Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Horor
  • Drama
  • Komedie
  • Thriller

Recenze (4 215)

plakát

Děcka proti emzákům (2022) 

Film je založen na základě povídky z VHS2 Slumber party Abduction a je to sympatické retro hororové béčko, kde je cítit lehčí nádech Stranger Things i odkazy na starší horory. První půlka filmu sice působí jako teen žánrovka, máme tu skupinu dětí, které si rády hrajou a jednoho frajera, který všechny šikanuje a je to hajzl první třídy. Vše se zvrtne na jedné house party, kde jsou všichni přepadeni a unešeni mimozemšťany, kteří potřebují lidskou kůži jako palivo pro svou loď. Jsou tu povedené masky alienů, vypadají celkem creepy a potěší praktické efekty. Druhá půlka je celkem napínavá a došlo i na trochu gore ( nejlepší bylo vylití mimozemské kyseliny na člověka), ale čekal jsem trochu říznější a divočejší podívanou. Film díky svému looku lehce působí jakoby vypadl z 80.let, což pro fanoušky starších filmů bude plus. Výhodou je krátká stopáž 85 minut, ale na víc než lepší průměr to nevytáhnu. 6/10.

plakát

Blood (2022) 

Upíří dětská zívačka. Brad Anderson je obvykle šikula a jeho filmy většinou jsou zábavné i promyšlené ( Tísňová Linka, Roztříštění, E.A. Poe), takže tohle mělo být nakopnutí upíří sezóny, která se na nás letošní rok valí, ale je to tak zoufale unylé a nezáživné, že se mi ani nechce věřit, že to točil Anderson. Mladý kluk je pokousán infikovaným psem a stává se z něj vampire, ale míisto aby vyvraždil půl města, tak jej matka krmí krví v sáčku. Meh. Řemeslně je to sice OK, takže to alespoň není podfinancovaná břečka, herci si taky odehrají své, byť ten malý kluk mi byl nesympatický a Monaghan taky příliš nemusím, ale dějově je to až příliš bezpečné, šablonovité, bez překvapení a velmi předvídatelné. Výrazného žánrového vzrušení se tu taky nedočkáme. O Gore si můžem nechat zdát, o akčním finále taktéž, absentuje zde napětí i atmosféra, celé je to takový nemastný neslaný. Spíše rodičovské drama s lehkými upírskými prvky a to mě vůbec nebaví. 4/10.

plakát

Mayday (2023) 

Úžasná béčková akční jízda a výtečný Butler! Šikovný francouzský režisér Jean-François Richet u mne zatím nenatočil špatný film, jeho Veřejný nepřítel č. 1 mám dokonce mezi oblíbenými a Plane je pro mne takové guilty pleasure, které splňuje většinu mých požadavků. Plane těží z atraktivního námětu, který je jak stvořený pro pořádný akční film. Je to z části katastrofický letadlový Survival a z druhé části boj o život na nepřátelském území s filipínskými Guerillas a to mě fakt baví. Gerard Butler zde hraje přesně toho vůdčího charismatického sympaťáka, jak má ve zvyku ( občas tu i slušně zahláškuje) a výborný je i Mike Colter, který je vězněm/vrahem na palubě letadla. Butler samozřejmě nemá na výběr a bude muset s vězněm spolupracovat, aby se zbavili většího zla. Velmi netradiční týmovka, která skvěle funguje po všech stránkách. Colter je navíc člen francouzské legie, takže tady byl ve svém živlu a díky svým zkušenostem měl před všemi navrch. Akce je výborná, fight je tu sice jen jeden, ale hodně intenzivní, ale přestřelky jsou správně krvavé i hezky natočené, došlo i na parádní Jungle Splinter cell stealth Akci! a odstřelování sniperem nikdy nebylo působivější než zde. Potěšily i scény v letadle, kde o hutnou atmosféru není nouze a místy je to vygradováno víc než solidně. Napětím se tu absolutně nešetří během celého filmu a výborní jsou i záporáci, hlavně ti dva ústřední šmejdi to zahráli skvěle, šel z nich respekt neskutečnéj. Pochválit musím i scény, kde se řeší pohřešování letadla. Tam Tony Goldwyn předvádí skvělý výkon, jsou tu solidní dialogy a hodně mě to zákulisí bavilo. Rozhodně se za mne jedná o film, který si rád pustím znova díky své svižnosti, zábavnosti, akci a šíleným adrenalinem, který vlije do tělal Nářez. Menší výtkou jsou občas horší triky a škoda, že v závěru nedošlo na nějakou hlubší investigativní linku ohledě vězně, ale tak či tak velká paráda a spokojenost. 85%

plakát

Vlk viking (2022) 

Po hodně dlouhé době solidní vlkodlačí horor s norskou mytologií. Film se odehrává v Norském městě Nybo, kde mladá dívka se přestěhuje se svou matkou policistkou, aby začly nový život, jenže brzy velmi pocítí horor na vlastní kůži, když je se spolužáky napadena "vlkem". Zpočátku se film jeví jako norská kriminálka, kde místo honu na vraha, tu máme hon na neznámou zvěř. Máme tu i experta na predátory, který upozorní, že jde o lycana. Film se tváří velmi autenticky a divák má pocit, že tohle se klidně může stát, byť ví, že jde o fantazii a mýty. Tohle norům zkrátka jde. Líbil se mi Vlkův background z období Vikingů a hezky je tu vysvětlena celá mytologie kolem lycanů. Velmi musím ocenit i vzhled samotného vlkodlaka, Norové si jej pojali po svém, takže vypadá spíše jako zdivočelý vlk, ale má charakteristiku vlkodlaka. Konečně jsme dostali bestii jak se pátří, která se vysmívá všem těm plyšákům, které jsme mohli vidět posledních pár let. Film má také decentní herecké výkony, hezkou norskou přírodu a slušně brutální záběry na zohavené mrtvoly. Sekvence v jeskyni nepostrádá i skvělou atmosféru a finále v ulicích je lahodné, byť bych si dokázal představit daleko větší řežbu. Za mne dobrý, fanoušek vlkodlaků a animal hororů by neměl moc nadávat, mezi žánrově příbuznými jde určitě o nadprůměr. Diváci nezaujatí látkou, kteří jsou zaměření jen na scénař a ignorují zbytek budou zklamáni. A dobře jim tak! 7/10.

plakát

Venuše (2022) 

Balaguero utržen z řetězů a pořád ve formě! Po jeho kultovce Rec dost možná natočil svůj nejlepší hororový počin. Konečně za letošní rok můžu zařvat mou oblíbenou frázi Jízda jak sviň! Balaguero zde šikovně zkombinoval dva subžánry, kde na straně první tu máme krimi s drogovými dealery a na straně druhé okultický horor s čarodějnicemi a oba žánry mi velmi sedí, takže výsledek nemohl dopadnout špatně. K dispozici má vysoce atraktivní hlavní hrdinku Ester Expósito ( kde po dosledování okamžitě půjdete mrknout, zda nemá video na pornhub a minimálně olíznete TELEVIZOR!), která je tanečnicí a uteče z práce s batohem plným drog a ukryje se v bytě své sestry. Nasraní drogoví dealeři prohledávají město, ale na hlavní hrdinku číhá i jiné nebezpečí, v bytovém komplexu jsou také čarodějnice, které chtějí vzkřísit démona, První hodina se teprve rozjíždí, ale dobře se to sleduje i díky krásné Ester, aby to v závěru mohlo vypuknout v docela slušnéj brutální masakr ( nic šílenýho, ale letos zatím nejkrvavější žánrovka bez debat). Povedla se i atmosféra, která je místy nepříjemná, je tu i nějaký ten menší dějový zvrat, celý film má skvělé tempo, parádně graduje a v pár scénách film ve mně evokoval Martyrs i Inside, což je parádní vizitka! Finále je sice trochu přitažené za vlasy, hlavní hrdinka tu dostává šíleně zabrat, je pomalu celá od krve a plná otevřených ran, ale jak vezme brokovnici, je to ten správný Female Heroism se vším všudy.  Trochu zamrzí, že ten ceckatý démon se tu vyřádí jen v jedné scéně, protože vypadal božsky a zasloužil by si více prostoru a samozřejmě Ester neukáže kozičky, což zamrzí úplně nejvíc, jinak bych s plným počtem neváhal. Velmi slušná Španělská JAZDA. 8/10,

plakát

Oddanost (2022) 

Sympatický bratříček Top Gunu o prvním černém pilotovi během Korejské války. U nás tedy velmi podhodnocené, ale důvod je zřejmý ( Rasismus a většina srovnává s Top Gunem, což je předem prohraný boj), když se od toho odprostíte, čeká Vás příjemný válečný film se stíhačky, kterých moc není. Režisér J.D. Dillard má na kontě spíše levnější filmy, takže Devotion je jeho první větší áčkovější podívaná a rozhodně se s tím popasoval slušně. Co se týče herců, tak tady úplně bez výhrad. Jonathan Majors je mladý talent a Glen Powell byl i v Top Gunu, takže ten se pro tyhle role vyloženě narodil. Vizuálně je to velmi dobré, působí to realisticky a dobře se film sleduje. První hodina je sice pomalejší, máme tu klasické seznamování s postavami a ponoření do děje, ale vyloženě jsem se nenudil, jakmile však začne první akce, tak film nabere slušný spád a je to až do konce jízda. Akční scény jsou velmi povedené a působí velkolepě. Potěšilo mě, že se nebojuje jen ve vzduchu, ale došlo i na pozemní boj, sice krátký, ale atmosféra by se dala krájet. Bavila mě i celá ta finální mise, ze které sálá osudovost i emoce a povedla se i hudba. Takže za mne slušná práce. 7/10.

plakát

Holky z červeného gauče - Série 3 (2023) (série) 

Finále La casa de Puta máme u konce a je to opět sympatická a zábavná jízda. První série je u mne sice nepřekonaná, protože tam postava pasáka dostává nejvíce prostoru a jeho moudra a filozofování si bere to nejlepší z Berlína, takže to mě velmi bavilo + se tam dopodrobna rozebírá celý systém bordelu a je to sexy, inteligentní i působivé. Ve 3. sérii už jde jen čistě o Revenge a kdo z koho. Potěší nová záporná postava sicario z El Juareze, který si tu střihl fajn magora a skvěle se tu hodil. Záporáci tu jsou velmi povedení a trio šlapek funguje taktéž, hlavně Coral a Wendy jsou top. Napětím se zde opět nešetří, hudba solidně graduje a přibývá i mrtvol. Škoda, že po příběhové stránce to až tak neoslní, divák dokáže vytušit jak to celé dopadne, ale s tím se dokážu smířit. Finále je hezky akční a Asier Etxeandía si zaslouží oscara, ten ty padouchy může hrát do smrti ( především pasáky!). Zábavná španělská mini série od tvůrců La Casa de Papel jak má být. Uvidíme, s čím příjdou příště, když oboje skončilo. 7/10.

plakát

Kocour v botách: Poslední přání (2022) 

Výborný animák. Opravdu neskutečná jízda, která strká celý Pixar i celou sérii Shreka do kapsy. Má to atraktivní námět a konečně animák, který není jen příběhovkou, ale je naložen i skvělou akcí a parádním humorem a tahle kombinace zkrátka vždy u mne vítězí.  Kocour hláškuje o sto šest, vizuál je takřka revoluční, akční scény mají skvělou choreografii a VLK je záporák roku, z něj šla vyloženě husí kůže. Líbilo se mi, že krom vlka tu jsou další dva záporáci, což je hezky nevšední a celé tohle kocouří dobrodružství nikdy nesešlápne z plynu. Štve mě, že jsem to neviděl v kině. Skvěle odvedená práce po všech stránkách. 9/10.

plakát

Mal de ojo (2022) 

Mytologická mexická legenda o čarodějnici, která se krmí na dětech! Leden nám přinesl zatím 2 slušné hororové žánrovky. Tím prvním je překvápko Slasher Sick a druhým překvapkem je tahle mexická strašidelná báchorka, kde se jen opět potvrdila má slabost pro čarodějnice a creepy babky. Isaac Ezban už natočil slušný mindfuck Smyčka, takže není úplný nováček a po technické stránce je Mal de Ojo velmi kvalitní, což je vždy pro mne jeden ze základních pilířů, protože podfinancované horory mě zkrátka už neberou. Příběh pojednává o dvou sestrách, které jedou navštívit svou babičku, rodiče se zatím snaží najít lék pro sestru nejmladší a tak stráví s babkou krušné chvíle, protože je nejen protivná, mrzutá, přísná a nepříjemná, ale je také čarodějnicí. Film má sice pomalejší tempo, ale výrazně nenudí, je tu pár lekaček ( sice nic infarktového, ale jsou tu), nejvíce zaujme atmosféra a samotná babka, která je zkrátka creepy ( svlečená z kůže vypadá výborně, tam se maskéři vyřádili) a působivá je i historka chůvy k dětem, která je příjemně děsivá. Za mne dobrý, tenhle mexický Folk fairytale můžu. Mohlo to být sice intenzivnější a brutálnější, ale čarodějky mám radši než duchy a démony, takže jsem spokojen. 7/10.

plakát

The Offering (2022) 

Mainstream démonické strašení s židovskou tématikou. The Offering šlo do Amerických kin, takže po technické stránce jde o nadprůměr a vypadá to hezky, židovská kultura tomu dává neotřelý nádech a prostředí márnice funguje dobře, jen co se týká strašení, tak se mohlo přidat více na pilu. Líbilo se mi, že to má celkem old fashioned nádech a je tu zajímavá židovská mytologie kolem pradávného démona ( vzhled démona je originální a solidní- jen opět nenapáchal dostatek škody). Je tu pár atmosférických sekvencí, které nejsou úplně k zahození, ale lekačky mi příliš efektní nepřišly a není jich imho ani moc. Kouká se na to však celkem dobře díky krátké stopáži a neotřelému námětu a v rámci podobných jde určitě o lepší průměr. ( Tak trochu jsem doufal v bratříčka Autopsy of Jane Doe- ale to se bohužel nekoná), 6/10.