Mylouch

Hodně reformní přístup k žánru, který přináší spíš eklektické pojetí vyzobávající z mnoha forem, ale kdo by lpěl na škatulkách. Lehké odkazy na klasiku vidím spíše na tu evropskou padesátiletou rochefortovou a cherbourgovou. Sympatická dvojice si zdařile odtančí povinné skotačení, silně působí v pěveckých číslech citlivého skladatele a září v klíčových scénách, přinášejících silné životní poselství na téma sny, úspěch, vztahy a jak to doopravdy je. Místopisné odkazy L.A. potěší, vizuálně nejde o nadpozemskou záležitost ( a to ještě doufám, že z technického hlediska jsem v Lucerně zdaleka neviděl plnou kvalitu ), hudebně také nejde o projev nejsoučasnější modernosti jako v muzikálových klasikách, obhajobu jazzu známe daleko přesvedčivěji z Tavernierovy Kolem půlnoci, přesto celek má přes výhrady velkou kvalitu, ve které ale budu až na herce a aranžmá rozpačitě hledat tu, která si zaslouží oscarové ocenění. A noví fanoušci jazzu po trochu salónním filmovém zážitku asi budou hodně tápat, jaká je dnešní scéna, která by je mohla oslovit s předkládanou čistotou. 4,5*

Robinsonka jako lávštóry na zalidněné mezihvězdné lodičce, která plyne v pohodlném spotřebitelském (vztah podnikání a spotřebitelů je jinak nahozen celkem roztomile) tempu, jež byť ve službách celku ubírá hodně z potenciálu nejvypjatějších scén, kdy hrdinové řeší dilemata, krize, rozhodují se. Na postavy se dobře kouká, potěšitelně působí scénářem nenásilně postavené morální otázky ve vztahu jednotlivce a společnosti i vyvrcholení v závěrečném obrazu, který promlouvá ke každému z nás. S licencí vůči fyzice i žánru směle i 4*.

Feudální svět se s jedinou čestnou výjimkou hroutí, rodící se maloburžoazie je onde týrána zvůlí panstva, tuto však na radostném vzestupu s písní na rtech a městská chudina se k ní přidává. A český televizní divák, vyzbrojený dějepisnými znalostmi o lovcích mamutů, v horším případě několika bolševickými školeními o dějinách dělnického hnutí, analytickými schopnostmi absolventa 1 semestru VUMLu nebo modrou legitimací (viz ona dogmatická varování sebevědomých elit z poloviny 90.let ! před zfilmovanými ideologicky diverzními pohádkami, zásadní pohoršení tehdy vzbuzovala zášť tvůrců vůči kmotrovským rádcům), aby se tu uinterpretoval. A protože cena zpívající květiny není tvůrci ani trhem ani do samého závěru určena, můžeme se věnovat filmu samotnému: Poetický skvost s příkladnou dramatickou stavbou, epochální hudební partitura pozdvihující celek do oblačných výšin, příběh o lásce a svobodě s nejedním nadčasovým morálním apelem směřujícím k divákovi, plynoucí ze souhry tvůrčího týmu, kterou si nikdo nevysedí v polospánku na přednáškách. Dnes přes každoroční reprízy už - zdá se - celkem neznámá pohádka, kterou na čsfd hodnotí jen 1/4 ! uživatelů proti některým jejím konkurentům. komentář: Marthos, Subjektiv

Velké téma, které je bohužel scénáristicky rozpracované velmi průměrně. To, že chybí rozvinutí vedlejších postav, by se ještě dalo vysvětlit zaměřením na hlavní linii, ale bohužel i obsah a vedení dialogů jsou hodně neumělé a vedení herců má značné rezervy. Právní rovina je hodně skicovitě školometská. K pozitivům patří herecký typ Jastrabana, dávající celku svěžest, a syrová romská hudba bez kudrlinek. 2-3*

Moje první UW - žánrový kousek, který mi i jako nezasvěcenci říká, že oproti hrám bude mnohým divákům vadit, že nemůžou kecat do děje. Přehledné (to dneska taky není tak málo) zpracování děje s vnitřními motivacemi postav, zvraty, silnými ženskými figurami i českými lokacemi a scénickou moderností, vtělenými do formálního romantismu. Síla rodinných vztahů, krása severské čisté rasy, také ale důkaz, že antropomorfní bytosti jsou nevýhodně zranitelné, ale pár set zásahů podle ne zcela jasných pravidel občas ještě snesou. Světlotonalita návazných ex- a in-teriérů občas kousek vedle, zvuková podoba na čsfd projekci ne moc uspokojivá, celkově ale přesvědčivý tvar pod stříbrem měsíce. 3-4*

Filmařsky kreativně zpracovaný příběh se zjevnou snahou o sdělení. 3-4*

Osobně niterný příběh, který se opět odehrává v pozlátkových kulisách showbyznysové high society. Nevinnost mládí a kariéry, sny a rozhodnutí na březích obou oceánů. K tomu tradiční scénáristický a režijní nadhled profesní, vztahový i religiózní, osudové kouzlo mladých žen, rodinné zázemí, ideál podporujícího okolí, jazzík. Další z lehkých, krásných a stylově důsledných ohlédnutí za marnostmi života. Kristen, Blake ... a samozřejmě Jeannie.

53´ ... c´est tout

Dobře prokrvený příběh osvěžený různými podobami vztahu lásky a financí. Vizuální zpracování vytváří v akademickém formátu přesvědčivý svět, který vyhovuje režijnímu pojetí. Tomu možná odpovídá i strnulejší podoba českého dabingu z r.1983 (Hudečková, Trávníček, Munzar, Langmiller) za 3*

Radostná filmařinka, spojující v příběhu dobový smysl pro psychologii, mystiku a duchařinky. Revoluční smysl pro střih, svébytné výtvarné pojetí prostoru (inspirativní ještě pro mnohem pozdější Krakatiti nebo i animované filmy současnosti) a kompozici scén, k tomu emocionální uměřenost hereckých akcí.