Opferlamm

Opferlamm

Česko

3 body

Moje oblíbené filmy

  • poster

    Půlnoční kovboj (1969)

    Naivní mladík John Voigt odjíždí do NYC za svým americkým snem a myslí si, že se stane vyhledávaným společníkem zámožných paniček. To hlavní a podstatné, co mě na tomto filmu ohromilo, je Dustin Hoffman a jeho italský zlodějíček s podlomeným zdravím. Nemluvím "jen" o naprosto excelentním hereckém výkonu, ale hlavně o mistrovské sondě do života těch jedinců, s nimiž společnost nechce mít nic společného. - Chromý Ratso je nadčasovou výčitkou, kterou nikdo nechce slyšet, natož se jí zabývat. To už je ostatně daleko užitečnější sledovat stupidní pořad o tom, jaký obleček nejvíce sluší ratlíkovi. Vizuálně je film zvládnutý naprosto skvěle, obsahuje velmi nadčasové scény (honička podzemkou prokládaná flashbacky z dětství nebo psychedelická party), vše podtrženo velmi vydařeným soundtrackem. Z mého pohledu patří Půlnoční kovboj za vzácné filmy se skutečnou atmosférou.

  • poster

    Napola: Hitlerova elita (2004)

    Parádní výpověď své doby a snad i věrohodný pohled na to, jak mohla vypadat elitní nacistická vymývárna mozků pro dospívající kluky. Tvrdá prušácká disciplína, místy až krutost a svět mladého člověka, který se potřebuje realizovat a mít pocit sounáležitosti. Líbila se mi role mladého Albrechta, jemuž se stala osudná jeho schopnost samostatně lidsky přemýšlet.

  • poster

    Strašáci (1971)

    V prostředí silně depresivního venkova jsme svědky náhlé proměny řadových buránků ve zdivočelou, všehoschopnou bandu vyšinutých úchyláků. Naštěstí je tu astenický Dustin Hoffman, který u plotny odhodlaně žhaví olej na správnou teplotu - nechystá se vařit, ale nadělit buranům pořádnou nakládačku. Zprvu pomalý, místy nezáživný film zvolna vygraduje do naprosto strhujícího závěru, plného syrové brutality a šílenosti, na níž lze jen vyjeveně zírat. Zvláště pak Dustin Hoffman, který se ze směšného paroháče proměnil v mocného gladiátora, podal opět jedinečný výkon.

  • poster

    Jdi a dívej se (1985)

    Pro mě asi nejpůsobivější zobrazení válečných hrůz. Šílená atmosféra se tu zažírá hluboko až do morku kostí a provází film vlastně už od samého začátku, ať už v lesích, kde je ticho přírody jen zlověstnou předehrou před bombardováním partyzánských skrýší nebo ve vylidněných vískách, kde je slyšet jen bzučení much nad hromadami mrtvol. Ještě pěknou dobu mi utkvěl v hlavě zvuk německého letadla, které pořád krouží nad tou zkázou jako hladový sup. Když jednotka SS za soumraku opouštěla hořící vesnici, vypadalo to jako Broughelův obraz pekla a člověk si říká, že takhle to kdysi na východě vypadalo. Zůstanou depresivní pocity.

  • poster

    Evropa, Evropa (1990)

    Příběh židovského mladíka, který utekl před nacisty nesprávným směrem, až se shodou okolností ocitl v uniformě Wehrmachtu a Hitlerjugend. Skoro se mi nechce věřit, že se tak bláznivý příběh doopravdy stal. Film je ohromně působivý a i přes mnohdy absurdní situace, působí historicky věrně - obrazy na frontě nebo v Ghettu. Němci, Rusové i Poláci, všichni mluví svým jazykem, bez žádných přízvuků (koneckonců netočili to Američani).

  • poster

    My děti ze stanice Zoo (1981)

    Naprosto mě dostala atmosféra tehdejšího Berlína, pohledy na setmělé ulice z okna S-Bahnu, hudba Bowieho a úžasně přirozené herecké výkony. Odstrašující příběh Christiane ve mě zanechal nepříjemný pocit. Doporučuji v originálním znění.

  • poster

    Osvícení (1980)

    Málokdy mě vyloženě ohromí konkrétní herecký výkon, ale v tomto případě byl Jack Nicholson fenomenální. Vyšinutost a děs je v každém jeho pohybu a gestu. Horská samota, prázdné chodby hotelu, vtíravá předtucha něčeho zlého - hodně zlého a k tomu všemu něžná píseň Midnight, The Stars and You...

  • poster

    Volný pád (1993)

    Douglasův Willi je sice pošuk, ale do jisté míry sympatický, protože za oběti mu padnou obvykle ne moc kvalitní lidé. Bylo ohromné, jak takový napohled spořádaný chlápek v košili a kravatě pálkou rozehnal hispánské smrady nebo usměrnil dobře mířenou ranou agresivního řidiče.

  • poster

    Hrdelní zločiny: Bez slitování (TV film) (2001)

    Jedno z traumat mého dětství. Těžká kanonáda pro otrlé jedince a snad jediný pořad, kde se mi tenkrát nevyplatilo ignorovat hvězdičku.