zelvicka.

Kdybych někomu měl říci, jak vypadá zfilmovaná poezie, jednoduše bych mu pustil tenhle film. Samozřejmě, je to tím, že jsem ho viděl nespočetněkrát, a musím dát zapravdu těm, kteří tvrdí, že teprve několikáté zhlédnutí vás přinutí vidět detaily. Na první shlédnutí vás totiž nutně ohromí zpracování obrazu, kterému sedí hlavně slova umělecké, úžasné, okouzlující. Zkrátka a jednoduše ruční práce je zatraceně poznat. Snad na druhé shlédnutí můžete vychutnat pohádkový příběh sepjatý těsně se sci-fi, který nás fantaskně snese z Měsíce a zase zpátky. A snad teprve napotřetí můžete plně vychutnat ladnost všech dialogů, jelikož každá věta, kterou baron pronese, je vytříbená perla posazená vedle její sestry. Ostatní mu samozřejmě směle nahrávají, ale - jeho slovy - je to ve skutečnosti on, kdo řídí tuto bitvu. Pusťte si film počtvrté, teprve teď, se znalostí výše uvedeného, se ponořte do hudebního doprovodu. Na popáté vychutnejte to všechno a zadejte příslušný počet hvězd.

Příběh. Mrzí mě, že knižní předloha nebyla přeložená do češtiny nebo angličtiny (nebo o tom zatím nevím). Můj nejoblíbenější film. tečka

Dle mého názoru nikdo nemůže říci, jestli je lepší kniha nebo film. Obojí u mě patří ke špičkám žebříčku. Posun postavy, pochopení proč to tak je a proč to tak musí být. Proč je dobré mít autora knihy i u psaní scénáře (živý autor výhodou).

Nářez! Obzvláště Choco je postava, která mi utkví v paměti - přesně ten správnej kus psychopata, kterej v takovýmhle filmu má být. Boss Mickey Rourke je správnej pořez a do trojičky tam máme Domino Keiru, která nám při těch psychedelických obrázcích něco šeptá tím zastřeným hláskem. Některý momenty jsou prostě no ty krávo! - lap dance, meskalinová bouračka a především poslední přestřelka. Ňamina!