Gertruda.W

Zlo je věčné. Film bez katarze. Nevěřím totiž, že svět je dnes lepší. Pak proč? Může nás film pohnout k tomu postavit se na stranu dobra? Jen tak má smysl.

Rafinované, umělecky a filmově propracované dílo. Přesto jde o jeden z nejhorších filmů, které jsem kdy viděla. Možná právě proto. Člověk asi fakt nemusí vidět všechno.

Kniha je vrstevnaté syrové vyprávění hlavní hrdinky. Nepopsatelné, naprosto strhující rytmem, jazykem, obrazy, dějem. Film je plytké, popisné, neuvěřitelné (ve smyslu pravdivosti) milostné drama, se špatnými herci (na vině bude nejspíš režisér; proč musí Víločka vypadat jako ošklivka Betty, hlavní padouch SS jako karikatura a milenec jako účastník super star?), s krásnými záběry severské přírody a ilustrativní druhou světovou válkou kdesi mimo „klasické“ válečné lokace. Ve výsledku jako bych viděla perníkovou chaloupku i s Jeníčkem, Mařenkou, Ježibabou i Ježidědkem ve válečném filmu. Vše pro mě podstatné z knihy ve filmu není. Budu se opakovat, ale je to kýč jako bič. Co mě nejvíce zklamalo, že se na tomto podílela jako scénáristka samotná spisovatelka Katja Kettu.

Proč?

Po zhlédnutí filmu mě napadalo ledacos.Taková variace Roku na vsi. Vždyť všichni jsme vlastně ten uhlík, že. Pak jsem se zasmála, když jsem si přečetla místní recenze. Ale co bych chtěla. Není to film pro každého. Musíte se zklidnit, přistoupit na rytmus nekonečných záběrů, kde se vlastně nic neděje. Jako v životě pastýře, který celý život prožije v jednom místě a z jednoho místa sleduje denně své stádo, krajinu, ulici. Jako život zvířete, které žije ve svém stádu. Jako životy všech těch co žijí na tomto krásném osamělém kousku světa. Pořád stejně dnes, jako před sty i více lety. Statická a pomalá kamera snímá jakoby z jednoho místa krajinu, kde se odehrává život těch místních. Dlouhé detaily i překvapivé úhly pohledu. Pro nás už téměř neznámé a nepochopitelné. Podobně jako když zkusíte jít pěšky daleko a dlouho. Pokud se však ponoříte, tak třeba zažijete ten pocit, že přesně toto je život. Ten film je jako modlitba. Nekonečně dlouhá a někomu se může zdát, že úplně zbytečná.

Další Vinterbergova moralita, skvěle natočená. Obdivuhodné detaily, s kterými si dali filmaři práci. Co mi utkvělo, třeba kostýmy (modrotiskové šaty, modrotiskový živůtek, modrotisková zástěra, proužkované šaty a modrotiskový šátkový čepec, červené šaty, různě kostkované šaty, denimové šaty, béžové svatební šaty s květinovou výšivkou - vše skandinávský design, dámská kožená bundička, červená sametová uniforma, pruhovaný pánský oblek model Mafie), krajina, sklizeň, sušení sena, kopání řepy, kolektivní zpěvy (po práci legraci), bouřka, požár, odvzdušňování ovcí, koupání ovcí, šerm v lese, plavání v moři, vlhnoucí oči mužů a hlavně nezapomenutelný přímý tah ovčáka na branku. Velkým mínusem je, že v tom nehraje pan Mikkelsen, to bych dala za šest. Stále přemýšlím, proč to vlastně Thomas Vinterberg udělal? Nezbláznil se? Nebo že by v tom byly peníze či jiná mě neznámá vášeň? Možná za to může můj nedostatečný smysl pro romantiku. A není to nakonec ten, bojím se to vyslovit, kýč?

Vynikající herci, výprava, kostýmy. V kontrastu s námětem však poněkud nudně konvenční a stereotypní. Jako bych viděla jen další film o impresionistech či Marii Curie-Sklodowské. Škoda.

Promyšleně vystavěná sci-fi. Funguje to, působí to, ale smyslu to nemá za mák. Mysteriózno je zde povýšeno nade vše.

Zajímavý, avšak těžko uvěřitelný příběh, což snižuje mé hodnocení. Co je však vynikající, je to ostatní. Skvělá filmařina – kamera, střih, herci, atmosféra, napětí. Nikolaj L. Kaas jako problémový narkoman je bezkonkurenční. Celkově film pochmurný, chvílemi až těžko rozdýchatelný. Některé scény jsou tak syrové, že by je člověk vlastně ani nikdy nechtěl vidět. Přesto do filmu patří. To je to, co tenhle film zvedá nad ostatní thrillerové detektivky.

Já myslím, že to tvůrci nemysleli vážně a moc se u toho bavili. Něco, jak ty pohádky s čertama blbounama v kulisách a kostýmech od Josefa Lady. Copak si nepamatujete, co všechno dávali ve veřejnoprávní TV dřív? Je to jen taková vánoční nostalgie, prostě joke.