Přemek

Tři hvězdy za herecké výkony a atmosféru, dvě dolů za předvídatelný a natahovaný příběh.

Chcete vidět film o satanistickém Hollywoodu, který se živí nadějemi a krví mladých nadějných herců nebo herečku, která by pro roli doslova vraždial? Nechcete, věřte mi.

Slaboučký scénář (zkuste jen příběh porovnat třeba s rozhlasovou inscenací Maigret a mrtvá dívka!), v roli Maigreta otylý ruský mužik, navzdory dobovým rekvizitám nulová atmosféra... Vidět to celé bez proklikávání, nadávám na ztracený večer.

Olga Schoberová se pod jménem Olinka Berova proslavila (pravda, na krátký čas) také v zahraničí. V letní romanci TOGETHERNESS (1970) ztvárňuje Ninu, blondýnku a komunistku z Jugoslávie, která se ocitne v Řecku mezi dvěma muži, kteří zápasí o její lásku. Dopadne to samozřejmě plnotučným happy endem. Olinka předvede několik kousků pěkného oblečení a účesů.

Výborná rozhlasová hra, velmi dobrá filmová komedie. Sovák ten prostor využil dobře.

Prosím, už ne. Z oblíbené frančízy jste udělali dloooooooooouhý a únavný biják, děj napsaný evidentně tak, aby divák shlédnuvší film nebyl schopen svým známým odvyprávět, co se tam vlastně stalo... Únava. Už ne.

Umím si to představit jako ještě větší jízdu v případě, že by scénárista zvolil lineární příběh bez vypravěčské linky na policejní stanici, ale i takhle nám to VELMI zpříjemnilo odpoledne. Silné, vtipné, s přesahem.

Já jsem zatím z Volhy spokojenej; s nadšením počkám až na další díly, kde se Pekárek ukáže jako pořádná óbrsvině a ne jako tenhle přimlsálek. Samozřejmě jsem byl v té době na houbách, ale jsem nadšenej, jak se Češi po Ukrajině, Rusku, covidu a ústavnosti stali odborníky na přesné vročení "vole" v sedmdesátých letech nebo jestli by rodiče nechali své dítko řvát (fascinující je množství žen, které by nejraději chtěly zažalovat režiséra za to, že nechal toho chlapečka tak dlouho plakat bez pomoci). Za mě je ta atmosféra vynikající: Československá televize je po prověrkách poloprázdná, berou se neumětelové (študýrka nového redaktora, který umí hovno, ale má dobrý původ) a vlastně každý, kdo má ruce, nohy a řidičák (proto ty nulové reakce televizních zaměstnanců na Pekárkovu nevychovanost a celkovou prasáckost). Jakékoliv naděje na lepší život jsou v hajzlu, Rusové v republice, a tak zbývá žrádlo (je ho málo), pití (je ho dost, ale málo kvalitního) a šukání (je ho dost, v depresi jsou ženy i muži, takže se šuká furt a často, v tomhle Volha taky nelže). Těch pár lidí, co prověrkami prošli, se snaží udržet aspoň řemeslo (Geislerová v nápodobě Věry Chytilové) a aspoň lidi pobavit (půvabná připomínka Pavla Landovského v Takové normální rodince). Plus věrné zobrazení postavení ženy jako neustále přístupného masa tu k poplácání, tu k neurvalému ošmatání, ale jinak figury bez názoru a bez nároku na něj. Takže jo, za mne zatím dobrý. Řev přiboudlíků na fb České televize je jen příjemný bonus.

Schmitzer se snaží ze všech sil, občas nějaká ta známka atmosféry, ale úplná absence pořádně rozpracovaného příběhu a naopak přítomnost Jiřího Dvořáka ve zpotvořené variaci na klasický československý klip Mackieho Messera z toho dělají nesmírně nudnou záležitost.

V obsazení chybí Jindřich Šídlo.