Nin

Minulost Karla Gotta nalakována narůžovo. Nečekal jsem, že tohle bude nějaká důsledná analýza jeho života, čekal jsem spíš takové příjemné ohlédnutí za působivou hudební kariérou tohoto zpěváka, které pak bude s jeho blížící se smrtí dojemné. To bych bral. Ale tohle... tohle je něco mnohem horšího. Dokument (možná bych to měl psát do uvozovek) se snaží ukázat, jak je Karel prostě báječný a jak ho všichni zbožňují. Co se týče jakýchkoliv možných chyb v minulosti, tak mu zde na kameru různí jeho slavní kamarádi (především Jiří Suchý a Marta Kubišová) říkají, jak udělal dobře a jak byl vlastně hrdina. Je tu velký důraz na jeho rodinný život. Cpe se nám tu, jak má téměř ideální rodinku, což samozřejmě není pravda, protože do filmu prosakují i věci, které se těžko dají změnit. Třeba to, že má malé dcery, jejichž tatínek v dědečkovském věku brzy zemře. Taky je dost smutná návštěva u dospělé dcery, která vyrůstala v podstatě bez otce, takže se cizího Gotta jako malá nejdřív bála, ale pak (po střihu) říká na kameru, že se vůbec na tatínka za to nezlobí, že ani není co odpouštět. Jo, určitě to musí být báječný pocit vidět tátu, jak teď na starý kolena hýčká svoje dcery, zatímco na vás celej život kašlal. Chápu, že rodina je dost osobní věc a nejedná se o jednoduchou věc. Jenže jak říkám, dokument o tomhle chce mluvit, takže mi to nedá, abych si na to neutvořil názor, který je nejspíš v rozporu s tím, jaký se snaží produkční firma Ivany Gottové u diváků vyvolat. Rád bych zdůraznil, že si nemyslím, že je Ivanka Gottová nějaký zlý, vypočítavý člověk. Já totiž bulváru nevěřím a neznám ji. Každopádně ani z tohohle filmu si na ni názor pořádně utvořit nemůžu, protože ve všech scénách je tu zobrazována jako trpělivá starostlivá manželka. A to dost nedůvěryhodně. Může to být i studem před kamerou, ale její projev zní škrobeně a nepřirozeně. Oproti tomu její manžel Karel má za celý svůj život vypravování nacvičené na výbornou. Hezky se poslouchá, ale když se nad tím člověk zamyslí, tak tam jenom pořád nostalgicky vzpomíná na mládí a na sebe. Pořád jenom já, já, já. Manželky či děti tato postava filmu, kde má být dokonalý rodinný člověk, nezmiňuje prakticky vůbec. Dokonce i když mluví přímo s dětmi, tak se konverzace obvykle točí kolem něho. Tento patetický snímek se snaží za Kájou zanechat odkaz o tom, jaký byl borec, protože nám to všichni, včetně jeho, neustále říkají. Hrůza. Pár bodů dávám za skvělé scény z Gottova muzicírování zamlada. Jinak odpad. (4/10)

Jimmy Carr a jeho hromada krátkých vtipů, především jeho oblíbené "one-liners". Které v jeho podání stojí za to. Samozřejmě se najdou i nějaké trochu slabší vtipy, ale opravdu velké množství Carrových hlášek je skvělé. Jimmy Carr je už za ta léta ostřílený komik a mistr v oboru. Vtipnost se v téhle show postupně stupňuje a zhruba ve druhé půlce přichází s tím nejlepším, co v poslední době vymyslel. Carrovy oblíbené interakce s publikem (která často nedopadá pro publikum dobře) tu není mnoho, ale i zde dojde na nějaký ten "stěr", i když asi nic, co by se dostalo do kompilace jeho legendárních střetů. Výborná stand-up. (8/10)

Pěkná satira hodící se do současné doby. Bohužel je ale u ní taky vidět, že má příliš přesně ohraničená témata, kterým se chce zabývat a kterými ne... Takže v podstatě jde o film pro ty, kteří souzní v USA s levicí. Což já tedy jsem spíše levičák, a tak v tuhle chvíli můžu být ten, co říká té druhé skupině, že jsou to "snowflakes", pokud brečí, jak je tenhle film hrozný (mluvím teď především o reakcích v USA). Každopádně když tohle obejdu, tak je Don't Look Up velmi zábavný film s dobrými herci, kde se najdou i nějaké ty smutné momenty. Má dobré nápady a jako společenská kritika krásně funguje. Hodně pro mě bylo důležitý, že má překvapivě zajímavé postavy, které utáhnou i trochu delší stopáž. (8/10)

Pohodový seriál, který hezky vymyslel spojení Vánoc s nesourodou dvojicí skládající se ze znaveného stárnoucího hrdiny a mladé nadšené lučištnice. Hodně čerpá z jedné oceňované komiksové série s Hawkeyem (která se mi mimochodem moc nelíbila), ale vypůjčuje si z ní jen postavy a trochu vizuál. Příběh si vytvořili zcela vlastní... což mi vůbec nevadilo (už proto, že ten původní komiks nijak nežeru). Děj je tedy fajn, hodně pomáhá i to, že má seriál rozumnou délku. Hodně mi však vadily některé postavy. Hluchoněmá Maya je nezajímavá, prostě jen drsňačí a používá znakovou řeč, a Jelena má být nejprofesionálnější nejnebezpečnější vražedkyně, přitom tráví většinu času tím, že se jak zmanipulovaná puberťačka snaží zabít a pomlouvat Hawkeyeho za to, že měl zabít jeho sestru Black Widow (nezabil). Kate Bishop je někdy fajn, někdy míň. Naštěstí to táhne hlavní hrdina Hawkeye, kterýho umí Renner sympaticky zahrát. Celkově tedy slušný krátký seriál s několika otravnými vedlejšími postavami. (7/10)

Sympatický film. Líbí se mi, o co se tvůrci snažili, i když ne vše jim vyšlo. Rozjezd je skvělý - nakoukneme do života českých internetových influencerů a představí se postavy, což jsou všichni tak trochu blbečci, ale přesně takoví blbečci na dobrou komedii. A téma youtuberů je pro komedii jako stvořené. K mému překvapení - ale milému - se pak film postupně promění v horor, nebo spíše horovovou komedii. Nemohl jsem si nevzpomenout na Choking Hazard. Tady ale začne docela solidní námět scenáristicky váznout. Příběh se začne odvíjet jako v nějakém amatérském céčkovém filmu (přitom amatérsky nevypadá) a postavy přestávají být zábavné i sympatické. Například Kozubův Shoky jakožto hajzlík, co nejde pro sprosté slovo daleko, má velký potenciál, jenže je tu jaksi málokdy vtipný. Zachraňuje to pak nakonec jediná solidní postava a to přihlouplý Magnusek. Naprostá trefa do černého je pak zapojení hudby bratří Nedvědů, to je tu opravdu objevené filmařské zlato. Úplné vyvrcholení filmu nakonec není vůbec špatné, ale bohužel, v té době už se film dávno topí ve vodách průměru. Ale stále vcelku sympatického. (6/10)

Realistický, až dokumentární snímek o jednom večeru v mnohahvězdičkové restauraci, kde jsou zaměstnanci pod neustálým tlakem, zatímco se zároveň snaží vepředu vytvořit co nejpříjemnější atmosféru pro zhýčkané návštěvníky. Vidíme tu tedy především, jak to mají kuchaři a číšníci těžký, například určitě každý polituje černošskou servírku, ke které se chová hnusně tlustej bohatej suverén. U hlavního hrdiny to je ale trochu těžší, protože hned vytušíme, že udělal ve svým životě celou řadu chyb a stále chyby dělá. Když se tedy ve filmu neustále potácí před kamerou, tak to není zrovna příjemné sledovat. A není v tom sám, většina postav tam má nějaké menší či větší problémy, takže to není zrovna pohodový film. Je ale často zábavný a napínavý. Dost mě ale mrzelo, že film nám nejen svým názvem slibuje, že dojde k něčemu velkému, ale... ani moc ne. Film se drží při zemi (aby byl realistický?) a taky mi přišlo, že se zhruba v druhé půlce trochu vyčerpá a už jen dál koukáme, jak je všechno pro všechny naprd a pak - zatmívačka. Zajímavý film, takový ten přesně na festivaly, ale za nic zásadního Boiling Point nepovažuju. Každopádně na závěr chválím všechny herce. (7/10)

Velice sympatický seriál vracející se ke kořenům Star Wars. Je to hodně westernové, takže je tu kromě drsňáckého málomluvného hrdiny i pomalejší tempo. "Mando" je sympaťák a vedlejší postavy jsou taky fajn, ale hlavní příběh mě tolik nezajímal. Vizuál je vynikající, ve druhé řadě v podstatě perfektní. V druhé sezóně je taky větší napojení na známější věci z universa Star Wars, přijdou například Jediové. Fajn seriál, ale westerny já zase tak moc nemusím. (7/10)

Po první řadě, která se stala megahitem, nepřekvapí, že již tak pěkná výprava je tu ještě působivější. A ještě víc se tu navazuje na Star Wars, především původní trilogii, což je prostě krása a milý krok. I když je tu větší děj, který se víc soustředí na důležitost "baby Yody" a přibydou i nějací ti Jediové, tak mají epizody stále spíše komornější děj. A opět jako u první řady je mi tohle všechno sympatický. Ale stále taky u mě platí to, co v jedničce. A to, že Mandalorian má pomalejší, westernové tempo, které mi tolik nesedí. Ocením hodně věcí, pobaví mě hodně věcí, uznale pokývám hlavou... Ale taky mě nezajímá tolik, co se stane dál. Což je samozřejmě dost důležité. Celkově však kvalitní podívaná. (7/10)

Takový fajn western seriál (což je cool, když Star Wars vychází taky z westernů). Jenže já bohužel na westerny moc nejsem. Mívají totiž pomalejší tempo a to je i přesně případ "Manda". Mandalorian má taky westernovsky malomluvného stylového hlavního hrdinu, který je hodně fajn. Líbí se mi, že často si ho různě dobírají padouši či jiní drsňáci, a on to často prostě ignoruje, místo aby na to hned nějak reagoval nebo je nějak setřel, jak by se to stalo v 90 % jiných seriálů. Sem tam nějakou hlášku taky procedí, ale šetří si je. Sympatický mi taky je, že děj je hodně epizodní, což se dnes moc nenosí (a mrzí mě to třeba hodně u komiksových seriálů, u nichž bych často spíš ocenil různé patálie superhrdinů než jeden rozmělněný příběh). Na druhou stranu, jak už jsem říkal, trochu se to táhne. Najde se pár epizod, které jsou skvělé a jsou i vcelku svižné, ale jinak je to spíš jen taková pomalá pohodička. Ale kvalitní pohodička. ještě nesmím zapomenout zmínit, že má Mandalorian estetiku původní trilogie. To, jaké se tam objevují rasy a potvory, a celkový vizuál... To mi připomíná ty staré Star Wars, na kterých jsem vyrůstal, a je hrozně fajn je mít tu takhle moderní a zároveň se soustředit na menší a komornější děje nežje  záchrana galaxie. A artworky v titulcích jsou taky boží. Kdybych byl větší nerd a měl větší byt, tak bych si neváhal většinu pověsit po zdech, jak jsou krásný. Takže tenhle seriál má fakt hodně kvalit, ale v konečným důsledku je to pro mě jen mírně nadprůměrné podívání se. Není to tak, že bych se nemohl dočkat dalšího dílu anebo občas nekouk během sledování na hodinky. (7/10)

Tak tohle je opravdu pořádná porce zábavy, obzvlášť pro fanoušky Spider-Mana. Marvel úpěnlivě zatajoval, že film je vlastně velkým crossoverem s dalšími Spider-Many, což je něco, co je sice v komiksu běžná věc, jenže v komiksu si nikdy nemůžete vychutnat jiné herce a celkově je to u superhrdinských megafilmů, které mají někdy docela komplikovanou minulost, přeci jen něco trochu jiného. Film se pak nakonec ani nestydí pomrkávat na znalého diváka a být docela meta - jsou zde narážky na staré filmy a hranice, mezi kterými vnímáme herce a jejich postavy, je někdy velice tenká (Garfield je trochu lůzr po dvou filmech, Maguire je náš starý zkušený miláček...). Potěší i návrat padouchů, z nichž Molina a Dafoe si zahrají řádný herecký koncert. V tomhle filmu Spidey řeší problémy s odhalenou identitou, s čímž mu má pomoct Dr. Strange. Nakonec tu máme různé akční eskapády, v nichž se Spidey i Strange chovají někdy dost ujetě a hlavně Spidey dělá až moc chyb... Můžeme si říct, že je to proto, že je tak mladý a nerozvážný, ale je to spíš kvůli tomu, aby jim ten jejich crossover nějak scenáristicky vyšel. A vyjde jim to fakt pěkně, aspoň co se zábavnosti a pěkných scén týče, takže nad tím můžu mávnout rukou. Spider-Man: No Way Home je totiž především nadupaný superhrdinský biják. (9/10)