Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Animovaný
  • Krimi
  • Akční

Recenze (2 438)

plakát

Hra na oliheň (2021) (seriál) 

Hudba jako jako od Danny Elfmana, jako kdyby i Tim Burton se rozhodl, že lidstvo už si vůbec nezaslouží žít. Nejlépe ještě ve stylu hraní si na dětskou hru. A ono co dodat? Evidentně dobře navržená a promyšlená příběhovka s nějakou nostalgií spojená se zbytečným zabíjením a dobrou filmařinou evidentně funguje. Pak je tu typická korejská  filmografie a otisk ať přes zbytečnou krev, explicitu, až divadelní přehrávání, dá  se toho vyjmenovat dost. Přes mnoho postav, co  své výkony  vytahují až k nebesům, které nakonec až moc bijí do očí. Přičtěme zbytečné linky, které se nevysvětlí, nikam nevedou a jenom prodlužují děj. Pokud se máme dočkat plot twistů, tak jsou  takové chabé, opět zdlouhavé a nevypovídající. Je vidět, že Netflix rád plní něčí sny, které měl tvůrce na začátku kariéry bez toho, abych by to někdy dávalo smysl. Plebs je ale spokojeno. A i přes to všechno, co jsem napsal... tak já taky. Nepamatuji se, když naposledy jsem dokázal vidět něco tak  originálního a zajímavého, co mě dokázalo držet až do konce. A že ty poslední dva roky fakt stály za hovno. I když je to v něčem dost  podobné korejskému Parazitovi jako béčková kritika kapitalismu nebo jako i lepší kritika kapitalismu oproti španělské Díře. Finále Olihně možná zanechá otisk, ale spíše na konci zmate a zanechá více otázek než odpovědí. Ale Netflix opět našel důl.

plakát

Není čas zemřít (2021) 

Už  fakt není čas. Za chvíli začne hodina, musíme jít. Změna štábu a změna pozic dostala za výsledek nového Bonda, přičemž čekání na něj bylo úmorné. Možná podobně jako i jeho samotná délka. I na něco tak akčního jako je Bond jsou prostě skoro tři hodiny až moc. Film se tím pádem i dost topí ve své vlastní komplikovanosti a já mám silné pochyby, že když lidi chtějí jít na Bonda, tak chtějí přemýšlet nad něčím, co postava udělala asi dvě hodiny zpátky. A že se to děje hodně. A navíc to jenom zamotává palice. Vychází z toho záporák, co nemá moc prostor a když už tak ani nevíme o co mu jde. Zápletka, která je spletitá jako grupáč na vysokoškolské koleji a záběry od kterých dostáváme něco jiného než čekáme. V mém případě kde jsem čekal střih  na jinou scénu scéna naopak pokračovala, což jen může být úkaz mé neznalosti. Stejně tak, ale si myslím, že tato skladební politika nefunguje třeba v 90 % filmů, co jsem viděl. Poté finále docela i překvapí tím, jak je razantní a tvůrci budou mít, co dělat, aby vše vysvětlili, ale nic to nemění na tom, že jinak to ani být nemohlo. Byl to  další  nářez, který nás poslal do  trochu hezčích vod této super éry, která končí. Zrovna tato jízda mi tolik nevyhovovala, ale rozhodně ji vyloženě nezatracuji. Hlavně, že se Craig konečně vrátí, aby dodělal Millenium :))) hehe. "He was Bond. James Bond."

plakát

Půlnoční mše (2021) (seriál) 

Věc, kterou bych asi doporučil všem a zároveň bych řekl, ať  raději neztrácí čas. První epizoda to žene celé ke katastrofě, kdy nikdo moc neví o co jde, a jde jenom o nějaké pánbíčkování. Navíc seriál profilující se jako horor se tak skoro polovinu času netváří. Mike dělal dva roky na dost blbém pokračování Domečku na kopečku a teď se za rok vydává do nových vod. Trochu ale trvá, než se v nich naučíte plavat. Nicméně svět je zde velice zajímavě rozpracování, dokáže překvapit a dokáže poutat. Postavy toho hodně nakecají a mají tendenci hlavně furt mluvit o Bibli. To na konci jenom dokazuje, jak  je ta kniha nedůvěryhodná a chaotická, protože si je schopná protiřečit neustále. Je mi líto tvůrců, kteří tu Bibli museli dokola furt číst. Nakonec je to docela jednoduché a z příběhu si  můžeme vzít strašně moc témat. Přes xenofobii, bigoty, ignoranci, odkážeme se na všechno. Někdy to tím i vypadá na divadelní hru. Zase na stranu druhou je zajímavé to kamerové porno, kdy Fimognari konečně nedělá chlorovaný podvodníky a nechává mluvit barvy. A je to orgáč. Někdy už dost otravuje to, jak se seriál snaží sežrat šalamounovo hovno, ale nějakým způsobem, to mnohdy funguje.

plakát

Schumacher (2021) 

Původně trochu divně chaotické a zvláštní, ale postupně nečekaně schůdně. Až přes velmi vyhrocené momenty v celém filmu i s nečekaně epickou hudbou. Nakonec se dokument někde ustanoví a jasně začne vyprávět příběh legendy. Asi mi opět chyběl  nějaký aspekt toho budu, který je zapotřebí překonat, ale tolik mi nevadil. Poselství sděleno bylo. A Schumy tu s námi stále je. Jen nevíme moc jak, protože i když žije, tak moc nevíme ani jak a jestli vůbec. V tomhle dokument nečekaně selhal.

plakát

Minuta věčnosti (2021) 

[FEBIOFEST] Vlastně na české poměry dosti vystupující film. Tvůrci ho dokonce proklamovali jako netradiční, což se nakonec ukázalo hlavně spíše v rámci scénáře. Ten totiž je těžko identifikovatelní ve fundamentálních věcech jako třeba body obratu a podobně. Skoro se zdá, že film si jede nějakou svoji flow a v těchto více hlubších filmařských věcech se někdo někde asi zapomněl. Nic to nemění na tom, že film dosti vystupuje už jenom v tom, že se odehrává ve velice líbivé lokaci a je to celé nějaký jeden velký jinotaj. Jsou zde především věci, které vykukují jako hudba mezinárodních rozměrů, ale poté také dialogové přešlapy, kdy scénář trochu zní jako divadelní hra, někdy zní, že do role dcery měla být v rámci chování spíše obsazena desetiletá holčička, která dokáže být během filmu dost upřímně otravná, což mrzí protože Babišová není špatná herečka. Taky je nutno říct, že když už někdy už po padesáté slyšíme kolovrat ohledně toho, že táta je bručoun, tak Langmajer je schopen to zahrát do autu, až je z toho vtip. To v celku fungovalo, ale není to bohužel vždycky a strašně to filmu ubližuje. Taky si šlo někdy více pohrát s prolnutím Islandu a reality v rámci monologů a hlášek, ale to jsem hnidopich. Film zajímavý, Havlík neustále nabízí něco nového a snaží se projít do jiné a zajímavější zóny z českých zajetých kolejí. A to jsem schopen respektovat. Asi nebude průkopníkem nového českého filmu, ale alespoň bude ten, kdo někoho inspiroval a odstartoval to.

plakát

Kryštof (2021) 

[FEBIOFEST] Takovéto domácí žvýkání s trpkou pachutí na dlouhou dobu. Historický film, který se snaží ukázat číst historie, která není nijak příjemná, jenže film to moc nebere příjemnou formou. Zase mi přijde úlet jak tempo a atmosféra filmu je schopná se změnit za pár minut. Celou dobu se pohybujeme v příběhu, ve kterém se moc nemluví, ale alespoň víme o co jde. Postupem času dostáváme na účet, ale scény, které jsou jako z jiné planety, zbytečně protahují děj, který nikam neposouvají anebo film dehonestují. Moc nedává smysl vůbec to, že postavy nezdrhnou přes hranice rovnou a musí si udělat zcela bezpečnou a logickou zastávku na druhé straně hranic. Minimálně nám to tvůrci nedokázali osvětlit. Tohle jejích cestování sem a tam má takové plytké zastávky, které nedávají úplně smysl a odhalují retrospekci, která je teda dost komická než vážná a posouvající dál. Nechat se zabít tím, že mi někdo skoro omylem sáhne na loď. Tak tys musel být fakt ubožák. Filmu moc ani neprospívá, že polovinu herců se snaží mluvit česky, i když to jsou Slováci, což by nevadilo, kdyby to neměli každých deset minut. O to větší je průser, když herci jsou Slováci, mluví slovensky, ale slova se jim netrefují do úst. To je co za socialistické kouzlo? Korunu tomu nasazuje Borbély, která jako Maďarka hýbe pusou lépe česky, než Slováci slovensky. Paráda! Taky teda úplně nerozumím tomu mít v takovémto filmu tuto herečku, ale pokud to bylo psáno na míru, tak jsem schopný respektovat. Nicméně její pasáže, už jsou tuplem nijaké. Postavy raději nemluví vůbec, hrají si na Jamese Bondy 0048 a když už něco řeknou, tak to moc nedává smysl. Vzal bych tě sebou ale... ale co? Jsi moc tlustá? Jsi Maďarka? Musíš jít promítat do kina? Nelíbí se mi tvoje oči dlouhé jak Babišova linka na chleba? Nic. Domyslete si nelogiku příběhu. Celá politika přidávání známých herců postupem děje mnohdy je taková plytká v road movie, kde je zapotřebí ukázat, co nejvíce dopravních prostředků oné doby, aniž by to dávalo smysl. Je to obří škoda. Film je totiž první polovinu opravdu dobrý. Na Febiu před rokem byli Služebníci, na které jsem nakonec čekal rok, abych zjistil, že to bylo strašně nudné a zdlouhavé bez pointy nebo gradace. Zde něco z toho lepším světle máme, ale ta cesta skrz je tak trnitá a otravná, že z toho bolí i hlava.

plakát

Neznámý (2020) 

[FEBIOFEST] Zase dlouze, zase ale zajímavě. Rumuni trochu mají určité škatulky i skrze Judeho, ale zde máme trochu jiný případ. Je to rozehraná symfonie policisty, který má geniální plán. Ale na co vlastně? Na pomstu. Oukej. Film hodně dlouho vede směrem, u kterého si nejsme jisti, o co jde. To je právě dost zmatené, jelikož přehlídneme důležitosti na začátku, které jsme měli za nedůležité. O to více jsme ovšem překvapeni, že tu byl celou dobu nějaký plán na pozadí. Za mě dílo, které posouvá žánr někam dál, až na to, že občas máme dlouhé záběry ažaž, zbytečné scény nikam neposouvající děj (celá anabáze s autem) a divné mini blbosti, kdy chlápek je ochoten zapálit svět kvůli přítelkyni a zastavuje kvůli kočičce. Obecně je film hodně zajímavý tou pointou a vyprávění. I když nás hodně vede zbytečně na zcestí a obsahuje divné pasáže. Hlavně je tak komplexní, že pochopit ho na první dobrou a spojit si vše je skoro nemyslitelné. Tam tvůrci si mohli dát asi, co chtějí, jen aby to vypadalo cool a i tak nedávalo smysl. Nicméně stále je zde ten celek. Na závěr Febiofestu hustá tečka.

plakát

Kovbojové (2020) 

[FEBIOFEST] Tento film byl prostě jasný. Lahůdka. Jednoduchá a další americká nezávislá věc, která jasně vytyčila hranice, kde se bude pohybovat a ono to fungovalo. Je smutné, že jen kvůli tomu podle mě, že film má trans tématiku, tak nemá moc dobré hodnocení, a přitom tam není skoro vůbec ani pushovaná nebo vnucována. Je tak tak, jak to je. Uznávám, že je to trochu klišé, že v nějakých charakterových částech jsme mohli dostat víc a taky finále mohlo být víc vyhrocenější. Každopádně to byl dost jasný film, který nenabízel žádné Šalamounovo hovno a měl jasný směr. Zahn se konečně objevuje i ve vážných projektech a nečekaně mu to sedí i sluší i s jeho humornou personou. Za mě super. Oddych na plné čáře.

plakát

Fabian - Příběh moralisty (2021) 

[FEBIOFEST] Dokážu si představit, že film si někoho najde. Je to svá záležitost. Jenže být svůj odtahuje nějaké lidi. Bohužel já byl jedním z nich. Kino jsem opustil po půl hodině s tím, že jsem tušil, že film se nevyvíjí nijak, jak by mi to dávalo smysl. Výmarská republika přitahuje zvláštní umění.

plakát

Hrana zlomu (2021) 

[FEBIOFEST] Tvůrci mluvili, že půjde o netradiční film, což jsem ten den v Česku slyšel už jednou a obojí byla docela pravda. Akorát zde vidíme vskutku syrový deprimující thriller, ze kterého vám může být opravdu až fyzicky špatně a je na tom vidět, že Křižka je vskutku talentovaný a nově nalezený umělec, který určitě bude mít, co nabídnout. Zřejmě bych určitý háček viděl v obsesi na takovéto filmy, kterým úplně neholduji, ale jsem rád, že není nutno vidět nějaké ty samé koncepční české filmy a můžeme vidět něco nového. Příběh je roztříštěný jako Pulp Fiction, akorát trochu po svém, což se zdá být lehce chaotické, ale dokážeme se v tom docela v pohodě najít. Kde už bych viděl určitý problém, že samotné finále nemusí dávat s úmyslem postav nějaký jasný smysl, což zase v celku zbytečně škodí. Nakonec bylo i zajímavé vidět Kozuba, který se snaží odprostit od komické škatulky, což mu jde snadno, protože je skvělý herec, ale dost lidí, kteří na tuto změnu nejsou připraveni mohou být dost šokováni. Film je to drsný, který si ovšem ne vždy libuje v explicitním násilí, což beru, každopádně nejde přímo o můj šálek kávy. Křižku bych strašně rád viděl v lehce umírněnějším filmu. Ale jsem rád, že český film jde někam jinam.