Ixbalanke

Nejdřív mě na filmu zaujala zajímavá kamera, proto jsem si říkala, že ten film dokoukám i přes nechutnou řežbu na začátku. Pořád jsem čekala na nějakou myšlenku. Už kvůli tomu názvu filmu. Ale jediný, čeho jsem se dočkala, byly pocity pomsty a smutek ze smrti blízké osoby. Opravdu si nejsem jistá, jestli naturalistické a velmi realistické vraždění a řezání jsou věci, které očekávám od dobrého filmu.

Kdo má rád detektivky z britského prostředí a založené na logice (a ne na střílení a prsatých blondýnách), tak ho tento seriál potěší. Ale něco mi vadí, ale to bych musela jít s kritikou za Sirem Doylem:) a to scifi deduktivní logika, kdy mě při každém Sherlockově slově napadne tisíc protiargumentů, jak by to mohlo být jinak. Seriál jsem si našla kvůli Martinu Freemanovi, do kterýho jsem se zamilovala v Office:) Sherlock mě tu dost štve s tou svojí přechytralostí, ale Watson to vždy zachrání svou "normálností" (Doyle počítal i s konzumenty jako já:). A občas se objeví i nějaký ten britský humor. A zpracování Sherlockových myšlenek do prostoru je velmi zajímavé a originální stejně jako veškerá práce s kamerou. Ale pořád tomu něco chybí a nevím co. Něco co má např. Poirot...

Supr oldschool komedie, vtipné postavy, originální vtípky, jen ten konec trochu nedotažený, kýčovitý, ale protože je tak rychlý, ani nestačí zkazit celkový dojem z filmu:) Fanoušci Star treku by si to rozhodně neměli nechat ujít, to fakt nemělo chybu.

Kurňa, to člověk vidí a úplně mu naskočí slina:) Tak okouzlujícího opilce jsem dlouho nepotkala. Chvála spontánnosti a životu bez luxusu. Vše co člověk potřebuje, nosí ve své hlavě (a v tomto případě i v žaludku:) Film o člověku, který si svůj život opravdu užívá...a ví proč.

Asi ta nejdivnější romantika, jakou jsem kdy viděla. Herecké výkony neuvěřitelné. Ale za vším tím alkoholem a prostitucí se skrývala ještě rovina, jak jsou alkoholici a prostitutky společností netolerovaní (to jsou mé okamžité dojmy z filmu, takže to možná zní divně:). Ale láska překoná i společenské bariéry! (na smrt je už však krátká)

Výborný ironický jakoby-dokument, kde Warwick dokazuje, že se umí smát sám sobě. Nakouknutí do světa trpaslíků se vším všudy. Dosud jsem o těchto lidech moc nepřemýšlela a proto je to zajímavé. A vložky u Rickyho a Stephena v kanclu jsou dokonalé. Ricky tam vypadá jako úplně normální chlap, až moc normální:) Návštěvy slavných herců jsou hafo vtipný:)) Nejvíc se mi asi líbí, že si tu ze sebe všichni dělají srandu a předvádí se v tom nejčernějším možném světle, úžasná sebe-ironie. Mám ráda tuhle "real" tvorbu. PS: Mrkněte na Willow, docela pěkná pohádka:)

Je to taková pohádka pro dospělé. Pro děti jen trochu, asi kvůli těm sado-pesi-psycho průpovídkám hlavního pana cukráře:) Ale na druhou stranu, možná by to některé rozmazlence vystrašilo (že je třeba v parku ukoušou veverky jestli budou vymrčovat). A Johnny byl úžasně divný, ten jeho plastový kukuč byl chvílemi docela děsivý. Efekty neměli chybu, ten výtah bych fakt chtěla!! A způsob jak si pohrál s Vesmírnou odyseou a Mouchou byl taky zajímavý! Před spaním to bylo lepší než večerníček...

Dlouho mě nic nepobavilo tím správným způsobem jako tenhle pokecový počin. Nemůžu si pomoct, ale připomíná mi to bandičku, která se sejde u jointa a užívá si své výplody fantazie (hlavně ten Rickyho smích:)))). V postavách se promítají jejich osobnostní rysy (jak je znám odjinud) a to je na tom všem kouzelné a dodává na přirozenosti. Karlův pohled na svět mě uklidnil, že asi nejsem jediná, kdo je divný:) Jeho představy jsou opravdu geniální, neovlivněné masou, konzumem apod. ale zároveň neuvěřitelně vtipné. A kombinace s animovaným obrazem jim umožnila zobrazit i ty nejúchylnější představy:)) Kluci, jste nejlepší!!

Příběh je sice zajímavější, než u novější verze Mouchy (různé časové roviny, zakončení apod.), ale co se týká hororových prvků, ten jsem tam vzdáleně zahlédla asi jednou a to ve chvíli, kdy mu vyjela ta zmutovaná ruka z kabátu. A při odhalení té jeho hlavy jsem fakt vyprskla smíchy. Herecký výkon Patricie Owens byl prostě směšný a i chlapec byl jak vystřižený z reklamy na jogurt a to nemluvím o jeho rozhovorech s rodiči. Vše strašně patetické a umělé (rozhovory, fráze, emoce matky...). No dost mě to celé překvapilo, vzhledem k hodnocení ostatních.

Je velmi zvláštní vidět dokument, který končí smrtí hlavního protagonisty, s tím, že předešlou hodinu a půl jste sledovali jeho skutečné záběry (rozhovory) od novinářů. Zvlášť když tu byla zblízka vykreslena povaha závodníka, spousta jeho myšlenek, cílů apod. Vždy mám k těmto sportovním filmům odtažitý pocit, ale tento film mě opravdu dohnal k slzám. Zpětně mě i mrzí, že jsem formuli nesledovala:) a nefandila Sennovi!