MrOgilwy

Osvícení - chvění - myšlení - šílení - mrazení... Ten prostor. Prostor uprostřed přírody již od úvodních titulků a psychologická změna příchodem zimy. Prostor podtržený malým klukem jezdícím po nekonečně dlouhých chodbách hotelu. Odtržení otce od rodiny a šílení uprostřed jeho hlavy.

Velký film o nejdelším dnu, který napjatě očekávali nejen Spojenci. "Tady máš a hejbni s sebou." Velké herecké hvězdy v rolích již legendárních velitelů nebo obyčejných hrdinů. "Slyšel jsem dvě kliknutí." Poctivý film o velkém okamžiku, který se nenatáhl do délky jednoho dne. "Myslel jsem, že jsem ztracen. A kdo není?"

Ano, je to tu o5. Není překvapující, že tento film nemůžou vystát lidé, kteří jsou schopni dát 5 hvězd a tak 5 ódy na Majora Zemana. Ano, jsou i tací. A tak ..."proto i já vídávám ráno Slunce vycházet a večer zapadat a shledávám to i nadále přirozeným". Nechápaví nemohou pochopit význam Slunce, pokud nepřestane svítit... a nemusí to způsobovat Laputa. Lidový soud a přepisování zápisu... nebo neznalost nepsaných pravidel při tanci, otvírání studánek. Zákaz mluvení. To v Babovřeskách pravda nenajdete a tam se tedy nenudíte a nemusíte procházet bolestí, kterou někdy způsobuje úporné přemýšlení. Gratuluji vám, máte tedy jednodušší život a volíte vždy jednoduchost, v životě i politice, a tak se my ostatní díky vám nenudíme. Třeba můžeme vynalézat v Akademii vynálezců. I když i já nechci aby výdobytky pokročilé tedy "sovětské vědy" pohánělo zvíře. Není v žentouru něco překonaného a možná i podvratného? Je zde více nezapomenutelných hlášek. Ty si ale nemůže přebrat v hlavě člověk, který vyžaduje přímý děj, tedy i rysku mezi barikádami dobra a zla, díky Marvelle....tak i já nepotřebuji obecně žádoucí vnucení myšlenek, které se mi mají honit hlavou, než mě popraví... Pro vás nechápavé je otázkou, proč máte hodnotit a kasat si triko nad filmem, který není určen pro vás. Tedy užívejte jednoduchosti života třeba nad komixárnama, dejte skutečně vymyšleným nelogickým a nepravdivým příběhům plný počet hvězd, vždyť... tam je dobro celou dobu na pokraji porážky a v útlaku a zlo je pak na samém konci očekávaně přesto, nepoužívejte logiku, překvapivě poraženo. "Ona u vás byla válka? Ne, proč?" I špicl se k vám může chovat hezky, nikomu přeci neubližuje, a vy můžete dostat cestou na šibenici párek a pivo a ještě být vyzváni, abyste podepsali, že vám bylo vydáno občerstvení... nebo koblihu?

Mládí uniká. Plyne a je krásné. Je na místě se mu podivovat, přát si být mu nablízku, aby neodešlo, aby nás rychle neopustilo. V tom případě je otázkou, co přineslo a přináší, avšak co je jisté, je to, že odejde. Uvědomují si to ti, kteří již mají věk a vzdalují se víc, než je jim milé. Film je o tom, že každý se k tomuto poznání propracovává jinak dlouho a jiným způsobem. Konzumenti nepochopí, že je třeba naladit. Ne každý naladí, a tím si neužije a tím i nepochopí, že to není o polopatických sděleních. A kdy to u Sorrentina o tom bylo?

Určitá etapa v porevoluční době i českém filmu. Čím déle od roku 1996 sledujete, tím větší je to "svědectví".