzniku velmi sugestivně.

Televizní komedie Pavla Hanuše vychází ze zprávy italského večerníku „Corierre de la Serra“ z roku 1957. Ve městečku Castellano kdosi zhotovil ze skleněného demižónu model první sovětské družice a položil jej na pole poblíž lesa. Nalezení údajné družice způsobilo v městečku rozruch, byli zalarmováni hasiči, policie a vojenské úřady. Celé okolí tehdy zachvátila panika, a tak se autor žertu raději nepřihlásil. Hanuš tento námět zpracoval do komedie, v níž kralují důstojný a bojácný starosta (Felix le Breux), přitroublý a diktátorský strážmistr (Lubomír Lipský st.), chytrý a karbanumilovný farář (Miloš Kopecký), kacířský učitel (František Filipovský), bojovný lékárník (Josef Gruss), lakomý hostinský (Zdeněk Dítě) a jeho nepřívětivá žena (Věra Tichánková). Nechybí ani pohledná Lucie (Luba Skořepová) a mlčenlivý Antonio (Josef Kemr).

Komorní dramatická událost z fašistického Bulharska. Individuální střetnutí představitele kolaborantské buržoazie se zatčenými komunisty, jejichž život má zdánlivě ve svých rukou.