Zábavná komedie, která se hodně svérázným způsobem snaží vlastně prezentovat poselství o úskalí dvou druhů vztahů v životě jednoho docela obyčejného chlápka. I když byl film docela nevyvážený a velmi vtipné hlášky se střídaly s místy až trapnými scénkami a koneckonců ten klišoidní závěr si Amíci snad taky mohli odpustit, celkový dojem přesto zůstává pozitivní.
Pro mě jednoznačně špička mezi válečnými filmy. Než jsem Rudého barona viděl, myslel jsem, že ho natočili Američané, poté, co jsem ho shlédl jsem se musel přesvědčit a ejhle! Němci a Britové. Tím mi to do celkového pohledu na film všechno krásně zapadlo do sebe. A musím říct, že díky tomu, že nejsem odborníkem na "život a dílo" Manfreda von Richthofena a ani se za něj neprohlašuji, mohl jsem si film doslova a do písmene od začátku až do konce bezezbytku užít. Herecké výkony vynikající, vizuální stránka velmi dobrá a hudba vlastně úplně bezchybná. Navíc měl člověk možnost se pokochat i spoustou českých lokací (hláška "Vítejte v Berlíně" během scény u pražského Rudolfina mě vážně dostala). Jako biografie to možná není dokonalé, ale možná je to tak dobře. Nejde totiž o dokumentární snímek, ale o válečné drama pojednávající o odvaze, cti, lásce i neutuchající touze, která každého člověka vlastně utváří. Stejně jako lítání stvořilo Rudého barona.
Zajímavá kombinace moderních technologií a upíří tématiky v tomto čs. filmu funguje dokonale. Napětí se drží prakticky po celou délku filmu, který i s odstupem času má pořád co říct. Navíc už jen samotný konec beze slov je sám o sobě masterpiece, takže pro mě jednoznačně výjimečný film.
Nahlédnutí do prostředí špionáže se Pollackovi povedlo i díky výkonu Roberta Redforda, a to poměrně dobře, že jsem chtěl dát i 4*. Nakonec jsem ale zjistil, že by to bylo spíš jen z úcty ke klasice, takže zůstanu u dobrého nadprůměru.
Úvodní série byly dokonce lepší než samotný film, hlavně postupné odhalování tajemství Golaudů opravdu dokázalo posunout zvědavost až na hranici možností. Jak se ale většina tajemství mimozemské rasy odkryla a začalo se ukazovat, že Američané opět jednou budou zachraňovat planetu Zemi (ano, celou, samozřejmě) před zlem z vesmíru, stalo se ze skvělého tajemného scifi seriálu vyčpělé béčko s vysychajícím pramenem příběhové náplně. A jakmile odešel O'Neill, přestal pro mě seriál už mít jakýkoliv smysl. Stejně jako další seriály na toto téma...
Skvělé scifi kombinující mimozemšťany s mytikou starověkého Egypta, které by klidně své kvality obhájilo samo, byly ale následně podtrženy neméně kvalitním seriálem.
Dal bych 4*, ale zkoušel jsem se na MacGyvera nedávno dívat znovu a bez očí dítěte je to bohužel docela nuda. I tak z nostalgie nepůjdu dolů o víc než jednu hvězdičku...
Soubor skečů, jehož díly jsem sice neviděl všechny, ale u těch, které jsem viděl, jsem měl možnost se poměrně dobře bavit. Prostě parodie na všechno, co si vzpomenete.
"Ještě větší ňadra, ještě větší svaly, ještě menší mozky než Pobřežní hlídka" - tak to sedí dokonale. A i když ke konci seriál evidentně ztrácí dech a v posledních epizodách je opravdu hodně vidět, že v rámci původního námětu jaksi není už o čem psát, hlášky Notche Johnsona nebo Chipa Rommela nemají chybu. Ženská část týmu zase více než dostatečně vyplní vizuální stránku, takže i přes slabší konec pořád dobrá zábava.
Tak nějak průměrný film o jednom mini zajateckém táboře v Laosu, kam je přiveden americký pilot sestřelený během tajného náletu US Navy. Jeho životní síla a neutuchající snaha o útěk z tábora dá šanci i zbylé hrstce věznů, ne všichni vězni jsou z toho ale zrovna nadšeni.
Film jsem neviděl, místo toho sem si raději poslechl audio verzi, protože má být údajně lepší než film. Nicméně ani tak nic moc, kromě několika málo vtipných hlášek, nad kterými se člověk opravdu upřímně zasměje, jde o hodně podprůměrný humor se spoustou profláknutých, a tím pádem ne až tak vtipných, historek.
Aktéři Sametové revoluce, kteří na konci 80. let stáli u pádu komunistického řežimu a zrodu demokracie v Česku, o deset let později zjišťují, že ta demokracie vlastně až tak dobrá není. Alespoň ne z hlediska mocenských zájmů. Výhodnějším se tak stane rozdělení moci mezi dvě nejsilnější strany, eliminace opozice nebo reforma volebního systému jako snaha o zakonzervování statutu quo a tím pádem i eliminace voličů v jakýchkoli následujících volbách díky prosazované trvalé platnosti Opoziční smlouvy. Toto všechno pak dohromady znamená velmi výživné podhoubí, z něhož lze následně oslabit kontrolu ze strany nezávislých orgánů státní správy, policie nebo i soudů a v konečném důsledku i postavit základy státu, v němž je organizovaný zločin prorostlý celou jeho strukturou. Tedy modelu státu, jenž de facto vidíme dodnes. Pokud bychom měli odvahu nazvat Sametovou revoluci revolucí, potom by nutně Opoziční smlouva musela vlastně být nádherným příkladem kontrarevoluce ve smyslu eliminace demokratických mechanismů v demokracii. Za jiných okolností a v jiných politických systémech by aktéři takové kontrarevoluce byli popraveni, v našich podmínkách se z nich stávají prezidenti republiky.
Ano, je tam spousta prvoplánových klišé, které si člověk vybaví, když se řekne romantický film, čemuž samozřejmě nechybí ani happy end (do jisté míry), vzhledem k celkovému vyznění filmu mi to ale přišlo jen jako povinná ingredience, která tam musela být, aby si scénáristé mohli odškrtnout čárku za kategorii romantický film. Ve skutečnosti na mě ale zapůsobila řada jiných detailů, která celkové vyznění snímku posouvá někam úplně jinam. A to mnohem blíže psychologickému dramatu, ve kterém je hlavním pořadem dne předání poselství, o čem vlastně je samotný život jako takový, co je podstatné, co ne, jaké jsou skutečné vztahy a ne přeromantizované vysněné pohádky z říše růžové knihovny. Tímto si mě film získal a díky tomuto bych také řekl, že má větší hodnotu, než by se na první dojem mohlo zdát.
Akční střílečka parodující jednu z nejznámějších pohádek a nejen ji, takový dojem jsem si z tohoto snímku odnesl. Šel jsem do toho s vědomým, že jde o film, kde prostě musí mozek vypnout, ale s každou jednotlivostí se mi během té hodiny a půl mozek nechtěně postupně zapínal zpět až do závěrečné bojové scény na sletu čarodějnic, kde už bylo nad slunce jasné, že vlastně nejde o chytře udělanou parodii, ale naprostou slánaninu všeho možného, která kvůli tomu zabředá sama do sebe víc a víc. Ano, Mařenka není vůbec špatná a čarodějnice v podání Famke Janssen je ještě o mnoho lepší, ale ani to nemá sílu film vysvobodit z jednoznačného podprůměru. Měl jsem z toho zkrátka pocit, jakoby se Jeníček a Mařenka chtěli vydat stejnou cestou jako Sněhurka a lovec, nicméně se jim to bohužel vůbec nepovedlo. Škoda.
Ze začátku dobrý náběh na slibné drama, které následně začíná nadějně eskalovat, aby od druhé půlky začal film svým napětím i tempem postupně upadat. Nebýt šokujícího odhalení na konci, zůstal by taky někde v průměru, ale právě díky konci dávám o hvězdičku navíc, i když by to měla být spíš půlhvězdička.
Skvělá komedie o nálezu mimozemských organizmů a jejich výzkumu vedeném Davidem Duchovnym (ano!) a Julianne Moore se vám rozhodně postará o dobrou zábavu, navíc s překvapivým koncem.
Překvapivě hodně zábavný béčkový film o "nenápadné" invazi mimozemšťanů na planetu Zemi. Ti si za předmostí vyberou jednu americkou střední školu, nepočítají ale s houževnatým odporem nesourodé skupinky studentů, kterým se postupně se měnící chování učitelů a studentů zdá velmi podivné. Co ale filmu nejvíc prospívá je hlavně humor a nadsázka, s jakou je celé dílo zfilmované, čímž mi v celkovém dojmu připomínal i v podobném duchu natočenou o tři roky mladší Evoluci Ivana Reitmana
Velmi kvalitně (i když občas přehnaně paranoidně) zpracovaný film o tom, co by, kdyby... kdyby chtěl někdo zneužít moci tajných služeb a informací, ke kterým se díky moderní technice mají možnost dostat. Samotný konec je možná trochu patetický, což má pravděpodobně sloužit k uklidnění běžného amerického diváka, nicméně ani tak nemůže zkazit celkový velmi dobrý dojem ze zbytku filmu.
Skvělá parodie na všechny možné mafiánské filmy a nejen na ně. Pro pochopení většiny vtipů již člověk musí mít sice už něco nakoukáno předem, ale tak je to koneckonců prakticky u všech parodií. Rozhodně je to asi jediná gansterka, u které se člověk i pořádně zasměje.
Zajímavý film o tom, jak jsou obyčejní Finové donuceni vzít do ruky zbraně (alespoň to málo, co má armáda k dispozici) , aby bránili svou zemi před rozpínavostí nesrovnatelně většího a silnějšího souseda. I přes nedostatek adekvátních zbraní, munice a záloh se jim to nakonec přece jen podařilo, takže i díky tomu vlastně tento film mohl být v roce 1989 vůbec natočen. Musím říct, že docela věrně zachycuje tíseň, beznaděj, kruté zimní podmínky vojáků v zákopech a částečně i jejich zoufalství z neustávajícího přílivu nepřátel. Sice film trpí jedním neduhem, a to je časté opakování jedné a té samé scény dvakrát a často i vícekrát po sobě, což působí poněkud lacině, na druhou stranu je velkým kladem využití autentické bojové techniky, takže vidět v rámci ruského útoku pojíždět tanky T-26 je doslova pastva pro oči. Obzvlášť pak ve srovnání s velkoformátovými válečnými filmy USA, které si s používáním náhražek autentické techniky skutečně hlavu nelámou. Přesto je více jak tříhodinová stopáž filmu zbytečně dlouhá, proto jako celek působí Talvisota hodně roztahaně.
Neuvěřitelně špatně pospojovaný plytký příběh o lásce naivně dobromyslného agenta CIA a jeho femme fatale v podání Sharon Stone. Film, ve kterém jsou vlastně nejlepší částí jen a pouze nejrůznější detonace a pyrotechnické efekty jen těžko může opravdu zaujmout.
Když dva dělají totéž, není to totéž. Od trojky jsem popravdě čekal rozvinutí prvních dvou filmů s tématem prostředí USA, ale co jsem nakonec viděl, už vidět nikdy nechci. Takto odporně zprznit původní film snad umí jen Američané. Jako kdyby američtí scénáristé nevěděli, co psát, tak prostě vzali jednotlivé scény z jedničky (vč. prakticky identických dialogů), zasadili je do amerických reálií, přidali prkenné herecké výkony a do očí bijící špatné efekty (bojím se říct speciální efekty) a to všechno v závěru domotali do takového guláše, že jsem nevěřil vlastním očím. Tento film je tak špatně natočený, že pro mě byl hodně velký problém ho dokoukat celý. Doslova totální ztráta času.
Pokračování Návštěvníků je sice o něco delší, zato o hodně nudnější. Vtip se vytrácí a je z velké části nahrazen ukřičenými scénami, prázdnými dialogy a zmateným pobíháním postav sem a tam. Zkrátka na každém kroku jde vidět snaha vyždímat z pěkné jedničky ještě něco navíc, ale zároveň je tato snaha tak křečovitá, až to bolí. Hodnocení je hodně na pomezí 1 a 2 hvězdiček, ale vzhledem k tomu, že se to i přes to všechno dá zkouknout, dávám nakonec 2*.
Chytlavá a zábavná komedie o tom, jak dva návštěvníci ze středověku zabloudí v chodbách času a ocitnou se ve dvacátém století. Zajímavý nápad ještě vyzdvihují skvělé herecké výkony obou hlavních představitelů, takže je celou stopáž o zábavu postaráno. První díl narozdíl od svých pokračování je navíc koukatelný opakovaně.
Kvůli čemu byste byli ochotni obětovat výplatu 90 milionů dolarů? V tomto filmu plném akčních scén s romantickým nádechem, kde do sebe každý kousek skládanky perfektně zapadá, se dozvíte, kvůli čemu to udělal Ben Affleck. Vlastně kvůli komu...
Tento snímek má zkrátka a dobře všechno, co by dobrý film měl obsahovat. Opravdu precizně natočeno do nejmenšího detailu, takže se i přes více jak dvouhodinovou stopáž není od začátku až do konce vůbec čas nudit. Právě naopak! Toto je film, na který se nedíváte. Toto je film, který doslova žijete společně s postavami. "Naděje je dobrá věc. Ta nejlepší ze všech. A dobrá věc nikdy nezemře."
Neuvěřitelná ztráta času. Film, který by i při stopáži 70 minut byl příliš dlouhý, je zde roztahán na úmorně nudné a nicneříkající dvě hodiny! Děj, který se snaží nám předložit romantiku naprosto nezáživných lidí na pozadí jakéhosi pseudo-scifi příběhu, je kvůli tomu příliš plytký a bez známky spádu nebo dramatizace. Nezachrání to ani prvoplánově sestavený hrdina s nadpřirozenými schopnostmi, takže nakonec zjistíte, že vám zbývají dvě možnosti - buď se unudit k smrti, nebo film prostě předčasně "típnout". Zvolil jsem raději druhou možnost.
Nevím, ale připadá mi, že ať se Sinister snaží sebevíc, z průměru ne a ne vyskočit. Postavit příběh na konceptu hlavního hrdiny jako spisovatele, který je natolik pošahaný, že stěhuje celou svou rodinu přímo do míst násilných trestných činů, o nichž následně píše své knihy, pro mě osobně už samo o sobě celý film dost shazuje. Navíc jsem si skoro celou stopáž připadal, že se dívám na všechny možné horory, jenom ne Sinister. Je zde tolik vykrádaček, že originalitu hledáte jen stěží. Navíc minimálně polovina lekacích scén je až příliš zjevná, takže se u nich nedá ani pořádně bát. A to by koneckonců měl být princip hororu, ne? Vlastně se začne něco dít až cca 15 minut před koncem, kdy už je skoro po všem. Nebýt toho vysvětlení na konci, co je vlastně pojítkem jednotlivých vražd, bylo by to o jednu hvězdičku dolů.
Moje komentáře
Méďa (2012)
Zábavná komedie, která se hodně svérázným způsobem snaží vlastně prezentovat poselství o úskalí dvou druhů vztahů v životě jednoho docela obyčejného chlápka. I když byl film docela nevyvážený a velmi vtipné hlášky se střídaly s místy až trapnými scénkami a koneckonců ten klišoidní závěr si Amíci snad taky mohli odpustit, celkový dojem přesto zůstává pozitivní.
Rudý baron (2008)
Pro mě jednoznačně špička mezi válečnými filmy. Než jsem Rudého barona viděl, myslel jsem, že ho natočili Američané, poté, co jsem ho shlédl jsem se musel přesvědčit a ejhle! Němci a Britové. Tím mi to do celkového pohledu na film všechno krásně zapadlo do sebe. A musím říct, že díky tomu, že nejsem odborníkem na "život a dílo" Manfreda von Richthofena a ani se za něj neprohlašuji, mohl jsem si film doslova a do písmene od začátku až do konce bezezbytku užít. Herecké výkony vynikající, vizuální stránka velmi dobrá a hudba vlastně úplně bezchybná. Navíc měl člověk možnost se pokochat i spoustou českých lokací (hláška "Vítejte v Berlíně" během scény u pražského Rudolfina mě vážně dostala). Jako biografie to možná není dokonalé, ale možná je to tak dobře. Nejde totiž o dokumentární snímek, ale o válečné drama pojednávající o odvaze, cti, lásce i neutuchající touze, která každého člověka vlastně utváří. Stejně jako lítání stvořilo Rudého barona.
Upír z Feratu (1981)
Zajímavá kombinace moderních technologií a upíří tématiky v tomto čs. filmu funguje dokonale. Napětí se drží prakticky po celou délku filmu, který i s odstupem času má pořád co říct. Navíc už jen samotný konec beze slov je sám o sobě masterpiece, takže pro mě jednoznačně výjimečný film.
Tři dny Kondora (1975)
Nahlédnutí do prostředí špionáže se Pollackovi povedlo i díky výkonu Roberta Redforda, a to poměrně dobře, že jsem chtěl dát i 4*. Nakonec jsem ale zjistil, že by to bylo spíš jen z úcty ke klasice, takže zůstanu u dobrého nadprůměru.
Hvězdná brána (TV seriál) (1997)
Úvodní série byly dokonce lepší než samotný film, hlavně postupné odhalování tajemství Golaudů opravdu dokázalo posunout zvědavost až na hranici možností. Jak se ale většina tajemství mimozemské rasy odkryla a začalo se ukazovat, že Američané opět jednou budou zachraňovat planetu Zemi (ano, celou, samozřejmě) před zlem z vesmíru, stalo se ze skvělého tajemného scifi seriálu vyčpělé béčko s vysychajícím pramenem příběhové náplně. A jakmile odešel O'Neill, přestal pro mě seriál už mít jakýkoliv smysl. Stejně jako další seriály na toto téma...
Hvězdná brána (1994)
Skvělé scifi kombinující mimozemšťany s mytikou starověkého Egypta, které by klidně své kvality obhájilo samo, byly ale následně podtrženy neméně kvalitním seriálem.
MacGyver (TV seriál) (1985)
Dal bych 4*, ale zkoušel jsem se na MacGyvera nedávno dívat znovu a bez očí dítěte je to bohužel docela nuda. I tak z nostalgie nepůjdu dolů o víc než jednu hvězdičku...
Poslední zůstává (1996)
Film něco jako mix mezi gangsterkou a westernem, Bruce Willis něco mezi hrdinou a odpadlíkem, hodnocení taky něco mezi...
Parodie komedie (TV pořad) (2003)
Soubor skečů, jehož díly jsem sice neviděl všechny, ale u těch, které jsem viděl, jsem měl možnost se poměrně dobře bavit. Prostě parodie na všechno, co si vzpomenete.
Syn pláže (TV seriál) (2000)
"Ještě větší ňadra, ještě větší svaly, ještě menší mozky než Pobřežní hlídka" - tak to sedí dokonale. A i když ke konci seriál evidentně ztrácí dech a v posledních epizodách je opravdu hodně vidět, že v rámci původního námětu jaksi není už o čem psát, hlášky Notche Johnsona nebo Chipa Rommela nemají chybu. Ženská část týmu zase více než dostatečně vyplní vizuální stránku, takže i přes slabší konec pořád dobrá zábava.
Zprávy TV Onion (2008)
Zprávy vtipné, smyšlené, šílené, provokující nebo třeba nepochopitelné, to je TV Onion.
Temný úsvit (2006)
Tak nějak průměrný film o jednom mini zajateckém táboře v Laosu, kam je přiveden americký pilot sestřelený během tajného náletu US Navy. Jeho životní síla a neutuchající snaha o útěk z tábora dá šanci i zbylé hrstce věznů, ne všichni vězni jsou z toho ale zrovna nadšeni.
Česká policejní akademie 1. (TV film) (1993)
Film jsem neviděl, místo toho sem si raději poslechl audio verzi, protože má být údajně lepší než film. Nicméně ani tak nic moc, kromě několika málo vtipných hlášek, nad kterými se člověk opravdu upřímně zasměje, jde o hodně podprůměrný humor se spoustou profláknutých, a tím pádem ne až tak vtipných, historek.
Vládneme, nerušit (TV film) (2007)
Aktéři Sametové revoluce, kteří na konci 80. let stáli u pádu komunistického řežimu a zrodu demokracie v Česku, o deset let později zjišťují, že ta demokracie vlastně až tak dobrá není. Alespoň ne z hlediska mocenských zájmů. Výhodnějším se tak stane rozdělení moci mezi dvě nejsilnější strany, eliminace opozice nebo reforma volebního systému jako snaha o zakonzervování statutu quo a tím pádem i eliminace voličů v jakýchkoli následujících volbách díky prosazované trvalé platnosti Opoziční smlouvy. Toto všechno pak dohromady znamená velmi výživné podhoubí, z něhož lze následně oslabit kontrolu ze strany nezávislých orgánů státní správy, policie nebo i soudů a v konečném důsledku i postavit základy státu, v němž je organizovaný zločin prorostlý celou jeho strukturou. Tedy modelu státu, jenž de facto vidíme dodnes. Pokud bychom měli odvahu nazvat Sametovou revoluci revolucí, potom by nutně Opoziční smlouva musela vlastně být nádherným příkladem kontrarevoluce ve smyslu eliminace demokratických mechanismů v demokracii. Za jiných okolností a v jiných politických systémech by aktéři takové kontrarevoluce byli popraveni, v našich podmínkách se z nich stávají prezidenti republiky.
Na území žen (2007)
Ano, je tam spousta prvoplánových klišé, které si člověk vybaví, když se řekne romantický film, čemuž samozřejmě nechybí ani happy end (do jisté míry), vzhledem k celkovému vyznění filmu mi to ale přišlo jen jako povinná ingredience, která tam musela být, aby si scénáristé mohli odškrtnout čárku za kategorii romantický film. Ve skutečnosti na mě ale zapůsobila řada jiných detailů, která celkové vyznění snímku posouvá někam úplně jinam. A to mnohem blíže psychologickému dramatu, ve kterém je hlavním pořadem dne předání poselství, o čem vlastně je samotný život jako takový, co je podstatné, co ne, jaké jsou skutečné vztahy a ne přeromantizované vysněné pohádky z říše růžové knihovny. Tímto si mě film získal a díky tomuto bych také řekl, že má větší hodnotu, než by se na první dojem mohlo zdát.
Jeníček a Mařenka: Lovci čarodějnic (2013)
Akční střílečka parodující jednu z nejznámějších pohádek a nejen ji, takový dojem jsem si z tohoto snímku odnesl. Šel jsem do toho s vědomým, že jde o film, kde prostě musí mozek vypnout, ale s každou jednotlivostí se mi během té hodiny a půl mozek nechtěně postupně zapínal zpět až do závěrečné bojové scény na sletu čarodějnic, kde už bylo nad slunce jasné, že vlastně nejde o chytře udělanou parodii, ale naprostou slánaninu všeho možného, která kvůli tomu zabředá sama do sebe víc a víc. Ano, Mařenka není vůbec špatná a čarodějnice v podání Famke Janssen je ještě o mnoho lepší, ale ani to nemá sílu film vysvobodit z jednoznačného podprůměru. Měl jsem z toho zkrátka pocit, jakoby se Jeníček a Mařenka chtěli vydat stejnou cestou jako Sněhurka a lovec, nicméně se jim to bohužel vůbec nepovedlo. Škoda.
Hra na schovávanou (2005)
Ze začátku dobrý náběh na slibné drama, které následně začíná nadějně eskalovat, aby od druhé půlky začal film svým napětím i tempem postupně upadat. Nebýt šokujícího odhalení na konci, zůstal by taky někde v průměru, ale právě díky konci dávám o hvězdičku navíc, i když by to měla být spíš půlhvězdička.
Evoluce (2001)
Skvělá komedie o nálezu mimozemských organizmů a jejich výzkumu vedeném Davidem Duchovnym (ano!) a Julianne Moore se vám rozhodně postará o dobrou zábavu, navíc s překvapivým koncem.
Fakulta (1998)
Překvapivě hodně zábavný béčkový film o "nenápadné" invazi mimozemšťanů na planetu Zemi. Ti si za předmostí vyberou jednu americkou střední školu, nepočítají ale s houževnatým odporem nesourodé skupinky studentů, kterým se postupně se měnící chování učitelů a studentů zdá velmi podivné. Co ale filmu nejvíc prospívá je hlavně humor a nadsázka, s jakou je celé dílo zfilmované, čímž mi v celkovém dojmu připomínal i v podobném duchu natočenou o tři roky mladší Evoluci Ivana Reitmana
Nepřítel státu (1998)
Velmi kvalitně (i když občas přehnaně paranoidně) zpracovaný film o tom, co by, kdyby... kdyby chtěl někdo zneužít moci tajných služeb a informací, ke kterým se díky moderní technice mají možnost dostat. Samotný konec je možná trochu patetický, což má pravděpodobně sloužit k uklidnění běžného amerického diváka, nicméně ani tak nemůže zkazit celkový velmi dobrý dojem ze zbytku filmu.
Maffiósso (1998)
Skvělá parodie na všechny možné mafiánské filmy a nejen na ně. Pro pochopení většiny vtipů již člověk musí mít sice už něco nakoukáno předem, ale tak je to koneckonců prakticky u všech parodií. Rozhodně je to asi jediná gansterka, u které se člověk i pořádně zasměje.
Zimní válka (1989)
Zajímavý film o tom, jak jsou obyčejní Finové donuceni vzít do ruky zbraně (alespoň to málo, co má armáda k dispozici) , aby bránili svou zemi před rozpínavostí nesrovnatelně většího a silnějšího souseda. I přes nedostatek adekvátních zbraní, munice a záloh se jim to nakonec přece jen podařilo, takže i díky tomu vlastně tento film mohl být v roce 1989 vůbec natočen. Musím říct, že docela věrně zachycuje tíseň, beznaděj, kruté zimní podmínky vojáků v zákopech a částečně i jejich zoufalství z neustávajícího přílivu nepřátel. Sice film trpí jedním neduhem, a to je časté opakování jedné a té samé scény dvakrát a často i vícekrát po sobě, což působí poněkud lacině, na druhou stranu je velkým kladem využití autentické bojové techniky, takže vidět v rámci ruského útoku pojíždět tanky T-26 je doslova pastva pro oči. Obzvlášť pak ve srovnání s velkoformátovými válečnými filmy USA, které si s používáním náhražek autentické techniky skutečně hlavu nelámou. Přesto je více jak tříhodinová stopáž filmu zbytečně dlouhá, proto jako celek působí Talvisota hodně roztahaně.
Specialista (1994)
Neuvěřitelně špatně pospojovaný plytký příběh o lásce naivně dobromyslného agenta CIA a jeho femme fatale v podání Sharon Stone. Film, ve kterém jsou vlastně nejlepší částí jen a pouze nejrůznější detonace a pyrotechnické efekty jen těžko může opravdu zaujmout.
Návštěvníci: Cesta do Ameriky (2001)
odpad!Když dva dělají totéž, není to totéž. Od trojky jsem popravdě čekal rozvinutí prvních dvou filmů s tématem prostředí USA, ale co jsem nakonec viděl, už vidět nikdy nechci. Takto odporně zprznit původní film snad umí jen Američané. Jako kdyby američtí scénáristé nevěděli, co psát, tak prostě vzali jednotlivé scény z jedničky (vč. prakticky identických dialogů), zasadili je do amerických reálií, přidali prkenné herecké výkony a do očí bijící špatné efekty (bojím se říct speciální efekty) a to všechno v závěru domotali do takového guláše, že jsem nevěřil vlastním očím. Tento film je tak špatně natočený, že pro mě byl hodně velký problém ho dokoukat celý. Doslova totální ztráta času.
Návštěvníci 2: V chodbách času (1998)
Pokračování Návštěvníků je sice o něco delší, zato o hodně nudnější. Vtip se vytrácí a je z velké části nahrazen ukřičenými scénami, prázdnými dialogy a zmateným pobíháním postav sem a tam. Zkrátka na každém kroku jde vidět snaha vyždímat z pěkné jedničky ještě něco navíc, ale zároveň je tato snaha tak křečovitá, až to bolí. Hodnocení je hodně na pomezí 1 a 2 hvězdiček, ale vzhledem k tomu, že se to i přes to všechno dá zkouknout, dávám nakonec 2*.
Návštěvníci (1993)
Chytlavá a zábavná komedie o tom, jak dva návštěvníci ze středověku zabloudí v chodbách času a ocitnou se ve dvacátém století. Zajímavý nápad ještě vyzdvihují skvělé herecké výkony obou hlavních představitelů, takže je celou stopáž o zábavu postaráno. První díl narozdíl od svých pokračování je navíc koukatelný opakovaně.
Výplata (2003)
Kvůli čemu byste byli ochotni obětovat výplatu 90 milionů dolarů? V tomto filmu plném akčních scén s romantickým nádechem, kde do sebe každý kousek skládanky perfektně zapadá, se dozvíte, kvůli čemu to udělal Ben Affleck. Vlastně kvůli komu...
Vykoupení z věznice Shawshank (1994)
Tento snímek má zkrátka a dobře všechno, co by dobrý film měl obsahovat. Opravdu precizně natočeno do nejmenšího detailu, takže se i přes více jak dvouhodinovou stopáž není od začátku až do konce vůbec čas nudit. Právě naopak! Toto je film, na který se nedíváte. Toto je film, který doslova žijete společně s postavami. "Naděje je dobrá věc. Ta nejlepší ze všech. A dobrá věc nikdy nezemře."
Fenomén (1996)
Neuvěřitelná ztráta času. Film, který by i při stopáži 70 minut byl příliš dlouhý, je zde roztahán na úmorně nudné a nicneříkající dvě hodiny! Děj, který se snaží nám předložit romantiku naprosto nezáživných lidí na pozadí jakéhosi pseudo-scifi příběhu, je kvůli tomu příliš plytký a bez známky spádu nebo dramatizace. Nezachrání to ani prvoplánově sestavený hrdina s nadpřirozenými schopnostmi, takže nakonec zjistíte, že vám zbývají dvě možnosti - buď se unudit k smrti, nebo film prostě předčasně "típnout". Zvolil jsem raději druhou možnost.
Sinister (2012)
Nevím, ale připadá mi, že ať se Sinister snaží sebevíc, z průměru ne a ne vyskočit. Postavit příběh na konceptu hlavního hrdiny jako spisovatele, který je natolik pošahaný, že stěhuje celou svou rodinu přímo do míst násilných trestných činů, o nichž následně píše své knihy, pro mě osobně už samo o sobě celý film dost shazuje. Navíc jsem si skoro celou stopáž připadal, že se dívám na všechny možné horory, jenom ne Sinister. Je zde tolik vykrádaček, že originalitu hledáte jen stěží. Navíc minimálně polovina lekacích scén je až příliš zjevná, takže se u nich nedá ani pořádně bát. A to by koneckonců měl být princip hororu, ne? Vlastně se začne něco dít až cca 15 minut před koncem, kdy už je skoro po všem. Nebýt toho vysvětlení na konci, co je vlastně pojítkem jednotlivých vražd, bylo by to o jednu hvězdičku dolů.